Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv Feuersteinovy metody instrumentální obohacování na rozvoj slovní zásoby u dětí mladšího školního věku
Vojtová, Vendula ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Lucká, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce se primárně zabývá vlivem Feuersteinovy metody instrumentálního obohacování (FIE) na rozvoj slovní zásoby u dětí mladšího školního věku. Dále se zabývá i vlivem Feuersteinovy metody instrumentálního obohacování na schopnost vyjadřovat se, zlepšení ve strategiích řešení úkolů, koordinace vizuomotorických schopností a zlepšení v pracovní a krátkodobé paměti u dětí mladšího školního věku a také individuální zlepšení jednotlivců, kteří prošli kurzem Feuersteinovy metody instrumentálního obohacování. Cílem je tedy zmapovat změny v těchto oblastech, primárně ve slovní zásobě, u dětí, které absolvovaly Feuersteinovu metodu instrumentálního obohacování formou odpoledního kroužku. Teoretická část práce se zabývá dětmi v mladším školním věku, samotnou metodou FIE, dynamickou diagnostikou a kořeny Feuersteinovy práce. Praktická část práce obsahuje metodologii výzkumu, ke kterému je využito smíšeného designu, v kvantitativní části jsou využity testy Definice slov z CELF-V, Opakování čísel z WISC-IV a Rey-Osterriethova komplexní figura a v kvalitativní části je použito primárně pozorování. V kvantitativní části výzkumu jsme se zabývali rozdíly mezi dětmi, které na FIE docházely a dětmi, které nedocházely. Zde jsme neprokázali žádný signifikantní rozdíl mezi experimentální a kontrolní...
Kdo je to školní psycholog?
Durchánek, Milan ; Lucká, Barbora (vedoucí práce) ; Valentová, Lidmila (oponent)
Název: Kdo je to školní psycholog? Diplomová práce se věnuje fungování školního psychologa ve vztahové síti školy. Důraz je především kladen na vztahovost v rámci Školního poradenského pracoviště, kde psycholog vystupuje. Cílem této diplomové práce je popis role a pozice školního psychologa v rámci poradenského pracoviště. Teoretická část se dělí na dvě kapitoly: Školní poradenské pracoviště a Školní psycholog. První kapitola se věnuje historii poradenství a popisuje obecný rámec Školního poradenského pracoviště. Jsou zde také popsány jednotlivý poradenští specialisté, se kterými se psycholog ve škole setkává. Druhá kapitola je zaměřena konkrétněji na historii školní psychologie a popis role a funkce psychologa ve škole. Další část kapitoly je věnována vztahovosti školního psychologa vůči jiným osobám v rámci výchovně-vzdělávacího procesu. V závěru se teoretická část soustřeďuje na legislativní ukotvení pozice školního psychologa. Nezbytný byl také popis některých výzkumů na téma role a profesní identita školního psychologa. Praktická část předkládá popis výzkumu uskutečněného na čtyřech základních školách s poradenskými pracovníky. Data byla sesbírána na základě rozhovorů, následně pak vyhodnocena za použití metody otevřeného kódování. Představení výsledků výzkumu proběhlo metodou vyložených...
Péče v profesi školního psychologa - o sebe a od druhých
Pýchová, Pavlína ; Lucká, Barbora (vedoucí práce) ; Kučerová, Olga (oponent)
Bakalářská práce je věnována problematice školní psychologie. Cílem bakalářské práce je zjistit, jak vypadá péče o duševní hygienu v profesi školního psychologa a zmapovat faktory, které daný proces péče o sebe ovlivňují. Problematika je zkoumána v souvislosti se stresovými situacemi, jež jsou danými psychology vnímány a v kontextu přístupu a pohledu vedení školy na danou problematiku. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část slouží k uvedení do tématu a zprostředkovává postřehy z literatury k dané tematice. Charakterizuje školní psychologii jako obor, popisuje specifika činnosti školního psychologa, náplň jeho práce, klientelu a úskalí, která mohou během jejího vykonávání nastat. Také se zabývá zátěží a možnostmi psychohygieny v pomáhajících profesích. Praktická část uvádí čtenáře do metodologie a jsou v ní reprezentovány výsledky analýzy rozhovorů. Pro realizaci výzkumu byl zvolen kvalitativní přístup. Data byla sbírána formou rozhovorů se školními psychology na základních školách, doplněna o rozhovory s ředitelem či zástupcem školy. Výstupem je zhodnocení stavu péče a vlivů ovlivňujících péči o duševní hygienu v profesi školního psychologa. KLÍČOVÁ SLOVA školní psycholog, péče, psychohygiena, vedení školy
Dynamická diagnostika v praxi školního psychologa
Mrázková, Marína ; Lucká, Barbora (vedoucí práce) ; Kučerová, Olga (oponent)
Tato bakalářská práce představuje dynamickou diagnostiku jako přístup, který může být součástí práce školních psychologů a pokouší se zjistit, nakolik je tato metoda aplikována v praxi českých školních psychologů. Data byla shromážděna a analyzována pomocí metody kvalitativního výzkumu z polostrukturovaných rozhovorů ze sedmi školními psychology. Z výzkumu vyplynulo, že školní psychologové ve své práci využívají v různé míře principy dynamické diagnostiky, ale ve většině případů ji nevyužívají systematicky. Tento závěr je ve shodě s výzkumem, který byl realizovaný v rámci projektu RAMPS-VIP III. V závěru práce autorka nabízí hypotézu, že by bylo přínosné, kdyby byli školní psychologové s touto metodou podrobněji seznamováni již během studia, zejména ti, kteří potenciálně míří do školství či poradenství. KLÍČOVÁ SLOVA Dynamická diagnostika, školní psychologie, vzdělávací obtíže, zkušenost zprostředkovaného učení
Efektivita tréninku kognitivních funkcí pomocí metody Feuersteinova intrumentálního obohacování u osob s Parkinsonovou nemocí
Plzáková, Vladimíra ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Lucká, Barbora (oponent)
Cílem studie bylo zhodnotit efektivitu tréninku Feuersteinova instrumentálního obohacování (FIE) u respondentů s Parkinsonovou nemocí (PN) ve srovnání s jiným typem kognitivního tréninku. Specifickým záměrem studie bylo ověřit, zda existují rozdíly v efektivitě mezi FIE a tréninkem jednotlivých kognitivních domén na kognitivní funkce u respondentů s PN. Do studie byli zařazeni pacienti s PN, kteří absolvovali před začátkem tréninku vyšetření neuropsychologickou baterií pro zjištění úrovně kognitivních funkcí. Na základě demografických charakteristik a celkového skóru v Mattis Dementia Rating Scale-II (DRS-II) byli respondenti (n = 24) náhodně rozděleni do dvou výzkumných skupin. Experimentální skupina (EXP) trénovala metodou FIE v rozsahu tří měsíců jednou týdně, po dobu 60 min. Kontrolní skupině (CON) byl indikován trénink jednotlivých kognitivních domén. Po absolvování kognitivního tréninku byli respondenti opět vyšetřeni za účelem zjištění změn úrovně jednotlivých kognitivních funkcí. Na základě vyšetření byly zjištěny signifikantní rozdíly v první a druhé fázi testování u respondentů EXP (n = 12) v míře aktuální úzkosti (p = 0,024), paměti na nonverbální materiál (p = 0,002), pozornosti, pracovní paměti, psychomotorickém tempu (p = 0,001) a ve vizuospaciálních funkcích (p = 0,01). V CON byly...
Žáci z dětského domova z pohledu školního psychologa
Muchová, Aneta ; Lucká, Barbora (vedoucí práce) ; Páchová, Anna (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku žáků z dětského domova z pohledu školního psychologa. Popisuje, jak školní psychologové přistupují k žákům z dětského domova a jaké jsou specifické nároky na školního psychologa při práci s touto konkrétní skupinou žáků. Teoretická část se zabývá vymezením základních činností psychologa na škole a popisem výhod a úskalí dané profese. Další část teoretické části je zaměřena na děti z dětského domova a problematiku ústavní péče. Empirická část je zaměřena na představení výzkumu včetně výsledků a diskuze. Výzkum byl realizován ve spolupráci se školními psycholožkami, se kterými byly provedeny rozhovory. Získaná data z rozhovorů byla analyzována na základě otevřeného kódování a následně prezentována za pomocí techniky vyložení karet. Cílem výzkumu bylo zjistit, jak školní psychologové přistupují k žákům z dětského domova a jaké jsou specifické nároky na školního psychologa při práci s touto konkrétní skupinou dětí. Výsledky práce přinášejí pohledy školních psychologů na problematiku žáků z dětského domova. Popisují specifika žáků z dětského domova, překážky pro práci s nimi a přinášejí doporučení ke zlepšení situace. KLÍČOVÁ SLOVA školní psycholog, žáci z dětského domova, ústavní výchova, dětský domov, kritická místa práce školního psychologa
Vliv metody Reuvena Feuersteina na didaktiku učitele základní školy
Kurcová, Petra ; Lucká, Barbora (vedoucí práce) ; Sotáková, Hana (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem Feuersteinovy metody Instrumentálního obohacování na didaktiku učitele základní školy. Metoda Instrumentálního obohacování představuje velmi propracovaný systém pro rozvoj kognitivních struktur učícího se jedince. Osoba, která pomáhá rozvíjet kognitivní struktury, působí jako zprostředkovatel. Těmito zprostředkujícími osobami jsou nejčastěji rodiče nebo učitelé. Učitel dle Feuersteina tedy není pouhým předavatelem znalostí, ale snaží se svým přístupem rozvíjet myšlení a učební potenciál žáků. Cílem mé práce je prohloubit obecné znalosti o vlivu této metody na didaktiku učitele z pohledu těch učitelů, kteří s ní pracují. Objasnit, v jakých oblastech didaktiky učitelé vnímají vliv této metody a jak konkrétně se případné změny projevují. Teoretická část práce představuje tvůrce metody, profesora Reuvena Feuersteina, a teoretická východiska, ze kterých jeho metoda vychází. Dále je představen Feuersteinův program Instrumentálního obohacování, který je aplikací zprostředkovaného učení do pedagogické praxe. Dále je vymezen pojem didaktika. Poslední část se zabývá dostupnými výzkumy na téma vlivu metody na didaktiku učitele. V empirické části, která je postavena na kvalitativním výzkumném designu, nejprve představuji cíl výzkumu, výzkumné otázky, metody sběru dat a výzkumný...
Vliv Feuersteinova Instrumentálního obohacování na osoby po traumatickém poškození mozku
Bublíková, Irena ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Lucká, Barbora (oponent)
Cílem práce je aplikace programu pro rozvoj kognitivních funkcí, Feuersteinova instrumentálního obohacování (FIE) na jedince s traumatickým poškozením mozku (TBI). Teoretická část práce se zabývá problematikou traumatického poškození mozku a Feuersteinovo přístupem k rozvoji kognitivních funkcí. Empirická část se věnuje kvalitativnímu výzkumu, který zjišťuje, zda došlo ke zlepšení kognitivních funkcí u třech respondentů s TBI po pětiměsíční intervenci pomocí programu FIE. Respondenti jsou mladí muži v rozmezí 23 a 32 let, cca 10 let od úrazu, kteří pravidelně rehabilitují a prochází reedukací v Jedličkově ústavu (JÚŠ). Cílem výzkumu je porovnání, zda vlivem programu FIE došlo ke zlepšení kognitivních funkcí. Porovnání je dosaženo objektivním hodnocením kognitivních funkcí pomocí Klecanské opakovatelné neuropsychologické baterie (KONB). Výsledky výzkumu jsou prezentovány ve strukturovaných kazuistikách. Kazuistiky kromě výsledků vyšetření KONB a popisu několikaměsíční intervence, sledují respondenty v celé jejich historii od života před úrazem, přes rehabilitaci následků úrazu až po současný život. Data byla získávána z audio nahrávek rozhovorů s respondenty a jejich blízkými osobami, z výsledků vyšetření před a po intervenci a zápisy z hodin FIE. Objektivní vyšetření prokázalo mírné zlepšení v...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.