|
|
Výskyt obezity u dětí mladšího školního věku
Balcarová, Kateřina ; Kytnarová, Jitka (vedoucí práce) ; Frühauf, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá výskytem obezity u dětí mladšího školního věku, konkrétně u dětí ve věku 6-8 a 10-12 let. V úvodu shrnuje aktuální stav literatury o problematice dětské obezity, dále charakterizuje období mladšího školního věku u dětí a informuje o výuce ke zdravém životním stylu na základních školách. Cílem práce bylo zmapovat výskyt obezity u dané skupiny dětí, posoudit jejich stravovací a pohybové návyky a zjistit, zda jsou vedeny ke zdravému životnímu stylu během výuky. Výzkumný soubor se skládal celkem z 214 probandů (132 dívek a 82 chlapců). Sběr dat probíhal ve 2 fázích: první se zaměřovala na antropometrii (výška, hmotnost a obvod pasu) a druhá pomocí dotazníkového šetření zjišťovala stravovací a pohybové návyky dětí. Výsledky tohoto výzkumu zachycují nižší výskyt obezity ve zkoumané skupině v porovnání s literaturou. Shodně však byl zjištěn vyšší výskyt obezity u starších dětí. Mezi faktory, u kterých byla nalezena statistická významnost v souvislosti s hodnotou Z-skóre BMI se řadí pravidelnost snídaní a konzumace slazených nápojů. Naopak u rozložení hodin tělocviku v týdnu souvislost s hodnotou Z-skóre BMI nebyla statisticky signifikantní. Co se týče výuky o zdravém životním stylu na základních školách, objevuje se v různých formách i v různých časových dotacích. Je však pozitivní,...
|
|
|
Vliv technologií na pohybovou aktivitu a stravovací návyky u adolescentů
Charvátová, Pavla ; Kytnarová, Jitka (vedoucí práce) ; El-Lababidi, Nabil (oponent)
Dětská obezita představuje v dnešní době celosvětový problém. S nadměrnou hmotností se pojí řada zdravotních komplikací, společenských nepříjemností. Obezita má i další nepříjemné dopady. Teoretická část je věnována obecně příčinám rozvoje obezity, komplikacím, které jsou s obezitou spojené, a léčbě obezity. Další kapitoly pojednávají o pohybové aktivitě a stravování dětí a adolescentů. Krátká kapitola je věnována charakteristice období adolescence a moderním technologiím. Sledovaný soubor tvořilo celkem 11 adolescentů ve věku 11 až 18 let. Dospívající byli sledováni dva měsíce. Během tohoto období adolescenti zapisovali pohybovou aktivitu, počet kroků, počet hodin strávených na technologiích (mobilní telefony, počítače, tablety, notebooky). Každý z adolescentů také zapisoval jídelníček. Všechny jídelníčky byly následně vyhodnoceny a srovnány s doporučením. Dospívající byli dvakrát změřeni na bioimpedančním přístroji, na kterém bylo zjištěno a vyhodnoceno jejich tělesné složení. Výzkum ukázal, že u každého respondenta se projevila změna tělesného složení (poměr mezi svalovou a tukové hmotou), která se vždy neprojevila poklesem v celkové tělesné hmotnosti. Motivací k pohybové aktivitě pro dospívající byly zapůjčené krokoměry. Ale ani díky této moderní technologii nebyli adolescenti schopni splnit...
|
|
|
LCD a VLCD diety za hospitalizace
Zajíčková, Jana ; Matoulek, Martin (vedoucí práce) ; Kytnarová, Jitka (oponent)
Východisko: LCD a VLCD diety jsou nízkoenergetické diety, indikované krátkodobě (v řádu dní až týdnů), které by měly probíhat pod dohledem lékaře - např. za hospitalizace formou tzv. redukčních pobytů (dále jen RP). Jsou využívány v preoperační přípravě obézních a k prolomení inzulinové rezistence u pacientů s diabetem mellitem 2. typu (DM II). Teoretická část práce popisuje možnosti využití LCD a VLCD diet v léčbě obezity a DM II - dvou nejčastějších onemocnění, která nalezneme v anamnézách pacientů indikovaných k RP a popisuje rozdíl mezi léčbou obezity v komerční a zdravotní sféře (pro komerční sféru je použit pojem management obezity). Práce hodnotí nejčastější indikace k RP, průměrnou hmotnost, kterou pacienti během RP zredukují a zjišťuje dlouhodobý vliv na hmotnost - roční follow up s porovnáním pacientů s DM II a bez něj (nDM II). Metodika: Vstupní data byla získána z databáze Medea. Jedná se o anamnestická data pacientů hospitalizovaných za účelem RP na 3. interně VFN v Praze v období leden 2014 - leden 2015. Celkem bylo vyhodnoceno 93 RP. Ve 46 případech se jednalo o 1. RP. Vstupními daty jsou míněny: indikace k RP (hodnoceny všechny RP), redukce během hospitalizace (pouze 1. RP) a roční follow up - tzn. hmotnost rok po hospitalizaci (pouze 1. RP). Při hodnocení poklesu hmotnosti byla...
|
|
|
Digital applications in nutritional therapy of type 2 diabetics
Gabajová, Kristína ; Karbanová, Martina (vedoucí práce) ; Kytnarová, Jitka (oponent)
Úvod: Prevalencia diabetu 2. typu narastá v epidemických rozmeroch najmä v krajinách s nízkymi a strednými príjmami. Existuje naliehavá potreba nových metód na riešenie zvyšujúceho sa výskytu diabetu 2. typu. Kontrolovanie príjmu potravy je u diabetikov 2. typu dôležitý, čo pomáha aj pri redukcii hmotnosti. Digitálne aplikácie môžu byť veľmi prospešné, čo sa týka sledovanie príjmu potravy a môžu taktiež poskytnúť spätnú väzbu o energetickej a nutričnej hodnote. Všadeprítomnosť používania mobilných telefónov a prístupu k internetu robí z technológie mHealth životaschopný nástroj a pomoc pri prevencii a zvládaní režimu pri DM 2. typu. Cieľ: Cieľom výskumu bolo: (1) zistiť, či má nutričná intervencia cez digitálne aplikácie zmysel; (2) zistiť, či podľa subjektívneho hodnotenia vieme určiť redukciu hmotnosti; a (3) zistiť, či je prepočet jedálničku v tomto výskume potrebný. Metodika: Táto práca mala charakter retrospektívnej štúdie. Dáta boli získavané prostredníctvom programu Vitadio Health, ktorý trvá 12 mesiacov, avšak v našom výskume boli hodnotené prvé 3 mesiace, ktoré vyznačujú intenzívnu fázu. Bolo získaných a analyzovaných celkom 473 fotiek od 22 užívateľov (15 mužov, 7 žien). Z dostupných záznamov jedálničkov boli vybrané 3 po sebe idúce dni vstupne/výstupne. Boli využívané nasledujúce dáta od...
|
|
|
Vliv školního stravování a rodiny na vznik nadváhy, obezity dítěte
Skřivanová, Eliška ; Kytnarová, Jitka (vedoucí práce) ; Weidenthalerová, Edita (oponent)
V současné době dětská obezita dosáhla epidemiologické úrovně a lze ji považovat za jeden z celosvětových problémů. Pravděpodobnost že obézní dítě se stane obézním dospělým je vysoká. U těchto dětí je rovněž vyšší pravděpodobnost rozvoje zdravotních rizik. Mechanismus vývoje obezity je podmíněn řadou faktorů. Nejčastěji se jedná o faktory genetické s faktory vnějšího prostředí. V tomto případě může hrát roli vliv rodiny a preferovaný životní styl, který se nemalou měrou na rozvoji obezity podlí. Aby došlo k časnému odhalení, zabránění rozvoje obezity či zdravotních rizik je důležitá její včasná léčba a prevence. Aby ale mohla být obezita léčena, je nutné ji nejprve diagnostikovat, k tomu slouží tzv. diagnostika dětské obezity. Školní stravování je v České republice považováno za jedno z nejvyspělejších. Nejen že dítěti poskytuje dostatečný přísun stravy, rovněž dbá na pestrost, vyváženost pokrmů a kulturu stolování. Školní stravování musí dodržovat danou legislativu, dodržovat finanční limity a řídit se výživovými normami, resp. spotřebním košem, který stanovuje doporučené množství deseti komodit potravin na žáka a den, které je třeba dodržovat v horizontu jednoho měsíce. Prostřednictvím preventivních programů, které se zabývají zdravým stravováním ve školách, lze do jisté míry podpořit prevenci...
|
|
|
Úloha výživy v léčbě osteoporózy
Večeřová, Vendula ; Zikán, Vít (vedoucí práce) ; Kytnarová, Jitka (oponent)
Úvod: Osteoporóza patří mezi nejčastější kostní metabolická onemocnění. Jedná se o systémové metabolické onemocnění skeletu, kdy v důsledku úbytku kostní hmoty je poškozena architektura kostní tkáně a tak snížena kvalita kosti. Dochází tedy ke zvýšené křehkosti kostí a snížení mechanické odolnosti, což vede k vyššímu riziku vzniku zlomenin. Principem patogeneze je nerovnováha mezi resorpcí a novotvorbou kosti. V důsledku prodlužující se délky života a změnám životního stylu se prevalence onemocnění zvyšuje. Cíl: Cílem praktické části diplomové práce je zhodnotit stravovací návyky u postmenopauzálních žen léčených pro osteoporózu a zhodnotit jejich nutriční stav ve vztahu k denzitě kostního minerálu (BMD). Metody: Výživové zvyklosti byly získány a hodnoceny prostřednictvím dotazníkového šetření. Pro zjištění příjmu energie a vybraných živin byly sbírány a prostřednictvím nutričního softwaru Nutriservis Profesional analyzovány třídenní jídelní záznamy. Osteodezitometrická data byla měřena pomocí dvouenergiové rentgenové absorpciometrie (DXA). Výsledky: Z analýzy jídelníčku vyplynulo, že pozorovaná skupina žen přijímá v průměru nadměrné množství energie a to především ve formě tuků. Vyšší příjem byl sledován také u živočišných bílkovin. Příjem bílkovin byl navíc podrobněji sledován v průběhu celého...
|
|
|
Vliv lázeňské léčby na změny antropometrických a biochemických parametrů u obézních pediatrických pacientů
Pejšová, Hana ; Zlatohlávek, Lukáš (vedoucí práce) ; Kytnarová, Jitka (oponent) ; Chrpová, Diana (oponent)
Dětská obezita je v současné době považována za závažný pediatrický problém. Hlavní riziko tohoto metabolického onemocnění spočívá v posunu komorbidit spojených s obezitou do stále nižších věkových kategorií. S tím souvisí i zvyšující se celkové kardiometabolické riziko u těchto obézních jedinců. Včasná detekce a léčba dětské obezity je zásadním úkolem pediatrie. Možností nefarmakologické léčby dětské obezity je lázeňská léčba. Ta spočívá v intenzivní redukční terapii, jejíž součástí je nutriční, pohybová a edukační intervence. Cílem práce bylo sledovat změny antropometrických a biochemických parametrů po měsíční léčbě u pediatrických pacientů. Dále identifikovat a specifikovat vybrané potencionální markery kardiometabolického rizika, které významně korelují s BMI a mohly by být použitelné u dětí i adolescentů. Práce se podrobně zaměřila i na dva adipocytární hormony - leptin a adiponektin, které už v dětské populaci korelují s množstvím tukové tkáně. Tyto hormony by se mohly stát významnými prediktivními parametry metabolického syndromu, subklinické aterosklerózy a jiných komorbidit spojených s obezitou a kardiovaskulárním rizikem již u dětí. Na základě našich měření můžeme potvrdit celkovou úspěšnost léčby. U všech sledovaných parametrů došlo ke statisticky významným změnám. Sledované markery...
|
|
|
Význam IGF-I a vybraných polymorfismů v IGF1 genu pro postnatální růst dětí SGA/IUGR a extrémně nezralých novorozenců.
Kytnarová, Jitka ; Zeman, Jiří (vedoucí práce) ; Baxová, Alice (oponent) ; Houšťková, Hana (oponent)
Souhrn Prognóza dětí s extrémně nízkou porodní hmotností závisí na řadě endogenních a exogenních faktorů. Jejich studium včetně analýz polymorfismů genu IGF1 může prohloubit znalosti o poruchách postnatálního růstu a přispět k prevenci rozvoje kardiovaskulárních onemocnění a diabetu mellitus 2 u dětí s extrémně nízkou porodní hmotností v dospělosti. Cílem bylo prospektivní sledování antropometrických parametrů dětí narozených ve 22−25. a 26−27. týdnu gestace a studium vztahu mezi postnatálním růstem extrémně nezralých dětí, dětí malých vzhledem ke gestačnímu věku (SGA) a donošených dětí s přiměřenou porodní hmotností a délkou (AGA) a výskytem polymorfismů v IGF1: (CA)10-24 repetitivních polymorfismů v promotoru, (CT)n polymorfismů ve 2. intronu, mikrosatelitního markeru D12S318 v 3'UTR, (CA)n polymorfismu 216 bp v 2. intronu a 185 bp v 3'ÚTR. Materiál a metody. Soubor tvořilo 242 dětí narozených ve 22-27+6 týdnu gestace. Antropometrická data byla měřena ve 2 a 5 letech u 72 dětí narozených ve 22-25+6 týdnu (skupina I) and 85 dětí narozených ve 26-27+6 týdnu (skupina II). Polymorfismy IGF1 byly analyzovány u 51 extrémně nezralých dětí, 208 dětí s AGA a 59 dětí s SGA pomocí fragmentační analýzy. Antropometrické parametry byly měřeny u extrémně nezralých dětí a dětí s SGA ve věku 12 a 24 měsíců a u dětí s AGA...
|
|
|
Vliv technologií na pohybovou aktivitu a stravovací návyky u adolescentů
Charvátová, Pavla ; Kytnarová, Jitka (vedoucí práce) ; El-Lababidi, Nabil (oponent)
Dětská obezita představuje v dnešní době celosvětový problém. S nadměrnou hmotností se pojí řada zdravotních komplikací, společenských nepříjemností. Obezita má i další nepříjemné dopady. Teoretická část je věnována obecně příčinám rozvoje obezity, komplikacím, které jsou s obezitou spojené, a léčbě obezity. Další kapitoly pojednávají o pohybové aktivitě a stravování dětí a adolescentů. Krátká kapitola je věnována charakteristice období adolescence a moderním technologiím. Sledovaný soubor tvořilo celkem 11 adolescentů ve věku 11 až 18 let. Dospívající byli sledováni dva měsíce. Během tohoto období adolescenti zapisovali pohybovou aktivitu, počet kroků, počet hodin strávených na technologiích (mobilní telefony, počítače, tablety, notebooky). Každý z adolescentů také zapisoval jídelníček. Všechny jídelníčky byly následně vyhodnoceny a srovnány s doporučením. Dospívající byli dvakrát změřeni na bioimpedančním přístroji, na kterém bylo zjištěno a vyhodnoceno jejich tělesné složení. Výzkum ukázal, že u každého respondenta se projevila změna tělesného složení (poměr mezi svalovou a tukové hmotou), která se vždy neprojevila poklesem v celkové tělesné hmotnosti. Motivací k pohybové aktivitě pro dospívající byly zapůjčené krokoměry. Ale ani díky této moderní technologii nebyli adolescenti schopni splnit...
|
|
|
Vliv lázeňské péče při léčbě dětské obezity
Brtníková, Veronika ; Kytnarová, Jitka (vedoucí práce) ; Karbanová, Martina (oponent)
1 Abstrakt O dětské nadváze a obezitě můžeme hovořit jako o celosvětové pandemii, je proto důležité o tomto tématu diskutovat a řešit ho. Teoretická část je zaměřena na definici a diagnostiku dětské obezity. Zabývá se i možnými příčinami a hlavně důsledky vzrůstající tělesné hmotnosti u dětí. Jedna kapitola je věnována prevenci vzniku obezity u dětí a to z pohledu národního i rodinného. V neposlední řadě jsou v bakalářské práci uvedeny způsoby léčby těchto dětí. Praktická část je zaměřena na dětskou lázeňskou péči, která probíhala v Olivově dětské léčebně, o. p. s. během dvou turnusů. Zabývá se změnou tělesné hmotnosti a tělesného schématu během pobytu v léčebném prostředí, způsoby terapie a to především výživou, pohybovou aktivitou a edukací pacientů. Šest měsíců po ukončení lázeňské péče byli kontaktováni rodiče nebo pediatři dětí a byla zjištěna aktuální tělesná výška a hmotnost. Tyto údaje byly porovnány s hodnotami, se kterými děti opouštěly léčebnou péči. Součástí byla i informace, zda tyto děti následně navštěvují odborníka a probíhají u nich opakované edukace, a jaký mají tyto konzultace efekt na další redukci hmotnosti. Všechny děti v lázeňské péči zredukovaly svou hmotnost. Dvě třetiny dětí si svou hmotnost neudržely a po pobytu opět začaly přibývat na váze. Jedna třetina dětí byla úspěšná nejen v...
|
host ::
RSS.