|
|
Průzkum ohrožení personálu při poskytování zdravotních služeb
LOJKOVÁ, Michaela
Tato diplomová práce se zaměřuje především na agresivní a násilné chování pacienta vůči všeobecným sestrám. Teoretická část této práce obsahuje kapitoly, které se zabývají přímo agresí, její příčinou a také možnou obranou, preventivními prvky či zásadami, které jsou při kontaktu a komunikaci s konfliktním pacientem nutné použít. Protože se výzkum zaměřuje na všeobecné sestry, je jedna kapitola věnována povolání a náročnosti profese právě všeobecné sestry. Praktická část byla realizována pomocí kvantitativního výzkumu. Vytvořený dotazník byl umístěn na internetové stránky zaměstnanců Nemocnice České Budějovice, kde jej po dobu jednoho měsíce vyplňovaly všeobecné sestry. Data získaná od respondentů byla následně zpracována do tabulek a grafů a statisticky vyhodnocena. Stanoveným cílem diplomové práce bylo zmapovat problém násilí a agrese pacientů vůči všeobecným sestrám při výkonu jejich povolání v Nemocnici České Budějovice, a. s., popsat problematiku agrese pacientů ve zdravotnictví a metodou dotazování zjistit zkušenost dotazovaných sester s agresivním chováním pacientů. Dle tohoto výzkumu se s agresivním chováním pacienta v průběhu posledního roku setkalo 95 % respondentů. 94,5 % respondentů se setkalo s agresivním chováním verbálního charakteru a 70 % s agresivním chováním fyzického charakteru. Dle výzkumu bylo také zjištěno, že respondenti měli zkušenost s agresivním chováním více u mužského pohlaví než u ženského. Respondenti jsou v nemocnici pravidelně školeni ohledně jednání s konfliktním pacientem. Z výzkumu ale vyplynulo, že by respondenti uvítali větší intenzitu školení na toto téma. Více jak polovina respondentů totiž vnímá deficit v proškolení v komunikaci s konfliktním pacientem.
|
|
|
Využití Klappova lezení ve fyzioterapii vadného držení těla
LOJKOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá fyzioterapií vadného držení těla s využitím metody Klappovo lezení. Teoretická část pojednává především o vadném držení těla, jeho následcích a možnostech jeho rehabilitace. Kapitola vadné držení těla obsahuje i podkapitolu o správném držení těla. Teoretická část se dále mimo jiné zabývá i posturou a hlubokým stabilizačním systémem. Významnou kapitolou je právě Klappovo lezení. Tato kapitola by měla shrnovat veškeré důležité informace z dostupných zdrojů o metodě Klappovo lezení. Praktická část této práce je tvořena kvalitativním výzkumem v podobě podrobně vypracovaných kazuistik. Výzkumný soubor tvořily tři pacientky s vadným držením těla, které měly problémy s bolestmi v oblasti zad a v jednom případě ještě v oblasti krční páteře. Pacientky docházely na terapii téměř každý týden po dobu dvou měsíců. V terapii byla využívána především metoda Klappovo lezení. Tato bakalářská práce měla dva cíle. Prvním cílem bylo Popsat metodu Klappovo lezení ve fyzioterapii. Tento cíl byl naplněn prostřednictvím kapitoly Klappovo lezení v teoretické části a dále pak v části metodologie, kde jsou popsány jednotlivé pozice této metody. Informace k metodě doplňují fotografie jednotlivých pozic z vlastního zdroje, které se nachází v příloze této práce. Druhým cílem bylo Zjistit, jak může tato metoda ovlivnit problémy, které vznikají u lidí s vadným držením těla. Tento cíl jsem zjišťovala prostřednictvím výzkumné části. Terapie, které byly u pacientek použity a které byly zaměřeny především na metodu Klappovo lezení, zmírnily bolesti u všech mých pacientek. Lze tedy konstatovat, že metoda Klappovo lezení ovlivnila problémy mých probandek příznivě. Bakalářská práce může být využita jako edukační materiál pro fyzioterapeuty i pro širokou veřejnost, která by se chtěla blíže seznámit s tématem vadného držení těla či s metodou Klappovo lezení.
|
|
|
Vliv rodiny na rozvoj tabakismu u dětí
LOJKOVÁ, Michaela
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku kouření. Jedná se o velmi naléhavou problematiku, na kterou apelují i takové programy, jako je Zdraví 2020. Ročně zemře na celém světě na následky kouření více než 5 milionů přímých uživatelů tabáků a přes 600 000 nekuřáků, kteří jsou nepřímo vystaveni tabákovému kouři. Nejrizikovější období pro vytvoření závislosti na tabáku je adolescence. Dle Králíkové (2013) je nejčastější věk vzniku pravidelného kouření 14-15 let. Prevence kouření by tedy měla směřovat ještě před toto období (16). Na kouření má vliv několik faktorů, mezi které patří i rodina. Je prokázáno, že častěji kouří děti kuřáků než nekuřáků. Přesto je spousta kuřáků, kteří pochází z nekuřácké rodiny. Proto mě zajímalo, jak moc ovlivňuje rodina postoj dítěte ke kouření a jak působení rodiny vnímají samotní kuřáci. Já jsem nekuřačka a myslím si, že za tento postoj můžu nejvíce vděčit právě své rodině. Teoretická část této bakalářské práce je zaměřena na tabák, jeho užívání a následky s tím spojené. Tato část obsahuje historii tabáku, jeho složení, ale také způsoby konzumace. Značnou část tvoří zdravotní rizika, která s kouřením tabáku souvisí. Bakalářská práce měla dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jaký vliv na rozvoj tabakismu má rodina. Tedy porovnat rodinné prostředí a působení rodičů u informantů kuřáků a informantů nekuřáků. Druhým cílem bylo zjistit důvody užívání tabákových výrobků u mladistvých uživatelů. Pro zajímavost byly zjišťovány i důvody nekouření informantů nekuřáků. Pro výzkum bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Data byla získána pomocí řízených rozhovorů, které byly prováděny s kuřáky a nekuřáky ve věkové skupině 14-15 let. Získaná data byla rozdělena do kategorií a ke každé kategorii byly vytvořeny dvě myšlenkové mapy - jedna znázorňující odpovědi kuřáků a jedna odpovědi nekuřáků. Každá mapa byla následně náležitě popsána. Informanti byli jak z rodin kuřáků, tak z rodin nekuřáků, a proto byly k dispozici názory a postřehy z různých rodinných prostředí. Ve výzkumu bylo zjišťováno působení rodičů na informanty v oblasti kouření cigaret. Předpokladem bylo, že rodiče nekuřáků budou více preventivně působit na dítě a intenzivněji zdůrazňovat negativa kouření, než rodiče kuřáků. To však ve výzkumu potvrzeno nebylo. Naopak nekuřáci uváděli častěji, že si nepamatují, že by s nimi rodiče někdy diskutovali o kouření a jeho škodlivých účincích. Výrazných rozdílů však mezi odpověďmi kuřáků a nekuřáků nebylo. Výzkum byl dále zaměřen na rozdíly v rodinných prostředích. Byla zkoumána především expozice informantů kouřem, přístupnost cigaret a vztahy v rodinném prostředí. I zde však z odpovědí nevyplynuly výrazné rozdíly. Dá se říci, že tento výzkumný soubor má uvědomělé rodiče. Až na tři výjimky je kouření ve vnitřních prostorách domácnosti nepřípustné. Cigarety jsou vždy dostupnější v rodinách, kde se kouří. Dva informanti z řad nekuřáků však přístup k cigaretám neměli, ač jejich rodiče kouří. Zda to mělo vliv na jejich postoj ke kouření, však z výzkumu patrné není. Komunikační partneři uváděli jako nejčastější důvod toho, že začali kouřit, experimentování a vliv vrstevníků. Výsledky výzkumu ukazují, že na tento výzkumný soubor měla z pohledu informantů větší vliv skupina vrstevníků než rodina. Lepší zmapování problému by ale určitě ukázalo kvantitativní výzkumné šetření, které pracuje s větším výzkumným souborem. Tento výzkum poukazuje na to, že v období dospívání rodina ztrácí hlavní vliv na dítě a hlavním vlivným faktorem se pro toto období stává skupina vrstevníků.
|
host ::
RSS.