Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 22 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Obhospodařování rybníků blízké přírodě
Husák, Štěpán ; Květ, Jan
Ohrožené vodní a bažinné rostliny rybníků v ČR a jejich vztah k podmínkám přírodním a hospodářským.
Phenotypic variability in native populations of Lythrum salicaria L. across geographical gradient: between- and within-population differences
Bastlová, D. ; Květ, Jan
Variability in growth characteristics was studied in 15 native Eurasian populations of L. salicaria across the N.-S. geographical gradient in a garden tub experiment. Plant height, total plant mass and its components (dry weight of shoots, roots, lateral branches, leaves and inflorescence) and the basal stem diameter, number of lateral branches and internodes were assessed at the end of 1st season. Most of the total variability in plant height, shoot dry weight, that of lateral branches, leaves and inflorescences, basal stem diameter, leaf area, specific leaf area, flowering time and number of primary lateral branches can be explained by differences in latitude of the location of the populations' origin. But the variability in root dry weight, number of roots and number of internodes is higher between and within the populations than between the geographical locations.
Kosit či nekosit
Dušek, J. ; Květ, Jan
Čištění domovních odpadních vod pomocí vegetačních čistíren je jedním z přírodních způsobů jak čelit znečištění vod. Rostliny porůstající vegetační pole čistírny by se měly kosit v době vegetačního klidu.
Význam mokřadů v biosférických rezervacích
Květ, Jan ; Jelínková, E.
Celkové zhodnocení funkcí a významu mokřadů v BR bude předmětem mezinárodního pracovního zasedání programu MAB v r. 2002 v ČR.
Vliv rozdílného způsobu hospodaření na horské louky
Květ, Jan ; Mašková, Z. ; Šimek, M. ; Voženílková, B. ; Kvítek, T. ; Pižl, V.
V roce 1997 byl založen dlouhodobý terénní experiment na mezofilních loukách v horských území Šumavy s cílem určit vliv různého managementu na strukturu a funkce trvalé popopřirozené travní vegetace. Čtyřletý výzkum ukazuje na zásadní význam pravidelného kosení luční vegetace.
Úloha mokřadů v koloběhu energie, vody, živin, uhlíku a těžkých kovů v krajině
Pokorný, Jan ; Květ, Jan
Mokřady jsou definovány třemi základními rysy. V podmínkách naší republiky řadíme k mokřadům tyto ekosystémy: říční nivy včetně lužních lesů, rašeliniště a slatiniště, mokré louky a podmáčené smrčiny, rybníky a jejich pobřeží a umělé mokřady.Tento text se zabývá úlohou mokřadů v krajině.
Dlouhodobý ekologický výzkum na Třeboňsku
Květ, Jan ; Straškrábová, Viera
Třeboňská pánev patří k nejlépe probádaným územím ČR. Množství ekologických dat umožňuje konat dlouhodobá srovnání současného stavu ekosystému s jejich stavem před několika desetiletími, až více než sta roky. Díky dobře dokumentované historii lidských zásahů do přírodních poměrů se může uplatňovat i hledisko historické. To významně napomáhá uskutečňovat dloudobobý ekologický výzkum.
Místo Třeboňska ve světovém výzkumu mokřadních ekosystémů
Květ, Jan
Třeboňsko patří k "nejmokřadnějším" územím střední Evropy, mokřady tvoří nejméně 20 procent z rozlohy CHKO/BR Třeboňsko. Výzkum třeboňských mokřadů je zapojen do mezinárodních programů: IBP 1965-74, UNESCO/MaB od r. 1976, SCOPE 1979-1984. Vyhlášení Biosférické rezervace Třeboňsko 1977 podpořilo zařazení jejích vybraných částí mezi Mokřady mezinárodního významu podle Ramsarské úmluvy 1991.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 22 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Kvet, Juraj
3 Květ, Jonáš
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.