Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Cisterciácká krajina velehradu
Létal, Aleš ; Hudec, Petr
Příspěvek představuje zájemcům klíčové výsledky několikaletých výzkumných aktivit zabývajících se cisterciáckou krajinou Velehradu. Cílem aktivit bylo, stále je a bude identifikovat, popsat a zachytit význam existujících nebo zaniklých unikátních fragmentů krajiny, které jsou dokladem vlivu cisterciáckého řádu na region po dobu více než 600 let. Aktivity a část výstupů souvisí s řešením mezinárodního projektu Cisterscapes, který patří do kategorie LEADER Transnational Cooperation. Autoři v textu detailněji popisují hodnocení vlivu cisterciáků na krajinu a celkový rozvoj regionu se zdůrazněním specifik regionu velehradské cisterciácké krajiny. Komentář doplňují obrazové přílohy v podobě fotografií, aplikačních výstupů a tematických map.
Poloha, morfometrie a projevy zvětrávání povrchu torů v Hrubém Jeseníku
Tomíčková, Lucie ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Létal, Aleš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá polohovou a morfometrickou charakteristikou torů Hrubého Jeseníku a projevy zvětrávání na jejich povrchu. Na základě distančního mapování bylo za pomoci digitálního modelu reliéfu 5. generace a leteckých ortofoto snímků stanoveno prostorové rozmístění torů. Dále byly prostřednictvím digitálního modelu reliéfu zjištěny základní morfometrické charakteristiky torů (nadmořská výška, sklonitost, orientace a příjem slunečního záření). V rámci terénních prací byly hodnoceny popisné morfometrické údaje (maximální výška, šířka a délka) a projevy zvětrávání povrchu torů. Projevy zvětrávání byly analyzovány pomocí Schmidt Hammer testu a metody měření velikostních charakteristik vyrostlic a skalních mís. Na základě statistické analýzy byly vyhodnocovány zvětrávací charakteristiky ve vztahu k morfometrickým a topografickým charakteristikám torů. Distančním mapováním bylo na území Hrubého Jeseníku identifikováno celkem 511 torů. Výskyt a rozmístění torů souvisí se sklonitostí, litologií, orientací vůči světovým stranám a s ní spojenou energetickou bilancí svahů. Nejvíce torů se nachází v podvrcholových částech svahu, v rozmezí nadmořských výšek 900-1000 m n. m. Více než 60 % torů je tvořeno metagranitem a rulou. Výška torů se pohybuje v rozmezí od 1,6 do 30 m. Projevy zvětrávání...
Morfologie a aktivita vybraných lavinových drah v Hrubém Jeseníku a Králickém Sněžníku
Krause, David ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Létal, Aleš (oponent)
Výskyt lavinových drah je běžný v alpínském prostředí, ale také v prostředí středohorském, jako jsou například Vysoké Sudety. Předkládaná diplomová práce je zaměřena na lavinové dráhy východních Vysokých Sudet. Byla provedena morfometrická analýza 8 lavinových drah za účelem zjištění jejich vlastností a statistického porovnání. Dendrogeomorfologická analýza a geomorfologické mapování bylo provedeno ve 2 vybraných drahách (Sněžná kotlina a Králický Sněžník) pro odvození četnosti jejich lavinové aktivity ve vztahu k morfologii. Výsledky ukazují výrazný rozdíl mezi dvěma skupinami lavinových drah východních Vysokých Sudet. Dráhy ve Sněžné kotlině a na Králickém Sněžníku jsou delší, užší a mají větší převýšení, než ostatní dráhy. Dendrogeomorfologická analýza ukazuje, že Sněžná kotlina je lavinově výrazně aktivnější, zejména po silné lavinové události v roce 2004. Ve Sněžné kotlině se nachází koryto s lavinovou modelací, pravděpodobně též v minulosti ovlivněné murami. Naopak dráha na Králickém Sněžníku je téměř neaktivní a nezahrnuje téměř žádné formy reliéfu s lavinovou genezí. Předkládaná diplomová práce je první studií zaměřující se ve východních Vysokých Sudetech na vztah aktivity a morfologie lavinových drah. Klíčová slova: sněhové laviny, morfometrie, dendrogeomorfologie, východní Vysoké Sudety,...
Vliv hospodářských zásahů na změnu v biologické rozmanitosti ve zvláště chráněných územích: Posouzení vlivu managementu na biotu přírodní rezervace Plané loučky
Sagittaria - sdružení pro ochranu přírody střední Moravy, Olomouc ; Létal, Aleš ; Rulík, Martin ; Kuras, Tomáš ; Rybka, Vlastik
Plané loučky jsou nejvýznamnější mokřadní nelesní lokalitou CHKO Litovelské Pomoraví. V současnosti se z těchto rozsáhlých ploch mokřadů a luk dochovala pouze malá část, právě v přírodní rezervaci Plané loučky a jejím blízkém okolí. První rok výzkumu spočíval ve shromáždění vstupních podkladů a založení monitorovacích ploch, příp. v pokračování již probíhajících průzkumů

Viz též: podobná jména autorů
1 Létal, A.
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.