|
| |
|
|
Diverzita rodu Blastocystis (Stramenopiles) v plazech a členovcích
Lorencová, Markéta ; Čepička, Ivan (vedoucí práce) ; Jirků, Kateřina (oponent)
Rod Blastocystis si v současnosti získává pozornost mnoha vědců, zejména parazitologů. Zástupci tohoto rodu ztratili bičíky, ale, obdobně jako zástupci příbuzných skupin Opalinidae a Proteromonadidae, jsou anaerobní a žijí endobioticky ve střevním traktu mnoha živočichů. Vzhledem k snadnému přenosu se s tímto prvokem můžeme setkat i u lidí, u kterých bývá spojován se syndromem dráždivého tračníku. Předpokládá se, že tento organismus má u lidí vysoký patogenní potenciál. Ten je dnes stále předmětem diskuse. Rod Blastocystis je pozoruhodný svou extrémně bohatou genetickou diverzitou, která mnohdy komplikuje výzkum. Navíc pojetí této genetické bohatosti je dnes nejednotné a problematické. Genetická diverzita bývá studována zejména u zástupců parazitujících u homoiotermních obratlovců. Ty dnes můžeme rozdělit do celkem 17 odlišných genetických forem, tzv. subtypů. Zástupci tohoto rodu jsou schopni parazitovat i ve střevech studenokrevných obratlovců a bezobratlých živočichů. Tyto blastocysty stojí při studiu genetické diverzity rodu Blastocystis samostatně, některé z nich jako samostatné druhy. Celkově je jejich genetická diverzita velmi málo prozkoumaná. Tato práce si klade za cíl objasnit genetickou diverzitu rodu Blastocystis. Celkem bylo studováno 38 izolátů ze studenokrevných obratlovců a...
|
|
|
Pracovní listy pro účely terénní výuky geomorfologických témat v zeměpisu na vyšších ročnících gymnázií
Lorencová, Markéta ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje problematice postavení terénní výuky ze zeměpisu na českých gymnáziích, přičemž je tento problém specifikován na geomorfologická témata. V práci je zhodnoceno postavení geomorfologických témat v rámci výuky zeměpisu ve vyšších ročnících gymnázií. Z toho důvodu byl analyzován jak Rámcový vzdělávací program pro gymnázia, tak školní vzdělávací programy vybraných škol z celé České republiky. Skutečné postavení geomorfologických témat ve výuce bylo rovněž zjišťováno dotazníkovým šetřením mezi učiteli zeměpisu na Gymnáziu, Nad Štolou 1, Praha 7. Nejvhodnější obecné přístupy a formy terénní výuky byly stanoveny na základě rešerše a ty pak byly uplatněny při vlastní tvorbě pracovních listů pro terénní výuku zaměřenou na geomorfologická témata. Vytvořené pracovní listy byly použity při reálné terénní výuce studentů pražského gymnázia. Pracovní listy, stejně jako vlastní terénní výuka, byly prostřednictvím dotazníků hodnoceny samotnými studenty, kteří terénní výuku absolvovali. Výsledky dotazníkového šetření byly následně porovnávány a diskutovány s dostupnou literaturou. klíčová slova: terénní výuka, pracovní list, aktivní formy výuky, geomorfologie
|
|
|
Pracovní listy pro účely terénní výuky geomorfologických témat v zeměpisu na vyšších ročnících gymnázií
Lorencová, Markéta ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje problematice postavení terénní výuky ze zeměpisu na českých gymnáziích, přičemž je tento problém specifikován na geomorfologická témata. V práci je zhodnoceno postavení geomorfologických témat v rámci výuky zeměpisu ve vyšších ročnících gymnázií. Z toho důvodu byl analyzován jak Rámcový vzdělávací program pro gymnázia, tak školní vzdělávací programy vybraných škol z celé České republiky. Skutečné postavení geomorfologických témat ve výuce bylo rovněž zjišťováno dotazníkovým šetřením mezi učiteli zeměpisu na Gymnáziu, Nad Štolou 1, Praha 7. Nejvhodnější obecné přístupy a formy terénní výuky byly stanoveny na základě rešerše a ty pak byly uplatněny při vlastní tvorbě pracovních listů pro terénní výuku zaměřenou na geomorfologická témata. Vytvořené pracovní listy byly použity při reálné terénní výuce studentů pražského gymnázia. Pracovní listy, stejně jako vlastní terénní výuka, byly prostřednictvím dotazníků hodnoceny samotnými studenty, kteří terénní výuku absolvovali. Výsledky dotazníkového šetření byly následně porovnávány a diskutovány s dostupnou literaturou. klíčová slova: terénní výuka, pracovní list, aktivní formy výuky, geomorfologie
|
|
|
Metodické přístupy konstrukce pracovních listů pro účely terénní výuky geomorfologie
Lorencová, Markéta ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Konstrukce pracovních listů pro účely terénní výuky geomorfologie Abstrakt Cílem této práce bylo zjistit, zda se při tvorbě pracovních listů s přírodovědnou tématikou dodržují určité postupy a vztahy a dále analyzovat potenciál Prahy pro terénní výuku z geomorfologie. K řešení bylo využito analýzy 101 pracovních listů s přírodovědnou tématikou, které byly hodnoceny na základě předem daných kategorií vycházejících z rešerše literatury. Data analýzy byla dále zpracovávána statistickými metodami. Rešerší literatury pak byly stanoveny geomorfologické zajímavosti nacházející se na území Prahy, které byly dále analyzovány z hlediska jejich potenciálu pro terénní výuku. Analýza pracovních listů poukázala na větší rozmanitost provedení u pracovních listů, které nebyly určeny pro použití při terénní výuce. Pracovní listy určené pro terénní výuku pak byly shledány více homogenními z hlediska jejich délky, počtu otázek a podílu jednotlivých složek plochy pracovního listu. Na území Prahy se nachází několik geomorfologicky zajímavých lokalit, které mají potenciál pro využití...
|
|
|
Diverzita rodu Blastocystis (Stramenopiles) v plazech a členovcích
Lorencová, Markéta ; Čepička, Ivan (vedoucí práce) ; Jirků, Kateřina (oponent)
Rod Blastocystis si v současnosti získává pozornost mnoha vědců, zejména parazitologů. Zástupci tohoto rodu ztratili bičíky, ale, obdobně jako zástupci příbuzných skupin Opalinidae a Proteromonadidae, jsou anaerobní a žijí endobioticky ve střevním traktu mnoha živočichů. Vzhledem k snadnému přenosu se s tímto prvokem můžeme setkat i u lidí, u kterých bývá spojován se syndromem dráždivého tračníku. Předpokládá se, že tento organismus má u lidí vysoký patogenní potenciál. Ten je dnes stále předmětem diskuse. Rod Blastocystis je pozoruhodný svou extrémně bohatou genetickou diverzitou, která mnohdy komplikuje výzkum. Navíc pojetí této genetické bohatosti je dnes nejednotné a problematické. Genetická diverzita bývá studována zejména u zástupců parazitujících u homoiotermních obratlovců. Ty dnes můžeme rozdělit do celkem 17 odlišných genetických forem, tzv. subtypů. Zástupci tohoto rodu jsou schopni parazitovat i ve střevech studenokrevných obratlovců a bezobratlých živočichů. Tyto blastocysty stojí při studiu genetické diverzity rodu Blastocystis samostatně, některé z nich jako samostatné druhy. Celkově je jejich genetická diverzita velmi málo prozkoumaná. Tato práce si klade za cíl objasnit genetickou diverzitu rodu Blastocystis. Celkem bylo studováno 38 izolátů ze studenokrevných obratlovců a...
|
|
| |
|
|
Diverzita rodu Blastocystis (Stramenopiles)
Lorencová, Markéta ; Čepička, Ivan (vedoucí práce) ; Kostka, Martin (oponent)
Ačkoli je rod Blastocystis málo známý, získává si v současné době pozornost mnoha protistologů a parazitologů. Zástupci tohoto rodu zcela ztratili bičíky, ale obdobně jako zástupci příbuzných skupin Opalinidae a Proteromonadidae, jsou anaerobní a žijí endobioticky ve střevním traktu mnoha živočichů. Vzhledem k těmto vlastnostem byla fylogenetická pozice rodu Blastocystis dlouhou dobu záhadou. B. hominis je jedním z nejběžnějších střevních parazitů lidí a celé škály živočichů. Jeho prevalence dosahuje poměrně vysokých hodnot, a to nejen v zemích třetího světa, ale i v rozvinutých státech. Díky jeho obrovské genetické diverzitě, patogennímu a zoonotickému potenciálu (B. hominis bývá často spojován se syndromem dráždivého tračníku) vzrůstá význam tohoto rodu.
|
|
|
Aktuoekologie jezerních krytenek Šumavy
Lorencová, Markéta ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Bubík, Miroslav (oponent) ; Hudáčková-Hlavatá, Natália (oponent)
7 SOUHRN Disertačnípráce pojednává o společenstvech krytenek nacházejících Se v pěti ledovcových jezerech Národního parku Šumavaa ve vodní nádrži Lipno s ohledem na jejich charakteristiku a distribuci v závislosti na různorodosti prostředí. Snryslem práce je nalezení příčinnýclrvztahůvýskytu krytenek v přírodě, kteréby by|y využitelnépro rekonstrukci fosilních společenstev v paleoekologii. Krytenky (Thecamoebina) jsou skupina sladkovodních prvoků'jejichŽ společnýmiznaky jsou amoeboidní buňka s pseudopodii různéhodruhu a pevná organická nebo anorganická schránka jednoduchého kloboukovitého čivakovitého tvaru. Práce se zabývá krytenkami s anorganickou schránkou, neboť mají lepšíschopnost fosilizovat. Krýenky se v oblastech monitoringu přírodníchzměn v 21. století a biogeografie prezentuji jako slibný taxon. Ve fosilním záznamu mohou bý nositelem uŽitečných ir-rformací o sladkovodním bentickém paleoprostředí. Druhové sloŽení subrecentníclr společenstev je citlivé na člověkem podmíněnézměny jezerního prostředí jako je acidifikace a eutrofizace ,lezet. skupina se ukazuje být dobrým indikátorem změn prostředí. V šumavských jezerech byl v roce 2002 odebírán povrchový sediment o mocnosti cca l cm, v nalezených 44 společenstvech bylo určeno celkem 12 druhů krytenek. NeičastěiŠími druhy by|i Difflugia globulus,...
|
host ::
RSS.