|
|
Metodická studie povrchového napětí epidermálních lipidů
Lasák, Roman ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Musilová, Marie (oponent)
Souhrn V teoretické části je podán stručný aktuální přehled prací zabývajících se měřením postupných a vratných kontaktních úhlů. Jedná se o studie rozdílných metod výpočtu volné povrchové měřením kontaktních úhlů, stanovení kontaktního úhlu a volné povrchové energie pevné látky, studii odhadu složek rovnovážné volné povrchové energie restrukturalizujících povrch pevných látek, měření změn kožního mazu, Marangoniho efektu ve vodě při smáčení lidského vlasu pokrytého tenzidem, měření dynamického adhezního napětí a dynamických kontaktních úhlů. V experimentální části byly tenziometrem Kruss K100 změřeny hodnoty povrchového napětí a kontaktních úhlů destilované vody při 37řC na povrchu měřící platinové destičky impregnované zkoumanými lipidy ve vybraných poměrech nanesenými z těkavého rozpuštědla. Bylo zjištěno, že kyselina palmitová ve vzorcích s cholesterolem na poskytuje vůči vodě nižší povrchové napětí a větší hodnoty kontaktních úhlů než kyselina olejová. S rostoucím podílem cholesterolu ve vzorcích s mastnými kyselinami se více snižuje mezipovrchové napětí, zatímco hodnoty kontaktních úhlů se příliš nemění. Dále bylo zjištěno, že směsi analogů ceramidů s cholesterolem a vzorky ceramidů s cholesterolem a kyselinou palmitovou vykazují na měřící destičce větší hodnoty kontaktních úhlů měřící kapaliny než...
|
|
|
Metodická studie tenziometrického hodnocení transdermálních enhancerů
Lasák, Roman ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Musilová, Marie (oponent)
1 SOUHRN V teoretické části byl podán stručný přehled fyzikálně-chemických vlastností tenzidů, hlavně chování na fázovém rozhraní a v objemové fázi. Pozornost byla věnována také charakteristice transkarbamu 12, arlasolvu, transcutolu a také cholesterolu. Zároveň tato část obsahuje obecné rozdělení metod měření povrchového napětí, podrobně je vysvětlen princip měření povrchového napětí kroužkovou metodou na tenziometru Krüss K100. V experimentální části byly nejprve ověřeny vlastnosti zadaných enhancerů ve vodném prostředí. Bylo zjištěno, že transkarbam 12 je tenzidem. Poté se zkoumalo jeho chování v prostředí trispufru 7,1. Zde povrchové napětí se stoupající teplotou roste a hodnoty CMC se několikanásobně zvětují v porovnání s vodným prostředím, poloha Kraftova bodu se posunula do vyšších teplot než je 25řC. Dále byly zkoumány interakce cholesterolu a T12 v prostředí trispufru 7,1 a to u vzorků udržovaných na vodní lázni za stálého míchání a temperace, a u vzorků stacionárně inkubovaných v biologickém termostatu za stálé teploty. Bylo zjištěno, že u vzorků stacionárních k vytváření rovnováhy, která není narušována mícháním a vznikající částice tak s časem rostou, což se odráží na velikosti povrchového napětí. Vzorky T12 s cholesterolem snižují povrchové napětí více než vzorky bez jeho obsahu. Cholesterol s...
|
|
|
Metodická studie tenziometrického hodnocení transdermálních enhancerů
Lasák, Roman ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Musilová, Marie (oponent)
1 SOUHRN V teoretické části byl podán stručný přehled fyzikálně-chemických vlastností tenzidů, hlavně chování na fázovém rozhraní a v objemové fázi. Pozornost byla věnována také charakteristice transkarbamu 12, arlasolvu, transcutolu a také cholesterolu. Zároveň tato část obsahuje obecné rozdělení metod měření povrchového napětí, podrobně je vysvětlen princip měření povrchového napětí kroužkovou metodou na tenziometru Krüss K100. V experimentální části byly nejprve ověřeny vlastnosti zadaných enhancerů ve vodném prostředí. Bylo zjištěno, že transkarbam 12 je tenzidem. Poté se zkoumalo jeho chování v prostředí trispufru 7,1. Zde povrchové napětí se stoupající teplotou roste a hodnoty CMC se několikanásobně zvětují v porovnání s vodným prostředím, poloha Kraftova bodu se posunula do vyšších teplot než je 25řC. Dále byly zkoumány interakce cholesterolu a T12 v prostředí trispufru 7,1 a to u vzorků udržovaných na vodní lázni za stálého míchání a temperace, a u vzorků stacionárně inkubovaných v biologickém termostatu za stálé teploty. Bylo zjištěno, že u vzorků stacionárních k vytváření rovnováhy, která není narušována mícháním a vznikající částice tak s časem rostou, což se odráží na velikosti povrchového napětí. Vzorky T12 s cholesterolem snižují povrchové napětí více než vzorky bez jeho obsahu. Cholesterol s...
|
|
|
Metodická studie povrchového napětí epidermálních lipidů
Lasák, Roman ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Musilová, Marie (oponent)
Souhrn V teoretické části je podán stručný aktuální přehled prací zabývajících se měřením postupných a vratných kontaktních úhlů. Jedná se o studie rozdílných metod výpočtu volné povrchové měřením kontaktních úhlů, stanovení kontaktního úhlu a volné povrchové energie pevné látky, studii odhadu složek rovnovážné volné povrchové energie restrukturalizujících povrch pevných látek, měření změn kožního mazu, Marangoniho efektu ve vodě při smáčení lidského vlasu pokrytého tenzidem, měření dynamického adhezního napětí a dynamických kontaktních úhlů. V experimentální části byly tenziometrem Kruss K100 změřeny hodnoty povrchového napětí a kontaktních úhlů destilované vody při 37řC na povrchu měřící platinové destičky impregnované zkoumanými lipidy ve vybraných poměrech nanesenými z těkavého rozpuštědla. Bylo zjištěno, že kyselina palmitová ve vzorcích s cholesterolem na poskytuje vůči vodě nižší povrchové napětí a větší hodnoty kontaktních úhlů než kyselina olejová. S rostoucím podílem cholesterolu ve vzorcích s mastnými kyselinami se více snižuje mezipovrchové napětí, zatímco hodnoty kontaktních úhlů se příliš nemění. Dále bylo zjištěno, že směsi analogů ceramidů s cholesterolem a vzorky ceramidů s cholesterolem a kyselinou palmitovou vykazují na měřící destičce větší hodnoty kontaktních úhlů měřící kapaliny než...
|
|
|
Ovlivňuje obsah buněčných mastných kyselin a enzymů jeskynních bakterií potravní preferenci .i.Enchytraeus crypticus./i. (Oligochaeta, Enchytraeidae)?
Krištůfek, Václav ; Elhottová, Dana ; Šustr, Vladimír ; Lasák, R. ; Kováč, L. ; Mock, A. ; Luptáčik, P.
Screening buněčných mastných kyselin (MIDI System) 93 bakteriálních kmenů izolovaných z jeskyně Domica (Slovenský kras, Slovensko) ukázal, že tři bakteriální kmeny (.i.Chryseobacterium./i. sp., .i.Enterobacter amnigenus, Rhodococcus./i. sp.) produkovaly polynenasycené mastné kyseliny (PUFA) 18:3w6 a 20:4w6. .i.Chryseobacterium./i. sp. vykázal aktivitu enzymu amylásy, maltásy a celobiásy, ostatní kmeny měly pouze amylásovou aktivitu. Jelikož PUFA a enzymy mají velký význam pro růst a vývoj živočichů, byly bakteriální kmeny nabídnuty jako jediný zdroj živin v potravně selekčním a reprodukčním experimentu s .i.E. crypticus./i.. Počet jedinců .i.E. crypticus./i. na jeden kokon byl nejvyšší. Když byl zdroj potravy .i.Chryseobacterium./i. sp. (13), následoval .i.E. amnigenus./i. (10) a .i.Rhodococcus./i. (11). Produkce kokonů byla o 3-6 dnů dřívější u jedinců .i.E. crypticus./i. krmených .i.Chryseobacterium./i. sp. a .i.Rhodococcus./i sp. než u jiných testovaných druhů bakterií.
|
host ::
RSS.