|
|
Význam epikardiální tukové tkáně u onemocnění srdce: nové mechanizmy působení a jejich terapeutické ovlivnění
Matloch, Zdeněk ; Haluzík, Martin (vedoucí práce) ; Maruna, Pavel (oponent) ; Lipš, Michal (oponent)
Již bylo dokumentováno, že epikardiální tuk je za bazálních podmínek zdrojem prozánětlivých mediátorů (Mazurek, Zhang et al. 2003) (Baker, Silva et al. 2006). Dále bylo zjištěno, že při kardiochirurgických výkonech dochází ke zvýšené expresi mRNA pro prozánětlivé cytokiny jak v epikardiální, tak v podkožní tukové tkáni (Kremen, Dolinkova et al. 2006). V průběhu pokročilého srdečního selhání se také rozvíjí zánět tukové tkáně a rezistence k adiponectinu (Khan, Kato et al. 2012). V rámci projektu jsme zkoumali hypotézu, že změny hladin prozánětlivých i protizánětlivých cytokinů, včetně jejich exprese v tukové, svalové a srdeční tkáni a dále změny parametrů inzulinorezistence a lipidového profilu, jsou závislé na typu základní choroby pacientů, a to buď přítomnosti ischemické choroby srdeční (CAD) anebo vady chlopní. Cílem našeho projektu bylo zkoumat změny metabolismu tukové tkáně, inzulinorezistence, prozánětlivých a protizánětlivých cytokinů u pacientů s CAD, podstupujících operaci aortokoronárního bypassu (CABG) a u pacientů s izolovanou vadou chlopně bez CAD, přijatých k elektivní náhradě chlopně. Sledovány byly antropometrické, biochemické a hormonální parametry a také změny exprese mRNA v epikardiální tukové tkáni a v periferním podkožním tuku. Odběry krve (stanovení inzulínu, glykémie, CRP a...
|
|
|
Nové trendy v monitoraci a kontrole glykémie v perioperačním období.
Lipš, Michal ; Kunstýř, Jan (vedoucí práce) ; Bešík, Josef (oponent) ; Beneš, Jan (oponent)
Souhrn Postoj specialistů intenzivní medicíny ke kontrole glykémie u kriticky nemocných prošel za poslední dvě desítky let zásadním vývojem. Jak v literatuře, tak na diskuzních panelech během setkání odborníků doma i ve světě bylo a je možné zaznamenat extrémně invazivní přístup se snahou o těsnou kontrolu glykémie v rozmezí 4-6 mmol/l u všech kriticky nemocných, stejně jako naprosto liberální toleranci glykémií nad 12 mmol/l. Tato práce si v úvodu klade za cíl objasnit příčiny těchto extrémních postojů analýzou klíčových prací posledních let a najít důvody jejich tolik rozdílných výsledků. Dle výsledků studií za poslední dobu je zřejmé, že nejvíce z těsné kontroly glykémií profitují pacienti po kardiochirurgických výkonech. Právě na této skupině pacientů jsme se s naším týmem snažili získat odpovědi na tři klíčové otázky. Za předpokladu, že koncept těsné kontroly glykémie je smysluplný, zajímá nás: 1) Je pro úspěšné a bezpečné provádění konceptu těsné kontroly glykémie důležitý nejen vzdělaný a zkušený zdravotnický personál, ale i použití specifického algoritmu-protokolu kontroly glykémie? 2) Jaké je ideální načasování zahájení těsné kontroly glykémie u kardiochirurgického pacienta a má to vliv na morbiditu či mortalitu těchto nemocných? 3) Existuje bezpečnější alternativa k intenzivní inzulinové terapii,...
|
host ::
RSS.