|
|
Verifikace nastavení cílového objemu v radioterapii
LHOTÁKOVÁ, Vendula
Tato bakalářská práce pojednává o verifikaci nastavení cílového objemu v radioterapii. Vzhledem k pokroku technologií poukazuje na nutnost využití verifikačních systémů pro zajištění kvality léčby. Cílem bakalářské práce v teoretické části je shrnout a popsat využívané zobrazovací technologie pro verifikaci nastavení cílového objemu. Cílem praktické části je analyzovat odchylky v pozici cílového objemu při IMRT technice ozařování prostaty, analýza je primárně zaměřená na nové funkce v korekci pozice ozařovacího stolu. Teoretická část práce představuje zařízení využívaná pro verifikaci cílového objemu. Shrnuje informace o dvou základních metodách v radioterapii, kterými jsou teleterapie a brachyterapie. Vysvětluje rozdíly mezi rentgenovými a radionuklidovými ozařovači a urychlovači částic. Stručně popisuje konstrukci lineárního urychlovače a shrnuje ozařovací techniky využívané v radioterapii. Pro praktickou část byla data získána z výsledků korekce pozice cílového objemu při verifikačním snímkování na oddělení radioterapie v Nemocnici České Budějovice. Pro analýzu odchylek byl vybrán soubor 50 pacientů, kteří se v loňském roce 2018 léčili na oddělení radioterapie s karcinomem prostaty. U těchto subjektů bylo během radioterapie, vyjma denního MV-kV snímkování, zhotoveno celkem 417 verifikačních CT. Ze získaných CT obrazů byla vyhodnocena odchylka v zaměření cílového objemu a provedena patřičná korekce ozařovacího stolu a tím i pacienta. Korekce pozice ozařovacího stolu umožňuje pohyb celkem v 6 osách, které jsou v práci blíže popsány. Z výsledků nashromážděných dat vyplývá, že korekce nastavení ozařovaného objemu je nutností a je hojně využívána, a to ve všech 6 osách. Bylo zjištěno, že funkce stolu Lat, Lng, Rnt a Vrt jsou využívány takřka stoprocentně a novější funkce stolu Pitch konkrétně v 95,03% a využití funkce Roll v 92,64%. Denní verifikační CBCT bylo provedeno u 10% pacientů z pozorovaného souboru. Standardní frekvence použití verifikačního CBCT na oddělení radioterapie v NEMČB, pro pacienty ozařované na oblast prostaty, je přibližně 7 - 9 CBCT během léčby, kam se řadí CBCT vyšetření při prvním nastavení a následně ještě dvakrát během prvního týdne léčby, pak už jen jednou týdně po dobu radioterapie. Výsledky analýzy prokázaly hojné využití nově zavedených možností v korekci pozice ozařovacího stolu i celkové zpřesnění v zaměřování cílového objemu. Právě dané zpřesnění a tím i zkvalitnění poskytované léčby zářením umožňuje změny ve velikosti zakreslovaných cílových objemů, a to jejich zmenšení. V důsledku tohoto faktu se pak zákonitě snižuje objem zdravé ozářené tkáně a pro pacienta to znamená (nebo může znamenat) snížení výskytu nebo míry závažnosti nežádoucích účinků radioterapie. Výsledky výzkumu a závěr mohou sloužit ke zhodnocení kvality verifikačního procesu v radioterapii, spojeného s instalací nových technologií na daném pracovišti, případně jako podklad ke článku publikovanému v odborných časopisech.
|
|
|
Roztroušená skleróza z pohledu laboratorního pracovníka
Lhotáková, Vendula ; Jílek, Petr (vedoucí práce) ; Rathouská, Jana (oponent)
54 21 Souhrn Autor: Vendula Lhotáková Název: Roztroušená skleróza z pohledu laboratorního pracovníka Bakalářská práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Studijní obor: Zdravotní laborant, kombinovaná forma Cíl práce: Bakalářská práce je sepsána formou literární rešerše. Hlavní snahou je poukázat na problematiku diagnostiky roztroušené sklerózy, vytyčit její hlavní rizikové faktory, vyzdvihnout imunologické pozadí a v neposlední řadě i najít možné biomarkery nemoci. Hlavní poznatky: Roztroušená skleróza RS (Multiple sclerosis - MS) je zánětlivé autoimunitní onemocnění postihující především mladší generaci lidí. Při onemocnění dochází k poškození myelinu - ochranné vrstvy axonů (neuronových výběžků). Vyznačuje se zánětlivými lézemi v mozku, které způsobují dysfunkci centrální nervové soustavy. Historie RS sahá až do 14. století, i když ke zvratu v diagnostice nemoci došlo teprve ve 20. letech. Diagnostika byla složitá, neboť projevy nemoci nejsou jednotné. S technologickým pokrokem se diagnostika poměrně zlepšila. V dnešní době se opírá především o nejrůznější laboratorní vyšetření zahrnující především magnetickou rezonanci. Velmi přínosné je vyšetření mozkomíšního moku, ale i dalších markerů nemoci. RS je podmíněna geneticky a imunologicky. T - buňky a Treg buňky sehrávají v...
|
host ::
RSS.