Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 51 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Středověká společnost a krajina, jejich vzájemné vztahy a působení
Horák, Jan ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Lisá, Lenka (oponent) ; Gojda, Martin (oponent)
1 Jan Horák Středověká společnost a krajina, jejich vzájemné vztahy a působení Disertační práce Český abstrakt Úvod Archeologie je vědou o člověku, a přestože v jejím rámci nalezneme mnohé specializace, může jimi být například zaměření se na středověké období, nebo na environmentální archeologii, neměli bychom zapomínat na možnosti, které nám dává překlenutí a spojování těchto specializací, ani na zrcadlo, které si prostřednictvím archeologie můžeme nastavit tváři naší vlastní společnosti. Způsoby potkávání se středověkého člověka s přírodou nabízí mnohá zajímavá témata i mnohé inspirující myšlenky či koncepty - aplikovatelné nejen na archeologické metody obecně, ale i schopné poskytnut podklad pro reflexi metod samotných. Předkládaná práce se snaží ilustrovat problematiku vztahu středověké společnosti a krajiny na příkladu vztahu k půdám. Tento výběr je dán nejen významem půd pro historickou společnost jako takovým, ale je ovlivněn i postavením půd v archeologii. Půdy jsou totiž nejen nositelem a archivem významné části informací, s nimiž archeologie pracuje, ale jsou i výrazným faktorem v rámci interpretací, které si archeologie při pohledu na historické společnosti vytváří. Jak se ale ukazuje, tyto interpretace mohou snadno vést k nesprávným závěrům. V tomto směru se tak tato práce, na základě příkladů...
Exoskopický standard sedimentů glacigenních akumulačních forem reliéfu
Křížová, Lenka ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Lisá, Lenka (oponent)
Tento práce se zabývá srovnáním mikromorfologie zrn morén, mur a jim podobných akumulací. Vzorky morén byly odebrány na Šumavě v okolí Černého jezera, ve Velické dolině ve Vysokých Tatrách a v údolí Labe v Krkonoších. V údolí Bílého Labe v Krkonoších byly odebrány vzorky mur a neověřených akumulací, další akumulace pocházely z údolí Prudkého potoka v Králickém Sněžníku a údolí Vražedného potoka a Velké Kotliny v Hrubém Jeseníku. Sedimenty všech zkoumaných akumulací byly zkoumány pod elektronovým mikroskopem, byly popsány jejich morfologické charakteristiky a vliv prostředí, jehož působením mikrotvary vznikly. Pro porovnání zkoumaných forem reliéfu pomocí koeficientu vzdálenosti byl vypočten exoskopický standard morén, byly provedeny statistické analýzy a zjištěny diagnostické znaky pro odlišení mur a morén. Také byl vypočítán exoskopický standard pro různé typy morén (čelní, boční, bazální), které je možno pomocí metody exoskopie rozlišit. Výzkum mimo jiné ukázal, že existují statisticky průkazné rozdíly mezi murami a morénami, mezi různými typy morén, ale zároveň také že typicky glaciální mikrotextury, jak jsou obecně přijímány, se objevují v podobné míře i na zrnech mur a jim podobných akumulací. Výzkum byl podpořen z grantů GAUK (32107) a GAAV (KJB300460803). Klíčová slova: glaciální sedimenty,...
Pohřbené půdy jako odraz vlivu člověka a klimatu na krajinu od svrchního pleistocénu po středověk
Vejrostová, Lenka ; Lisá, Lenka (vedoucí práce) ; Kirchner, Karel (oponent) ; Strouhalová, Barbora (oponent)
Kombinace sedimentologických, geochemických, geofyzikálních a paleobiologických metod obvykle umožňuje více či méně komplexní rekonstrukci vývoje environmentálního prostředí zachyceného v pedosedimentárních záznamech. V případě holocenních záznamů je možno rozšířit toto portfolio i o geoarcheologické metody. Cílem této práce bylo poskytnout odpovědi na otázky využití pedogeochemických a geoarcheologických metod ve výzkumu pohřbených půd a pokusit se odpovědět na to, jak velká byla role klimatu nebo člověka pedosedimentárního záznamu. Multidisciplinární analýza provedená na celkem pěti lokalitách Česka (Kly, Brno Přízřenice, Česká Bělá), Slovenska (Bíňa Čata) a Polska (Sowin) poskytla řadu poznatků o vývoji půd a vztahu člověka, klimatu a krajiny od svrchního pleistocénu (MIS 3) po středověk. Detekce klimatických změn v rámci glaciálních paleopůd lokality Bíňa Čata byla soustředěna na období od raného MIS 3 do přelomu MIS 3/ MIS 2. Použité metody umožnily korelaci vzniklých půd s interstadiály Oerel, Glinde a Denekamp, stejně jako rozlišení změn teplotních či vlhkostních charakteristikách v době vzniku půd i po ní. Iluviální vrstvy archeologických lokalit Sowin a Kly jsou zajímavým příkladem klimaticky podmíněného texturního prvku v lokalitě prokazatelně antropogenně ovlivněné. Jejich geneze je podmíněna...
Pohřbené půdy jako odraz vlivu člověka a klimatu na krajinu od svrchního pleistocénu po středověk
Vejrostová, Lenka ; Lisá, Lenka (vedoucí práce) ; Kirchner, Karel (oponent) ; Strouhalová, Barbora (oponent)
Kombinace sedimentologických, geochemických, geofyzikálních a paleobiologických metod obvykle umožňuje více či méně komplexní rekonstrukci vývoje environmentálního prostředí zachyceného v pedosedimentárních záznamech. V případě holocenních záznamů je možno rozšířit toto portfolio i o geoarcheologické metody. Cílem této práce bylo poskytnout odpovědi na otázky využití pedogeochemických a geoarcheologických metod ve výzkumu pohřbených půd a pokusit se odpovědět na to, jak velká byla role klimatu nebo člověka pedosedimentárního záznamu. Multidisciplinární analýza provedená na celkem pěti lokalitách Česka (Kly, Brno Přízřenice, Česká Bělá), Slovenska (Bíňa Čata) a Polska (Sowin) poskytla řadu poznatků o vývoji půd a vztahu člověka, klimatu a krajiny od svrchního pleistocénu (MIS 3) po středověk. Detekce klimatických změn v rámci glaciálních paleopůd lokality Bíňa Čata byla soustředěna na období od raného MIS 3 do přelomu MIS 3/ MIS 2. Použité metody umožnily korelaci vzniklých půd s interstadiály Oerel, Glinde a Denekamp, stejně jako rozlišení změn teplotních či vlhkostních charakteristikách v době vzniku půd i po ní. Iluviální vrstvy archeologických lokalit Sowin a Kly jsou zajímavým příkladem klimaticky podmíněného texturního prvku v lokalitě prokazatelně antropogenně ovlivněné. Jejich geneze je podmíněna...
Metodika odběrů a zpracování vzorků pro geoarcheologický výzkum "Výzkum sedimentárního záznamu"
Bajer, Aleš ; Lisá, Lenka
Metodika je určena především terénním archeologickým pracovníkům, studentům přírodovědných, archeologických a krajinářských oborů se zájmem o vývoj antropogeně ovlivěné krajiny a všem zájemcům, kteří si chtějí prohloubit znalosti v dané problematice. Metodika je uplatnitelná všemi pracovníky organizací a firem zabývajících se terénní archeologií a výzkumem antropogenních vlivů v krajině.
Plný text: Stáhnout plný textPDF

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 51 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Lisá, Lidka
1 Lisá, Ludmila
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.