Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Sedimenty šumavských jezer a jejich využití v paleoenvironmentálním výzkumu
Vondrák, Daniel ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Hruška, Jakub (oponent) ; Kyška Pipík, Radovan (oponent)
Sedimenty šumavských jezer jsou důležitými přírodními archivy. Záznam v nich obsažený zachycuje postglaciální historii samotných jezer, stejně jako historii přírodních procesů v širším regionu. Dokládá též lidské osídlení a změny způsobu využívání krajiny. Vědecký zájem tyto sedimenty poutají již od konce 19. století. Ačkoliv moderní paleolimnologický a paleoekologický výzkum započal na Šumavě už ve druhé polovině 20. století, velký potenciál jezerních sedimentů pro rozšíření vědeckého poznání nebyl dosud plně využit. Hlavním cílem této práce je proto prohloubit znalosti o těchto přírodních archivech a podpořit tak jejich využití v budoucích studiích. Pro dosažení hlavního cíle bylo stanoveno několik cílů dílčích: i) srovnat stáří sedimentů šumavských jezer s publikovanými poznatky o deglaciaci území na konci poslední doby ledové, ii) rozšířit metodické možnosti datování pozdně glaciálních sedimentů o chronostratigrafické markerové horizonty, iii) posoudit vliv bioeroze chitinizovaných subfosilních zbytků vodních bezobratlých živočichů na reprezentativnost dochovaného záznamu a iv) ověřit předpoklad o dystrofním charakteru jezer v průběhu holocénu prostřednictvím analýzy subfosilních zbytků chrostíků (Insecta: Trichoptera). S ohledem na naplnění uvedených cílů byly studovány sedimenty ze čtyř jezer...
Paleoekologie turonskych ostrakodů (Ostracoda) lokality Úpohlavy
Houdková, Markéta ; Kyška Pipík, Radovan (vedoucí práce) ; Seko, Michal (oponent)
Práce se zabývá zástupci třídy Ostracoda z lomu Úpohlavy, který je významnou paleontologickou lokalitou z období turonu České křídové pánve s bohatou a dobře zachovalou faunou. Celkové bylo ze slínovců a vápenců jizerského a teplického souvrství odebráno a studováno 20 vzorků, kde bylo identifikováno 36 druhů mořských ostrakodů středního a svrchního turonu. Společenstvo ostrakodů se na studovaném úseku profilu vyznačuje postupným nárůstem druhové diverzity a poklesem dominance druhu Cytherella cf. ovata (Roemer, 1840), přičemž nejnižší diverzita je v jizerském a nejvyšší v teplickém souvrství. V jizerském souvrství převládají zástupci řádu Platycopida nad řádem Podocopida, procentuální zastoupení Platycopida je v rozmezí 67-89 %. V teplickém souvrství podíl Platycopida kolísá mezi 25-59 %. Aplikací hypotézy Platycopida Signal Hypothesis ve smyslu Whatley et al. (2003), která porovnává procentuální zastoupení řádů Platytocopida a Podocopida, je konstatováno, že jizerské souvrství a nadložní koprolitová vrstva měli v době sedimentace monotónních tmavých slínovců snížený obsah O2, čemu odpovídá i celkově nízký počet druhů (5-11 na vzorek) a obsah TOC 0,34-0,74 %. S nástupem vápencové a slínovcové sedimentace teplického souvrství vzrůstá počet druhů (6-27 na vzorek), klesá obsah TOC na 0,11-0,38 % a...
Sedimenty šumavských jezer a jejich využití v paleoenvironmentálním výzkumu
Vondrák, Daniel ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Hruška, Jakub (oponent) ; Kyška Pipík, Radovan (oponent)
Sedimenty šumavských jezer jsou důležitými přírodními archivy. Záznam v nich obsažený zachycuje postglaciální historii samotných jezer, stejně jako historii přírodních procesů v širším regionu. Dokládá též lidské osídlení a změny způsobu využívání krajiny. Vědecký zájem tyto sedimenty poutají již od konce 19. století. Ačkoliv moderní paleolimnologický a paleoekologický výzkum započal na Šumavě už ve druhé polovině 20. století, velký potenciál jezerních sedimentů pro rozšíření vědeckého poznání nebyl dosud plně využit. Hlavním cílem této práce je proto prohloubit znalosti o těchto přírodních archivech a podpořit tak jejich využití v budoucích studiích. Pro dosažení hlavního cíle bylo stanoveno několik cílů dílčích: i) srovnat stáří sedimentů šumavských jezer s publikovanými poznatky o deglaciaci území na konci poslední doby ledové, ii) rozšířit metodické možnosti datování pozdně glaciálních sedimentů o chronostratigrafické markerové horizonty, iii) posoudit vliv bioeroze chitinizovaných subfosilních zbytků vodních bezobratlých živočichů na reprezentativnost dochovaného záznamu a iv) ověřit předpoklad o dystrofním charakteru jezer v průběhu holocénu prostřednictvím analýzy subfosilních zbytků chrostíků (Insecta: Trichoptera). S ohledem na naplnění uvedených cílů byly studovány sedimenty ze čtyř jezer...
Ostrakodi vybraných stratigrafických úrovní ordoviku pražské pánve
Lajblová, Karolína ; Kraft, Petr (vedoucí práce) ; Holcová, Katarína (oponent) ; Kyška Pipík, Radovan (oponent)
Předkládaná disertační práce představuje průvodní komentář a soubor čtyř publikací se zaměřením na revizi ordovických ostrakodů pražské pánve, jejichž výzkum byl v minulosti zcela nedostačující vzhledem k rozmanitosti a hojnosti ostrakodového materiálu této oblasti. Úvodní část disertační práce se zaměřuje na základní charakteristiku studované skupiny s důrazem na morfologii, ekologii a historii výzkumů. V dalších kapitolách je pozornost věnována ostrakodům spodního, středního a svrchního ordoviku pražské pánve a jejich srovnání s faunou ostatních paleoregionů. Publikované studie jsou zaměřeny na komplexní revizi ostrakodů klabavského, šáreckého a králodvorského souvrství. Výsledkem jsou systematické monografie rozšířené o studii ontogeneze rozšířeného šáreckého druhu Conchoprimitia osekensis (Přibyl, 1979). V rámci těchto publikací je diskutována taxonomie, paleogeografie a celková diverzita studovaných ordovických druhů.
Paleoekologie turonskych ostrakodů (Ostracoda) lokality Úpohlavy
Houdková, Markéta ; Kyška Pipík, Radovan (vedoucí práce) ; Seko, Michal (oponent)
Práce se zabývá zástupci třídy Ostracoda z lomu Úpohlavy, který je významnou paleontologickou lokalitou z období turonu České křídové pánve s bohatou a dobře zachovalou faunou. Celkové bylo ze slínovců a vápenců jizerského a teplického souvrství odebráno a studováno 20 vzorků, kde bylo identifikováno 36 druhů mořských ostrakodů středního a svrchního turonu. Společenstvo ostrakodů se na studovaném úseku profilu vyznačuje postupným nárůstem druhové diverzity a poklesem dominance druhu Cytherella cf. ovata (Roemer, 1840), přičemž nejnižší diverzita je v jizerském a nejvyšší v teplickém souvrství. V jizerském souvrství převládají zástupci řádu Platycopida nad řádem Podocopida, procentuální zastoupení Platycopida je v rozmezí 67-89 %. V teplickém souvrství podíl Platycopida kolísá mezi 25-59 %. Aplikací hypotézy Platycopida Signal Hypothesis ve smyslu Whatley et al. (2003), která porovnává procentuální zastoupení řádů Platytocopida a Podocopida, je konstatováno, že jizerské souvrství a nadložní koprolitová vrstva měli v době sedimentace monotónních tmavých slínovců snížený obsah O2, čemu odpovídá i celkově nízký počet druhů (5-11 na vzorek) a obsah TOC 0,34-0,74 %. S nástupem vápencové a slínovcové sedimentace teplického souvrství vzrůstá počet druhů (6-27 na vzorek), klesá obsah TOC na 0,11-0,38 % a...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.