Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 23 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Kniha Liezi - východiska pro překlad "taoistického" textu
Beran, Jan ; Lomová, Olga (vedoucí práce) ; Liščák, Vladimír (oponent) ; Vávra, Dušan (oponent)
Práce neobsahuje abstrakt v českém jazyce. Práce neobsahuje abstrakt v českém jazyce. Práce neobsahuje abstrakt v českém jazyce. Práce neobsahuje abstrakt v českém jazyce. Práce neobsahuje abstrakt v českém jazyce. Práce neobsahuje abstrakt v českém jazyce. Práce neobsahuje abstrakt v českém jazyce. Práce neobsahuje abstrakt v českém jazyce. Práce neobsahuje abstrakt v českém jazyce. Práce neobsahuje abstrakt v českém jazyce.
Marco Polo a jeho znalost asijských jazyků
Liščák, Vladimír
Marco Polo (1254–1324) prohlašoval (či spíše jeho editoři), že umí mluvit (a číst) kromě svého vlastního i v jiných jazycích, nejméně pěti. Nevíme, zda Marco – jehož dovednosti v jeho rodném jazyce (benátštině), jak se zdá, nebyly nikdy silné a byly zcela jistě ovlivněny i tím, že více než půl života byl daleko od domova – čekal na příležitost, aby své zážitky popsal, nebo zda Rustichello, který je zapsal, využil příležitosti procvičit si své řemeslo spisovatele. Marco často zmiňuje, že lidé v některých regionech mluví vlastním jazykem.\nAčkoli uměl jen málo čínsky nebo spíše čínsky vůbec neuměl, mluvil řadou jazyků, které se tehdy ve východní Asii používaly – s největší pravděpodobností turkičtinou (v kumánském dialektu: (lingua) tartara, tartaresce, tartaresche), kterou se mluvilo i mezi Mongoly, arabizovanými Peršany, Ujgury, a možná uměl i mongolsky.
Libro del conosçimiento a soudobé prameny XIV. století
Liščák, Vladimír
Libro del conosçimiento de todos los reynos čili Kniha znalostí o všech královstvích, známá též jako Kniha všech království, je anonymní kastilská geografická a heraldicko-vexilologická příručka ze 14. století (datovaná přibližně do roku 1385, tedy zhruba deset let poté, co byl vydán Katalánský atlas, obvykle datovaný do roku 1375). Je psána ve formě imaginárního autobiografického cestopisu neznámého kastilského autora (snad františkána), který údajně cestoval po celém světě – známém i fantaskním – od nejzápadnějších ostrovů Atlantiku přes Evropu, Asii, Afriku a Arktidu, přičemž popisoval všechny země, krále, panovníky a jejich erbovní znamení, tak jak těmito zeměmi údajně projížděl. Jedinou explicitní informací je tvrzení tohoto autora, že se narodil v Kastilii v roce 1305 (nebo 1304 podle jiného přepočtu). Kromě informací o vládcích jednotlivých zemí přináší popisy a vyobrazení znaků (erbů) a od nich odvozených „vlajek“
Čamové: jazyk a kulturní implikace
Hlavatá, Lucie ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Lomová, Olga (oponent) ; Liščák, Vladimír (oponent)
Tato práce se zabývá jazykovou a z ní vyplývající kulturní problematikou čamského minoritního etnika, které žije ve středním a jižním Vietnamu. V této oblasti vytvořili Čamové v období 2. - 15. století vlastní hinduisovaný stát se svébytnou kulturou. Čamský jazyk považujeme za základní problém při hledání identity a integraci tohoto etnika do současné multietnické společnosti jak ve Vietnamu, tak v širším rámci celé oblasti jihovýchodní Asie. Práce je rozdělena na dvě základní části: první z nich se zabývá charakteristikou čamského jazyka, kdy se naše pozornost zaměřila především na čamské dialekty a typologickou klaifikaci. Druhá část se týká současné pozice čamštiny ve Vietnamu, oficiálního a reálného přístupu k této problematice, bilingvních čamských jmen a čamských literárních tradic. Zájem o čamštinu se datuje zhruba od poloviny 19. století; po jeho prvním popisu, který provedl John Crawfurd, se jím dlouhou dobu zabývali francouzští lingvisté z EFEO. Na základě uvedených výzkumů uvádíme v této práci genealogickou klasifikaci čamštiny. Velkou pozornost jsme věnovali čamským dialektům, zejména v návaznosti na religiosní problematiku. V zásadě lze říci, že v současné době v čamštině rozeznáváme dva hlavní dialekty: východní a západní, a to na základě jednak geografického rozmístění Čamů - areál, který...
Činnost křesťanských misií v Číně, 1860-1900
Sakmárová, Dominika ; Liščák, Vladimír (vedoucí práce) ; Klimeš, Ondřej (oponent)
Úlohou tejto bakalárskej práce je popísať aktivity kresťanských misionárov v Číne v priebehu druhej polovice 19. storočia. Práca popisuje históriu kresťanských misií v Číne, ktorá viedla k veľmi rôznorodým postupom pri evanjelizácii čínskeho ľudu, rovnako sa venuje popisu spôsobov, ako boli kresťanské misie vykonávané a aký druh reakcií medzi čínskym obyvateľstvom vyvolali. Jednotlivé postupy sú porovnávané, s vysvetlením konkrétnych kultúrnych rozdielov, ktoré sťažovali prijímanie kresťanstva u čínskeho obyvateľstva. Na druhej strane je popísaný i uhol pohľadu čínskych misionárov a konvertitov, prípadne modifikácie, ktorým kresťanské učenie pri strete s čínskou kultúrou často podľahlo. V praktickej časti práce sú porovnané konkrétne kresťanské dogmy na príkladoch dobových prekladov Svätého Písma do čínštiny, ilustrujúce možnú modifikáciu kresťanských právd pri strete s čínskou kultúrou.
Projevy animismu u Khmerů v Kambodži a v jižním Vietnamu
Pospíšilová, Veronika ; Hlavatá, Lucie (vedoucí práce) ; Vrhel, František (oponent) ; Liščák, Vladimír (oponent)
Tato disertační práce pojednává o projevech animismu u Khmerů v Kambodži a v jižním Vietnamu. Na problematiku je nahlíženo z pohledu kulturně antropologického a důraz je kladen zejména na specifika, která prostupují každodenním životem Khmerů. Práce blíže charakterizuje projevy animismu v rámci daných hypotéz a nazírá na toto téma skrze různá etnologická paradigmata. Rámcově je zde představen animismus jako fenomén, Khmerové jako národ, animistické rituály, ale i tradiční khmerské oslavy. Dále se práce zaměřuje na význam postavy šamana a jiných duchovních v khmerském náboženském světě, léčitelství, přechodové rituály, konkrétní khmerské nadpřirozené bytosti a místa, ve kterých jsou uctívány. V celé práci jsou sebrané teoretické poznatky komparovány s výsledky empirického bádání v daných oblastech. Na konkrétních příkladech je dokázáno, že animismus je součástí synkretické víry, která má v životech Khmerů stále silné zastoupení a má výrazný vliv na důležitá životní rozhodnutí. Spíše než o jednotný diskurz, který by striktně podléhal lineární kompozici, se tak jedná o prolegomenon k fenoménu animismu u Khmerů a o podnícení diskuse, zda je tuto víru možné dnes interpretovat pouze jako určitý historický resentiment či jako aspekt, který se v současné době prolíná s buddhismem jako státním náboženstvím...
Činnost křesťanských misií v Číně, 1860-1900
Sakmárová, Dominika ; Liščák, Vladimír (vedoucí práce) ; Klimeš, Ondřej (oponent)
Úlohou tejto bakalárskej práce je popísať aktivity kresťanských misionárov v Číne v priebehu druhej polovice 19. storočia. Práca popisuje históriu kresťanských misií v Číne, ktorá viedla k veľmi rôznorodým postupom pri evanjelizácii čínskeho ľudu, rovnako sa venuje popisu spôsobov, ako boli kresťanské misie vykonávané a aký druh reakcií medzi čínskym obyvateľstvom vyvolali. Jednotlivé postupy sú porovnávané, s vysvetlením konkrétnych kultúrnych rozdielov, ktoré sťažovali prijímanie kresťanstva u čínskeho obyvateľstva. Na druhej strane je popísaný i uhol pohľadu čínskych misionárov a konvertitov, prípadne modifikácie, ktorým kresťanské učenie pri strete s čínskou kultúrou často podľahlo. V praktickej časti práce sú porovnané konkrétne kresťanské dogmy na príkladoch dobových prekladov Svätého Písma do čínštiny, ilustrujúce možnú modifikáciu kresťanských právd pri strete s čínskou kultúrou.
Kniha Liezi - východiska pro překlad "taoistického" textu
Beran, Jan ; Lomová, Olga (vedoucí práce) ; Liščák, Vladimír (oponent) ; Vávra, Dušan (oponent)
Práce neobsahuje abstrakt v českém jazyce. Práce neobsahuje abstrakt v českém jazyce. Práce neobsahuje abstrakt v českém jazyce. Práce neobsahuje abstrakt v českém jazyce. Práce neobsahuje abstrakt v českém jazyce. Práce neobsahuje abstrakt v českém jazyce. Práce neobsahuje abstrakt v českém jazyce. Práce neobsahuje abstrakt v českém jazyce. Práce neobsahuje abstrakt v českém jazyce. Práce neobsahuje abstrakt v českém jazyce.
Českoslovenští legionáří na Dálném východě
Hošek, Martin ; Lomová, Olga (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent) ; Liščák, Vladimír (oponent)
Disertační práce se zabývá československým dobrovolnickým vojskem v Rusku na konci první světové války v roce 1918, kdy se přesunovalo z bojišť v evropském Rusku přes Sibiř na Dálný východ, odkud mělo být loděmi spojenců přepraveno do Evropy a nasazeno na západní frontě proti Německu. Konkrétně se zabývá tou jeho částí, která se označovala jako Vladivostocká skupina. Tedy předvojem, jenž se musel namísto cesty do Francie vrátit zpět na Sibiř na pomoc zbylým částem československého vojska bojujícím s bolševiky o kontrolu nad Transsibiřskou magistrálou. Autor se jako sinolog soustřeďuje na tu fázi přesunu, která se odehrála v druhé polovině roku 1918 po Východočínské železnici a objasňuje složité okolnosti průjezdu československých legionářů přes čínské území a jejich roli ve spojenecké intervenci proti sovětskému Rusku, kterou japonská armáda využila pro své expanzivní cíle.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 23 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.