|
| |
|
|
Teorie ekologické modernizace - fakta a souvislosti. Historická perspektiva, podmínky a limity neoliberálního konceptu udržitelnosti
Oharková, Alena ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Lapka, Miloslav (oponent)
Teorie ekologické modernizace - fakta a souvislosti. Historická perspektiva, podmínky a limity neoliberálního konceptu udržitelnosti Anotace: Práce se zabývá syntézou myšlenek teorie ekologické modernizace, která se rozvíjí od 80. let 20. století zejména v zemích západní Evropy a jejíž ambicí je vysvětlit, interpretovat a navrhovat environmentální reformy v prostředí kapitalismu, industrializace a globalizace. Teorie ekologické modernizace vyjadřuje názor, že neustálý industriální rozvoj nevede nevyhnutelně k degradaci životního prostředí, ale naopak přináší nejlepší možnou cestu z environmentální krize. Přestože je teorie ekologické modernizace poměrně mladým konceptem, během prvních třiceti let své existence se značně rozšířila a diverzifikovala, získala nespočet zastánců i odpůrců, vyprovokovala množství debat a podnítila vznik mnoha empirických výzkumů. Tento rozvoj měl však kromě nových poznatků za následek také určité rozmělnění teorie ekologické modernizace, která se tímto stala nepřehlednou, nejasnou a rozporuplnou. Tato diplomová práce se pokouší dát teorii ekologické modernizace určitý rámec, upřesnit nejen její hlavní myšlenky a cíle, ale také kontext a podmínky nutné k její životaschopnosti. Zároveň je zde poukázáno na limity teorie ekologické modernizace z hlediska kritiky některých z podmínek,...
|
|
|
Environmentální postoje na venkově a ve městě (případová studie respondentek z obce Hostouň a hlavního města Prahy)
Finnová, Marie ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Lapka, Miloslav (oponent)
Tato práce se věnuje vlivu místa bydliště na environmentální postoje a především jejich utváření. V souvislosti s dalšími faktory působícími na utváření environmentálních postojů, jako je vliv rodiny, zkušenosti s přírodou a vliv sociálního prostředí, se pak snažím nalézt rozdíly v environmentálních postojích respondentek z vesnice a z města. Ve své práci jsem z tohoto důvodu provedla případovou studii environmentálních postojů a jejich utváření u respondentek z obce Hostouň a respondentek z hlavního města Prahy. V teoretické části se zabývám problematikou postojů jako takových i problematikou postojů environmentálních. Dále se věnuji sociodemografickým faktorům a především místu bydliště, které na environmentální postoje působí. Zabývám se také tím, jak se environmentální postoje měří a vymezuji pojmy venkov a město. V empirické části je provedena analýza celkem dvaceti polostrukturovaných rozhovorů - deset s respondentkami z vesnice a deset s respondentkami z města. Provedla jsem také došetřující dotazníkový výzkum s použitím standardizovaného dotazníku NEP. Cílem výzkumu bylo určit, jaké existují rozdíly v současných environmentálních postojích u respondentek z vesnice a z města, a zároveň zjistit, jakou roli hraje místo bydliště, ve kterém jedinec vyrůstal, při utváření environmentálních...
|
|
|
Město a příroda
Tupá, Jana ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Lapka, Miloslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zachycením vztahu města a přírody uvnitř města, vnitřní přírody, a jeho proměnami v průběhu dějin západní kultury. K odhalování vztahu města a přírody ve své práci přistupuji z kulturologického hlediska, tedy interdisciplinárně. Tématu se věnuji zejména z hlediska oborů historické antropologie, filosofie, filosofické antropologie a do jisté míry i architektury. Město zde chápu jako jeden z nejpodstatnějších rysů lidské kultury, která tento umělý životní prostor vytvořila, a je jím dále ovlivňována. Vztah města a přírody pak chápu jako vyjadřování přírodních sil, se kterými se člověk během své existence setkával, ve formě architektury a v samotném přenášení a komponování přírody do tohoto umělého světa ve formě zahrad a parků, jako vnitřní přírodu. KLÍČOVÁ SLOVA Město Příroda Vnitřní příroda Člověk Kultura
|
|
|
Fenomén chůze
Hlaváčková, Jitka ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Lapka, Miloslav (oponent)
Předkládaná diplomová práce je zaměřena na fenomén chůze a na její vliv v lidském nazírání na životní prostředí. Chůze je zde pojímána jako udržitelný způsob života a je rozebírána v rámci tří různých rozměrů a to sociálního, environmentálního a duchovního. Práce tedy mapuje význam chůze v lidském životě a její působení na environmentální vědomí. V teoretické části práce je představený sociální, environmentální a duchovní rozměr chůze. V jejich rámci je pak rozebraný vliv chůze na lidské zdraví, vznik a vývoj pěších stezek a na způsoby lidského života. Dále je její část věnována pojetí vnímání přírody a lidský vztah k ní. V empirické části práce je představen kvantitativní výzkum environmentálního vědomí u chodců, který byl proveden formou dotazníkového šetření. Data z tohoto výzkumu jsou poté porovnána s daty od reprezentativního vzorku populace České republiky získané v rámci výzkumu ISSP Životní prostředí. Klíčová slova: chůze, udržitelný způsob života, vnímání přírody, environmentální vědomí
|
|
|
Evoluce myšlenky trvale udržitelného rozvoje ve společenských vědách
Raušová, Zuzana ; Lapka, Miloslav (vedoucí práce) ; Soukup, Václav (oponent)
Svět v posledních desetiletích stojí na zásadní křižovatce. Buď bude pokračovat v kurzu, který mu vnuklo osvícenství a bude se nadále pokoušet o plynulý hospodářský růst, který však v omezeném prostředí nemá dlouhodobé vyhlídky, anebo se přikloní k omezení vlastního blahobytu a nastoupí cestu trvalé udržitelnosti. Státy Severu se již k hodnotám trvalé udržitelnosti většinou otevřeně přihlásily a včlenily je do svých legislativ. Praxe není jistě vždy růžová, nicméně můžeme snad říci, že věci jsou zde alespoň na dobré cestě. S většími obavami musíme hledět na vývoj v tzv. druhém a třetím světě. Jejich společnosti teprve aspirují na stupeň technologického rozvoje Západu, aniž by jim ekologická ohrožení z toho plynoucí příliš zatěžovala mysl. Koncept trvale udržitelného rozvoje není a nechce být ideologií, nemá být novým opiem lidstva, přesto by posláním západních států nyní mělo být šíření postmateriálních hodnot mezi něž patří uvědomělá skromnost či výběrová náročnost. Trvalá udržitelnost postuluje nové směřování lidské společnosti při spatřování štěstí v naplňování kulturních, estetických, etických hodnot.
|
|
|
Kultura a migrace: český vojenský pozorovatel a zahraniční mise
Horký, Radek ; Hnilica, Karel (vedoucí práce) ; Soukup, Václav (oponent) ; Lapka, Miloslav (oponent)
Disertační práce se zaobírá problematikou vztahu kultury, osobnosti a migrace. Téma je rozpracováno v kontextu působení českých vojenských pozorovatelů v zahraničních misích. Sestává se z části teoretické a empirické. Teoretická část shrnuje základní koncepce na dané téma. Empirická část je exploračním výzkumem, který v široké míře odráží problematiku této specifické pracovní migrace. Součástí práce je také příloha s přehledem dosavadních misí, kterých se zúčastnili příslušníci Armády České republiky jako pozorovatelé od roku 1989 a DVD obsahující původní filmové záběry z místa působení autora v misi OSN MONUC v Demokratické republice Kongo.
|
|
|
Chicagská škola - k programu moderního výzkumu velkoměsta a jeho realizaci
Petruželka, Tobiáš ; Lapka, Miloslav (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Lošťák, Michal (oponent)
Cílem disertace je interdisciplinární kontextualizace chicagské sociologické školy, zaměřuje se především na ty její aspekty, jež se týkají sociologických výzkumů města Chicaga v letech 1915- 1940. Cílem práce je propojit historický kontext a lokální specifika tehdejších výzkumů s výzkumným programem chicagské školy a jeho naplňováním. Nejprve jsou přiblíženy vybrané výzkumy, které chicagskou školy předcházely, dále jsou představena konceptuální a teoretická východiska jejího výzkumného programu. Nakonec jsou v tématických kapitolách kriticky prozkoumány nejvýznamnější monografie chicagské školy z let 1915-1940. Disertace se zabývá především tématy moderní urbánní kultury, migrace, kriminality a vývojem sociálního výzkumu v městském prostředí. Abstract The aim of this dissertaion is to contextualize historically and spatially the so called Chicago School of sociology. The Focus of the thesis is to present the urban research of the Chicago School in the years between 1915-1940 in an interdisciplinary perspective through the lenses of the historical context intertwined with specifics of the local research, followed by the research program of the Chicago School with its manifold research outcomes and applications. The interdisciplinary approach towards the topic and the contemporary practice of...
|
|
|
Krkonoše. Vývoj krajiny a společnosti v závislosti na změnách v hospodářské a politické situaci
Čtvrtníková, Anna ; Lapka, Miloslav (vedoucí práce) ; Matějů, Martin (oponent)
Krkonoše měly v minulosti mnoho podob. Nejdříve to byly neprostupné hory s nebezpečným pralesem. První kolonizátoři je postupně zbavovali lesa, vyklučené paseky přeměňovali v zemědělskou půdu. Stavěli svá obydlí a vytvářeli tak podmínky ke vzniku kulturní krajiny. Prvním průmyslem, který viditelně zasáhl do podoby hor, bylo hornictví. Později to byl papírenský a textilní průmysl, který je však v současnosti na ústupu. Zatím posledním, a pro budoucí století zřejmě jediným, je průmysl turistický. Krajina je dnes vystavena enormně silnému antropogennímu tlaku, se kterým se s výjimkou posledních sta let nesetkala. Musí se vypořádat se změnou své funkce, která se ustálila na saturování rekreačních a sportovních vyžití lidí.
|
|
|
Suburbanizační vlivy v české republice. Ideál bydlení mladé generace
Vernerová, Zuzana ; Lapka, Miloslav (oponent) ; Vávra, Jan (oponent)
Zuzana Vernerová SUBURBANIZAČNÍ VLIVY V ČESKÉ REPUBLICE Ideál bydlení mladé generace Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, katedra teorie kultury (kulturologie), Rigorózní práce, 121 stran, 2013 Rigorózní práce se pokouší o holistický přístup ke vztahu člověka a krajiny skrze novodobý fenomén suburbanizace, na který hledí optikou kulturologie a ekologie. Sleduje koncepci trvale udržitelného rozvoje, její vývoj a vliv na urbanizaci. Teoretická část práce se věnuje zejména historickému, kulturnímu a názorovému pozadí vztahu člověka a krajiny se zaměřením na rozvoj měst, urbanizaci, suburbanizaci a jejich rozvolňování. Empirická část mapuje postoje mladé generace k bydlení a jejich vztah ke krajině formou anketní případové studie. Dvakrát provedená anketa se snaží na vzorku 360 respondentů ze všech krajů České republiky vysledovat ideál bydlení dnešní mladé generace a na základě jejích výsledků nastínit možný vývoj suburbanizačních trendů. Zkoumá pohled mladých lidí na závažnost aktuálních jevů spojených s prostorovou expanzí měst a městského typu zástavby. Vychází z porovnání výsledků původní celorepublikové případové studie s dotazováním zaměřeným na Středočeský kraj. Klíčová slova: suburbanizace, trvale udržitelný rozvoj, krajina, kultura a příroda, ideál bydlení
|
host ::
RSS.