|
| |
|
|
"Frajer" vs. "vynálezce"
Hrdina, Jan ; Doubek, David (vedoucí práce) ; Levínská, Markéta (oponent)
Práce pojednává o vývojových typech chlapců ve čtvrté třídě základní školy. Je rozdělena na dvě části. V teoretické části se zabývám možnými důvody vzniku vztahu (kamarádství) mezi chlapci, a to z hlediska sociální psychologie, socio-kulturního a psychologického. V empirické části, která je založena na mém pozorování školní třídy, je podrobně popisována struktura vztahů mezi chlapci. Cílem empirické části je popsat jednotlivé chlapce s ohledem na jejich vzhled, zájmy, rodinné zázemí a hry, které ve třídě rádi hrají a podle těchto kategorií je rozdělit do určitých skupin. Třídním hrám se věnuji v samostatné části práce. Na základě pozorování byly vykonstruovány čtyři chlapecké skupiny, z nichž každá má vlastní charakteristiku a její členové se vyznačují specifickými zájmy a přístupem ke třídnímu kolektivu. Dané skupiny vznikly na základě vzájemných sympatií, podobných vlastností chlapců a jejich přístupu ke škole. Tyto výsledky jsou rozvedeny v závěru práce.
|
|
| |
|
|
Talismany - štěstí vs smůla
Hájková, Barbora ; Levínská, Markéta (vedoucí práce) ; Bittnerová, Dana (oponent)
Cílem této práce je poskytnout čtenáři náhled na problematiku talismanů. Budeme se zabývat jak historií talismanů, tak i jejich příklady ze současnosti. Načrtneme východiska, z kterých používání talismanů vychází. Pojednáme o magickém myšlení, z kterého magie čerpá a pokusíme se ukázat nesamozřejmost a komplikovanost této problematiky. Těžištěm práce je empirický výzkum, který je postaven na principech etnografického přístupu. Budeme se držet zakotvené teorie podle Strausse a Corbinové. Výzkum bude prováděn s dětmi s výchovnými problémy. Zaměříme se na představy, které o talismanech mají a na jejich konkrétní zkušenost s nimi. Informace budou získány hlavně prostřednictvím rozhovoru s dětmi. Vyzkoumané údaje budou konfrontovány s poznatky z literatury, která se k tématu talismanů vztahuje.
|
|
|
Trendové věci v dospívání aneb materializace prestiže?
Maierová, Martina ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Levínská, Markéta (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá možným vlivem trendových věcí na prestiž, a to v deváté třídě jedné běžné základní školy ve velkém městě. Cílem diplomové práce je na základě vlastního výzkumu identifikovat sociální strukturu uvedené školní třídy, zmapovat hodnotovou orientaci jejích žáků, určit trendové věci, které se k této třídě váží, a všechna tato zjištění provázat. Práce se snaží najít odpověď na otázku, jaký vliv mají trendové věci na prestiž ve zkoumané třídě a zda v této skupině žáků dochází k materializaci prestiže. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část je zaměřena na uvedení hlavních souvislostí týkajících se tématu trendových věcí, dospívání, materializmu a prestiže. Témata jsou rozebírána v kontextu společenskovědních disciplín, a to zejména psychologie, s přihlédnutím k poznatkům antropologie, sociologie a pedagogiky. Empirická část se kromě popisu cíle, metod, výzkumného vzorku a prostředí věnuje zejména analýze vlastního kvalitativně orientovaného výzkumu, jenž nachází oporu i v několika kvantitativních metodách. Nejprve v ní popisuji sociální hierarchii žáků, a to z hlediska míry jejich vlivu, oblíbenosti a prestiže, a identifikuji jejich podskupiny (od ostatních zde odlišuji zejména skupinu populárních). Následně se snažím zjistit převažující hodnotovou orientaci...
|
|
|
Školní uniformy pohledem adolescentů
Presová, Karolína ; Hříbková, Lenka (vedoucí práce) ; Levínská, Markéta (oponent)
Oděv je významnou součástí identity jedince, umožňuje mu zdůraznit jeho individualitu a současně zajišťuje i připojení k členům určité sociální skupiny. Jedním typem oděvu je i uniforma. Psychologicky zajímavé je především to, jakým způsobem se adolescent vyrovnává, přemýšlí a zvládá situací, kdy musí obléknout stejnokroj, ačkoli v tomto věkovém období má silnou potřebu se odlišovat a vymezovat také prostřednictvím oděvu. Díky probíhajícím diskusím veřejnosti a mému studijnímu zaměření jsem se rozhodla prozkoumat problematiku školních uniforem z psychologického hlediska. Stanovila jsem si čtyři základní cíle: a) identifikovat historický vývoj uniforem, zvláště pak školních, b) zanalyzovat funkce školních uniforem zmiňované adolescenty v diskusích c) prozkoumat identitní aspekty, které se objevují v průběhu skupinových rozhovorů na téma školních uniforem d) nalézt případné rozdíly mezi těmito aspekty u sledovaných skupin. První cíl jsem naplnila v teoretické části diplomové práce. Historie uniforem sahá až do období starověku, kdy mezi nejstarší spadají mnišské a vojenské stejnokroje. Stejnokroje na univerzitách se začaly vyskytovat ve středověku. Největší rozmach uniforem všeobecně nastal v 17. století, kdy se začínají objevovat vojenské uniformy v pravém slova smyslu, ale i uniformy úředníků a řemeslníků....
|
|
| |
|
| |
|
|
Identita a sociální identifikace dospívajících v kontextu subkultur
Sovová, Iveta ; Levínská, Markéta (vedoucí práce) ; Bittnerová, Dana (oponent)
Práce se zabývá problematikou subkultur z pohledu současných dospívajících. Měla by objasnit, jakým způsobem se adolescenti vztahují k subkulturám a jaké jsou okolnosti identifikace se subkulturami. Celou prací se také prolíná téma identity a jejího budování během dospívání, zejména pak v kontextu subkultur. Teoretická část práce pojednává o vývojovém období adolescence, subkulturách obecně, o skupinách a skupinových fenoménech (konformitě, kategorizaci, potřebách zachování individuality a vyjádření sounáležitosti) a identitě. Praktická část zahrnuje výsledky kvantitativního výzkumu (dotazníkové šetření) a hlavního kvalitativního výzkumu. Hlavní metodou sběru dat byly polostrukturované rozhovory s adolescenty, kteří se různou měrou identifikují se subkulturami a s adolescenty, kteří se naopak od subkultur distancují. Respondentům obou výzkumů bylo 14 až 17 let. Na základě výpovědí informantů byly popsány tři základní postoje, které dospívající zaujímají vůči subkulturám (plná identifikace, nevyhraněná identifikace a neidentifikace) a které s sebou přináší i odlišné pojetí subkultur jejich představiteli. To spočívá především v akcentování vnitřních či vnějších znaků příslušnosti k subkulturám a vnímání míry závaznosti jejich norem. Jelikož identifikace se subkulturami významně souvisí s procesem...
|
|
|
Struktura dne romského dítěte - deklarace a realita
Maierová, Martina ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Levínská, Markéta (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá strukturací času u osmi romských dětí ve věku 11 - 17 let, které žijí (nebo alespoň tráví volný čas) na pražském sídlišti Velká Ohrada. Ústředním cílem práce je identifikovat strukturu dne romského dítěte, resp. zjistit, jaké uzly jsou při jejím popisu jak dítětem, tak jeho rodičem definovány a s jakými obsahy jsou tyto uzly spojovány. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část je zaměřena na uvedení hlavních souvislostí týkajících se tématu času. Zahrnuje konceptualizace času jakožto kategorie o sobě samé i jakožto kategorie, která strukturuje realitu. Problematika času je dále rozebírána v kontextu dvou společenskovědních disciplín, a to sociologie a psychologie. V rámci teoretické části je reflektována i literatura vztahující se ke strukturaci času u Romů. Tento diskurz je veden z historické perspektivy a uvádí, že vnímání času bylo ovlivněno několika významnými mezníky. Empirická část se kromě popisu cíle, metod, výzkumného vzorku a prostředí věnuje zejména analýze dat vlastního kvalitativně orientovaného výzkumu - interpretuji v ní pohled romských dětí a jejich rodičů na způsoby, jakými romské děti tráví různé typy dní (např. všední den, víkendový den či prázdninový den). Obě tyto perspektivy jsou následně porovnány s cílem nelézt mezi nimi možné...
|
host ::
RSS.