|
|
Intuice srovnávací metody
Bičovský, Jan ; Vavroušek, Petr (vedoucí práce) ; Kurzová, Helena (oponent) ; Pultrová, Lucie (oponent)
Cílem disertační práce je identifikovat a vysvětlit slabá místa - "slepé skvrny" srovnávací metody a metody vnitřní rekonstrukce, tak jak se uplatňují v tradiční historické lingvistice, zejména v indoevropeistice. Jak v jazyce, tak i ve vědě se může jako nejlepší ukázat vysvětlení historické - proto zde stručně shrnuji vývoj metod od předvědědeckého období k pozdnímu strukturalismu a současnému stavu na počátku 3. tisíciletí. Ukazuje se, že se tyto metody zakládají na téže intuici, která slouží mluvčím k osvojování jazyka a tím pádem jsou náchylné k jednostrannosti, jež je užitečná pro mluvčí, ale vede k pomíjení případných kontraintuitivních řešení. Také původní účel metod byl odlišný od jejich dnešního uplatnění a nadále trvá debata, zda je rekonstrukt prajazyka cosi víc než jen formule, zkratka pro množiny korespondencí či zda jde o skutečnýž jazyk, jejž je možné popisovat/rekonstruovat stejným způsobem, třebaže s menší jistotou, jako kterýkoli živý jazyk. Formalistický jazyk je abstraktní systém a z pohledu historické lingvistiky (o čemž níže) to vlastně není jazyk a neposkytuje jakékoli uspokojivé vysvětlení toho, jak se jazyky vyvinuly do odlišné podoby, nanejvýš poskytuje prostředek kódování je dekódování jednoho jazyka v druhý, k čemuž není vhled do mechanismu vývoje nezbytný. Historické...
|
|
|
Pojem synthesis ve spisu De compositione verborum Dionýsia z Halikarnássu
Pavlík, Jiří ; Dostálová, Růžena (vedoucí práce) ; Muchnová, Dagmar (oponent) ; Kurzová, Helena (oponent)
Text se týká rétorické teorie, stylistiky a dějin literární kritiky. Zabývá se teoretickou koncepcí stylu prezentovanou Dionýsiem z Halikarnássu v díle De compositione verborum, ve kterém se styl pojednává se zřetelem k své skladebné stránce, takzvané synthesi (). Práce je založena na kritické četbě a analýze primární a sekundární literatury. Poskytuje přehled moderního bádání o jednotlivých otázkách a prezentuje problematiku synthese v kontextu současného zájmu o helénistickou eufonickou poetiku. Po dvou úvodních kapitolách věnovaných dochované Dionýsiově literárněkritické tvorbě a rukopisné tradici a struktuře textu De compositione verborum poskytuje seznámení s Dionýsiovým konceptem synthese a jeho historickým a systémovým pozadím. Třetí kapitola práce se zabývá vymezením synthese vůči další oblasti stylu, která spočívá ve výběru slov () a nad kterou podle Dionýsia synthesis svým estetickým efektem vyniká. V další kapitole se představují tři modely pojímání synthese, které se v De compositione verborum objevují různou měrou. Těžiště Dionýsiova výkladu je v třetím z nich, který spočívá v estetických hodnotách akustických vjemů. Hlavními příčinami krásné a příjemné synthese jsou podle Dionýsia fonetické a rytmické vlastnosti posuzovaných textů. Následující dvě kapitoly práce se proto zabývají úlohou...
|
|
|
Platonův purpurový stín aneb dvojhlavý plavec na ponorné řece
Boháček, Kryštof ; Špinka, Štěpán (vedoucí práce) ; Fischerová, Sylva (oponent) ; Kurzová, Helena (oponent)
Moje disertační práce je věnována Gorgiovi z Leontín a jeho přítomnosti v Platónových dialozích, jeho vlivu na vývoj Platónova myšlení a významu pro (nejen) platónskou filosofii. Práce sestává z jedné přípravné a ze dvou hlavních částí. Přípravná část nejprve přehodnocuje běžný výklad Platónova pohledu na Gorgiovu rétoriku a následně předkládá podrobnou analýzu Platónova pohledu na sofisty. Ten je konfrontován s dobovým pojmem sofistés, Platónem částečně přijímaným. Dále je ovšem identifikováno typicky terminologické užití pojmu, velmi dobře odpovídající naukám tzv. historických sofistů, zejména Prótagory. Prakticky vůbec ovšem termín nesouhlasí s naukou historického Gorgii, což odpovídá i doloženému Gorgiovu nesouhlasu s tím aby byl mezi tzv. sofisty počítán. Přípravný díl se uzavírá výraznou odlišností obrazu Gorgii a sofistů u Platóna. První díl nejprve krátce rekapituluje výsledky mé diplomové práce, tedy rekonstrukci Gorgiovy filosofie nebytí. Na jejím základě nyní podávám podrobnou interpretaci Gorgiovy Heleny a předkládám návrh komplexní rekonstrukce tragické nauky o logu, tedy gorgiánské rétorické filosofie. Rekonstrukce je potvrzena identifikací této nauky u Ískokrata. Druhý díl představuje vrchol celé práce a je věnován zkoumání Platónova vyrovnání s dobově velmi vlivnou a dle předchozí...
|
|
|
K interpretaci Platónova dialogu Menón
Kurzová, Helena
Doznání nevědomosti docílené pomocí elenchu v první části dialogu je východiskem k pozitivní dialektické části. K pochopení jejího smyslu a hlavních myšlenek nepotřebujeme předpoklad skrytého nepsaného učení. V tomto příspěvku jsou diskutovány dva momenty: selhání analogie mezi geometrií a etikou, náznak možného učitele politické zdatnosti.
|
host ::
RSS.