|
|
Symbology of grass-snakes in Lithuanian folklore
Butzke, Petra ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Štoll, Pavel (oponent)
Objektem zkoumání v této práci je rozbor symboliky užovky a její úlohy v jednotlivých žánrech litevského mluveného folkloru. Na symbol je pohlíženo jako na význam, vnímání užovky, její pozici a roli v mluveném folkloru. Prozkoumány byly litevské pohádky, (mytologické) pověsti, přísloví a pořekadla, hádanky, modlitby k užovce, zaklínadla proti hadímu uštknutí a frazeologizmy. Příklady jsme si vzali z různých, nám dostupných, folklorních pramenů. Při rozboru symboliky užovky a její úloze ve jmenovaných žánrech jsme se zaměřili na funkce užovky v litevské pohanské víře, mytologiích jiných národů a v křesťanství.
|
|
|
Modernizace klasické lotyšské prózy v díle Erikse Adamsonse
Korbélyiová, Lucie ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Štoll, Pavel (oponent)
Cílem práce je uchopit celou novelistickou tvorbu lotyšského spisovatele a básníka Erikse Adamsonse jako jednotný a provázaný umělecký a myšlenkov ý systém, detailně analyzovat její kompoziční i tématickou výstavbu a postihnout specifiku autorova uměleckého výrazu. Dřuležitou součástí práce je i podrobný životopis autora, chronologický popis vývoje lotyšské drobné prózy a zasazení Adamsonsova díla do kontextu tohoto vývoje a dodatky, v nichž přiložíme vlastní překlad tří zásadních Adamsonsových povídek, dosud do češtiny nepřeložených. Součástí dodatkřu budou i překladatelské poznámky a poznámka terminologická.
|
|
|
Lotyšsko mezi Německem a Ruskem v románu M. Zariņše Kalendář kapelníka Kociňše
Chlupáčová, Edita ; Štoll, Pavel (vedoucí práce) ; Lemeškin, Ilja (oponent)
Předmětem práce je analýza románu M. Zariņše Kalendář kapelníka Kociņše jakožto dynamické struktury, kde neustále probíhá proces značení a význam se konstituuje pohybem. Sledovaný pohyb se odehrává na ose román - kalendář a na ose autor jako spisovatel - autor jako producent, a vzniká tak zcizovací efekt, v jehož pojetí se práce opírá o B. Brechta, jehož koncepci dále rozpracovali W. Benjamin a R. Barthes. Sémioticky chápaný zcizovací efekt umožňuje určit groteskní povahu románu jako hypersignifikaci, tj. přetížení významem, a číst román jako otevřený text, který poukazuje k tomu, jak je udělán. Z fungování zcizovacího efektu také vyplývá politický apel textu, spočívající v přechodu od soupeření a individualismu ke sdílení a kolektivismu.
|
|
|
Lotyšské hnutí "dievturība"
Vacíková, Michala ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Štoll, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl zpracovat historii vzniku a působení náboženského hnutí dievturība v meziválečném Lotyšsku. Jeho činnost byla přerušena na začátku sovětské okupace v roce 1940, poté bylo obnoveno v exilu, především ve Spojených státech, kde jeho přívrženci vybudovali významné lotyšské kulturní centrum. Pokračuje i v nezávislém Lotyšsku po roce 1990, kde se sbory dievturisů dodnes snaží dostat se do povědomí širší veřejnosti. Práce se dále zabývá nástinem počátků myšlenek tohoto hnutí, jeho kontakty s folklorními skupinami, vztahem jeho vyznavačů k politice a k médiím a především významem dievturīby pro utváření moderní lotyšské kultury a společnosti. Pozornost je věnována především zakladateli hnutí Ernestsi Brastiņšovi, jeho životu, myšlenkám a plánům spojeným hlavně se snahou o obnovu národní duchovní kultury. V práci je dále vyčleněn prostor pro názory kritiků učení tohoto hnutí a pro objasnění konceptu starolotyšského náboženství, z nějž dievturība do jisté míry vychází. Zvláštní pozornost je věnována pojetí trojice božstev Dievs - Laime - Māra. Dievturība je zasazena do širšího kontextu pobaltského a novopohanského hnutí a s ním spojeného proudu New Age. Své ohlasy našlo toto hnutí i v lotyšské literatuře, především v mytologizující próze Jānise Veselise, jejíž vrchol...
|
|
|
Syžet "Petr a Fevronie" v průběhu století
Braná, Karolína ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
V uvodni kapitole teto diplomove pnice J sme se pokusili pfehledne shrnout historii vzniku autorskeho textu a sporu 0 autorstvi povidky 0 Petrovi a Fevronii. Zjistili jsme, ze mezi vedci existovaly puvodne dye protichudne nazorove skupiny. Prvni z nich tvrdila, ze povidka byla napsana neznamym autorem v 15. stoleti, naproti tomu druha sku pina zastavala nazor, ze povidka byla napsana behem 16. stoleti spisovatelem a publicistou Jermolajem-Erazmem. Postupne jsme uvedli jednotlive argumenty a analyzy variant textu Prvni redakce, coz nas dovedlo k zaveru, ze za autorsky text muzeme povazovat variantu, jenz byla soucasti rukopisu c06. COJIOBe~KOe NQ28 7, a j ej im autorem byl nepochybne J ermolajErazmus. V daISi casti prvni kapitoly Jsme se venovali druhotnym redakcim povidky a jednotlivym analyzam jimi zpracovaneho autorskeho textu. Zj istili j sme, ze v casovem rozmezi od 16.st. do pocatku 18.st. vznikly ctyfi redakce povidky. Ve vsech verzich muzeme najit vedle osobitych zmen nekolik spolecnych tendenci. V prve fade se autofi snazili nahradit dialogicnost vypravenim a tim velmi casto dochazelo k naruseni syzetu. DaISi dva rysy - nekononicnost stylu a blizkost k folkl6ru - se rozvijely ve dvou protichudnych smerech podle nazoroveho zamereni dotycne osoby pfepisujici text. Bud' byla povidka pfepracovana v...
|
|
|
Folklorní soubor Skejušan: minulost, současnost, perspektivy. Případová studie kulturní strategie
Malinová, Irina ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Lemeškin, Ilja (oponent) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
Hlavním cílem této práce je analyzovat podoby a způsoby prezentace kulturního dědictví vybrané etnické skupiny Rusínů prostřednictvím folklorního souboru Skejušan. Práce má formu případové studie a zabývá se souborem včetně charakteristiky jeho repertoáru - písní, národních zvyků a tradic. Tento soubor je významný především tím, že na rozdíl od dalších rusínských souborů v ČR se snaží uchovávat pouze rusínský folklor, a to značně konzervativním způsobem. Interpretace folkloru se tak netýká jen např. izolovaných písňových útvarů, ale bere ve značné míře v potaz i původní kontext, v němž dané písňové útvary v kultuře dříve fungovaly. Práce svým výzkumem a následnými závěry přispívá k debatě o problematice rusínské národní menšiny, pokouší se v tomto kontextu charakterizovat komplikovanou národnostní identitu Rusínů v rámci multikulturního prostředí, v němž Rusíni v ČR žijí, a definuje také vlivy tohoto prostředí na rusínskou kulturu. Vyjadřuje se též k historii migrace relativně malé skupiny tzv. "skejušských" Rusínů, analyzuje a objasňuje transmisi tradic a zvyků během jejich přesunu ze Slovenska do Rumunska a především pak následného stěhování z Rumunska do Čech. Součástí práce je i porovnání odlišných a analogických prvků mezi skejušským folklorem a folklorem jiných národů. Důležitým výstupem...
|
|
|
Modalita v litevštině v porovnání s češtinou
Dřízalová, Alena ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Montvilaite-Sabaitiene, Geda (oponent)
Tématem této práce je kvalitativní stránka realizace jistotní a voluntativní modality v litevštině v porovnání s češtinou. Modalita bývá definována různě - nejčastěji jako vztah mluvčího k obsahu tvrzení a vztah obsahu tvrzení k objektivní skutečnosti. Postojová modalita vyjadřuje stupeň přesvědčení mluvčího o ne/platnosti tvrzení, deontická modalita charakterizuje děj vyjádřený predikátem jako nutný, možný či chtěný. Souhrn lexikálních a gramatických modálních prostředků vychází z údajů z Litevského textového korpusu a Srovnávacího česko-litevského textového korpusu. Následuje rozbor modálních prostředků původního litevského románu a jeho překladu do češtiny.
|
|
| |
|
|
Poetika dramatické tvorby Mary Zalite
Česnohlídková, Barbora ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Štoll, Pavel (oponent)
První kapitola diplomové práce představuje osobnost Māry Zālīteové. Navazující kapitola se zabývá inspiračními zdroji jejího díla. Zde jsou jmenovitě uvedeny osobnosti, které autorku natolik ovlivnily, že jejich odkaz je v její tvorbě značně patrný. Následující kapitola analyzuje autorčinu poezii, která vykazuje společné rysy s její dramatickou tvorbou. Další kapitola se již výhradně zaměřuje na dramatickou tvorbu Zālīteové, obzvlášť na poetiku dramatické tvorby, kde formou analýzy autorčiných her a libret byly vyhledávány souvislosti mezi jednotlivými - pro autorku typickými - motivy. Provedené analýzy byly také velmi nápomocny při tvorbě poslední kapitoly diplomové práce, která zkoumá poetiku dramatu M. Zālīteové Markéta. Na základě podrobné analýzy hry Markéta byla následně provedena komparace této moderní hry s klasickým Goethovým dílem Faust, která odhalila řadu společných prvků obou děl, ale také inovace autorky.
|
|
|
Svět bez hranic v díle S. T. Kondrotase
Fantová, Martina ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Šeferis, Vaidas (oponent)
Téma této diplomové práce je literární svet soucasného litevského prozaika Sauliuse Tomase Kondrotase (nar. 1953). Jeho povídky a romány jsou zasazeny do litevského i celosvetového literárního kontextu. Potvrzuje se vliv magického realizmu a surrealizmu, a hledá se Kondrotasuv zdroj inspirace v tvorbe dalších autoru, jako napr. F. M. Dostojevského nebo W. Faulknera. Vyzdvihuje se osobitý Kondrotasuv styl a cásté námety spolecné pro celou jeho tvorbu (napr. téma smrti, podrobné vyjmenovávání, prekracování hranice bežného vnímání sveta, barvitý popis). Povídky, ale hlavne složitá skladba románu jsou naplneny jak biblickými, tak pohanskými a mýtickými motivy.
|
host ::
RSS.