Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Spirituální potřeby pacientů v nemocničním prostředí
Láníček, Jan ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Jirkovský, Daniel (oponent)
Bakalářská práce "Spirituální potřeby pacientů v nemocničním prostředí" se zabývá problematikou spirituálních potřeb pacientů a uspokojování těchto potřeb ve zdravotnických zařízeních lůžkového typu. Cílem práce bylo zjistit význam spirituálních potřeb pro pacienty a zmapovat potenciální překážky při jejich uspokojování. Teoretická část práce uvádí přehled teorií potřeb a popisuje specifika spirituálních potřeb. Dále představuje ucelený přehled péče o duchovní potřeby v nemocničním prostředí. Popisuje roli spirituálních potřeb v ošetřovatelském procesu - hodnocení spirituálních potřeb a spirituální anamnéza, ošetřovatelská diagnostika, ošetřovatelské intervence, role multidisciplinárního týmu a dotazníky využívané při vyhodnocování spirituálních potřeb. V empirické části práce jsou uvedeny výsledky vlastního šetření a jejich komparace s výsledky jiných odborných výzkumů. Metodou výzkumného šetření byl standardizovaný dotazník FACIT Sp 12 doplněný dotazníkem vlastní konstrukce, který byl distribuován pacientům FN Motol. Do vlastní studie bylo zahrnuto 62 řádně vyplněných dotazníků. Výsledky: Byl prokázán pozitivní vztah mezi mírou uspokojení spirituálních potřeb a kvalitou života pacientů. Byl zjištěn pozitivní efekt příslušnosti k náboženskému vyznání a aktivní účasti na spirituálních praktikách....
Československý exil a holocaust: Arnošt Frischer, člen československé Státní rady v Londýně a jeho činnost na pomoc Židům v okupované Evropě
Láníček, Jan ; Němeček, Jan (oponent)
Holocaust je právem považován za jednu z největších katastrof, které lidstvo ve dvacátém století zažilo. Během pouhých šesti let bylo systematicky vyvražděno téměř šest milionů civilních osob, jejichž jedinou vinou bylo, že z hlediska zvrácených rasových zákonů byly považovány za Židy, tedy za méněcenné. Během desetiletí následujících po válce se vžilo mylné klišé, že za války neexistoval židovský odboj. Židé se dle této teorie nebránili konečnému řešení a někteří autoři zašli až tak daleko, že chování Židů přirovnávali k "ovcím jdoucím na porážku." 1 Skutečnost byla jiná. Židovský odboj existoval a můžeme jej dle prostého klíče rozdělit na dvě skupiny, a to na vnitřní (domácí) a zahraniční. Prvním, mezi jehož vrcholy patřily heroická povstání varšavských či białystockých mučedníků, se zde zabývat nebudeme. Zaměříme se na druhou skupinu, a v ní převážně na činnost jediného židovského člena československé Státní rady v Londýně - exilového parlamentu - Ing. Arnošta Frischera. Zahraniční židovský odboj měl podobně jako nežidovský v podstatě dvě formy: vojenskou a politickou. Českoslovenští Židé tvořili velké procento v řadách československé zahraniční armády v Sovětském svazu, Velké Británii i na Blízkém východě.2 Z hlediska politického odboje můžeme taktéž zmínit více činovníků, hlásících se k židovským...
Edward IV. z pohledu soudobých kronik
Láníček, Jan ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
Tato práce se zaměřuje na srovnání tří kronik z doby vlády Edvarda IV. Jde o Kroniku croylandského opatství, Historia Anglicka Polydora Vergila a Londýnskou kroniku. Zaměřuji se na srovnání konstrukce obrazu krále Jindřicha VI. a Edvarda IV., důvody rozdílů a podobností v popisu událostí- ovlivnění politickými proudy, rozsahem zájmů a vzdělaní autora, jeho osbními motivcemi. Kronika croylandského opatství představuje monastickou kroniku, jejímž autorem je člen dvora Edvarda IV. Polydore Vergil je humanistický učenec, který sepsal na žádost Jindřicha VII. tudorskou reinterpretaci anglických dějin. Autorem Londýnské kroniky byl Robert Fabyan, radní města Londýna stojící v čele soukenického cechu. Z rozporů a podobnosti jejich interpretace dění budu posuzovat možnosti práce s jejich kronikami
Edward IV. z pohledu soudobých kronik
Láníček, Jan ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
Tato práce se zaměřuje na srovnání tří kronik z doby vlády Edvarda IV. Jde o Kroniku croylandského opatství, Historia Anglicka Polydora Vergila a Londýnskou kroniku. Zaměřuji se na srovnání konstrukce obrazu krále Jindřicha VI. a Edvarda IV., důvody rozdílů a podobností v popisu událostí- ovlivnění politickými proudy, rozsahem zájmů a vzdělaní autora, jeho osbními motivcemi. Kronika croylandského opatství představuje monastickou kroniku, jejímž autorem je člen dvora Edvarda IV. Polydore Vergil je humanistický učenec, který sepsal na žádost Jindřicha VII. tudorskou reinterpretaci anglických dějin. Autorem Londýnské kroniky byl Robert Fabyan, radní města Londýna stojící v čele soukenického cechu. Z rozporů a podobnosti jejich interpretace dění budu posuzovat možnosti práce s jejich kronikami
Československý exil a holocaust: Arnošt Frischer, člen československé Státní rady v Londýně a jeho činnost na pomoc Židům v okupované Evropě
Láníček, Jan ; Němeček, Jan (oponent)
Holocaust je právem považován za jednu z největších katastrof, které lidstvo ve dvacátém století zažilo. Během pouhých šesti let bylo systematicky vyvražděno téměř šest milionů civilních osob, jejichž jedinou vinou bylo, že z hlediska zvrácených rasových zákonů byly považovány za Židy, tedy za méněcenné. Během desetiletí následujících po válce se vžilo mylné klišé, že za války neexistoval židovský odboj. Židé se dle této teorie nebránili konečnému řešení a někteří autoři zašli až tak daleko, že chování Židů přirovnávali k "ovcím jdoucím na porážku." 1 Skutečnost byla jiná. Židovský odboj existoval a můžeme jej dle prostého klíče rozdělit na dvě skupiny, a to na vnitřní (domácí) a zahraniční. Prvním, mezi jehož vrcholy patřily heroická povstání varšavských či białystockých mučedníků, se zde zabývat nebudeme. Zaměříme se na druhou skupinu, a v ní převážně na činnost jediného židovského člena československé Státní rady v Londýně - exilového parlamentu - Ing. Arnošta Frischera. Zahraniční židovský odboj měl podobně jako nežidovský v podstatě dvě formy: vojenskou a politickou. Českoslovenští Židé tvořili velké procento v řadách československé zahraniční armády v Sovětském svazu, Velké Británii i na Blízkém východě.2 Z hlediska politického odboje můžeme taktéž zmínit více činovníků, hlásících se k židovským...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.