Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 17 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Echokardiografická kritéria k plastikám a záchovným operacím aortální chlopně
Tuna, Martin ; Šťásek, Josef (vedoucí práce) ; Lonský, Vladimír (oponent) ; Linhartová, Irena (oponent)
Souhrn Úvod: Záchovné operace obnovují správnou funkci aortální chlopně bez použití chlopenní náhrady a tím eliminují rizika z její přítomnosti. Jejich nevýhodou je nejistota dlouhodobě správné funkce chlopně a riziko recidivy vady. Cíl: Zhodnotit střednědobé až dlouhodobé výsledky záchovných operací aortální chlopně se zaměřením na přežívaní pacientů, reoperace a recidivu aortální regurgitace. V analýze výsledků operací identifikovat rizikové faktory selhání provedených záchovných výkonů aortální chlopně. Stanovit vliv různých používaných chirurgických technik anuloplastiky aortálního anulu na riziko redilatace aortálního anulu a selhání záchovné operace aortální chlopně v dlouhodobém sledování. Zhodnotit výsledky záchovných výkonů v četnosti selhání s recidivou vady a četnosti reoperací mezi skupinami pacientů s trikuspidální a bikuspidální aortální chlopní. Metodika: V období od 11/2007 do 10/2017 bylo na našem pracovišti provedeno 198 záchovných operací aortální chlopně. Průměrný věk operovaných byl 48,4 let ± 13,5. Z celého souboru bylo 74 (37 %) nemocných s trikuspidální chlopní, 121 (61 %) s bikuspidální chlopní a 3 (2 %) pacienti měli unikuspidální aortální chlopeň. Dilatace aortálního kořene a/nebo ascendentní aorty byla u 106 nemocných, prolaps cípu byl u 92 pacientů. Výsledky: Z celkového počtu...
Porovnání průtoků levé arteria thoracica interna z přístupu ze sternotomie a z levostranné přední torakotomie a klinických dopadů na pacienta
Voborník, Martin ; Harrer, Jan (vedoucí práce) ; Lonský, Vladimír (oponent) ; Rohn, Vilém (oponent)
SOUHRN Úvod: V terapii ischemické choroby srdeční (ICHS), vedle konzervativní terapie a perkutánních intervencí, má své nezastupitelné místo i chirurgická revaskularizace myokardu (CABG - "coronary artery bypass grafting"). Zlatým standardem chirurgické léčby ICHS je operace z přístupu střední sternotomie s použitím mimotělního oběhu (on-pump CABG). Mezi méně invazivní výkony patří revaskularizace "na bijícím srdci" - tedy bez mimotělního oběhu (off-pump CABG). Podle rozsahu postižení věnčitých tepen je možné volit operační přístup konvenční sternotomií či z miniinvazivního přístupu (MIDCAB - "minimally invasive direct coronary artery bypass") levostranné krátké přední torakotomie (LAST - "Left Anterior Small Thoracotomy"). Ačkoliv technické provedení anastomózy v průběhu off-pump CABG z přístupu střední sternotomie a MIDCAB je ve své podstatě identické, chirugicky náročnější je zejména preparace a odběr LIMA ("Left Internal Mammary Artery") z přístupu LAST. Cíle práce: Cílem dvou provedených studií je posoudit vliv operačního přístupu na průtok LIMA, vč. klinických krátkodobých i dlouhodobých dopadů na pacienta. Metodika: Studie 1 (nerandomizovaná, prospektivní): Do studie bylo zařazeno 60 pacientů, kteří na našem pracovišti podstoupili plánovaně revaskularizaci RIA s použitím LIMA - 30 pacientů, kteří...
Dlouhý pentraxin 3 - prediktivní biomarker poškozující zánětové odpovědi u nemocných operovaných na srdci?
Holubcová, Zdeňka ; Manďák, Jiří (vedoucí práce) ; Lonský, Vladimír (oponent) ; Rohn, Vilém (oponent)
SOUHRN ÚVOD. Při kardiochirurgické operaci dochází k rozvoji systémové zánětové odpovědi. Stále však nejsou známé biomarkery s jistou prediktivní hodnotou, jež by identifikovaly rizikové pacienty. CÍL. Popsat a porovnat dynamiku hladin pentraxinu 3 (PTX3) a dalších zánětových biomarkerů (CRP, TLR2 a IL-8) u dvou skupin pacientů s odlišným klinickým projevem poškozující zánětové odpovědi po kardiochirurgické operaci. Dále popsat a porovnat dynamiku hladin pentraxinu 3 a dalších zánětových biomarkerů (CRP, IL-8, IL-18, IL-18BP, TLR2, MMP7, MMP8, sFas a sFasL) u týž pacientů operovaných na srdci s ohledem na fibrilaci síní. METODIKA. Zařazeno bylo 42 kardiochirurgických pacientů operovaných s použitím mimotělního oběhu, kteří byli dle rozsahu klinické manifestace zánětové odpovědi rozděleni na dvě skupiny. U pacientů ve skupině A (n = 21) byl pooperační průběh komplikován klinickými známkami syndromu systémové zánětové odpovědi (SIRS) nebo jeho stadii. Pacienti ve skupině B (n = 21) měli nekomplikovaný pooperační průběh (bez SIRS). Stejný soubor 42 pacientů byl dále rozdělen do tří skupin dle přítomnosti a rozsahu fibrilace síní. U 22 pacientů nebyla peroperačně fibrilace síní dokumentována (skupina A: no atrial fibrillation). U 11 pacientů byla fibrilace síní dokumentována po operaci (skupina B: temporary...
Současné možnosti použití centrifugálního čerpadla v kardiochirurgii
Mlejnský, František ; Lindner, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lonský, Vladimír (oponent) ; Vaněk, Tomáš (oponent)
Současné možnosti použití centrifugálního čerpadla v kardiochirurgii Abstrakt V současnosti jsou nejčastěji používaným technickým řešením čerpání krve při mimotělní cirkulaci během kardiochirurgických operací a u podpor typu ECMO (mimotělní membránová oxygenace), rotační válečkové nebo centrifugální čerpadlo. Centrifugální pumpa je pro své přednosti používána především pro déle trvající mimotělní oběhy v kardiochirurgii a při podpoře srdce a/nebo plic. Dosud v literatuře chybí přesvědčivé vědecké důkazy, které by jasně podpořily její široké použití v běžné kardiochirurgii. Cílem naší práce bylo porovnat oba typy v současnosti používaných krevních čerpadel při použití u operace s delším trváním, navíc s hlubokou hypotermickou zástavou cirkulace. Na skupině pacientů podstupující endarterektomii arteria pulmonalis jsme v randomizované klinické studii prokázali pozitivní vliv centrifugálního čerpadla na intenzitu časné pooperační zánětlivé reakce. U ostatních sledovaných klinických i laboratorních parametrů jsme nezaznamenali statisticky významné rozdíly mezi oběma čerpadly. Na základě hypotézy, že významné změny teploty u výkonu v hluboké hypotermii mohou mít vliv na těsnící tlak manžety endotracheální kanyly, jsme zorganizovali randomizovanou klinickou studii porovnávající výskyt mikroaspirací u nemocných...
Nanofibrous vascular grafts
Horáková, Jana ; Lonský, Vladimír (oponent) ; Tonar, Zbyněk (oponent)
V současnosti není v klinické praxi cévní náhrada s vnitřním průměrem pod 6 mm, která by spolehlivě fungovala v dlouhodobém horizontu. Disertační práce se zabývá přípravou maloprůměrových cévních náhrad z biodegradabilních polymerů, které jsou testovány jako potenciálně vhodné materiály pro přípravu tkáňových nosičů pro vaskulární cévní systém. Hlavní myšlenkou tkáňového inženýrství je napodobování přirozeného prostředí - mezibuněčné hmoty. Proto byla ideální cévní náhrada navržena jako dvouvrstvá tubulární struktura s definovanou morfologií vláken. Tato definovaná struktura byla vytvořena elektrostatickým zvlákňováním polykaprolaktonu (PCL). Podobnost morfologie vláken s mezibuněčnou hmotou předpokládá, že po implantaci do organismu proběhne regenerace funkční tkáně. Kromě polymeru polykapronu byl testován polymer ze stejné třídy polyesterů - kopolymer polylatidu a polykaprolaktonu (PLC 70/30). Cévní náhrada připravená z toho polymeru byla tvořena pouze jednou vrstvou. Pro porovnání vlastností polymerů byla provedena charakterizace obou elektrostaticky zvlákněných materiálů. Kopolymer PLC je mírně hydrofilnější než polykaprolakton. Termické vlastnosti obou polymerů se značně liší. Zatímco kopolymer PLC je převážně amorfní s teplotou tání okolo 110řC, polykaprolakton je semikrystalický polymer s...
Zánětová odpověď indukovaná kardiochirurgickou operací v mimotělním oběhu; vliv metylprednisolonu v náplni oběhu
Koláčková, Martina ; Krejsek, Jan (vedoucí práce) ; Lonský, Vladimír (oponent) ; Kročová, Zuzana (oponent)
SOUHRN Ischemická choroba srdeční (ICHS) postihuje většinu osob starších 60 let a stává se tak nejpravděpodobnější příčinou úmrtí v této věkové kategorii obyvatelstva. Revaskularizace srdečních tepen pomocí arteriálních nebo venózních štěpů (CABG) představuje standardní léčebnou metodu ICHS. Chirurgická revaskularizace je nejčastěji prováděna s použitím mimotělního oběhu, kdy přístup k srdci bývá zajištěn střední sternotomií. Přestože tento typ zákroku silně aktivuje jak humorální, tak buněčné složky imunitního sytému, jen u malého procenta pacientů se objevují závažné pooperační komplikace, jako orgánové selhání, dehiscence rány, sepse. Tato dizertační práce se věnuje změnám vybraných buněčných a sérových parametrů v důsledku kardiochirurgické operace. Jedná se o retrospektivní studii srovnávající imunitní odpověď u dvou skupin pacientů operovaných stejnými operačními týmy podobnou operační technikou, kdy rozdíl spočíval v použití a nepoužití 500 mg metylprednisolonu (MP) v primární náplni mimotělního oběhu. Pacientům byly odebírány krevní vzorky před operací, po ukončení mimotělního oběhu, po ukončení operace, první, třetí a sedmý pooperační den. V krevních vzorcích byly sledovány početní změny leukocytů i změny procentuálního zastoupení myeloidní populace - monocytů a granulocytů. U těchto typů buněk...
Záchovné operace aortální chlopně u pacientů s aortální regurgitací
Holubec, Tomáš ; Žáček, Pavel (vedoucí práce) ; Lonský, Vladimír (oponent) ; Tláskal, Tomáš (oponent)
SOUHRN ÚVOD. V posledních dvou dekádách došlo, především u regurgitačních vad, k rozvoji záchovných operací neboli plastik srdečních chlopní. Záchovné operace aortální chlopně se rozvíjejí spíše v posledním desetiletí, zatímco výhoda plastik mitrální chlopně oproti náhradě je již delší dobu jednoznačně prokázána. Obecně platí, že záchovné operace s sebou nesou prokazatelné výhody plynoucí z absence rizik spojených s implantací umělé, ať mechanické či biologické chlopně. Nevýhodou záchovných operací srdečních chlopní, především té aortální, je jejich vyšší technická náročnost, riziko reziduální regurgitace a zejména riziko selhání plastiky s nutností následné reoperace. CÍL. Cílem práce je zpracování a vyhodnocení krátko- a střednědobých výsledků záchovných operací aortální chlopně u pacientů s aortální insuficiencí, zkoumání vlivu typu aortální chlopně (bikuspidní nebo trikuspidní) a typu záchovné operace (bez a s výkonem na aortálním kořeni) na krátko- a střednědobé výsledky se zaměřením na přežívání, reoperaci aortální chlopně a recidivu/progresi aortální insuficience. Dalším cílem je zhodnocení efektivity a pulzatility externí aortální anuloplastiky prstencem na malé podskupině pacientů pomocí kardio-CT. METODIKA. Od listopadu 2007 do října 2012 byla u 100 pacientů s aortální regurgitací provedena...
Elektivní MIDCAB: shunt nebo okluze? Vyhodnocení protektivní funkce intrakoronárního shuntu na myokardiální poškození
Šorm, Zdeněk ; Harrer, Jan (vedoucí práce) ; Straka, Zbyněk (oponent) ; Lonský, Vladimír (oponent)
1 Souhrn Cíl: Zjistit ochranný efekt intrakoronárního shuntu v prevenci myokardiálního poškození při revaskularizaci stenotické přední mezikomorové větve (LAD) na bijícím srdci z levostranné torakotomie (MIDCAB). Metodika: 38 pacientů bylo náhodně vybráno do okluzní (O, n = 19) nebo shuntové (S, n = 19) skupiny. Krevní vzorky pro stanovení sérových koncentrací troponinu T (cTnT), kreatinkinázy (CK) a její MB frakce (CK-MB), myoglobinu a aspartátaminotransferázy (AST) byly odebrány 30 min. před začátkem chirurgického výkonu, dále 6 a 24 hodin po ukončení operace. Výsledky: 1 pacient z O skupiny a 2 pacienti z S skupiny s předoperačnímí sérovými koncentracemi cTnT ≥ 0,01 μg/l (99. percentil) byli ze studie vyřazeni. Doba konstrukce anastomózy byla výrazně kratší v O skupině (13.44 ± 5.06 versus 18.9 ± 6.56 min., p = 0.0094). Pooperačně, u 6 pacientů z O skupiny (33.3%) a u 6 pacientů z S skupiny (35.3 %) byly sérové koncentrace cTnT nad 99. percentilem. U 2 pacientů z každé skupiny (O 11.1 % versus S 11.8 %) byly sérové koncentrace cTnT nad 10-% CV cutoff (0,03 μg/l). Mezi skupinami nebyl shledán rozdíl v četnosti zvýšených sérových koncentrací cTnT nad 99. percentil a 10-% CV cutoff (p = 1). Pooperační sérové koncentrace CK, CK-MB, myoglobinu a AST se mezi skupinami také statisticky významně nelišily. I v...
Vliv aktivní podtlakové žilní drenáže na červené krevní elementy a další biochemické ukazatele orgánového postižení při kardiochirurgických operacích
Škorpil, Jiří ; Tošovský, Jan (vedoucí práce) ; Lonský, Vladimír (oponent) ; Semrád, Michal (oponent)
Vliv aktivní podtlakové žilní drenáže (VAVD) na červené krevní elementy a další biochemické ukazatele orgánového postižení při kardiochirurgických operacích Úvod: Použitím podtlakové žilní drenáže dochází ke zkvalitnění žilního návratu do rezervoáru mimotělního oběhu a zmenšení náplně mimotělního oběhu. Cílem práce je, v prospektivní randomizované studii prokázat, že výše aktivního negativního tlaku -20 mm Hg až -80 mm Hg nevede k významnému poškození erytrocytů a nezvyšuje významně hladiny biochemických ukazatelů orgánového poškození při kardiochirurgických operacích. Metodika: V prospektivní randomizované studii jsme hodnotili parametry u 85 nemocných indikovaných ke kombinovanému kardiochirurgickému výkonu. Nemocní byli randomizováni do skupin A, B (aplikován podtlak -20 až -80 mm Hg) a C (bez podtlaku). V šesti odběrech byly vyhodnoceny parametry hemolýzy a další ukazatele orgánového postižení Výsledky: Jednotlivé skupiny nevykazovaly soustavně významně vyšší hodnoty indikátorů intravaskulární hemolýzy, poškození formovaných elementů a dalšího postižení orgánů. Taktéž v operační mortalitě, množství krevních transfuzí nebyl dokumentován významný rozdíl. Závěry: Výsledky dokumentují bezpečnost použití VAVD v kardiochirurgii. Analýzy neprokázaly významnou hemolýzu, poškození formovaných elementů či známky...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 17 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.