|
|
Vliv války v Kosovu na vztahy Ruska a USA
Hromas, Adam ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Úkol Bakalářské práce "Vliv války v Kosovu na vztahy Ruska a USA" je pomocí metody komparativní analýzy odpovědět na otázku, jaký měla válka v Kosovu vliv na americko-ruské vztahy, případně tento vliv vyvrátit. Text se zabývá politikou USA a Ruska v kontextu kosovské války, nikoliv touto válkou jako historickou událostí. Text je rozdělený do třech kapitol. První kapitola popisuje přístup NATO, především USA k Srbsku a to zejména ohledně politiky vůči Srbsku před válkou, během války a politické aktivity ukončující válku. Ve druhé kapitole jsou řešena stejná témata z pohledu Ruska vůči Srbsku. V poslední třetí kapitole probíhá komparace těchto dvou přístupů a na jejich základě je vypracováno konečné stanovisko k hlavní výzkumné otázce.
|
|
|
Problems of Russian-Chinese cooperation in energy sphere 2000-2010. The issue of oil and natural gas
Imrich, Jakub ; Pečenka, Marek (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Bakalárska práca Úskalia rusko-čínskej spolupráce v oblasti energií 2000-2010: Otázka ropy a zemného plynu. je práca rozoberajúca hlavné problémy spolupráce najväčšieho producenta a najväčšieho konzumenta energií na svete. Mojím cieľom je analyzovať tieto problémy a odpovedať na otázku, prečo sa vzájomné energetické vzťahy nevyvíjajú tak, ako by sme mohli logicky predpokladať. Jedným z cieľov však nebude zachádzanie do vzájomných politických sporov oboch krajín. Prvá časť práce poskytne stručný exkurz do minulosti a poukáže na vzájomné vzťahy v minulosti, ktoré neboli príliš dobré. Druhá kapitola hovorí o rozdielnom význame energie pre Ruskú federáciu a Čínsku ľudovú republiku a obsahuje aj faktografiu o vzájomnom obchode s ropou a zemným plynom. Tretia kapitola je najobsiahlejšia a je pre bakalársku prácu nosná. Analyzuje problémy kooperácie a do hĺbky ich rozoberá, táto časť práce skúma vnútorné problémy Ruska, vnútorné problémy Číny a tiež aj hlavné vonkajšie faktory, ktoré majú vplyv na energetické sa zbližovanie týchto krajín. Závery z rozobraných problémov sú potom zhrnuté v poslednej kapitole, kde sú tiež uvedené vyhliadky do budúcnosti a smery, ktorými by sa obchod s ropou a zemným plynom medzi Čínou a Ruskom mohol uberať. V závere práce sú stručne uvedené výsledky celého výskumu a taktiež...
|
|
|
Velmoci a Zimní válka: Postoj k sovětsko-finskému konfliktu
Mečířová, Šárka ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Práce se zabývá postoji Velké Británie, Francie, Německa a Spojených států k zimní válce, vojenskému střetnutí mezi Finskem a Sovětským svazem, které probíhalo bez oficiálního vyhlášení války od 30. listopadu 1939 do 13. března 1940, kdy bylo ukončeno Moskevským mírem. Cílem je analyzovat mocenské zájmy zmíněných velmocí a jejich motivace v průběhu konfliktu a následně je pomocí analýzy primárních a sekundárních pramenů srovnat. V závěru pak z tohoto srovnání vyplývá, že i když jednotlivé státy nacházely společnou půdu, jako v případě Francie a Británie ohledně plánu intervence v severní Evropě, nebo byl jejich postoj shodou okolností v některých aspektech totožný, jejich motivace byla rozdílná a ovlivňovaly ji rozdílné okolnosti.
|
|
|
K některým otázkám težby uranu v poválečném Československu.
Rakouš, Pavel ; Litera, Bohuslav (vedoucí práce) ; Lomíček, Jan (oponent)
Dodávky uranu z Československa ihned po válce byly pro SSSR nejrychlejší cestou, jak získat surovinu nutnou ke zkrácení náskoku USA v jaderném zbrojení. Navenek stále ještě demokratický středoevropský stát (v té době již značně levicový), byl k tomu donucen smlouvou podepsanou v listopadu 1945. Jediným kvalifikovaným členem vlády při vyjednávání o podmínkách smlouvy byl sociálnědemokratický ministr průmyslu Laušman. Prokázal svoji schopnost postavit se komunistům. Donedávna byl přitom historií pokládán díky svému etatizačnímu zaměření za komunistického spojence. V textu je ukázáno, že Sověti nezískali v československé těžbě monopol zcela podle svých představ, ale přesto diktovali objemy těžby, cenu a postupně přeměnili společnou komisi řídící těžbu ve formální orgán. Z uranových dolů vzniklo svébytné průmyslové odvětví nejprve skrytě a později i otevřeně zatěžující chod státu. Rozborem dat až do roku 1989 lze dokázat, že pravidelně produkovalo ztrátu. Totalitní režim vše tajil. První informace byly k dispozici až počátkem 90. let XX. století, ale v tu dobu se pozornost historiografie orientovala převážně na otázku politických vězňů pracujících otrocky v uranovém průmyslu na počátku komunistického režimu. Dnes se ukazuje, že již před tím v letech 1945-50 byla organizace těžby plná vnitřních rozporů...
|
|
| |
|
|
Proces americko-sovětského odzbrojování na konci 70. let
Kucer, Maxim ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá procesem americko-sovětského odzbrojování během 70. let s primárním zaměřením na pohled z americké strany, přičemž hlavní důraz je dán na období administrativy prezidenta Cartera. Práce zkoumá proces odzbrojování od jeho začátku, tj. za administrativy Richarda Nixona, kdy došlo k podepsání klíčové smlouvy SALT I (1972), pokračuje obdobím prezidenta Geralda Forda, za něhož vešla v platnost Vladivostocká dohoda (1974), až po Jimmyho Cartera, kdy došlo k podpisu SALT II (1979) a jeho neúspěšné ratifikaci v americkém Senátu. V kapitolách jsou kromě průběhu jednání rozebírány i hlavní oblasti, které byly pro vyjednávání zásadní, a také přístupy jednotlivých administrativ k vztahům se Sovětským svazem.
|
|
|
Vývoj strategického myšlení Evropské unie vůči Rusku - faktor východního rozšíření
Gusačenko, Irina ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Práce si klade za cíl analyzovat vývoj strategického myšlení Evropské unie ve vztahu к Rusku s pomocí teoretických modelů vztahů mezi EU a Ruskem. Ambicí této diplomové práce není popis všech existujících teoretických modelů, ale zaměření se jen na ty nejdůležitější. Tyto scénáře pomohou nejen uchopit vztahy mezi EU a Ruskem, ale vyplní i mezery ve strategickém myšlení o vztazích EU-Rusko. Konceptualizace a vývoj strategického myšlení budou vycházet z interdependence3 mezi oběma partnery. Diplomová práce se zaměří na analýzu vývoje jednotlivých strategií4 Evropské unie vůči Rusku a na jejich vhodnost a funkčnost. Fungování dané strategie bude ve velké míře záležet na postoji Ruska. Analýza se zaměří především na politické aspekty a v případě důležitosti ekonomických imperativ se bude zabývat pouze jejich politickými důsledky. Z časového hlediska bude práce omezena obdobím deseti let. Počátkem bude rok 1994, kdy došlo к podpisu Dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a Ruskem; koncem bude rok 2004, kdy došlo ktzv. východnímu rozšíření Evropské unie. Hlavní pozornost bude však věnována období po roce 2000, kdy došlo ke kvalitativní změně strategického myšlení Evropské unie na základě politických impulsů vycházejících od budoucích členských zemí EU. Hypotéza, jejíž platnost bude v průběhu psaní...
|
|
| |
|
|
Moc a média Srovnání vývoje ruských médií za Jelcina a Putina
Vyhnálek, Tomáš ; Litera, Bohuslav (vedoucí práce) ; Běloševskyj, Dmitrij (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl popsat vývoj ruských médií v období vlády prezidentů Borise Jelcina a Vladimíra Putina a analyzovat dopady rozdílného přístupu obou politiků na ruskou mediální scénu. Zároveň se chci zaměřit na rozdílný vliv médií na průběh rozhodujících politických klání, jakými jsou parlamentní a prezidentské volby či na vnímání dvou čečenských válek veřejností. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Energetická politika EU vůči Rusku: 2000-2013
Koutník, Jan ; Litera, Bohuslav (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Vzájemná závislost EU a Ruska v energetickém sektoru vyústila v roce 2000 ve vytvoření tzv. Energetického dialogu EU-Rusko. Od svého založení musel Dialog čelit řadě vnějších vlivů, především dvěma rusko-ukrajinským plynovým krizím v letech 2006 a 2009, kdy došlo k přerušení dodávek zemního plynu do EU. Bakalářská práce zkoumá, jakým způsobem dokázal Dialog odpovědět na důsledky obou krizí. Práce nejprve analyzuje fungování Dialogu mezi lety 2000-2013, včetně krizí a jejich dopadů. Následným srovnáním vývoje Dialogu před a po krizích dochází k rozboru jeho reakcí na proběhlé události. Autor dochází k závěru, že přes znatelné odezvy a změny v Dialogu, nedokázaly EU a Rusko dostatečně odpovědět na důsledky krizí, zejména protože zůstal nevyřešen problém tranzitních států a bezpečnosti energetické infrastruktury.
|
host ::
RSS.