|
|
Pracovní psychická zátěž a strategie jejího překonávání ve vztahu ke stavu imunitního systému člověka
Pospíchal, Martin ; Rymeš, Milan (vedoucí práce) ; Šolcová, Iva (oponent) ; Letovancová, Eva (oponent)
Pracovní psychická zátěž a strategie jejího překonávání ve vztahu ke stavu imunitního systému člověka Výzkumy posledních desetiletí ukazují, že čistě biologické faktory nejsou jedinou příčinou ovlivnění imunitního systému a případného rozvoje nemoci. Stále jasněji se ukazuje, že je nutné přihlížet také k faktorům psychologickým. Tématem práce je pokusit se objasnit, alespoň dílčím způsobem, jak zvládání pracovních a životních starostí (resp. působící psychické zátěže a stresu) ovlivňuje zdravotní stav člověka, konkrétně pak činnost jeho imunitního systému, a to především s vazbou na možnou progresi onkologického onemocnění. V předkládané práci se soustředíme na tři základní výzkumné oblasti. Jednak na možnou provázanost mezi prožitým množstvím náročných pracovních a životních událostí a zvýšenou šancí na rozvoj onkologického onemocnění (s vazbou na útlum imunitního systému, který tomu může předcházet). Dále pak na identifikaci případného rozdílu ve využívání strategií překonávání psychické zátěže a stresu u nemocných osob a u těch, kteří neonemocní. V poslední části práce pak na vnímaný pozitivní přínos této náročné životní zkušenosti, tedy prožitku onkologického onemocnění. Tyto první dvě zmiňované výzkumné oblasti se snažíme zodpovědět prostřednictvím srovnání dvou zkoumaných skupin, resp....
|
|
|
Vybrané faktory pozitivně ovlivňující pracovní angažovanost manažerů
Kočandrlová, Kristýna ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Letovancová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématikou pracovní angažovanosti jedinců na manažerských pozicích v kontextu vybraných faktorů, které na tuto angažovanost pozitivně působí. Jsou mapovány faktory, které dané jedince udržují daleko od potenciálních negativních důsledků jejich pracovního zatížení, kterým je například syndrom vyhoření. Teoretická část práce nejdříve rozpracovává oblast osobnosti manažera, poté je uveden teoretický podklad pojmu pracovní angažovanost společně s vybranými pojetími, které na tomto poli do dnešní doby vznikly, a konkrétními moderujícími faktory uváděnými v literatuře. Empirická část práce představuje výzkum mapující dané moderující faktory manažerů a manažerek české populace. Cílem je zjistit, které faktory pozitivně ovlivňují jejich pracovní angažovanost. S ohledem na propojenost pracovní angažovanosti a stresu je v rámci vedlejšího výzkumného záměru cílem zkoumat strategie, které manažerům pomáhají stresovou zátěž snížit. Na základě sebraných dat vyvstává šest faktorů pozitivně ovlivňujících pracovní angažovanost: sociální opora, pracovní autonomie, variabilita úkolů, dosažení pracovních cílů, zpětná vazba a smysluplnost práce; a čtyři faktory snižující stresovou zátěž: analýza situace, zaměřenost na problém, odstup a fyzická aktivita. Klíčová slova: Pracovní angažovanost,...
|
|
|
Osobnostní a sociální kompetence lékaře-porodníka a možnosti jejich rozvoje
Emrová, Lenka ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent) ; Letovancová, Eva (oponent)
Disertační práce je zaměřena na analýzu a popis osobnostních a sociálních kompetencí lékaře-porodníka, které jsou očekávány, ale stále se nevěnuje dostatek pozornosti jejich definování, rozvíjení a vytváření podmínek pro jejich uplatňování. Hlavním cílem empirické části disertační práce je zjistit a popsat osobnostní a sociální kompetence z pohledu porodníků samotných a z pohledu rodiček a navrhnout možnosti jejich rozvoje na základě zjištěných potřeb a osobnostních preferencí. Pro dosažení cíle bylo využito smíšeného designu výzkumu. Kvalitativní část výzkumu je řešena pomocí deskriptivní případové studie a je postavena na fokusních skupinách s lékaři a na semistrukturovaných rozhovorech s ženami-rodičkami. Cílem druhé kvantitativní části výzkumu je zjistit, jaké jsou převažující osobnostní preference porodníka, měřené osobnostním dotazníkem Golden Profiles of Personality, zjistit strukturu a úroveň rozvinutí sociálních kompetencí porodníků pomocí Inventáře sociálních kompetencí a prozkoumat, zda existuje vztah mezi osobnostními preferencemi a sociálními kompetencemi. Výstupem kvalitativní části práce je přehled sociálních kompetencí porodníka, který je tvořen čtyřmi trsy kompetencí: intrapersonální, emocionální, interpersonální a komunikační kompetence. Tyto jsou rozepsány do pozorovatelného...
|
|
|
Vybrané faktory pozitivně ovlivňující pracovní angažovanost manažerů
Kočandrlová, Kristýna ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Letovancová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématikou pracovní angažovanosti jedinců na manažerských pozicích v kontextu vybraných faktorů, které na tuto angažovanost pozitivně působí. Jsou mapovány faktory, které dané jedince udržují daleko od potenciálních negativních důsledků jejich pracovního zatížení, kterým je například syndrom vyhoření. Teoretická část práce nejdříve rozpracovává oblast osobnosti manažera, poté je uveden teoretický podklad pojmu pracovní angažovanost společně s vybranými pojetími, které na tomto poli do dnešní doby vznikly, a konkrétními moderujícími faktory uváděnými v literatuře. Empirická část práce představuje výzkum mapující dané moderující faktory manažerů a manažerek české populace. Cílem je zjistit, které faktory pozitivně ovlivňují jejich pracovní angažovanost. S ohledem na propojenost pracovní angažovanosti a stresu je v rámci vedlejšího výzkumného záměru cílem zkoumat strategie, které manažerům pomáhají stresovou zátěž snížit. Na základě sebraných dat vyvstává šest faktorů pozitivně ovlivňujících pracovní angažovanost: sociální opora, pracovní autonomie, variabilita úkolů, dosažení pracovních cílů, zpětná vazba a smysluplnost práce; a čtyři faktory snižující stresovou zátěž: analýza situace, zaměřenost na problém, odstup a fyzická aktivita. Klíčová slova: Pracovní angažovanost,...
|
|
|
Strategie vedoucí k harmonizaci pracovního a osobního života
Průšová, Linda ; Letovancová, Eva (vedoucí práce) ; Rymeš, Milan (oponent)
Práce se zabývá tématem harmonizace pracovního a osobního života a strategiemi, které k harmonii mohou vést. Teoretická část obsahuje nejdříve obecný úvod do problematiky harmonie mezi pracovním a osobním životem. Poté již následuje jádro teoretické části práce, tedy přehled těchto strategií, jak v oblasti pracovní, tak v oblasti rodinné a osobní. V této části jsou shrnuty různé možnosti, jejich klady i jejich možná rizika. Empirická část je pak kvalitativní povahy a vychází z poznatků zjištěných v teoretické části. Pomocí polostrukturovaných rozhovorů bylo zjišťováno, jaké strategie využívají zaměstnanci konkrétní společnosti. V oblasti pracovní zaměstnanci nejčastěji zmiňovali využívání flexibilní pracovní doby a práci z domova. Velmi důležitý se pro ně ukazuje i přístup nadřízeného. V oblasti rodinné bylo časté téma pomoc partnera a prarodičů. V oblasti osobní se pak jednalo o různá "mentální nastavení" přepínání rolí, bod zlomu (milník v životě, který přiměl jedince ke změně přístupu k harmonizaci).
|
|
|
Group communication and perceived team performance within work teams
Sabolová, Katarína ; Bahbouh, Radvan (vedoucí práce) ; Letovancová, Eva (oponent)
Diplomová práce se v teoretické i empirické rovině věnuje problematice skupinové komunikace a vnímané výkonnosti v pracovních týmech. Teoretická část vymezuje pojem a význam pracovních týmů, přibližuje vybrané psychologické aspekty a faktory na ně působící. Blíže popisuje aspekty komunikace, výkonnosti a kvality interakce v kontextu pracovních týmů. Představuje možnosti zvyšování výkonnosti v rámci problematiky učících se týmů, kde je komunikace základem. Blíže popisuje a propojuje nové poznatky k možnostem zvyšování výkonnosti a souvislosti komunikace a výkonnosti. Zároveň tato práce přináší přehled možností a metod měření zmíněných aspektů. Empirická část je věnována zkoumání vztahů parametrů komunikace a vnímané výkonnosti v týmech. Představuje vytvořený nástroj pro měření tří týmových konstruktů: skupinové komunikace, kvality interakce a vnímané výkonnosti. Přináší analýzy psychometrických vlastností, reliability a konstruktové validizace použitého nástroje. Následně zkoumá souvislosti mezi měřenými týmovými konstrukty a dalšími proměnnými. Byl prokázán pozitivní vztah mezi těmito týmovými konstrukty (r = 0,53 - 0,59; p = < 0,001) a zároveň byl konstruktovou validizací podpořen předpoklad, že se jedná o tři odlišné konstrukty. Doplňková kvalitativní analýza přináší pohled na podmínky pro...
|
|
|
Postoje manažerů a zaměstnanců k teleworkingu
Karbanová, Petra ; Letovancová, Eva (vedoucí práce) ; Fabianová, Ivana (oponent)
Teleworking lze považovat za moderní způsob organizace práce na dálku, kterému dal za vznik rozvoj moderních technologií. Předkládaná bakalářské práce se věnuje tomuto fenoménu, konkrétně postojům manažerů a zaměstnanců vůči této organizaci práce. Jeho zavádění do firem má výhody i nevýhody a vytváří nové, dosud neznámé nároky, jak na řadové zaměstnance, tak na manažery. Teoretická část se zabývá právě těmito nároky z hlediska tří složek postoje (emoční, kognitivní a behaviorální). Současně se detailněji zabývá třemi faktory (podpora, komunikace, důvěra), které se silně promítají do možnosti zavedení teleworkingu ve firmě. Druhá část práce je návrh výzkumného projektu, který se týká zjišťování postojů manažerů a zaměstnanců ve firmě, a to pomocí kvantitativní i kvalitativní metodologie.
|
|
|
Organizační kultura - rozdíl mezi vnější stylizací a provozní realitou
Turková, Jaroslava ; Rymeš, Milan (vedoucí práce) ; Letovancová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na fenomén deklarované a reálně percipované organizační kultury. Teoretická část vymezuje koncept organizační kultury, zaměřuje se na popis jednotlivých atributů organizační kultury a její strukturu. Pozornost je věnována i typologiím organizační kultury, prostor je rovněž věnován přehledu současného poznání týkajícího se problematiky deklarované a reálně percipované organizační kultury a možnostem poznávání organizační kultury. V empirické části byla provedena případová studie popisující tuto problematiku u konkrétní organizace. Byla sledována deklarovaná organizační kultura pomocí obsahové analýzy textů, reálně vnímaná organizační kultura pomocí metody OCAI a v transkripcích rozhovorů se zaměstnanci byly hledány způsoby, jak oni sami tuto odlišnost vnímají. Následně byly navrženy oblasti, kterým se může věnovat další výzkum v této oblasti. Klíčová slova: Organizační kultura, model soupeřících hodnot, univerzita, případová studie
|
|
|
Subjektivní determinanty pracovní výkonnosti a zaujetí prací v organizačním kontextu.
Koblicová, Leona ; Rymeš, Milan (vedoucí práce) ; Letovancová, Eva (oponent)
Pracovní výkonnost je podmíněna řadou faktorů a to jak objektivních, tak subjektivních. Tato práce se věnuje zmapování významu a souvislostí právě subjektivních determinant, mezi něž se řadí zaujetí prací ve smyslu angažovanosti, entuziasmu a oddanosti a také pracovní motivace. Organizace může v tomto směru ovlivnit budoucí výkonnost zaměstnance prostřednictvím rozvoje zaměstnanců, kdy se různými způsoby pokouší o zvýšení zájmu o danou práci, rozvíjí potřebné schopnosti a podporuje tak jedincovu výkonnost. Text se pokouší o shrnutí dosavadních poznatků o subjektivních faktorech ovlivňující pracovní výkonnost a zaujetí prací a zhodnocuje možnosti, jakými organizace může přispět k jejich rozvoji. Závěr práce je pak věnován návrhu projektu ke zkoumání síly vztahu mezi zaujetím prací a pracovní spokojeností jako dvěma indikátorům pracovní výkonnosti.
|
|
|
Subjektivní determinanty pracovní výkonnosti a zaujetí prací - jejich význam a širší kontexty se zaměřením na pracovní angažovanost.
Filatova, Anastasia ; Rymeš, Milan (vedoucí práce) ; Letovancová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá několika základními tématy - subjektivními determinanty pracovní výkonnosti, pracovním zaujetím a pracovní angažovaností. Teoretická část práce je věnovaná popisu jednotlivých jevů, vytváří přehled používaných přístupů a koncepcí, mapuje používané způsoby výkladu a poukazuje na terminologické nesrovnalosti, jež se v dané oblasti vyskytují. Těžištěm teoretické části je popis pracovního výkonu a jeho jednotlivých subjektivních determinant, na který pak plynule navazuje přehled metody, jimiž lze pracovní výkon měřit. Dále se rozebírají koncepce angažovanosti a zaujetí, s důrazem na rozmanitost v teoriích a koncepcích těchto pojmů. V závěru teoretické části je uveden přehled studií, které se zabývají vzájemnými souvislostmi těchto pojmů, a také i širší provázanosti s dalšími jevy z oblasti vztahu člověka a práce. V empirické části práce je představen návrh výzkumného projektu, který se zaobírá měřením pracovní výkonnosti u zaměstnanců z oblasti vzdělávání a mírou jejich angažovanosti. Klíčová slova: pracovní výkonnost, pracovní výkon, subjektivní determinanty výkonnosti, pracovní zaujetí, angažovanost.
|
host ::
RSS.