|
Faciální a architekturní analýza kontinentálních sedimentů klikovského souvrství na lokalitě Hosín-Orty, svrchní křída, českobudějovická pánev.
Kavková, Radana ; Martínek, Karel (vedoucí práce) ; Lojka, Richard (oponent)
Klikovské souvrství svrchnokřídového stáří představuje stratigraficky nejnižší a zároveň prostorově nejrozšířenější sedimentární výplň jihočeských pánví. Poskytuje záznam kontinentálních sedimentů. Faciální a architekturní analýza ve spojení s analýzou paleoproudů posloužily ke studiu sedimentárního systému odkrytého na lokalitě Hosín-Orty. V rámci práce jsou vymezeny především sedimentární facie odpovídající říčnímu prostředí o vysoké energii a sedimentace převážně z trakčního proudu. Zastoupena je rovněž facie odpovídající systému o nízké energii a sedimentaci ze suspenze. Z hlediska analýzy architekturních elementů představuje sedimentární záznam aktivní říční koryta a jejich výplně, případně výplně opuštěných říčních koryt. Nízký rozptyl paleoproudů svědčí o nízké sinuositě toku. Vertikální agradace koryt, dominance říčních barů ve výplni koryt, poproudová akrece, absence čeřin, pointbarů, laterálně akrečních povrchů a nivních sedimentů odpovídají charakteru divočících řek. Byly vymezeny stratigrafické jednotky A,B,C,D,E,F, které odpovídají buď fluviálnímu prostředí, nebo prostředí opuštěného říčního koryta. Směr říčního toku na základě měření paleoproudů v jednotkách A a B je severozápadní (v případě jednotky A), respektive severovýchodní (jednotka B). Diskutovány jsou autogenní a alogenní...
|
|
Faciální a architekturní analýza kontinentálních sedimentů klikovského souvrství na lokalitě Hosín-Orty, svrchní křída, českobudějovická pánev.
Kavková, Radana ; Martínek, Karel (vedoucí práce) ; Lojka, Richard (oponent)
Klikovské souvrství svrchnokřídového stáří představuje stratigraficky nejnižší a zároveň prostorově nejrozšířenější sedimentární výplň jihočeských pánví. Poskytuje záznam kontinentálních sedimentů. Faciální a architekturní analýza ve spojení s analýzou paleoproudů posloužily ke studiu sedimentárního systému odkrytého na lokalitě Hosín-Orty. V rámci práce jsou vymezeny především sedimentární facie odpovídající říčnímu prostředí o vysoké energii a sedimentace převážně z trakčního proudu. Zastoupena je rovněž facie odpovídající systému o nízké energii a sedimentaci ze suspenze. Z hlediska analýzy architekturních elementů představuje sedimentární záznam aktivní říční koryta a jejich výplně, případně výplně opuštěných říčních koryt. Nízký rozptyl paleoproudů svědčí o nízké sinuositě toku. Vertikální agradace koryt, dominance říčních barů ve výplni koryt, poproudová akrece, absence čeřin, pointbarů, laterálně akrečních povrchů a nivních sedimentů odpovídají charakteru divočících řek. Byly vymezeny stratigrafické jednotky A,B,C,D,E,F, které odpovídají buď fluviálnímu prostředí, nebo prostředí opuštěného říčního koryta. Směr říčního toku na základě měření paleoproudů v jednotkách A a B je severozápadní (v případě jednotky A), respektive severovýchodní (jednotka B). Diskutovány jsou autogenní a alogenní...
|
| |
|
Paleoenviromentální záznam jezerních sedimentů karbonu středočeských a západočeských pánví:analýza a korelace mineralních a biogenních proxy
Lojka, Richard ; Hradil, David (vedoucí práce) ; Hladil, Jindřich (oponent) ; Janočko, Juraj (oponent)
Práce shrnuje výsledky multidisciplinární paleoenviromentální a paleoklimatické studie nejvýznamnějšího jezerního horizontu svrchního karbonu - malesických vrstev slánského souvrství středočeských a západočeských kontinentálních pánví. Analyzována byla vrtná jádra jemnozrnných sedimentů ze dvou nově provedených vrtů situovaných do kladensko- rakovnické a plzeňské pánve ve vzdálenosti přibližně 80 km. Sledovány byly struktury a periodicita laminace, minerální a izotopické složení autigenních minerálů, zejména sideritu, složení detritických minerálů včetně asociací jílových minerálů a složení autochtonní a alochtonní organické hmoty včetně palynospolečenstev. Detailní analýza vrtných jader dovolila identifikovat dílčí fáze vývoje jezerního systému spojené s fluktuací úrovně jezerní hladiny a stratifikací vodního sloupce, které byly řízené celkovými srážkovými úhrny a jejich celoroční distribucí. Vývoj srážek ovlivňoval také hustotu a skladbu vegetačního pokryvu v okolí jezera, charakter zvětrávání zdrojových hornin a degradaci organické hmoty v povodí, a v konečném důsledku tak ovlivňoval i charakter a skladbu materiálu přinášeného do jezerní pánve. Kromě těchto společných znaků, byly mezi studovanými lokalitami pozorovány také významné odlišnosti. Zvýšený podíl lamin primárního...
|