|
|
Morfologická variabilita řezáku u mutantních myší
Lochovská, Kateřina ; Hovořáková, Mária (vedoucí práce) ; Churavá, Svatava (oponent)
Myš je nejfrekventovaněji používaným experimentálním modelovým organismem pro studium vývoje zubů. Myší funkční dentice obsahuje jeden řezák oddělený od tří molárů dlouhou bezzubou diastemou v každém čelistním kvadrantu. Cílem této práce bylo shrnout poznatky o myší dentici a jejím vývoji se zaměřením na myší řezáky a jejich patologie. Myší řezák je díky svým vlastnostem jedinečným zubem. Charakteristickou vlastností hlodavců jsou právě kontinuálně rostoucí řezáky. Tyto řezáky jsou pokryté sklovinou pouze na labiální straně. Lingvální povrch je tvořen pouze dentinem. Toto je spojeno s asymetrickou abrazí. Nicméně je také častým cílem mutací, ať už v podobě delece nebo jiné modifikace genů. Tyto mutace dentálních signálních drah jsou studovány na mutantních myších jako jsou například Tabby myši, Sprouty nebo Small eye (Sey) mutantní myši a mnoho dalších. Některé mutace jsou homologní k lidským onemocněním. Například X-vázaný tabby (Ta) syndrom u myší je považován za homolog hypohidrotické ektodermální dysplásie (HED) u lidí. Tato mutace napadá velikost řezáku, jeho tvar a pozici stejně jako cytodiferenciaci. Dále se může objevit hypodoncie, anodoncie nebo nějaké morfologické změny napadající ostatní existující zuby. Abnormality v počtu, velikosti a tvaru zubu byly dobře zdokumentovány v lidské...
|
|
|
Úloha rudimentárních struktur v odontogenezi.
Lochovská, Kateřina ; Hovořáková, Mária (vedoucí práce) ; Buchtová, Marcela (oponent) ; Štembírek, Jan (oponent)
Organogeneze in vivo probíhá na základě časo-prostorových vývojových procesů, které závisí na chování buněk, například na jejich růstu, migraci, diferenciaci a mezibuněčných interakcích. Takové chování je regulováno patřičnou přechodnou expresí různých signálních molekul. Navzdory výraznému pokroku terapeutických strategií, stále nebylo odhaleno tajemství vývoje biologické náhrady poškozeného nebo chybějícího zubu. V tomto kontextu poskytují zvířecí modely mocný nástroj umožňující studium normogeneze i patogeneze zubu jak v rámci základního tak i aplikovaného výzkumu. Časný vývoj zubu sdílí podobné morfologické i molekulární znaky s ostatními ektodermálními orgány. Zároveň jsou tyto znaky do značné části konzervovány také mezidruhově, což je výhodné z hlediska použití modelových organismů. Zubní vzorec člověka i myši je proti společnému předkovi redukován, přesto se u obou objevují jak zuby jednoduché, tak i zuby vícehrbolkové. Zároveň byly u obou nalezeny struktury označené jako rudimentární. Tyto struktury jsou během ontogenetického vývoje potlačeny a nebývá jim tedy obecně přisuzována zásadní funkce. Základním cílem předložené práce tedy bylo prostudovat zubní rudimenty detailněji a odhalit jejich funkci v odontogenezi. Tato práce předkládá nové interpretace v oblasti časné zubní normogeneze, na...
|
|
|
Úloha rudimentárních struktur v odontogenezi.
Lochovská, Kateřina ; Hovořáková, Mária (vedoucí práce) ; Buchtová, Marcela (oponent) ; Štembírek, Jan (oponent)
Organogeneze in vivo probíhá na základě časo-prostorových vývojových procesů, které závisí na chování buněk, například na jejich růstu, migraci, diferenciaci a mezibuněčných interakcích. Takové chování je regulováno patřičnou přechodnou expresí různých signálních molekul. Navzdory výraznému pokroku terapeutických strategií, stále nebylo odhaleno tajemství vývoje biologické náhrady poškozeného nebo chybějícího zubu. V tomto kontextu poskytují zvířecí modely mocný nástroj umožňující studium normogeneze i patogeneze zubu jak v rámci základního tak i aplikovaného výzkumu. Časný vývoj zubu sdílí podobné morfologické i molekulární znaky s ostatními ektodermálními orgány. Zároveň jsou tyto znaky do značné části konzervovány také mezidruhově, což je výhodné z hlediska použití modelových organismů. Zubní vzorec člověka i myši je proti společnému předkovi redukován, přesto se u obou objevují jak zuby jednoduché, tak i zuby vícehrbolkové. Zároveň byly u obou nalezeny struktury označené jako rudimentární. Tyto struktury jsou během ontogenetického vývoje potlačeny a nebývá jim tedy obecně přisuzována zásadní funkce. Základním cílem předložené práce tedy bylo prostudovat zubní rudimenty detailněji a odhalit jejich funkci v odontogenezi. Tato práce předkládá nové interpretace v oblasti časné zubní normogeneze, na...
|
|
|
Vznik lidských zubních anomálií na modelu odontogeneze u myší s poruchami genů.
Lochovská, Kateřina ; Hovořáková, Mária (vedoucí práce) ; Peterka, Miroslav (oponent)
Laboratorní myš představuje vhodný experimentální model pro studium mechanizmů normálního vývoje zubů a pro porozumění etiopatogenesi vzniku zubních anomálií u člověka. Myší dentice je v každém čelistním kvadrantu tvořena jedním řezákem, který je oddělen od tří molárů bezzubou diastemou. Přestože u dospělých myší neobsahuje diastema zuby, během embryonálního vývoje se zde objevují rudimentární pupeny zubních základů (MS, R2). Jejich vývoj se ale zastavuje a tím pádem zde funkční zub nevzniká. Je známo, že u myší, nesoucích mutace Spry2 a Spry4 genů, vznikají nadpočetné zuby v antemolárním prostoru. Pochopení časoprostorové dynamiky Shh exprese u Spry2/Spry4 dvojitých transgenních myší může pomoci objasnit roli těchto embryonálních diastemových pupenů při tvorbě nadpočetného zubu. Výzkum možné regenerace dentálních anomálií u potomků mezi-kmenového křížení Spry4 deficientních myší, u kterých se vyskytuje nadpočetný zub, s Eda deficientními myšmi, které mají sklon k redukované dentici, by mohl představovat cestu k objasnění mechanizmu vzniku patologií v dentici obecně. Naším cílem bylo popsat časovou a prostorovou dynamiku Shh signálních domén u Spry2/Spry4 transgenních embryí, jelikož Shh exprese je jedním z markerů časné odontogeneze a odhalení abnormalit v časné odontogenezi může vysvětlit vznik...
|
|
|
Morfologická variabilita řezáku u mutantních myší
Lochovská, Kateřina ; Churavá, Svatava (oponent) ; Hovořáková, Mária (vedoucí práce)
Myš je nejfrekventovaněji používaným experimentálním modelovým organismem pro studium vývoje zubů. Myší funkční dentice obsahuje jeden řezák oddělený od tří molárů dlouhou bezzubou diastemou v každém čelistním kvadrantu. Cílem této práce bylo shrnout poznatky o myší dentici a jejím vývoji se zaměřením na myší řezáky a jejich patologie. Myší řezák je díky svým vlastnostem jedinečným zubem. Charakteristickou vlastností hlodavců jsou právě kontinuálně rostoucí řezáky. Tyto řezáky jsou pokryté sklovinou pouze na labiální straně. Lingvální povrch je tvořen pouze dentinem. Toto je spojeno s asymetrickou abrazí. Nicméně je také častým cílem mutací, ať už v podobě delece nebo jiné modifikace genů. Tyto mutace dentálních signálních drah jsou studovány na mutantních myších jako jsou například Tabby myši, Sprouty nebo Small eye (Sey) mutantní myši a mnoho dalších. Některé mutace jsou homologní k lidským onemocněním. Například X-vázaný tabby (Ta) syndrom u myší je považován za homolog hypohidrotické ektodermální dysplásie (HED) u lidí. Tato mutace napadá velikost řezáku, jeho tvar a pozici stejně jako cytodiferenciaci. Dále se může objevit hypodoncie, anodoncie nebo nějaké morfologické změny napadající ostatní existující zuby. Abnormality v počtu, velikosti a tvaru zubu byly dobře zdokumentovány v lidské...
|
host ::
RSS.