|
|
Léčba traumatu: pohled neurověd
Lebedová, Anna ; Záplatová, Klára (vedoucí práce) ; Jonáš, Juraj (oponent)
Trauma je tématem psychologie od samého počátku. Pohled na něj se však v průběhu let mění, v posledních dekádách mimo jiné vlivem poznatků moderních neurověd, které na trauma dokáží nahlížet na úrovni neurobiologických změn. Postupem času jsou rovněž precizovány metody léčby traumatických následků a jejich efekt je předmětem exaktního výzkumu. Tato práce navazuje na dosavadní poznání o dopadu traumatu na člověka na psychické i fyziologické úrovni a o možnostech psychoterapeutické práce v rámci jeho léčby. Teoretická část přináší v první řadě přehled klíčových definic a odlišuje pojmy C-PTSD, DTD a attachmentové trauma. Dále rozebírá dopady raného traumatu na vývoj mozkových struktur a systémů a dotýká se neurobiologie attachmentové vazby. V poslední kapitole nabízí stručné srovnání metod léčby s důrazem na psychoterapeutické přístupy zaměřené na trauma, především na systém PBSP. V empirické části je představen výzkumný návrh navazující na uvedené teoretické poznatky, jehož cílem je zkoumání změn v aktivaci mozkových oblastí u osob s attachmentovým traumatem v reakci na podnět asociovaný s traumatickou událostí, a to před absolvováním intervence PBSP a po něm. Východisko tvoří dosavadní studie ve výzkumu efektivity léčby traumatu, zdůrazňující roli emoční regulace a obranného systému středního...
|
|
|
Barbey d'Aurevilly mezi romantismem a dekadencí
Lebedová, Anna ; Šuman, Záviš (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
(česky) Tato práce s názvem Jules Barbey d'Aurevilly mezi romantismem a dekadencí si klade za cíl nejen popsat témata děl Un Prêtre marié a L'Ensorcelée, ale především je uvést do vztahu s dekadentní estetikou. Otázkou, kterou jsme si položili v úvodu je, zda bychom mohli dílo Julesa Barbeyho d'Aurevilly, podobně jako dílo Charlese Baudelaira, považovat za předznamenání dekadence. Analýzám budeme podrobovat témata, která jsou v jistém slova smyslu univerzální, jako je láska, pýcha či revolta, ale která budeme nahlížet prizmatem dekadence. To samé téma lásky, které může být v romantickém díle vyjádřením vášně, dostává v Barbeyho univerzu podobu chorobného pudu. Práci jsme rozdělili do tří kapitol. První kapitola bude představovat teoretickou část práce, ve které zasadíme Barbeyho dílo do literárně- historického kontextu, předešleme, jakými tématy se zabývá generace "rozčarovaných" romantiků těsně předcházející generaci dekadentní, abychom se dostali k dekadentním tématům par excellence. Druhá kapitola, ve které budeme analyzovat román Un Prêtre marié, pak bude stěžejní částí celé práce. Budeme se v ní věnovat tématu hysterie, incestu, pýchy, sadomasochismu, sexualitě a dalším a pokusíme se v nich najít jejich dekadentní polohu. Třetí kapitola bude řešit obdobná témata, ale tentokrát v románu...
|
|
|
Milan Kundera jako autor francouzské prózy
Lebedová, Anna ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Předmětem této práce je analýza francouzsky psané prózy Milana Kundery, konkrétně jeho posledních tří románů: La Lenteur (1995), L'Identité (1998) a L'Ignorance (2000). V našich analýzách se věnujeme především způsobu výstavby jeho románů, způsobu ztvárnění jeho postav a identifikaci vypravěčů. Tato díla srovnáváme s Kunderovým architektonicky nejpropracovanějším románem jeho českého tvůrčího cyklu, s Nesmrtelností (1993). Konečným cílem této práce je stanovit charakteristiku jeho autorského stylu ve francouzském jazyce.
|
host ::
RSS.