|
|
Uzbekistan's Foreign Policy (2001-2012): The Pendulum Diplomacy between the US and Russia
Lídl, Václav ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Diplomová práce analyzuje formování uzbecké zahraniční politiky od roku 1991. Taškentský rozhodovací proces v zahraniční politice byl podle ní v největší míře ovlivněn vztahem mezi Uzbekistánem, Ruskem a Spojenými státy. Režim Islama Karimova se snažil udržet svoji nezávislost a status regionálního lídra ve Střední Asii. To bylo možné především díky jeho střídavé spolupráci s Moskvou a Washingtonem. Pro potřeby této studie je tento proces nazván "kyvadlová diplomacie". Tento proces je analyzován ve druhé a třetí kapitole práce, zatímco první kapitola obsahuje analytický rámec pro tuto analýzu. Diplomová práce se pokouší popsat prostředí, ve kterém byla formována uzbecká zahraniční politika a hlavní výzvy, se kterými se musela vyrovnat.
|
|
|
Reformy ukrajinského energetického průmyslu
Balahura, Milan ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Lídl, Václav (oponent)
Energetický sektor Ukrajiny má strategický význam nejen v rámci národního hospodářství, ale je významný i z celoevropského hlediska, protože zahrnuje tranzitní energetické sítě se podstatným významem pro velkou část Evropy. Zásadním problémem však stále zůstává nízká energetická účinnost hospodářství, zastaralost infrastruktury, nefunkční systém a absence významných reforem. V současné době se pod vlivem o sblížení s Evropskou unií odehrává další kolo reforem, které mají sektor modernizovat a přizpůsobit evropským standardům. Tato práce formou deskripce popisuje vývoj sektoru a reformních snah od získání nezávislosti do dnešních dnů se zvláštním zaměřením na plynárenský sektor a období 2014 až 2017. Jde zejména o vývoj v oblasti energetického trhu, cenové politiky, dostupnosti, bezpečnosti a decentralizace systému. Kromě toho se práce také věnuje vývoji energetické efektivnosti, životního prostředí a obnovitelných zdrojů energie. V návaznosti na teoretická východiska (zejména teorie institucionální ekonomie) pak prostřednictvím analýzy zjištěných skutečností hodnotí vývoj prováděných reforem a jejich vliv na celý sektor včetně hodnocení role a vlivu oligarchů v těchto reformních pokusech. Z hlediska reforem lze identifikovat čtyři relevantní období. V prvních třech případech však jde o zcela...
|
|
|
Neutralita humanitárních organizací v ozbrojených konfliktech: Člověk v tísni na východní Ukrajině
Novotná, Zuzana ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Lídl, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá principem neutrality humanitárních organizací v ozbrojených konfliktech. Cílem práce je na příkladě poskytování humanitární pomoci organizace Člověk v tísni na východní Ukrajině ukázat, jaké jsou limity a jaké jsou možnosti dodržování humanitárního principu neutrality. Kapitola věnovaná teorii humanitární pomoci a kapitola o špatné humanitární situaci na východní Ukrajině v důsledku ozbrojeného konfliktu tvoří základ pro případovou studii humanitární pomoci Člověka v tísni na obou stranách ozbrojeného konfliktu na východní Ukrajině. Časově je práce vymezena srpnem 2014, kdy organizace začala v Donbasu humanitární asistenci poskytovat, do konce roku 2016, V listopadu 2016 byla organizaci Člověk v tísni zakázána činnost na území "Doněcké lidové republiky". Princip neutrality Člověku v tísni umožnil pracovat na obou stranách konfliktu a pomoci co největšímu množství potřebných. Hlavní limit principu neutrality je neustálá snaha o neutrální reputaci. To se projevuje složitějším vyjednáváním a nutností balancování množství humanitární pomoci na všech stranách ozbrojeného konfliktu.
|
|
|
Transformations of the Central Asian Regional Energy Security Complex after 1991: The Case of the Turkmenistan - China Gas Pipeline
Lídl, Václav ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Kaczmarski, Marcin (oponent) ; Tichý, Lukáš (oponent)
Předkládaná doktorská práce se zabývá energetickou bezpečností v regionu Střední Asie s důrazem na sektor zemního plynu. Výzkum se snažil zodpovědět otázku, zdali jsou jednotliví státní aktéři ve Střední Asii ve formulaci své energetické politiky více nakloněni strategickému nebo tržnímu přístupu k formulaci energetické politiky. Zodpovězení této výzkumné otázky cílilo na lepší pochopení přístupu jednotlivých státních aktérů k velkým infrastrukturním projektům, jako je stavba plynovodu Střední Asie - Čína. Pro potřeby práce byl zkonstruován regionální komplex energetické bezpečnosti Střední Asie, do kterého bylo kromě pětice středoasijských států zahrnuto také Rusko a Čína jako dva majoritní importéři zemního plynu z regionu. Na základě teoretické literatury byl poté sestaven model pro posuzování sektoru zemního plynu z hlediska formulace energetické politiky jednotlivých státních aktérů. Tento model byl následně aplikován na tři případové studie klíčových státních aktérů v rámci regionálního komplexu energetické bezpečnosti Střední Asie. Jedná se o případové studie na Rusko, Čínu a Turkmenistán. Na základě aplikování kritérií modelu na jednotlivé případy výzkum došel k závěru, že v případě všech tří aktérů regionálního komplexu energetické bezpečnosti Střední Asie převažoval ve zkoumaném období po...
|
|
|
Reformy ukrajinského energetického průmyslu
Balahura, Milan ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Lídl, Václav (oponent)
Energetický sektor Ukrajiny má strategický význam nejen v rámci národního hospodářství, ale je významný i z celoevropského hlediska, protože zahrnuje tranzitní energetické sítě se podstatným významem pro velkou část Evropy. Zásadním problémem však stále zůstává nízká energetická účinnost hospodářství, zastaralost infrastruktury, nefunkční systém a absence významných reforem. V současné době se pod vlivem o sblížení s Evropskou unií odehrává další kolo reforem, které mají sektor modernizovat a přizpůsobit evropským standardům. Tato práce formou deskripce popisuje vývoj sektoru a reformních snah od získání nezávislosti do dnešních dnů se zvláštním zaměřením na plynárenský sektor a období 2014 až 2017. Jde zejména o vývoj v oblasti energetického trhu, cenové politiky, dostupnosti, bezpečnosti a decentralizace systému. Kromě toho se práce také věnuje vývoji energetické efektivnosti, životního prostředí a obnovitelných zdrojů energie. V návaznosti na teoretická východiska (zejména teorie institucionální ekonomie) pak prostřednictvím analýzy zjištěných skutečností hodnotí vývoj prováděných reforem a jejich vliv na celý sektor včetně hodnocení role a vlivu oligarchů v těchto reformních pokusech. Z hlediska reforem lze identifikovat čtyři relevantní období. V prvních třech případech však jde o zcela...
|
|
|
Neutralita humanitárních organizací v ozbrojených konfliktech: Člověk v tísni na východní Ukrajině
Novotná, Zuzana ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Lídl, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá principem neutrality humanitárních organizací v ozbrojených konfliktech. Cílem práce je na příkladě poskytování humanitární pomoci organizace Člověk v tísni na východní Ukrajině ukázat, jaké jsou limity a jaké jsou možnosti dodržování humanitárního principu neutrality. Kapitola věnovaná teorii humanitární pomoci a kapitola o špatné humanitární situaci na východní Ukrajině v důsledku ozbrojeného konfliktu tvoří základ pro případovou studii humanitární pomoci Člověka v tísni na obou stranách ozbrojeného konfliktu na východní Ukrajině. Časově je práce vymezena srpnem 2014, kdy organizace začala v Donbasu humanitární asistenci poskytovat, do konce roku 2016, V listopadu 2016 byla organizaci Člověk v tísni zakázána činnost na území "Doněcké lidové republiky". Princip neutrality Člověku v tísni umožnil pracovat na obou stranách konfliktu a pomoci co největšímu množství potřebných. Hlavní limit principu neutrality je neustálá snaha o neutrální reputaci. To se projevuje složitějším vyjednáváním a nutností balancování množství humanitární pomoci na všech stranách ozbrojeného konfliktu.
|
|
|
Institutions in natural gas trade between the European union and Russia
Švecová, Martina ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Lídl, Václav (oponent)
Táto bakalárska práca si kladie za cieľ komplexne predstaviť inštitucionálnu rovinu energetického vzťahu medzi importérom Európskou úniou a dodávateľom Ruskou federáciou v oblasti zemného plynu. Analyzuje, aké ciele inštitúcie sledujú, ako sú tieto ciele tvorené a hľadá faktory, ktoré majú na inštitucionálny vývoj vplyv. V prvej časti sa zameriava samostatne na jednotlivých aktérov spolupráce - na strane Európskej únie je dôraz kladený na vývoj spoločnej európskej energetickej politiky, pri Rusku práca vysvetľuje kľúčovú rolu energií v redefinovanej stratégii štátu. Druhá časť sa venuje spoločným inštitúciám, a to primárne Energetickému dialógu EU-Rusko existujúcemu od roku 2000. Napriek istým úspechom však napredovanie nie je bezproblémové, a to najmä z dôvodu značnej nekompatibility predstáv jednotlivých strán o ceste k napĺňaniu vyslovených cieľov. V poslednej časti sú menované tri faktory, ktoré vysvetľujú kontext fungovania energetickej spolupráce Európskej únie a Ruska a vybrané prípadové štúdie napokon ponúkajú prienik do jej reálneho fungovania. Autorka zisťuje, že energetické vzťahy sú formované značnou nedôverou medzi aktérmi, ktorá existuje nielen medzi EÚ a Ruskom, ale i vnútri Európskej únie.
|
|
|
Uzbekistan's Foreign Policy: The Pendulum Diplomacy between the US and Russia
Lídl, Václav ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Rigorózní práce analyzuje formování uzbecké zahraniční politiky od roku 1991. Taškentský rozhodovací proces v zahraniční politice byl podle ní v největší míře ovlivněn vztahem mezi Uzbekistánem, Ruskem a Spojenými státy. Režim Islama Karimova se snažil udržet svoji nezávislost a status regionálního lídra ve Střední Asii. To bylo možné především díky jeho střídavé spolupráci s Moskvou a Washingtonem. Pro potřeby této studie je tento proces nazván "kyvadlová diplomacie". Tento proces je analyzován ve druhé a třetí kapitole práce, zatímco první kapitola obsahuje analytický rámec pro tuto analýzu. Rigorózní práce se pokouší popsat prostředí, ve kterém byla formována uzbecká zahraniční politika a hlavní výzvy, se kterými se musela vyrovnat.
|
|
|
Uzbekistan's Foreign Policy (2001-2012): The Pendulum Diplomacy between the US and Russia
Lídl, Václav ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Diplomová práce analyzuje formování uzbecké zahraniční politiky od roku 1991. Taškentský rozhodovací proces v zahraniční politice byl podle ní v největší míře ovlivněn vztahem mezi Uzbekistánem, Ruskem a Spojenými státy. Režim Islama Karimova se snažil udržet svoji nezávislost a status regionálního lídra ve Střední Asii. To bylo možné především díky jeho střídavé spolupráci s Moskvou a Washingtonem. Pro potřeby této studie je tento proces nazván "kyvadlová diplomacie". Tento proces je analyzován ve druhé a třetí kapitole práce, zatímco první kapitola obsahuje analytický rámec pro tuto analýzu. Diplomová práce se pokouší popsat prostředí, ve kterém byla formována uzbecká zahraniční politika a hlavní výzvy, se kterými se musela vyrovnat.
|
|
|
Afghánistán v sovětské zahraniční politice
Lídl, Václav ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
(abstrakt) Bakalářská práce "Afghánistán v sovětské zahraniční politice" se zabývá vzájemnými vztahy Afghánistánu a Sovětského svazu od jejich počátku v období vzápětí po Říjnové revoluci až do jejich osudové eskalace na konci sedmdesátých let. Kromě popisu vzájemných vztahů a jejich významu pro sovětskou zahraniční politiku práce popisuje kontext afghánské krize na konci sedmdesátých let, kterým byl postupný úpadek procesu uvolnění studené války. Tento proces je ilustrován na bouřlivém vnitřním vývoji v Afghánistánu. Dále práce zpracovává příčiny sovětského rozhodnutí intervenovat, sovětský rozhodovací proces v rámci afghánské krize a v neposlední řadě samotný popis průběhu intervence. V závěru bakalářské práce jsou shrnuty hlavní důsledky sovětského rozhodnutí řešit situaci v Afghánistánu silou.
|
host ::
RSS.