|
|
Teoretickoprávní analýza laického prvku v justici
Lajsek, Vladimír ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Hapla, Martin (oponent) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Teoretickoprávní analýza laického prvku v justici Abstrakt Práce se zabývá laickým prvkem v justici. Hlavní důraz je kladen na institut přísedících v českém právním řádu. Cílem práce je odpovědět na otázky, zda je laický prvek v justici stále demokratizujícím elementem, dále jestli jsou v případě přísedících dostatečně naplněny ústavní předpoklady nezávislého, nestranného a zákonného soudce, zda má převážit spíše legitimita demokratická či odborná, a konečně, jestli má být laický prvek v českém soudnictví zachován. V první kapitole je popsán historický vývoj laického prvku v justici. V moderních dobách se v Českých zemích, resp. v rakouské monarchii, objevil nejprve ve formě porotních soudů po revolučním roce 1848. Jeho fungování je ilustrováno i na dvou slavných případech, jimiž byly proces s K. H. Borovským a Leopoldem Hilsnerem. Tyto procesy na jednu stranu ukazují výhodu zapojení laiků do soudního rozhodování, kdy mohou sloužit jako korekce státní zvůle. Na druhou stranu však může docházet k chybným rozhodnutím v důsledku snadné ovlivnitelnosti veřejnosti. V období tzv. První republiky byl převzat rakouský model porotních soudů. Během nacistické okupace byl však zrušen. Po druhé světové válce došlo k zavedení institutu přísedících. Ve výkladu o době komunistického režimu je však poukazováno na to, že...
|
|
|
Vybrané relativní důvody odmítnutí zápisu ochranné známky
Lajsek, Vladimír ; Pítra, Vladimír (vedoucí práce) ; Růžička, Michal (oponent)
Vladimír Lajsek: Vybrané relativní důvody odmítnutí zápisu ochranné známky Předkládaná práce se zabývá dvěma vybranými relativními důvody odmítnutí přihlášky ochranné známky, konkrétně ustanoveními § 7 odst. 1 písm. i) a § 7 odst. 1 písm. j) zák. č. 441/2003 Sb. První část je věnována obecnému úvodu do problematiky, pojednává se zde o relativních důvodech k odmítnutí zápisu ochranné známky do rejstříku a o námitkovém řízení. Následuje popis historického vývoje, jenž spěl k přijetí těchto ustanovení do českého právního řádu. Zde autor dochází ke zjištění, že daná ustanovení se v českém právním řádu objevila teprve při sbližování úpravy s komunitárními předpisy. Další výklad se již věnuje konkrétně oběma vybraným ustanovením. V sekci věnované námitce staršího práva k autorskému dílu se práce věnuje roli ÚPV při posuzování autorských děl a jejich autorství. ÚPV si v takovém případě může učinit vlastní závěr, a není tak odkázán pouze na závazné rozhodnutí soudu. Pro zjednodušení posuzovacího procesu, zda je konkrétní označení možné považovat za autorské dílo potom autor nabízí vlastní třístupňový test jedinečnosti autorského díla, který vznikl na základě sumarizace rozhodovací praxe ÚPV. Při zkoumání aktivní legitimace k uplatnění zkoumaného námitkového důvodu potom dochází k závěru, že toto právo bude...
|
|
|
Teoretickoprávní analýza laického prvku v justici
Lajsek, Vladimír ; Maršálek, Pavel (oponent)
Teoretickoprávní analýza laického prvku v justici Abstrakt Práce se zabývá laickým prvkem v justici. Hlavní důraz je kladen na institut přísedících v českém právním řádu. Cílem práce je odpovědět na otázky, zda je laický prvek v justici stále demokratizujícím elementem, dále jestli jsou v případě přísedících dostatečně naplněny ústavní předpoklady nezávislého, nestranného a zákonného soudce, zda má převážit spíše legitimita demokratická či odborná, a konečně, jestli má být laický prvek v českém soudnictví zachován. V první kapitole je popsán historický vývoj laického prvku v justici. V moderních dobách se v Českých zemích, resp. v rakouské monarchii, objevil nejprve ve formě porotních soudů po revolučním roce 1848. Jeho fungování je ilustrováno i na dvou slavných případech, jimiž byly proces s K. H. Borovským a Leopoldem Hilsnerem. Tyto procesy na jednu stranu ukazují výhodu zapojení laiků do soudního rozhodování, kdy mohou sloužit jako korekce státní zvůle. Na druhou stranu však může docházet k chybným rozhodnutím v důsledku snadné ovlivnitelnosti veřejnosti. V období tzv. První republiky byl převzat rakouský model porotních soudů. Během nacistické okupace byl však zrušen. Po druhé světové válce došlo k zavedení institutu přísedících. Ve výkladu o době komunistického režimu je však poukazováno na to, že...
|
|
|
Teoretickoprávní analýza laického prvku v justici
Lajsek, Vladimír ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Hapla, Martin (oponent) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Teoretickoprávní analýza laického prvku v justici Abstrakt Práce se zabývá laickým prvkem v justici. Hlavní důraz je kladen na institut přísedících v českém právním řádu. Cílem práce je odpovědět na otázky, zda je laický prvek v justici stále demokratizujícím elementem, dále jestli jsou v případě přísedících dostatečně naplněny ústavní předpoklady nezávislého, nestranného a zákonného soudce, zda má převážit spíše legitimita demokratická či odborná, a konečně, jestli má být laický prvek v českém soudnictví zachován. V první kapitole je popsán historický vývoj laického prvku v justici. V moderních dobách se v Českých zemích, resp. v rakouské monarchii, objevil nejprve ve formě porotních soudů po revolučním roce 1848. Jeho fungování je ilustrováno i na dvou slavných případech, jimiž byly proces s K. H. Borovským a Leopoldem Hilsnerem. Tyto procesy na jednu stranu ukazují výhodu zapojení laiků do soudního rozhodování, kdy mohou sloužit jako korekce státní zvůle. Na druhou stranu však může docházet k chybným rozhodnutím v důsledku snadné ovlivnitelnosti veřejnosti. V období tzv. První republiky byl převzat rakouský model porotních soudů. Během nacistické okupace byl však zrušen. Po druhé světové válce došlo k zavedení institutu přísedících. Ve výkladu o době komunistického režimu je však poukazováno na to, že...
|
|
|
Vybrané relativní důvody odmítnutí zápisu ochranné známky
Lajsek, Vladimír ; Pítra, Vladimír (vedoucí práce) ; Růžička, Michal (oponent)
Vladimír Lajsek: Vybrané relativní důvody odmítnutí zápisu ochranné známky Předkládaná práce se zabývá dvěma vybranými relativními důvody odmítnutí přihlášky ochranné známky, konkrétně ustanoveními § 7 odst. 1 písm. i) a § 7 odst. 1 písm. j) zák. č. 441/2003 Sb. První část je věnována obecnému úvodu do problematiky, pojednává se zde o relativních důvodech k odmítnutí zápisu ochranné známky do rejstříku a o námitkovém řízení. Následuje popis historického vývoje, jenž spěl k přijetí těchto ustanovení do českého právního řádu. Zde autor dochází ke zjištění, že daná ustanovení se v českém právním řádu objevila teprve při sbližování úpravy s komunitárními předpisy. Další výklad se již věnuje konkrétně oběma vybraným ustanovením. V sekci věnované námitce staršího práva k autorskému dílu se práce věnuje roli ÚPV při posuzování autorských děl a jejich autorství. ÚPV si v takovém případě může učinit vlastní závěr, a není tak odkázán pouze na závazné rozhodnutí soudu. Pro zjednodušení posuzovacího procesu, zda je konkrétní označení možné považovat za autorské dílo potom autor nabízí vlastní třístupňový test jedinečnosti autorského díla, který vznikl na základě sumarizace rozhodovací praxe ÚPV. Při zkoumání aktivní legitimace k uplatnění zkoumaného námitkového důvodu potom dochází k závěru, že toto právo bude...
|
host ::
RSS.