|
|
Renesanční a barokní evropská krajka
Svobodová, Veronika ; Kybalová, Jana (vedoucí práce) ; Jarošová, Helena (oponent)
Tato pnice se pokusila nacrtnout dulezite a zajimave aspekty vyvoje evropske krajky a jeji ulohu ve spolecnosti. Krajka je definovami svoji vzdusnosti, prolamovanosti a bohatosti vzoru. Mezi prave krajky se fadi krajka sita a palickovana. Obe techniky se vyvinuly zfejme behem prvni poloviny 16. stoleti soucasne v Italii a ve Flandrech. Sita krajka vznika sitim ozdobnych stehu jehlou na pomocnych konturach z niti napnutych na pergamenu. Palickovana krajka se vytvari kfizenym a kroucenim pfizi navinutych na palickach. Je upevnena spendliky na podusce, na ktere je umisten podvinek s vypichanym vzorem. Palickovana krajka se dale deli na krajku mnohoparovou a stfihanou. Sita krajka se vyvinula z prolamovane vYsivky. Jejim nejblizsim pfedstupnem jsou techniky point coupe a reticella. Bohate vzorovanou reticellu muzeme spatfit na mnozstvi dobovych portretu. Palickvana krajka se vyvinula z pozamenterie, z propletanych prymku. Prvni krajky, vychazejici z prolamovanych vYsivek, mely geometricky dekor odvisly z pravouhlosti osnovy a utku tkaniny. Geometricky vzor napodobovala i krajka palickovana. Ve druhe ctvrtine 17. stoleti se dekor meni na linearni a rostlinny. Ve druhe polovine 17. stoleti jsou m6dni velke kvetinove motivy. Ve stoleti 18. jsou krajky jemne a lehke, v prvni polovine 18. stoleti vypliiuje bohaty...
|
|
|
Česká autorsky tkaná tapiserie 60. let 20. století
Rudovská, Magdalena ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Kybalová, Jana (oponent)
Počátek 60. let znamenal v dějinách oboru tapiserie v českém prostředí i evropském měřítku otevření nové kapitoly vývoje spojené s energickým nástupem autorského přístupu k realizaci, dispozici podmiňující následný razantní vpád autorsky tkané tapiserie na scénu výtvarného umění. Předpoklady obou těchto aspektů byly položeny vývojem předchozího desetiletí, v němž se v opozici vůči konvencím a technologické rutině tvorby gobelínových dílen a s tvůrčí potřebou nejzazší autenticity výtvarné výpovědi začala utvářet forma autorsky tkané tapiserie jako nové polohy tkaného vyjádření nekomparativního s dílenskou produkcí v intenzitě autorova sdělení, charakteru výtvarného pojetí i inspiračních východisek. I přes vyjadřovací regeneraci dílenské tvorby přehodnocením materiálových a technologických kvalit, rozpoutaná konfrontace obou tvůrčích přístupů vyplynula v nevyhnutelný rozkol mezi dílenským přepisem malířsky koncipovaného kartonu podřízeného funkcí, vyjadřovací i významovou strukturou investorskému požadavku a autorskou, v určité rovině vždy experimentální tvorbou, odpoutanou od svazujících předpisů tradice, řídící se pouze imaginací tvůrce a možnostmi textilní hmoty jako nenahraditelného vyjadřovacího prostředku. I tato kontroverze mezi dílenským a autorským způsobem realizace tapiserií, polemika mezi jejich...
|
|
|
Církevní textil období historismu
Janatová, Markéta ; Kybalová, Jana (vedoucí práce) ; Uchalová, Eva (oponent)
Tématem této diplomové práce je projev historismu v oblasti liturgického textilu a to jak v období historických slohu druhé poloviny devatenáctého století, tak v pozdějším období století dvacátého. Tento časový přesah nesouvisí pouze s konstatováním, že historismus je svým způsobem obsažen v každé epoše a je jakési "věčné druhé téma"1 umění. Výraznější souvislost je zde dána objednavatelem-tedy církví a účelem, který paramenta a ostatní umělecko-řemeslné předměty liturgického užití staví na zcela jinou úroveň v rámci celého projevu oboru uměleckého řemesla.V oblasti liturgických textilií je možno pro srovnání nahlédnout ve stejném časovém období devatenáctého století mezi synagogální textilie, při jejichž hodnocení je historismus popsán jako "dovršení intenzivního vědomého tradicionalismu" 2 , v jehož souvislosti se posouvá i ona tradiční hranice období historických slohu na našem území směrem dále, do (počátku) dvacátého století. Obdobné hodnocení se zdá odpovídat také liturgickému církevnímu textilu sledovaného období, který do jisté míry je vyjádřením tradičních hodnot a historického trvání církve. První otázka, která by měla stát na počátku této práce a na niž by snad mohla sebraná fakta naznačit odpověď, se tedy týká poměru historismu a liturgického textilu, je-li historismus ve tvorbě parament...
|
|
|
Výtvarný vývoj produkce Harrachovské sklárny v Novém Světě 1850-1940
Mergl, Jan ; Kybalová, Jana (vedoucí práce) ; Schöttner, Jan (oponent) ; Vondráček, Radim (oponent)
DISERTAČNÍ PRÁCE Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav pro dějiny umění Studijní program Dějiny výtvarného umění Jan Mergl Výtvarný vývoj produkce Harrachovské sklárny v Novém Světě 1850-1940 Art Development of the Production of the Harrach Glassworks in Nový Svět 1850-1940 Abstrakt Vedoucí práce: Doc. PhDr. Jana Kybalová, CSc. 2014 ABSTRAKT České sklo je celosvětově uznáváno za kulturní fenomén a Harrachovská sklárna v Novém Světě v Krkonoších patří jednoznačně na přední místo mezi podniky, které se v minulosti o proslulost českého sklářství zásadně zasloužily. Sklárna, zmiňovaná v písemných pramenech již počátkem 18. století, však zaujímá mezi českými výrobci dekorativního a nápojového skla jedinečné místo nejen svou třísetletou historií. Tradičně vynikající řemeslná zručnost, technologické zázemí a prozíravá snaha využívat, ale i vlastním přínosem rozvíjet nejrůznější postupy v práci s křišťálovým a barevným sklem jí vždy umožňovaly pohotově reagovat na stylové změny, jimiž sklářská tvorba během 18. až 20. století procházela. Tato práce je studií vycházející z dlouhodobého soustředěného výzkumu archivních pramenů, zejména z firemní, v nezvyklé šíři dochované dokumentace. Jejím cílem bylo předložit zpřesňující, novou, podrobnou a ucelenou analýzu vývoje harrachovské produkce od druhé...
|
|
|
Česká autorsky tkaná tapiserie 60. let 20. století
Rudovská, Magdalena ; Kybalová, Jana (oponent) ; Wittlich, Petr (vedoucí práce)
Počátek 60. let znamenal v dějinách oboru tapiserie v českém prostředí i evropském měřítku otevření nové kapitoly vývoje spojené s energickým nástupem autorského přístupu k realizaci, dispozici podmiňující následný razantní vpád autorsky tkané tapiserie na scénu výtvarného umění. Předpoklady obou těchto aspektů byly položeny vývojem předchozího desetiletí, v němž se v opozici vůči konvencím a technologické rutině tvorby gobelínových dílen a s tvůrčí potřebou nejzazší autenticity výtvarné výpovědi začala utvářet forma autorsky tkané tapiserie jako nové polohy tkaného vyjádření nekomparativního s dílenskou produkcí v intenzitě autorova sdělení, charakteru výtvarného pojetí i inspiračních východisek. I přes vyjadřovací regeneraci dílenské tvorby přehodnocením materiálových a technologických kvalit, rozpoutaná konfrontace obou tvůrčích přístupů vyplynula v nevyhnutelný rozkol mezi dílenským přepisem malířsky koncipovaného kartonu podřízeného funkcí, vyjadřovací i významovou strukturou investorskému požadavku a autorskou, v určité rovině vždy experimentální tvorbou, odpoutanou od svazujících předpisů tradice, řídící se pouze imaginací tvůrce a možnostmi textilní hmoty jako nenahraditelného vyjadřovacího prostředku. I tato kontroverze mezi dílenským a autorským způsobem realizace tapiserií, polemika mezi jejich...
|
|
|
Harrachovská sklárna Nový Svět v první polovině 19. století a její význam pro české a evropské sklo této doby
Schöttner, Jan ; Kybalová, Jana (vedoucí práce) ; Mádl, Martin (oponent) ; Brožová, Jarmila (oponent)
Novosvětská sklárna reprezentovala v první polovině 19. století a zejména pak v období uměleckého stylu biedermeieru coby producent rafinovaného skla to nejlepší, čeho bylo v tomto období dosaženo, a to jak v oblasti technologie, tak na poli výtvarném. Zcela zásadní úlohu při dosažení těchto skvělých výsledků je třeba spatřovat v osobě ředitele sklárny, Johanna Pohla, který stál v jejím čele čtyřicet dva let (1808-1850). Pohl nebyl pouze odborníkem v oblasti technologie skla, ale i vynikajícím organizátorem a ekonomem. Nemenší talent prokazoval coby rafinér skla. Jeho výjimečný výtvarný cit mu umožňoval dokonale odhadnout přesné proporce, tektoniku a rafinaci vyráběných produktů, což se následně odrazilo ve skutečnosti, že sklárna nebývale prosperovala. Z technologických inovací, které sklárna v této době zavedla, je třeba na prvním místě zmínit zatavování keramických inkrustací do skla, jejichž výrobu sklárna bezchybně zvládla již na konci dvacátých let a zařadila se tak po bok francouzských a anglických výrobců.Ve stejné době též započalo ve výrobě nad čirým sklem převládat sklo barevné, které více vyhovovalo tehdejším estetickým nárokům, respektive požadavkům oběratelů - obchodníků. Harrachovská sklárna patřila v této oblasti ve středoevropském prostoru k leaderům v této oblasti, neboť její škála...
|
|
|
Renesanční a barokní evropská krajka
Svobodová, Veronika ; Jarošová, Helena (oponent) ; Kybalová, Jana (vedoucí práce)
Tato pnice se pokusila nacrtnout dulezite a zajimave aspekty vyvoje evropske krajky a jeji ulohu ve spolecnosti. Krajka je definovami svoji vzdusnosti, prolamovanosti a bohatosti vzoru. Mezi prave krajky se fadi krajka sita a palickovana. Obe techniky se vyvinuly zfejme behem prvni poloviny 16. stoleti soucasne v Italii a ve Flandrech. Sita krajka vznika sitim ozdobnych stehu jehlou na pomocnych konturach z niti napnutych na pergamenu. Palickovana krajka se vytvari kfizenym a kroucenim pfizi navinutych na palickach. Je upevnena spendliky na podusce, na ktere je umisten podvinek s vypichanym vzorem. Palickovana krajka se dale deli na krajku mnohoparovou a stfihanou. Sita krajka se vyvinula z prolamovane vYsivky. Jejim nejblizsim pfedstupnem jsou techniky point coupe a reticella. Bohate vzorovanou reticellu muzeme spatfit na mnozstvi dobovych portretu. Palickvana krajka se vyvinula z pozamenterie, z propletanych prymku. Prvni krajky, vychazejici z prolamovanych vYsivek, mely geometricky dekor odvisly z pravouhlosti osnovy a utku tkaniny. Geometricky vzor napodobovala i krajka palickovana. Ve druhe ctvrtine 17. stoleti se dekor meni na linearni a rostlinny. Ve druhe polovine 17. stoleti jsou m6dni velke kvetinove motivy. Ve stoleti 18. jsou krajky jemne a lehke, v prvni polovine 18. stoleti vypliiuje bohaty...
|
|
|
Barokní řezané sklo ze zámeckého souboru rodiny Kolovratů v Rychnově nad Kněžnou a malované sklo Ignáce Preisslera
Militká, Lucie ; Brožková, Helena (oponent) ; Kybalová, Jana (vedoucí práce)
Ukolem teto prace byla snaha vysledovat mozny jednotny puvod skel urcenych k vyzdobe rezbou, dnes ulozenych na zamku v Rychnove nad Kneznou a skel malovanych Ignacem Preisslerem. Souvislost mezi obema vYzdobne odlisnymi skupinami byla predpokladana, na zaklade shodneho objednavatele hrabete Frantiska Karla Libstejnskeho z Kolovrat a existence sklaren na kolovratskych panstvich. Tvarova analogie mezi kusy ze souboru rezaneho skla z Rychnova nad Kneznou a kusy malovanyrui Ignacem Preisslerem byla shledana v nekolika pfipadech. Jsou to zejmena sklenene predmety slezskeho tvaroslovi s zaludovitymi uchytkami c. k. P 60, P 68 a R 20-24, dale skla s reliefnimi pulobloucky na hrane pred podtazenim kupy c. k. P 59, R 28-29 a zvoncovity tvar kupy na c. k. P 68 a R 45. Pohar c. k. R 45 je opatren slezskou reliefni rezbou, ktera vylucuje ceskou provenienci. Lze predpokladat, ze byl ziskan koupi Ci darem ze Slezska. Je mozne, ze cela skupina skel vyznacujici se slezskyru tvaroslovim mohla bYt zakoupena Ci jinak ziskana ze Slezska. Neni vsak vyloucena ani moznostjejich vzniku ve sklamach na panstvi KolovratU. Zajimavyru dokladem pfijimani jineho nez ceskeho tvaroslovi jsou pohary c. k. R 35-36 saskych tvaril, ktere byly produkovany v huti na lokalite Mala Destna - "N a cikance", jak dolozil fragment poharu z nalezu...
|
|
|
Církevní textil období historismu
Janatová, Markéta ; Kybalová, Jana (vedoucí práce) ; Uchalová, Eva (oponent)
Tématem této diplomové práce je projev historismu v oblasti liturgického textilu a to jak v období historických slohu druhé poloviny devatenáctého století, tak v pozdějším období století dvacátého. Tento časový přesah nesouvisí pouze s konstatováním, že historismus je svým způsobem obsažen v každé epoše a je jakési "věčné druhé téma"1 umění. Výraznější souvislost je zde dána objednavatelem-tedy církví a účelem, který paramenta a ostatní umělecko-řemeslné předměty liturgického užití staví na zcela jinou úroveň v rámci celého projevu oboru uměleckého řemesla.V oblasti liturgických textilií je možno pro srovnání nahlédnout ve stejném časovém období devatenáctého století mezi synagogální textilie, při jejichž hodnocení je historismus popsán jako "dovršení intenzivního vědomého tradicionalismu" 2 , v jehož souvislosti se posouvá i ona tradiční hranice období historických slohu na našem území směrem dále, do (počátku) dvacátého století. Obdobné hodnocení se zdá odpovídat také liturgickému církevnímu textilu sledovaného období, který do jisté míry je vyjádřením tradičních hodnot a historického trvání církve. První otázka, která by měla stát na počátku této práce a na niž by snad mohla sebraná fakta naznačit odpověď, se tedy týká poměru historismu a liturgického textilu, je-li historismus ve tvorbě parament...
|
|
|
Česká mříž v období renesance a baroka
Gandalovičová, Šárka ; Kybalová, Jana (vedoucí práce) ; Horyna, Martin (oponent)
Po první, úvodní části, ve které jsou objasněny důvody, které vedly k výběru tématu a problémy během jeho zpracování, následuje sedm kapitol. Druhá kapitola, "Souhrn dosavadní literatury", poukazuje na úskalí, se kterými se setkáváme při studiu uměleckohistorické literatury, ale také na klady především odborné literatury, zabývající se obecnými kovy, která je nezbytná pro pochopení problematiky výroby mříží. Vývojem kovaných mříží v Evropě od nejstarších dob do období baroka se zabývá třetí kapitola, přičemž je kladen důraz na vývojové odlišnosti jednotlivých zemích a dále jsou zde uvedeny přI'klady významných dobových mříží a eventuelně jejich autorů, jsou-li známi. Vývoj v Čechách je zmíněn v souvislosti s vývojem v Evropě. Čtvrtá kapitola se věnuje materiálům sloužícím ke zhotovení mříží, technologii výroby mříží, užívaným výzdobným technikám a dále řemeslům zpracovávajícím kovy, skladbě mříže a ornamentu. Tyto informace jsou převzaty z literatury uměleckohistorické, ale také především z odborných příruček určených profesionálům zabývajícími se kovy. Důležitou částí je pátá kapitola, jejímž obsahem je vývoj kovaných mříží v Čechách do počátku novověku. Taktéž k tomuto tématu bylo čerpáno především z literatury. Některé informace byly získány prostřednictvím odborníků, kteří se mřížemi zabývají -...
|
host ::
RSS.