|
|
Podnebí Norska jako faktor ovlivňující cestovní ruch
Lhotka, Ondřej ; Sládek, Ivan (vedoucí práce) ; Míková, Taťána (oponent)
Tato bakalářská práce popisuje ty prvky norského podnebí, které mají bezprostřední vliv na lidské aktivity v přírodě. V této práci je kladen důraz na režim slunečního svitu vzhledem k astronomickým a meteorologickým faktorům. Délka světlého dne a přítomnost polárního dne i polární noci je uvedena pro několik norských lokalit. Byly vymezeny jasné a temné období pro města Oslo a Tromsø, včetně ročního chodu oblačnosti. Teplotní poměry jsou charakterizovány pomocí mapy s průměrnou roční teplotou a tabulkami s průměrnou měsíční, průměrnou měsíční minimální a extrémní teplotou. Režim větru je uveden v tabulce a je znázorněn pomocí pěti větrných růžic. Poté je uvedena mapa s průměrnými ročními srážkovými úhrny a tabulky s průměrnými měsíčními srážkami a počtem srážkových dní. Zmíněna je také výška sněhové pokrývky během roku. Na konci je návrh obsahu "klimatologického průvodce" a doporučení vhodného období pro návštěvu Norska.
|
|
|
Extrémní denní amplitudy teploty vzduchu v ČR v letech 1961-2007
Maňhal, Daniel ; Pokorná, Lucie (vedoucí práce) ; Lhotka, Ondřej (oponent)
Tato práce se zabývá extrémní denní amplitudou teploty vzduchu (DTR) v České republice v letech 1961-2007 za rozšířené zimní období prostřednictvím analýzy denních klimatologických dat ze 49 klimatologických stanic. Cílem práce bylo najít rozložení extrémně vysoké DTR v jednotlivých měsících a popsat vliv oblačnosti, sněhové pokrývky a nadmořské výšky na velikosti extrémní DTR. Následně identifikovat typy synoptických situací, při kterých extrémní DTR nastává. Za sledované období bylo celkem detekováno 1746 dní s výskytem extrémní DTR alespoň na jedné stanici; přitom nejčastěji se extrémy objevily v březnu při anticyklonálních situacích. Při výskytu výrazného proudění převažoval v cyklonálních situacích západní směr, naopak při anticyklonálních situacích převažoval směr východní. Nejvyšší hodnoty extrémní DTR se obecně vyskytovaly v nížinách; s rostoucí nadmořskou výškou hodnoty extrémní DTR klesají. Sněhová pokrývka na většině stanic snižovala hodnoty extrémní DTR, průměrně o 0,2 řC. Obdobný efekt měla oblačnost, kdy při zatažené obloze (délce trvání slunečního svitu méně než 1 hod/den) byla extrémní DTR v průměru o 0,5 řC nižší než za slunečného počasí. Získané poznatky lze uplatnit v agrometeorologii (např. při výběru vhodné plodiny pro dané stanoviště), ale i pro operativní předpověď počasí...
|
|
|
Long-term variability of heat waves and cold spells in Central Europe
Lhotka, Ondřej ; Kyselý, Jan (vedoucí práce) ; Halenka, Tomáš (oponent) ; Huth, Radan (oponent)
Název: Dlouhodobá proměnlivost horkých a studených vln ve střední Evropě Autor: Mgr. Ondřej Lhotka Katedra: Katedra fyzické geografie a geoekologie, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze Školitel: RNDr. Jan Kyselý, Ph.D., Ústav fyziky atmosféry Akademie věd České republiky Abstrakt: Horké a studené vlny mají závažné dopady na přírodní prostředí i lidskou společnost. Hlavními cíli této práce je zhodnotit proměnlivost horkých a studených vln v minulosti, analyzovat extremitu nedávných události v dlouhodobém kontextu, vyhodnotit simulace horkých vln v klimatických modelech a vytvořit scénáře jejich změn v možném budoucím klimatu. Horké a studené vlny byly posuzovány převážně jako prostorové události za pomoci dat v pravidelné síti uzlových bodů (gridu). Analýza proměnlivosti horkých a studených vln v minulosti a validace regionálních klimatických modelů (RCM) z projektů ENSEMBLES a EURO-CORDEX byly provedeny na základě gridové databáze E-OBS. Byl navržen a otestován index extremity, který zohledňuje teplotu, délku a plošný rozsah jednotlivých horkých a studených vln. Dlouhotrvající horká vlna z roku 1994 byla ve střední Evropě v období 1950−2012 nejvýraznější a léto 2013 bylo nejextrémnější na několika středoevropských stanicích, pokud jde o celkové charakteristiky horkých vln. Nejsilnější studené...
|
|
|
Trvání padajících srážek, mlhy a kouřma jako faktor ovlinňující dobu prázdnin
Kothan, Filip ; Sládek, Ivan (vedoucí práce) ; Lhotka, Ondřej (oponent)
Cílem práce je v návaznosti na bakalářskou práci "Optimální vymezení letních prázdnin z klimatologického hlediska" vymezit vhodné období pro letní školní prázdniny. Mělo by být stejně dlouhé jako prázdniny současné, tj. 62 dní. V bakalářské práci byly ke stanovení prázdninového termínu využity charakteristiky teploty vzduchu, doba trvání slunečního svitu a délka dne. V této práci byla doplněna analýza údajů o době trvání vertikálních srážek, konkrétně deště, dešťových přeháněk a mrholení, a také mlhy a kouřma. Bylo tak nalezeno několik vhodných období prázdnin, které jsou optimální z hlediska hodnot jednotlivých meteorologických prvků či jevů. Prázdniny by však měly být dobou výskytu nejpříznivějších hodnot více takových prvků v roce. Definitivní prázdninový termín byl proto vypočítán aritmetickým a váženým průměrem dat prvních dní prázdnin s nejvyšší denní průměrnou teplotou vzduchu, nejdelšími dny a nejkratší dobou trvání vertikálních srážek, mlhy a kouřma. Váhy ve výpočtu váženého průměru byly stanoveny dvěma způsoby, takže byly obdrženy tři výsledné termíny. Prázdniny, vypočítané aritmetickým průměrem, by představovalo období 11. 6. - 11. 8. Váženým průměrem byla získána období 10. 6. - 10. 8. a opět 11. 6. - 11. 8. Byl porovnán počet dní s bouřemi a počet jednotlivých bouří za současné...
|
|
|
Rozbor sekulární teplotní řady meteorologické observatoře Milešovka (1905 - 2010)
Lhotka, Ondřej ; Sládek, Ivan (vedoucí práce) ; Štekl, Josef (oponent)
Meteorologická observatoř Milešovka je z klimatologického hlediska jednou z nejvýznamnějších stanic v České republice. V době zpracování této diplomové práce byla k dispozici řada denních hodnot průměrné teploty vzduchu o délce 106 let. Tato pozorování, na rozdíl od řady jiných observatoří, nejsou ovlivněna městským tepelným ostrovem. Roční trend průměrné teploty vzduchu se oproti posledním studiím zvýšil na 1,02řC/100 let, největší čtvrtletní trend je na jaře, nejmenší v zimě. Na Milešovce, narozdíl od nížinných stanic, dochází k nárůstu průměrné denní amplitudy teploty vzduchu. Délka mrazového období má klesající trend, naopak délka velkého vegetačního období i hlavního vegetačního období se prodlužuje. Bylo zjištěno, že 36 % absolutních extrémů maximální denní teploty vzduchu bylo naměřeno v období 1996-2010. Na druhou stranu, absolutní extrémy minimální denní teploty vzduchu jsou v tomto období vzácné. Subsezónní anomálie teploty vzduchu jsou tři a více dní trvající významné odchylky od shlazeného ročního chodu teploty vzduchu. Tyto anomálie jsou největší a mají nejdelší dobu trvání v zimě. Vymezené subsezónní anomálie teploty vzduchu mají velmi volný vztah ke klasickým teplotním singularitám.
|
|
|
Podnebí Norska jako faktor ovlivňující cestovní ruch
Lhotka, Ondřej ; Míková, Taťána (oponent) ; Sládek, Ivan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce popisuje ty prvky norského podnebí, které mají bezprostřední vliv na lidské aktivity v přírodě. V této práci je kladen důraz na režim slunečního svitu vzhledem k astronomickým a meteorologickým faktorům. Délka světlého dne a přítomnost polárního dne i polární noci je uvedena pro několik norských lokalit. Byly vymezeny jasné a temné období pro města Oslo a Tromsø, včetně ročního chodu oblačnosti. Teplotní poměry jsou charakterizovány pomocí mapy s průměrnou roční teplotou a tabulkami s průměrnou měsíční, průměrnou měsíční minimální a extrémní teplotou. Režim větru je uveden v tabulce a je znázorněn pomocí pěti větrných růžic. Poté je uvedena mapa s průměrnými ročními srážkovými úhrny a tabulky s průměrnými měsíčními srážkami a počtem srážkových dní. Zmíněna je také výška sněhové pokrývky během roku. Na konci je návrh obsahu "klimatologického průvodce" a doporučení vhodného období pro návštěvu Norska.
|
|
|
Heat waves over Central Europe in ALADIN-Climate/CZ regional climate model: evaluation and future projections
Lhotka, Ondřej ; Farda, A. ; Kyselý, Jan
We evaluated a simulation of Central European heat waves and analysed possible changes of their characteristics in the future climate using the ALADIN-Climate/CZ regional climate model with 25km horizontal grid spacing. Lateral boundary conditions were provided by the ARPEGE global climate model, using historical forcing and the SRES A1B scenario. Observed data were taken from the E-OBS gridded data set. Heat waves were evaluated over 1970−1999 and changes in their characteristics were assessed for 2020−2049. Their definition is based on exceedance of the 90th percentile of summer daily maximum temperature calculated separately for modelled and observed data. ALADIN-Climate/CZ simulates characteristics for the recent climate quite well, especially the overall severity of heat waves. In contrast, temperature amplitude was considerably overestimated. This model projects an increase in overall heat wave severity by a factor of 2 to 3 in the future climate, primarily driven by an increasing number of events. The study shows that ALADIN-Climate/CZ is generally capable of simulating Central European heat waves, which gives more credibility to model projections of future heat waves.
|
|
|
Analysis of temporal variability and spatial characteristics of heat waves in central Europe using extremity index
Lhotka, Ondřej ; Kyselý, Jan
Heat waves have severe consequences on natural environment and society. Th e majority of studies defined heat waves from station data only, so there is a need to examine these events not only from the aspect of point characteristics of air temperature and duration, but also from the view of their spatial extent. In this study, heat waves over Central Europe were analysed using the gridded E-OBS dataset. Th e extremity index of heat waves, which takes into account their spatial extent, duration, and peak temperature, was proposed and used to analyse variability of heat waves over Central Europe from 1950 to present. We delimited 220 hot days and 21 heat waves and computed the extremity index for each heat wave. Th e eight most signifi cant heat waves based on the extremity index were visualized. Temporal variability of hot days and heat waves was analysed and we demonstrate that the number of hot days and the severity of heat waves have been increasing.
|
host ::
RSS.