Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 49 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Česká sakrální architektura v letech 1900 - 1950 v mezinárodním kontextu
Obrtlík, Jan ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Halík,, Pavel (oponent) ; Šlapeta, Vladimír (vedoucí práce)
Práce se zabývá historií a výkladem vývoje sakrální architektury v českých zemích v období první poloviny 20. století. Látku interpretuje v široce pojatém rámci, který uvádí historické předpoklady tohoto vývoje a také ve významných případech i jeho mezinárodní souvislosti. V úvodní části předkládá přehled všech dosavadních publikací k tématu a navrhuje určitý způsob interpretace sakrální architektury, který zohledňuje přirozené rozdvojení oboru mezi architektonické a religionistické disciplíny. Samotný výklad začíná popisem společenské a náboženské situace v Rakousku-Uhersku a jejích důsledků pro vývoj sakrální architektury. Uvádí hlavní příklady sakrálních staveb a míru jejich vazby na dobový vývoj architektury obecně. Následně zmiňuje transformační vliv první světové války a vzniku samostatného Československa, který vedl ke vzniku nových církví s vlastními architektonickými ambicemi a také k přesunu těžiště oborového zájmu k novým tématům. Sleduje paralelu s dobovými trendy v architektuře 20. let a míru jejich uplatnění ve specifickém oboru sakrálních staveb i ve vztahu k jednotlivým církvím, jejichž architektury se vyvíjely odlišně. Dále uvádí vývoj sakrálních staveb ve 30. letech obzvláště ve vztahu k dobové společenské atmosféře a proměně akcentů mezi konzervativním a progresivním pojetím náboženství. Navazuje přehledem proměny náboženské kultury v průběhu druhé světové války v Protektorátu Čechy Morava a ukazuje specifičnost nepočetných příkladů chrámových staveb a projektů z tohoto období. V závěrečné části pak práce zachycuje vývoj společenské role náboženství v poválečném období a vliv komunistického převratu v roce 1948 na možnosti náboženské architektury. Konstatuje negativní vliv obou totalitních režimů na kvalitu sakrálních staveb následujícího období a malou míru oborových teoretických znalostí, které se mimo jiné projevují i nedostatkem primárních zdrojů, z nichž by tato práce chtěla vycházet. Ačkoliv práce nemá a nemůže mít ambici úplného prozkoumání látky, předkládá faktografii a soubor interpretací, kterými je možné alespoň částečně zacelit citelné mezery v historiografii české sakrální architektury 20. století.
Proměny architektonického prostoru 20. století Elementární geometrické koncepce tvorby moderního arch.prostoru
Svoboda, Lukáš ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Loutocká, Vlasta (oponent) ; Sedlák, Jan (oponent) ; Makovský, Zdeněk (vedoucí práce)
Disertační práce si klade za cíl přehledně dokumentovat celý nevšedně široký rozsah problematiky týkající se architektonického prostoru, včetně jejího historického vývoje. Práce by měla připomenout základní otázky, které si musíme klást při práci s prostorem a uvést základní způsoby přístupu k tomuto fenoménu a upozornit na jejich význam pro celkovou formulaci architektonického konceptu. Na získaném teoretickém základě by pak měly být objasněny elementární geometrické koncepce užívané v současnosti pro vyjádření různorodých konceptů, nebo geometrií, které se stávají samy základním konceptem architektonického díla. Jsou to koncepce, které zásadním způsobem rozšiřují škálu vyjadřovacích prostředků architektury.
Vitalita v architektonickém prostředí
Eyer, David ; Horáček, Martin (oponent) ; Hudec, Mojmír (oponent) ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Žabičková, Ivana (vedoucí práce)
Stále častěji se objevují výzkumy týkající se kvality architektonického prostředí z hlediska komplexního mentálního, sociálního a fyzického zdraví. Je to téma, které v minulosti bylo ve své komplexnosti často opomíjeno. Díky vzniku speciálních oborů stavební biologie, biofilní architektury, dílům Christophera Alexandera a Nikose Salingarose je možné na tuto problematiku nahlížet z různých stran. Cílem této práce je analyzovat téma vitality architektonického prostředí s využitím výzkumu schopností a vnímání jeho uživatelů. Není tedy cílem vytvořit novou teorii „vitalitu podporujícího architektonické prostředí“, ale spíše popsat, jak fenomén vnímají samotní uživatelé. Uživatel sám může dát zpětnou vazbu, jaké jsou pro něj nejdůležitější znaky vitalitu podporujícího architektonického prostředí. Tyto znaky jsou hierarchicky seřazeny dle důležitosti, podrobeny analýze a podrobně rozepsány tak, aby mohly být relativně jednoduše aplikovatelné v praxi. Disertační práce také umožní srovnání s dosavadními pracemi k danému tématu.
Brno 1945 - 1975 v kontextu československé architektury. Specifika brněnské architektury v celorepublikovém kontextu.
Vrabelová, Renata ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Nový, Alois (oponent) ; Šlapeta, Vladimír (vedoucí práce)
Cílem disertační práce je současný pohled a zhodnocení architektury z období reálného socialismu v Brně, od osvobození v roce 1945 do období normalizace v sedmdesátých letech 20. století. Se zahrnutím doby realizací budov jsem zvolila časové rozpětí do roku 1975. Na pozadí společenských souvislostí se zabývám stavbami a stavebními celky, které jsou významné z celorepublikového hlediska.
Obytný soubor na ul. Pastviny v Brně - Komíně
Vrabcová, Anežka ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Makovský, Zdeněk (vedoucí práce)
Navržený obytný soubor se nachází v městské části Brno – Komín. Navrhované místo je situováno v komplexu dalších rodinných domů se širokým zázemím pro rodinný život. Obytný soubor vychází z daného prostředí, které je atraktivní pro rodiny s dětmi. Nosná myšlenka celkového pojetí je využít vrstevnicového charakteru parcely a mírným pootočením domů dosáhnout co nejpěknějších výhledů každého jednotlivého objektu. Návrh tvoří tři druhy rodinných domů. V nejnižším místě parcely jsou umístěny řadové domy, na ně navazují dva typy atriových domů, které jsou rozmístěny v mírném svahu až po úpatí pahorku, na kterém je umístěna vila s jedinečným výhledem do okolí. Projekt navazuje na drobnou sousední zástavbu pravidelných rodinných staveb, zároveň si však ponechává svou vlastní koncepci, aniž by narušil ráz okolní krajiny.
Avantgarda 20.-30. let - Praha a Moskva
Dofková, Jekaterina ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Urbášková, Hana (oponent) ; Šlapeta, Vladimír (vedoucí práce)
Vztahy mezi českou a ruskou avantgardou nebyly dosud řádně prozkoumány, a proto cílem tohoto výzkumu bylo pochopení skutečných faktů a odhalení „bílých míst“, spojených se svérázným rozvojem avantgardní architektury v Československu a SSSR. Pomoci komparativní a historiografické analýzy, se vytvořila celková více či méně podrobná rekonstrukce dějin meziválečného období, jež byla mnohdy opačně interpretována pod politickým tlakem sovětského režimu. Disertace analyzuje vliv politického režimu na architekturu, určuje reflexi dění v sovětském svazu na názory československých architektů, prostřednictvím svědectví o vzájemných kontaktech, vzájemné kritiky a spolupráci v oblasti architektury. Práce shrnula a přinesla nové informací ohledně českých architektů, již projektovali pro SSSR, nebo rovněž tam působili. Výzkum se zakládá na archivních dokumentech, článcích ve specializovaných soudobých časopisech, polemice mezi českými a ruskými architekty.
Proměna příměstských venkovských sídel
Ferenc, Jonáš ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Šilhánková, Vladimíra (oponent) ; Balabánová, Pavla (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Má práce se zaměřuje na příměstské vesnice (a nepřímo i vesnice vzdálenější větším městským celkům). Zkoumá jejich současnou podobu a historickou proměnu. Většina českých, moravských a slezských venkovských obcí se potýká s vleklými problémy, mezi které patří oslabení jejich primární agrární funkce (a neatraktivita takového způsobu obživy pro mladší generace), změna složení obyvatelstva (odchod původních obyvatel do měst a příchod „chalupářů“), snížená kupní síla vesnice (v důsledku nízkých platů v zemědělství a nedostatku jiných pracovních příležitostí), nedostačující dopravní infrastruktura, nevyjasněné majetkové vztahy, ztráta vlastní identity vinou blízkosti jádrového města a neřízená suburbanizace, která proměňuje vsi i jejich okolí. Důsledkem těchto problémů je pak vylidňování venkova, stárnutí stávajících obyvatel a nepříliš optimistické vyhlídky do budoucnosti. Situace v sousedním Bavorsku je naproti tomu zcela odlišná. Nikdy tu neproběhla kolektivizace a komunistická diktatura nezpřetrhala vztahy obyvatel s půdou a majetky, které patří jejich rodinám po staletí. Mnoho z problémů, které řešíme v České republice, jsou tím prakticky neznámé a vesnice v okolí měst rostou přirozeným způsobem, přičemž si zachovávají původní venkovskou a místní identitu. Kvalitní síť infrastruktury umožňuje větší mobilitu obyvatel a dojíždění za prací na delší vzdálenosti. Zároveň ale žijí právě v místě svého bydliště a hrdě a samozřejmě se účastní tamějšího sociálního života a hlásí se k obci jako takové, nikoli k jádrovému městu. Cílem mé práce je proto snaha o porovnání české a bavorské obce na konkrétních případech ve smyslu trvale udržitelného rozvoje. Na základě získaných poznatků z těchto případů následuje jejich rozbor. Je zde zhodnoceno, které prvky jsou lepší ve kterém systému a také pojednání, zda je možné principy udržitelnosti v Bavorsku užívané, aplikovat také pro udržitelný rozvoj našeho venkova.
Analýza suburbanizace v kontextu příměstských vesnic
Ferenc, Kryštof ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Šilhánková, Vladimíra (oponent) ; Balabánová, Pavla (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Předmětem zkoumání této práce jsou suburbánní zóny měst a vesnice v přímé vazbě na velká města. A to jak jejich fyzické urbánní struktury, tak jejich změny a vývoj v čase a procesy, které se na transformaci této struktury podílejí. Přestože mají různé evropské země různé systémy územního plánování, vždy jsou jim společné tři základní roviny územního plánování. Těmi jsou strategické plánování, regulativní rovina a fáze rozhodování. Co se však výrazně liší, je konkrétní nastavení systému a důraz, jaký je kladen na jednotlivé fáze procesu. Toto nastavení má v první řadě velký vliv na to, jakým způsobem, a po jakých částech dochází k rozšiřování a transformaci sídel. V druhé řadě má toto nastavení velké dopady na fyzickou a funkční strukturu, stejně jako podobu sídel. Každé nastavení systému nabízí rozdílné možnosti řešení problémů, ať již v krátkodobém, nebo dlouhodobém horizontu. Tato práce bude proto zkoumat, jaký má různé nastavení systému územního plánování v České republice a Spolkové republice Německo (konkrétně pak spolkové zemi Bavorsko, oblasti Horní Falc) vliv na fyzickou strukturu a stavbu měst a zejména na transformování původních historických vesnických jader v městské části. Úkolem práce je tedy snaha postihnout a zhodnotit výsledky práce těchto územně plánovacích systémů. A to zejména v suburbánních strukturách, které navazují na krystalizační osy velkých měst. Práce bude srovnávat městské a příměstské struktury dvou různých měst v různých státech. Příkladem, na kterém bude zkoumán český systém územního plánování, je moravská metropole Brno. Jako německý příklad poslouží bavorský Regensburg, (jakožto bavorské město podobné struktury). Jedním z kritérií hodnocení bude schopnost systému dostatečně zachytit a využít rozvojové možnosti území, jinými slovy schopnost tvořit stabilní a udržitelné systémy. V případě suburbánních prostorů a území, ve kterém se městské prostředí setkává s vesnickým, je tak intenzivní využívání stávajících struktur, aktivní práce se subcentry, případně aktivní tvorba nových urbánních center klíčová pro další udržitelný rozvoj obce.
Dřeviny ve veřejném městském prostoru
Markevičová, Vendula ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Babka, Václav (oponent) ; Hrubanová, Denisa (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Dizertační práce pojednává o vzájemném vztahu mezi dřevinami a veřejným městským prostorem, respektive mezi architektonickou kompozicí a jejími prvky. Dřeviny, zejména stromy, podléhají stejným estetickým zákonitostem, jako všechny ostatní prvky veřejného prostoru, současně jsou ale živými organismy, které podléhají zákonitostem přírody. Dizertační práce předkládá pět tematických okruhů informací, které je nezbytné znát při práci s dřevinami ve veřejném městském prostoru. Na základě daných informací posuzuje ulice a náměstí města Brna a dokazuje, že estetické a přírodní zákonitosti nejsou v rozporu. Naopak, že se podporují. Dokazuje, že kvalitní veřejný prostor s dřevinami, který kulturně rozvíjí společnost, lze vytvořit jen na základě znalosti a aplikace obou zákonitostí.
Využití evropských zkušeností při obnově válkou zničených měst v Sýrii – příklad města Aleppo
Touchan, Shourouk ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Tušer, Jaroslav (oponent) ; Boháč, Ivo (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
• Výzkum se zaměřuje na studium plánování a rekonstrukce města Aleppa po vnitřních konfliktech a občanských válkách. • Za příklad bylo uvedeno město Berlín jakožto demonstrace evropské zkušenosti v ohledu čelení destrukci po druhé světové válce, což vedlo ke změnám na poli ekonomiky, politiky i plánování. • Zmíněné změny si získaly pozornost specialistů snažících se o přestavbu města v souladu s moderními metodami a brzy nato bylo proměněno z devastujícího na sofistikované a moderní velkoměsto. • Proto je možné v tomto ohledu těžit z evropské zkušenosti a vyvodit z ní pozitivní i negativní aspekty i pro tento experiment.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 49 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Kyselka, Martin
2 Kyselka, Michal
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.