Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Žáci z dětského domova z pohledu školního psychologa
Muchová, Aneta ; Lucká, Barbora (vedoucí práce) ; Páchová, Anna (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku žáků z dětského domova z pohledu školního psychologa. Popisuje, jak školní psychologové přistupují k žákům z dětského domova a jaké jsou specifické nároky na školního psychologa při práci s touto konkrétní skupinou žáků. Teoretická část se zabývá vymezením základních činností psychologa na škole a popisem výhod a úskalí dané profese. Další část teoretické části je zaměřena na děti z dětského domova a problematiku ústavní péče. Empirická část je zaměřena na představení výzkumu včetně výsledků a diskuze. Výzkum byl realizován ve spolupráci se školními psycholožkami, se kterými byly provedeny rozhovory. Získaná data z rozhovorů byla analyzována na základě otevřeného kódování a následně prezentována za pomocí techniky vyložení karet. Cílem výzkumu bylo zjistit, jak školní psychologové přistupují k žákům z dětského domova a jaké jsou specifické nároky na školního psychologa při práci s touto konkrétní skupinou dětí. Výsledky práce přinášejí pohledy školních psychologů na problematiku žáků z dětského domova. Popisují specifika žáků z dětského domova, překážky pro práci s nimi a přinášejí doporučení ke zlepšení situace. KLÍČOVÁ SLOVA školní psycholog, žáci z dětského domova, ústavní výchova, dětský domov, kritická místa práce školního psychologa
Vliv metody Reuvena Feuersteina na didaktiku učitele základní školy
Kurcová, Petra ; Lucká, Barbora (vedoucí práce) ; Sotáková, Hana (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem Feuersteinovy metody Instrumentálního obohacování na didaktiku učitele základní školy. Metoda Instrumentálního obohacování představuje velmi propracovaný systém pro rozvoj kognitivních struktur učícího se jedince. Osoba, která pomáhá rozvíjet kognitivní struktury, působí jako zprostředkovatel. Těmito zprostředkujícími osobami jsou nejčastěji rodiče nebo učitelé. Učitel dle Feuersteina tedy není pouhým předavatelem znalostí, ale snaží se svým přístupem rozvíjet myšlení a učební potenciál žáků. Cílem mé práce je prohloubit obecné znalosti o vlivu této metody na didaktiku učitele z pohledu těch učitelů, kteří s ní pracují. Objasnit, v jakých oblastech didaktiky učitelé vnímají vliv této metody a jak konkrétně se případné změny projevují. Teoretická část práce představuje tvůrce metody, profesora Reuvena Feuersteina, a teoretická východiska, ze kterých jeho metoda vychází. Dále je představen Feuersteinův program Instrumentálního obohacování, který je aplikací zprostředkovaného učení do pedagogické praxe. Dále je vymezen pojem didaktika. Poslední část se zabývá dostupnými výzkumy na téma vlivu metody na didaktiku učitele. V empirické části, která je postavena na kvalitativním výzkumném designu, nejprve představuji cíl výzkumu, výzkumné otázky, metody sběru dat a výzkumný...
Vliv Feuersteinova Instrumentálního obohacování na osoby po traumatickém poškození mozku
Bublíková, Irena ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Lucká, Barbora (oponent)
Cílem práce je aplikace programu pro rozvoj kognitivních funkcí, Feuersteinova instrumentálního obohacování (FIE) na jedince s traumatickým poškozením mozku (TBI). Teoretická část práce se zabývá problematikou traumatického poškození mozku a Feuersteinovo přístupem k rozvoji kognitivních funkcí. Empirická část se věnuje kvalitativnímu výzkumu, který zjišťuje, zda došlo ke zlepšení kognitivních funkcí u třech respondentů s TBI po pětiměsíční intervenci pomocí programu FIE. Respondenti jsou mladí muži v rozmezí 23 a 32 let, cca 10 let od úrazu, kteří pravidelně rehabilitují a prochází reedukací v Jedličkově ústavu (JÚŠ). Cílem výzkumu je porovnání, zda vlivem programu FIE došlo ke zlepšení kognitivních funkcí. Porovnání je dosaženo objektivním hodnocením kognitivních funkcí pomocí Klecanské opakovatelné neuropsychologické baterie (KONB). Výsledky výzkumu jsou prezentovány ve strukturovaných kazuistikách. Kazuistiky kromě výsledků vyšetření KONB a popisu několikaměsíční intervence, sledují respondenty v celé jejich historii od života před úrazem, přes rehabilitaci následků úrazu až po současný život. Data byla získávána z audio nahrávek rozhovorů s respondenty a jejich blízkými osobami, z výsledků vyšetření před a po intervenci a zápisy z hodin FIE. Objektivní vyšetření prokázalo mírné zlepšení v...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.