Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Porozumění vlastním emocím u předškolních dětí a možnosti jeho rozvoje
Láchová, Markéta ; Čáp, David (vedoucí práce) ; Takács, Lea (oponent)
Práce se zabývá porozuměním vlastním emocím u předškolních dětí a možnostmi jeho rozvoje. Literárně přehledová část představuje nejznámější modely emoční inteligence a porozumění vlastním emocím jakožto základní složku emoční inteligence. Dále popisuje vývojová specifika předškolního období s důrazem na emoční vývoj, a to zejména na vývoj porozumění emocím. Představeny jsou faktory, které emoční vývoj ovlivňují, a způsoby, jak lze emoční inteligenci, a konkrétně porozumění emocím, rozvíjet. Cílem výzkumné části je prostřednictvím kvalitativního designu studie prozkoumat, jakým způsobem se mění vyjadřování porozumění vlastním emocím u předškolních dětí po absolvování intervence, ve které je využita publikace Emušáci: Ferda a jeho mouchy autorek Michaely Dostálové, Sylvie Jančiové a Heleny Vlčkové. Data jsou získávána prostřednictvím individuálních strukturovaných rozhovorů a zpracovávána metodou tematické analýzy. Výstupy popisují, jakým způsobem předškolní děti vyjadřují porozumění vlastním emocím a k jakým změnám v tomto ohledu dochází po provedení zvolené formy intervence. Klíčová slova Porozumění emocím, předškolní děti, emoční inteligence, kvalitativní výzkum, Emušáci
Možnosti terapeutické a poradenské práce s dítětem - obětí domácího násilí
Láchová, Markéta ; Čáp, David (vedoucí práce) ; Kostelníková, Zuzana (oponent)
Cílem bakalářské práce je seznámení s problematikou domácího násilí páchaného na dětech a se specifickými formami terapie, jejichž účinnost z hlediska sebehodnocení dítěte je srovnávána v návrhu výzkumu. Literárně přehledová část je rozdělena na dvě části, z nichž první se zabývá vymezením domácího násilí. Přes dětské trauma a syndrom CAN se dostává až k formám a dopadům domácího násilí na dítě. Druhá část pojednává o specifických formách dětské terapie a věnuje se mimo jiné i obecným zásadám a problematice důvěrnosti v práci s dítětem. Dále jsou zde zmíněny i některé specifické přístupy, které se využívají v zahraničí. V návrhu výzkumu je použit design opakovaných měření, to znamená pre Dítě je testováno škálou sebehodnocení dítěte PAQ, která je součástí Rohnerovy baterie rodinné diagnostiky. Poté mu je poskytnuta intervence ve formě jednoho ze tří vybraných typů terapie, a to terapie hrou, terapie vyprávěním příběhů nebo terapie pískem. Po absolvování terapie je dítě opětovně měřeno škálou PAQ. Míry rozdílu v sebehodnocení před a po terapii jsou jednak srovnávány v rámci jednotlivých forem terapie a jednak s populačním průměrem u dětí, které nejsou oběťmi domácího násilí. Výsledky mohou posloužit k zefektivnění péče o traumatizované děti. Klíčová slova Domácí násilí, syndrom CAN, sebehodnocení, dětská terapie

Viz též: podobná jména autorů
2 Lachová, Michaela
2 Láchová, Michaela
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.