|
|
Vztahy mezi imigranty a úřady v České republice: cizinecká policie
Libichová, Lenka ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Tomandl, Miloš (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o aktuální problematice vztahů imigrantů vůči imigračním úřadům v České republice. Je strukturovaná do dvou částí - teoretické a praktické. Teoretická část se věnuje jednotlivým imigračním úřadům, tj. Ministerstvu vnitra České republiky, Službě cizinecké policie České republiky a Ministerstvu zahraničních věcí České republiky. Jsou zde zohledněny i příčiny migrace, právní hledisko a nevládní organizace, jež plní úlohu "mostu" mezi imigranty a úřady. Praktická část sleduje problematiku imigrantů a úřadů v médiích a literatuře. Nedílnou součástí je však i terénní výzkum. Ten byl proveden kvalitativní metodou řízených rozhovorů s imigranty, zástupci nevládních organizací, ale i příslušníky státní správy. Výzkum je doplněn o pozorování na pražské úřadovně ministerstva vnitra. Jako největší problém se v případě ministerstva vnitra ukázalo nedodržování zákonem stanovených lhůt při vyřizování žádostí k dlouhodobému pobytu, chování úředníků, ale i přetrvávající fronty čekajících imigrantů. U ministerstva zahraničí se objevil problém s fungováním internetového objednávání, tzv. systému VISAPOINT, k podání žádosti o vízum - pro řadu cizinců není možné se do něj přihlásit. Cizinecká policie již nespravuje agendu dlouhodobých pobytů, a proto zde žádné problémy z pohledu cizinců...
|
|
|
Sokolská identita: dříve a nyní
Libichová, Lenka ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Šatava, Leoš (oponent) ; Secká, Milena (oponent)
Tato disertační práce pojednává o proměnách sokolské identity v průběhu času. Spolek založený již v roce 1862 oslavil v roce 2012 výročí 150 let existence, přičemž vrcholem oslav byl XV. všesokolský slet. Slet byl v očích veřejnosti vnímán rozdílně, vyvstala tudíž otázka, co vlastně v současnosti znamená být členem Sokola a co to znamenalo při jeho založení. Platí stále stejné hodnoty, které platily dříve? Práce je tak rozdělena do dvou částí - historické a současné, kdy jednotlivé kapitoly zároveň vytváří tematické celky určující vývoj sokolské identity. Historická část se opírá o již známá fakta zpracovaná historiky, která jsou konfrontována s pracemi sokolských autorů a také s archivními prameny. Část věnovaná současnosti obsahuje vedle stručného popisu fungování ČOS rovněž poznatky z vlastního terénního výzkumu, jehož cílem bylo zjistit "etické" i "emické" vnímání Sokola z hlediska hodnot. Výzkum byl proveden jednak kvantitativní metodou dotazníkového šetření mezi sokolskou i "nesokolskou" veřejností, jednak kvalitativní metodou řízených rozhovorů s vrcholnými představiteli ČOS. Byla využita rovněž metoda zúčastněného pozorování na tradiční akci Sokola Pražského - šibřinkách (jak probíhají a jaké se těší oblibě). Po obnově ČOS r. 1990 bylo třeba nalézt nový směr v nové politické i společenské...
|
|
|
Sokolská identita: dříve a nyní
Libichová, Lenka ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Šatava, Leoš (oponent) ; Secká, Milena (oponent)
Tato disertační práce pojednává o proměnách sokolské identity v průběhu času. Spolek založený již v roce 1862 oslavil v roce 2012 výročí 150 let existence, přičemž vrcholem oslav byl XV. všesokolský slet. Slet byl v očích veřejnosti vnímán rozdílně, vyvstala tudíž otázka, co vlastně v současnosti znamená být členem Sokola a co to znamenalo při jeho založení. Platí stále stejné hodnoty, které platily dříve? Práce je tak rozdělena do dvou částí - historické a současné, kdy jednotlivé kapitoly zároveň vytváří tematické celky určující vývoj sokolské identity. Historická část se opírá o již známá fakta zpracovaná historiky, která jsou konfrontována s pracemi sokolských autorů a také s archivními prameny. Část věnovaná současnosti obsahuje vedle stručného popisu fungování ČOS rovněž poznatky z vlastního terénního výzkumu, jehož cílem bylo zjistit "etické" i "emické" vnímání Sokola z hlediska hodnot. Výzkum byl proveden jednak kvantitativní metodou dotazníkového šetření mezi sokolskou i "nesokolskou" veřejností, jednak kvalitativní metodou řízených rozhovorů s vrcholnými představiteli ČOS. Byla využita rovněž metoda zúčastněného pozorování na tradiční akci Sokola Pražského - šibřinkách (jak probíhají a jaké se těší oblibě). Po obnově ČOS r. 1990 bylo třeba nalézt nový směr v nové politické i společenské...
|
|
|
Vztahy mezi imigranty a úřady v České republice: cizinecká policie
Libichová, Lenka ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Tomandl, Miloš (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o aktuální problematice vztahů imigrantů vůči imigračním úřadům v České republice. Je strukturovaná do dvou částí - teoretické a praktické. Teoretická část se věnuje jednotlivým imigračním úřadům, tj. Ministerstvu vnitra České republiky, Službě cizinecké policie České republiky a Ministerstvu zahraničních věcí České republiky. Jsou zde zohledněny i příčiny migrace, právní hledisko a nevládní organizace, jež plní úlohu "mostu" mezi imigranty a úřady. Praktická část sleduje problematiku imigrantů a úřadů v médiích a literatuře. Nedílnou součástí je však i terénní výzkum. Ten byl proveden kvalitativní metodou řízených rozhovorů s imigranty, zástupci nevládních organizací, ale i příslušníky státní správy. Výzkum je doplněn o pozorování na pražské úřadovně ministerstva vnitra. Jako největší problém se v případě ministerstva vnitra ukázalo nedodržování zákonem stanovených lhůt při vyřizování žádostí k dlouhodobému pobytu, chování úředníků, ale i přetrvávající fronty čekajících imigrantů. U ministerstva zahraničí se objevil problém s fungováním internetového objednávání, tzv. systému VISAPOINT, k podání žádosti o vízum - pro řadu cizinců není možné se do něj přihlásit. Cizinecká policie již nespravuje agendu dlouhodobých pobytů, a proto zde žádné problémy z pohledu cizinců...
|
|
|
Cizinecká policie
Libichová, Lenka ; Tomandl, Miloš (oponent) ; Šatava, Leoš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce pojednává o problematice vztahů imigrantů vůči Cizinecké policii v České republice. Práce by se dala rozdělit na dvě části obsažené v kapitolách 2 a 3, respektive 4 a 5. První část, tedy kapitoly 2 a 3, tvoří teoretický přehled, v němž je popsána historie a struktura Cizinecké policie, struktura imigrantů a uvedení do právní problematiky v dané oblasti. Cizinecká policie se však neustále vyvíjí a také zákony se velmi rychle mění. Proto se dá předpokládat, že práce po teoretické stránce brzy pozbude aktuálnosti. Druhá část, tj. kapitoly 4 a 5, sleduje praktické problémy Cizinecké policie z hlediska médií a literatury a poznatky získané z terénního výzkumu. Nejvíce kritizované jsou fronty spojené s dlouhým čekáním, nedostatek úředníků, kteří jsou mnohdy nepříjemní, a klientelismus, který jde "ruku v ruce" s úplatkářstvím. Cizinecká policie se proti tomu snaží bojovat, ale je to "běh na dlouhou trať".
|
host ::
RSS.