|
|
Sexuální a genderově motivované zločiny v rozhodování Mezinárodního trestního soudu
Juhasová, Veronika ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Urbanová, Kristýna (oponent)
Sexuální a genderově motivované zločiny v rozhodování Mezinárodního trestního soudu Abstrakt Tato diplomová práce se zaobírá sexuálními a genderově motivovanými zločiny, jak jsou upraveny v Římském statutu a dalších pramenech práva Mezinárodního trestního soudu, a způsobem, jakým je tato úprava uvedena do praxe. Cílem této diplomové práce je zhodnocení přístupu Mezinárodního trestního soudu ke stíhání sexuálních a genderově motivovaných zločinů prostřednictvím deskripce jeho právního rámce a následné analýzy přístupu jednotlivých orgánů k vyšetřování a stíhání těchto zločinů. Práce nejprve stručně představuje historický vývoj vnímání sexuálních a genderově motivovaných zločinů a nastiňuje vývoj k nim se vztahující judikatury mezinárodních a smíšených trestních tribunálů a soudů. Následně podává přehled ukotvení sexuálních a genderově motivovaných zločinů v pramenech práva a vnitřních předpisech Mezinárodního trestního soudu, a to nejen z pohledu klasifikace těchto zločinů a definic jejich jednotlivých forem, ale věnuje se také pravidlům s nimi souvisejícím, která ovládají různé fáze vyšetřování a stíhání sexuálních a genderově motivovaných zločinů a která mají vliv na výběr personálu zúčastněného na řízení. Nakonec se zabývá minulou i současnou rozhodovací praxi Mezinárodního trestního soudu ve vztahu k...
|
|
|
Legal issues of space debris remediation
Lepesantová, Alice ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
Právní problémy likvidace kosmického smetí Abstrakt Aktivity ve vesmíru se neustále vyvíjí a kosmický prostor se zaplňuje do té míry, že k zajištění udržitelného kosmického prostředí je zapotřebí likvidace kosmického smetí. Kosmické smlouvy však likvidaci kosmického smetí neupravují. Tato práce analyzuje právní otázky likvidace kosmického smetí jako jednu z nejnaléhavějších otázek současného kosmického práva. Autor si klade za cíl odpovědět na otázku, zda současné kosmické právo poskytuje dostatečný právní rámec pro likvidaci kosmického smetí, a to analýzou otázek vlastnictví, odpovědnosti, registrace a převodu vlastnictví. Vlastnictví kosmických objektů je podle Kosmické smlouvy nezrušitelné, což platí i pro kosmické smetí, což v některých případech komplikuje jeho likvidaci. Získání povolení vlastníka k likvidaci nebo servisu kosmického objektu není schůdným řešením, pokud je totožnost vlastníka neznámá. Diplomová práce diskutuje opuštění kosmického objektu jako možné řešení tohoto problému. Převod vlastnictví je rovněž komplikovaný, neboť odpovědnost za škodu nelze převést, stejně jako nelze převést jurisdikci a kontrolu, pokud je nabyvatelem stát, který kosmický objekt nevypustil. Problém představuje i samotná odpovědnost, neboť kosmické smlouvy nebyly vypracovány tak, aby vyhovovaly specifickým právním...
|
|
|
Meaningful Human Control in Autonomous Weapons
Rešlová, Petra ; Lipovský, Milan (oponent)
Smysluplná lidská kontrola v kontextu autonomních zbraní ABSTRAKT Výzkum autonomie v robotických systémech vzkvétá v mnoha oblastech, ale žádná z nich není považována za tak znepokojující jako vývoj smrtících autonomních zbraňových systémů, který vyvolává naléhavé otázky, jak právní, tak i etické. Diskuse zdůrazňují nezbytnost určité úrovně lidské kontroly. Pojem smysluplné lidské kontroly nad autonomními zbraněmi získal na popularitě, avšak samotný princip a jeho požadavky doposud nebyly definovány. Za tímto účelem tato práce analyzuje pojem smysluplné lidské kontroly a zkoumá jeho prvky. Cílem je objasnit určité otázky, jako například z jakých pramenů tato zásada vyvěrá a jak by měla být vnímána a začleněna do praxe Států. Práce se nejprve stručně věnuje definici a kategorizaci autonomních zbraní, a to za účelem poskytnutí úvodu do tématu. Zadruhé práce předkládá důvody, proč je nutné trvat na požadavku smysluplné lidské kontroly, a to zejména kvůli omezením současných a budoucích technologií, jako je rozpoznávání a klasifikace objektů, zkreslení nebo nepředvídatelnost. Následně se analýza zaměřuje na argumenty vyplývající z pravidel mezinárodního humanitárního práva, především co se týče principů rozlišování, proporcionality a preventivních opatření. Stručně je diskutována možnost přičítání individuální...
|
|
|
Fostering Polar Cooperation: A Comparative Analysis of the Arctic and Antarctic Models
McGuire, Sarah ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
As sea ice melts and Arctic waterways become increasingly navigable, the importance of effective polar governance has never been higher, especially with heightened geopolitical tensions across the globe. Unlike its southern counterpart, the Arctic region is not governed by a single treaty, but rather a network of agreements and an international forum - the Arctic Council - designed to make recommendations and facilitate cooperation among the eight Arctic states. The objective of this study was to confirm if the Arctic Council and its governing instruments exhibit hard law or soft law characteristics and to consider the advantages and disadvantages of each. The subsequent objective was then to determine if there are lessons the Arctic can learn from the Antarctic, which is largely considered to be a successful example of hard law, and what barriers may be preventing the implementation of such improvements. Abbott and Snidal's Concept of Legalization was applied to determine the degree of legalization of treaties and agreements negotiated under the auspices of the Arctic Council and the products of its working groups by assessing their levels of obligation, precision, and delegation. This research found that the Arctic Council's contribution to Arctic governance does predominately exhibit soft law...
|
|
|
Mezinárodněprávní ochrana uprchlíků pronásledovaných z důvodu sexuální orientace a genderové identity
Bedaňová, Jana ; Lipovský, Milan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá lidskoprávním přístupem k interpretaci definice uprchlíka na příkladu osob pronásledovaných z důvodu sexuální orientace a/či genderové identity (SOGI). Práce se zaměřuje především na evropský prostor a na to, jaký význam může lidskoprávní přístup k interpretaci "pronásledování" mít pro praxi států Evropské unie konkrétně ve vztahu k SOGI uprchlíkům. První část nastiňuje kontext pronásledování osob z důvodu jejich SOGI. Zkoumá kritéria, podle kterých je a případně může být SOGI subsumována pod relevantní důvody pronásledování za účelem získání statusu uprchlíka. Druhá část nastiňuje různé přístupy k interpretaci pojmu pronásledování a více přibližuje tzv. přístup "okolnostní", který ztělesňuje UNHCR. Třetí část je věnována osvětlení doktríny lidskoprávního přístupu, jehož průkopníkem je James Hathaway a jeho kniha The Law of Refugee Status. Čtvrtá část zkoumá přístup lidskoprávních kontrolních mechanismů k neúspěšným žadatelům o azyl obávajících pronásledování z důvodu SOGI. Analyzuje rozhodování Výboru proti mučení, Výboru pro lidská práva a Evropského soudu pro lidská práva v kontextu non-refoulement ve vztahu k SOGI stížnostem a ke kriminalizaci osob s netradiční SOGI. Pátá část se pak zabývá unijním právem a judikaturou Soudního dvora Evropské unie. Pozornost je...
|
|
|
Tzv. Magnitského zákony z pohledu mezinárodního práva
Tydlitát, Pavel ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
Tzv. Magnitského zákony z pohledu mezinárodního práva Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá fenoménem tzv. Magnitského zákonů, jako podtypu cílených mezinárodních sankcí, z hlediska mezinárodního práva. Text práce je rozdělen do tří kapitol. První kapitola je věnována počátkům Magnitského zákonů. Popsány jsou okolnosti věznění a smrti Sergeje Magnitského. Později je v kapitole popsán vznik prvních Magnitského zákonů vůbec, tedy amerických Magnitsky Act a Global Magnitsky Act, a rozšíření obdobných předpisů do dalších států světa. V kapitole druhé je uveden přehled a právní porovnání vybraných zákonů - Spojené státy americké, Kanada, Evropská unie a Česká republika. Zprvu jsou na základě analýzy literatury a jednotlivých předpisů stanoveny znaky společné všem Magnitského zákonům. Poté jsou zákony porovnávány z pěti různých hledisek. Těmi jsou sankční kritéria, jako definice postihovaného jednání; tvorba sankčního seznamu, jako oprávnění orgánů moci takové seznamy vytvářet; jednotlivé sankční nástroje; opravné prostředky v sankčním procesu nebo vynětí ze sankčního seznamu; přehled sankcionovaných osob. V kapitole třetí je diskutována povaha Magnitského zákonů z hlediska mezinárodního práva a jejich případné zařazení do již existujících kategorií svépomoci, donucovacích opatření, retorze, represálie a...
|
|
|
Zásada rozlišování v mezinárodním humanitárním právu v současnosti
Paluka, Adriana ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Urbanová, Kristýna (oponent)
Zásada rozlišování v mezinárodním humanitárním právu v současnosti Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá aktuálními problematickými otázkami, které do aplikace zásady rozlišování vnesla civilizace ozbrojených konfliktů. Jednou z takovýchto otázek je Ženevskými úmluvami a jejich Dodatkovými protokoly nastavený systém dichotomie kombatantů a civilistů. Odborná veřejnost se v současné době rozchází, co se týče možného zakotvení třetí kategorie tzv. nelegálních kombatantů. Tato diplomová práce zprostředkovává odlišné pohledy na tuto problematiku a právní postavení osob do této kategorie spadající a přináší debatu nad nutností opuštění zavedeného konzervativního přístupu dichotomie. Jedním z dalších zásadních problémů komplikujících v současné době aplikaci zásady rozlišování je otázka přímé účasti na nepřátelství civilisty, která s sebou přináší ztrátu jinak civilistům garantované ochrany proti cíleným útokům. Úprava této zásadní problematiky je však ze strany kodifikovaného MHP velmi skoupá. ICRC ve snaze usnadnit interpretaci těchto norem vydal "Směrnici k výkladu pojmu přímé účasti na nepřátelství", ta však byla v některých svých částech podrobena značné kritice odborné veřejnosti. Tato diplomová práce v teorii a na hypotetických příkladech analyzuje a porovnává ICRC navrhovaný přístup a zejména tzv....
|
|
|
Autonomní zbraňové systémy v mezinárodním humanitárním právu
Halajová, Ludmila ; Lipovský, Milan (oponent)
Autonomní zbraňové systémy v mezinárodním humanitárním právu Abstrakt Rozvoj moderních technologií v posledních letech se nevyhnul téměř žádné oblasti mezinárodního práva, přičemž zvlášť v kontextu ozbrojených konfliktů může mít dalekosáhlé důsledky pro aplikaci nejen celé řady zavedených norem mezinárodního humanitárního práva, ale také norem mezinárodního trestního práva či norem upravujících mezinárodněprávní odpovědnost. Mnohé státy v současné době věnují svou pozornost intenzivnímu vývoji vysoce sofistikovaných zbraňových systémů s autonomními prvky, do jejichž ovládání se postupně stále větší měrou zapojují počítačové systémy na úkor lidského faktoru. Takové autonomní zbraňové systémy (AWS) mohou zásadním způsobem ovlivnit charakter budoucích ozbrojených konfliktů, a přestože tyto systémy již dávno nejsou nováčkem na mezinárodní scéně, nadále vzbuzují napříč mezinárodním společenstvím i odbornou veřejností rozporuplné reakce. Tato disertační práce má ambici poskytnout čtenáři co nejucelenější vhled do problematiky vývoje a použití AWS v kontextu ozbrojených konfliktů. Práce je rozdělena do šesti částí. První část vymezuje základní terminologii vztahující se k AWS a vysvětluje vnímání a fungování autonomie v kontextu zbraňového systému, aby připravila půdu pro další části práce. Následující čtyři části...
|
|
|
Obligations erga omnes as a basis of legal standing in international law
Mais, Jan ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Závazky mezinárodním právu Závazky představují normy chránící nejzákladnější zájmy v mezinárodním právu. Navzdory jejich dlouhodobé existenci v systému mezinárodního práva však zůstávají některé aspekty těchto závazků nejasné. Diplomová práce si klade za cíl prozkoumat do jaké míry l ržování těchto norem vymáhat před mezinárodními soudy a tribunály, konkrétně před Mezinárodním soudním dvorem Hlavním cílem práce je zodpovědět otázku závazky a jejich smluvní protějšky, závazky , zakládají před MSD, tedy právo vystupovat před soudem v konkrétním sporu. Za účelem zodpovězení této otázky práce komplexně zkoumá původ závazků , roli při ochraně zájmů mezinárodního společenství do kontextu práva mezinárodní odpovědnosti. Na základě analýzy judikatury soudců, práce Komise pro mezinárodní právo a významných akademických publikací práce zjišťuje jak se zájem států na ochraně závazků promítá do možnosti dovolávat se odpovědnosti za jejich porušení prostřednictvím soudního řízení. Práce dospívá k závěru, že závazky jsou skutečně způsobilé založit před Mezinárodním soudním dvorem. Odpověď je nicméně pouze částečně založená na soudní praxi. Zatímco Soud opakovaně uznal na základě dovolávání se porušení závazků založené na závazcích obecného mezinárodního práva zůstává nejasné, neboť odpovědi na otázkou vyhýbá chybějícímu...
|
|
|
Práva transgender osob podle EÚLP se zaměřením na změnu pohlaví
Šebková, Karolina ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Práva transgender osob podle EÚLP se zaměřením na změnu pohlaví Abstrakt Přestože jsou trans* lidé bez ohledu na specifika své životní zkušenosti jejími plnohodnotnými členy, staví jim společnost do cesty četné překážky. Některé z nich jsou natolik závažné, že mohou být považovány za porušování základních lidských práv. Tato práce se proto zabývá právy trans* osob pohledem Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Jak tento mezinárodní instrument taková práva vnímá zjišťuje prostřednictvím judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Výzkumným cílem práce je zjistit a analyzovat to, jak práva trans* lidí chrání mezinárodní právo lidských práv prostřednictvím EÚLP, potažmo jak tato práva chrání Evropský soud pro lidská práva. Dále pak v rámci právní analýzy poskytnout základní přehled o trans* lidech jako skupině a zaměřit se na koncept "změny pohlaví" a jeho problematickou stránku. Za tímto účelem si autorka klade výzkumnou otázku: Jak chrání Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod práva trans* lidí a jak k jejich ochraně přistupuje Evropský soud pro lidská práva? Práce se zaměřuje především na problematiku právního uznání genderové identity a s tím úzce propojené problematiky trans* manželství, rodičovství a fyzické tranzice. Práce je rozdělena do tří hlavních částí....
|
host ::
RSS.