Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Česko-balkánský kontrapunkt: etnografie fenoménu balkán v Praze
Libánská, Alena ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Matoušek, Vlastislav (oponent) ; Skořepová, Zita (oponent)
Předkládaná disertační práce se zabývá hudebním fenoménem balkán v Praze. Balkán jako hudební svět (soundscape - Shelemay 2006), je pokládán za výsledek (kontrapunkt) sociálního vyjednávání mezi jeho jednotlivými aktéry z prostředí českých hudebníků a posluchačů, ale i těch původem z Balkánského poloostrova. Prostřednictvím etnografického výzkumu je zkoumána povaha takového vztahu se zaměřením na otázky, jakým způsobem se balkán v českém prostředí tvoří a jakou roli, co se týče jeho podoby, hraje migrace z Balkánu. Základní roli při definici fenoménu hraje imaginace Balkánu, kdy je podoba hudby spíše výsledkem představ o lokalitě (stereotypů), která je vnímaná jako kulturně vzdálená (Todorova 2009).
Česko-balkánský kontrapunkt: etnografie fenoménu balkán v Praze
Libánská, Alena ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Matoušek, Vlastislav (oponent) ; Skořepová, Zita (oponent)
Předkládaná disertační práce se zabývá hudebním fenoménem balkán v Praze. Balkán jako hudební svět (soundscape - Shelemay 2006), je pokládán za výsledek (kontrapunkt) sociálního vyjednávání mezi jeho jednotlivými aktéry z prostředí českých hudebníků a posluchačů, ale i těch původem z Balkánského poloostrova. Prostřednictvím etnografického výzkumu je zkoumána povaha takového vztahu se zaměřením na otázky, jakým způsobem se balkán v českém prostředí tvoří a jakou roli, co se týče jeho podoby, hraje migrace z Balkánu. Základní roli při definici fenoménu hraje imaginace Balkánu, kdy je podoba hudby spíše výsledkem představ o lokalitě (stereotypů), která je vnímaná jako kulturně vzdálená (Todorova 2009).
Češi hrají balkán: výzkum stereotypů českých hudebníků
Libánská, Alena ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Předkládaná diplomová práce nabízí vhled do komunity pražských hudebníků, kteří hrají tzv. "balkánskou muziku". Ve výzkumu se věnuji českým hudebníkům, bez zjevných vazeb na Balkánský poloostrov a jejich představě Balkánu. Hudbu a hudební události považuji za momenty, ve kterých hudebníci svůj postoj a představy o Balkáně demonstrují. Převážná část práce vychází z mé osobní zkušenosti s "balkánskou muzikou" v českém prostředí a z působení v kapele Džezvica, na jejímž působení západní představu o Balkáně ukazuji především. Práce je spojením teoretických přístupů týkajících se stereotypizace a balkanismu, a terénního výzkumu, provedeného během let 2010 - 2012 v Praze. Nedílnou součástí je analýza polostrukturovaných rozhovorů s muzikanty na téma "balkánská hudba". Práce zachycuje, zda je možné na "český balkán" pohlížet optikou balkanismu a zda, jak a na jakém základě hudebníci své představy tvoří.
Konzervatoř Jana Deyla a střední škola pro zrakově postižené v Praze: Subkultura "Deylák" jako motivace pro indikované studenty k budoucímu profesionálnímu hudebnictví
Libánská, Alena ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Heřmanský, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce je o Konzervatoři Jana Deyla v Praze, o jejích studentech a absolventech. Konzervatoř Jana Deyla je speciální střední hudební škola pro zrakově postižené studenty, jediná v České Republice. Konzervatoř své studenty vede k budoucímu zaměstnání učitelů hudby. V nynější době ubývá zájem studentů o učitelství hudby a mnozí z nich se po absolutoriu věnují zcela odlišné oblasti (informatika, fyzioterapie, jazyky), nebo pokračují ve studiu na vysoké škole. Někteří se i přes tuto klesající tendenci uplatňují jako učitelé hudby, hlavně v menších městech. Ve svém výzkumu jsem zpočátku chtěla tuto zvláštní subkulturu poznat, stejně jako etnolog cizí kulturu. Terénní výzkum trval jeden školní rok (2006/2007), během něhož jsem docházela do školy, poznávala prostředí a seznamovala se s problematikou nevidomých mladých lidí. Na základě pozorování jsem zformulovala výzkumnou otázku. Cílem se mi stalo odhalit strategie, kterými škola své studenty motivuje do studia a do budoucího profesionálně hudebního života. Výzkum jsem založila na zúčastněném pozorování a na rozhovorech se studenty a absolventy konzervatoře. Ve výzkumu jsem se zaměřila hlavně na indikované studenty, tedy na studenty se zrakovou vadou, protože u nich je otázka hledání budoucího zaměstnání zvlášť palčivá.

Viz též: podobná jména autorů
1 Libánská, Anežka
3 Libánská, Anna
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.