Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Image of Foreigner in Moscovian Texts about Time of Troubles of 17th Century
Leshkova, Olga ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Čermák, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkami obrazu cizinců v moskevských textech ze 17. století, popisujících Období zmatků (tzv. Smuty), a specifickými rysy soudobého vnímání vlivu cizinců na duchovní a politický vývoj Moskevského státu v kontextu ideje pravoslavného carství. Jelikož soudobý pohled na cizince je bezprostředně ovlivněn náboženským a historickým myšlením Moskevské Rusi, v práci se rovněž uvádí přehled geneze jeho klíčových konceptů. Pomoci diskurzivní a komparativní analýzy autorka se snažila naplnit následující cíle: 1) rekonstruovat proces geneze náboženského a historického myšlení v Moskevské Rusi do začátku 17. století; 2) pečlivě zanalyzovat různé aspekty vybraných moskevských textů o Smutě z první poloviny 17. století z hlediska pohledu na cizince; 3) zařadit problematiku vnímání cizinců na Rusi do širšího kulturního a historického kontextu, zejména s ohledem na soudobou písemnou a myšlenkovou tradici. Práce se zakládá na pramenech sepsaných během samotné Smuty a pozdějších textech (až do poloviny 17. století), reflektujících události Období zmatků s určitým časovým odstupem, což umožňuje uplatnění komparativního přístupu. Zároveň se používá relevantní sekundární literatura zaměřená na uvedenou problematiku. Klíčová slova: Smuta, Období zmatků, cizineс, literární památky, Moskevská...
Obraz Borise Godunova a jeho vlády v historických vyprávěních o Smutě první poloviny 17. století
Steinbergerová, Petra ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Leshkova, Olga (oponent)
Hlavním tématem bakalářské práce je zkoumání obrazu Borise Godunova a jeho vlády na materiálu vybraných ruských historických vyprávění o Smutě první poloviny 17. století. Práce se věnuje pramenné základně a přibližuje vybrané písemné památky i jejich autory. Dále je za využití relevantní sekundární literatury stručně charakterizováno samotné období přelomu 16. a 17. století. Tato epocha, známá pod názvem Smuta nebo Období zmatků, se stala fenoménem, který se výrazným způsobem zapsal do ruských dějin a stal se tématem nejen pro jeho současníky, ale i pro další generace badatelů. Na základě daných literárních památek je následně přiblížena charakteristika Borise Godunova a jsou vytyčeny jednotlivé mezníky jeho působení u dvora i samotného panování, se kterými se můžeme v historických vyprávěních setkat. Klíčová slova Boris Godunov, Smuta, Samozvanci, Ivan IV. Vasiljevič, Fjodor I. Ivanovič, Rusko, Ivan Timofejev, Avraamij Palicyn

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.