Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Minulost a současnost krajiny bývalé rybniční soustavy Opatovického kanálu
Leglerová, Anna ; Lipský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pavelková, Renata (oponent)
Tato práce se věnuje dynamice vývoje krajiny rybniční soustavy v části východočeského Polabí, která je odvodňována Opatovickým kanálem. V teoretické části je uveden vznik, vývoj a současný stav rybniční krajiny. V praktické části jsou rybníky zmapovány, a to pro pět časových intervalů rovnoměrně pokrývajících období mezi 18. stoletím a současností. Z archivních pramenů byly získány informace i pro 16. a 17. století, nicméně z důvodu velké nepřesnosti a absence dostatečného množství pramenů nebylo z tohoto období možné získat rozlohy rybníků. Dále je analyzován vývoj velikosti a počtu rybníků a také využití ploch, na kterých se dříve nacházely. Na základě získaných informací je diskutováno možné využití poznatků o vývoji rybníků v krajinném plánování a jejich případná obnova. Klíčová slova: rybniční soustavy, krajinný pokryv, využití půdy, změny v krajině, Polabí, povodí Opatovického kanálu
Geomorfologické znalosti v antice
Leglerová, Anna ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
V 7. století př. Kr. začala v antickém Řecku vznikat filosofie a docházelo k významnému rozvoji vědy. Přestože v té době geomorfologie jako samostatná věda ještě neexistovala, začaly se objevovat první vysvětlení a popis geomorfologických procesů a tvarů. Bakalářská práce seskupuje zmínky o geomorfologických fenoménech z děl antických filosofů, přírodovědců, dějepisců a dalších autorů. Snaží se poukázat na správné poznatky a vysvětlit příčiny chybných výkladů. Fenomény, kterými se učenci zabývali nejvíce, byly zemětřesení, vulkanismus a záplavy na Nilu, ke kterým každý rok docházelo. Dále si uvědomovali, že se zemský reliéf neustále vyvíjí, a dokázali ho využít během válečných tažení, v zemědělství nebo při zakládání měst. Byli schopni kriticky hodnotit názory svých předchůdců, a přestože se tehdejší chápání určitých geomorfologických jevů lišilo od dnešních vysvětlení, antická věda je důležitým obdobím pro vývoj nejen geomorfologie, ale i vědy obecně. Klíčová slova: geomorfologie, antika, Středomoří

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.