|
|
Paradoxy hudebního slyšení
Vetchá, Soňa ; KURZ, Ivan (vedoucí práce) ; BEDNAŘÍK, Radim (oponent)
Práce Paradoxy hudebního slyšení (sluchové iluze a jejich využití jako kompozičního prvku) pojednává o paradoxech hudebního slyšení a vnímání, v oblasti sluchových iluzí jejichž potenciál vede naší percepci k subjektivně posunutému nebo i "klamnému" vnímání a vyhodnocování zvukových podnětů. Různorodé zvukové podněty, které mohou vést k takovémuto vnímání, budou nejprve popsány a následně různou formou využívány do kompozičního procesu. Mezi hlavní body v rámci tohoto textu patří utvoření základních kategorií různých druhů sluchových iluzí, na základě jejich vzniku, projevu, popř. vlastností a společných obecných podmínek k jejich fungování. Jedna ze sluchových iluzí (kategorie zvukový klam), která je využívána v uvedených hudebních ukázkách a absolventské skladbě jako kompoziční prvek, byla před jejím užitím otestována prostřednictvím psychoakustického experimentu. Jedná se o druh bistabilního zvukového klamu, který byl utvořen za účelem zjištění vlivů a rozdílů ve vnímání v rámci jeho aplikace na různé akustické nástroje. Na tomto jevu budou porovnány subjektivní reakce dvou rozdílných kategorií osob. Jedná se o osoby s předchozími zkušenostmi z oblasti hudby a laiky, kteří se na hudebním poli v rámci svých profesí nepohybují.
Vybrané kategorie sluchových iluzí, které jsou vhodné pro kompoziční užití, jsou zpracovány různými způsoby do krátkých studií. Tyto studie budou popisovány z hlediska doporučených možností nástrojového obsazení, strukturálního principu a dopadem na celkovou stylistiku. Dalším bodem textu jsou ukázky autorů soudobé vážné hudby, kteří se těmito jevy vědomě či nevědomě inspirovali. V závěru textu je provedena analýza absolventské práce s názvem Hyperkrychle (čtyřrozměrné těleso), která představuje hlavní promítnutí sluchových iluzí do skladby v podobě zvukovo-časové simulace, kde je pomyslnou čtvrtou dimenzí schopnost rozmanitého subjektivní vyhodnocování naší percepce.
|
|
|
Mikrointervalika a její uchopení v rámci kompozičního myšlení
Chudovský, Daniel ; KURZ, Ivan (vedoucí práce) ; BARTOŇ, Hanuš (oponent)
Tato disertační práce pojednává o autorských přístupech skladatelů 20. a 21. století, kteří se rozhodli svoje myšlení upřímit na organizaci tónového materiálu prostřednictvím užití mikrointervalů jakožto funkčního tónového materiálu. Mým záměrem bylo pohlížet na tuto tematiku z hlediska skladatelského, nikoliv z hlediska pouze vědeckého. Toto nahlížení jsem hodnotil jakožto vytváření velmi důležité dimenze pro určitý druh komponování, která pro tvůrce umožňuje používat dané prvky ve smyslu strukturální jednotky. Následně se tedy kompoziční proces stává velmi živou jednotkou, kterou skladatel uchopuje. V mé disertační práci velmi figuruje explikace vlastního nahlížení na dané skutečnoti v souvztažnosti s historickým kontextem.
|
|
|
Česká tvorba koncertního melodramu 2. poloviny 20. století a začátku 21.
Kux, Martin ; FILAS, Juraj (vedoucí práce) ; KURZ, Ivan (oponent)
Bakalářská práce s názvem Česká tvorba koncertního melodramu 2. poloviny 20. století a začátku 21. století s analýzou čtyř vybraných děl se zabývá pohledem na tvorbu českého koncertního melodramu jako specifického žánru, spojujícího mluvené slovo a hudební složku, který u nás má historicky významnou tradici.
Hlavní zacílení práce je směřováno na chronologický vývoj a různá skladatelská pojetí u nás v cca posledních 50 letech. Pro názornou demonstraci problematiky jsou v práci prezentovány čtyři melodramy autorů různých generací. Prostřednictvím jejich analýzy práce zachycuje, jakými stylovými směry a vývojem forma českého koncertního melodramu prochází.
|
|
|
Autorská východiska pro uplatnění mikrotonality
Chudovský, Daniel ; KURZ, Ivan (vedoucí práce) ; RIEDLBAUCH, Václav (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o počinech různých autorů napříč 20. stoletím v oblasti mikrotonality a mikrointervaliky. Cílem práce je na základě studia autorských východisek A. Háby a jeho současníků poukázat na jiná řešení této techniky. V práci se pojednává o systémech ladění, které se přibližují co nejpřesvědčivější aplikaci mikrointervalů do melodicko-harmonického procesu komponování hudebních děl. Jádrem celé práce je autorská explikace tzv. centrální reaplikace, která staví na konkrétním přístupu k práci s mikrointervaly. Práce obsahuje analytický pohled na dvě skladby autora, ve kterých je uplatněna centrální reaplikace jako jedno z možných východisek k uplatnění mikrointervaliky v hudební kompozici. Cílem práce je definovat dva póly v uvažování o tomto tónovém prostoru a přinést tak alespoň částečnou rekontextualizaci v pohledu na mikrointervalovou hudbu
|
|
|
Ligetiho kompoziční techniky jako inspirační zdroj pro vlastní kompoziční práci se zřetelem ke klavírní tvorbě
Vetchá, Soňa ; KURZ, Ivan (vedoucí práce) ; RIEDLBAUCH, Václav (oponent)
Tato práce pojednává o Ligetiho kompozičních technikách obecně a zároveň se speciálním zaměřením na klavírní tvorbu v postupné periodické posloupnosti. Obsahem práce jsou z velké části analýzy klavírních děl, hlavně tedy cyklus Musica Ricercata a vybrané Klavírní etudy, srovnání podobností Musici Ricercaty a Bartókova Mikrokosmu, jimž je věnovaná samostatná kapitola, která přímo navazuje na rozbor Musicy Ricercaty. Je zde i zmínka o Ligetiho působení v Kolíně nad Rýnem a seznámení se s klíčovými postavami evropské avantgardy té doby – konkrétně s Karlheinzem Stockhausenem.
V samém závěru je stručná analýza autorčiny bakalářské kompozice s názvem Sen pro klavír a komorní orchestr, která v některých aspektech uplatňuje obdobné techniky, jako Ligeti ve svých skladbách (zejména v klavírních etudách).
|
|
|
Interaktivní hudba v počítačových hrách
Patras, Daniel ; KURZ, Ivan (vedoucí práce) ; IVANOVIČ, Marko (oponent)
Tato práce má za cíl popsat interaktivní hudbu v počítačových hrách a její vymezení oproti hudbě neinteraktivní. Práce popisuje funkci interaktivní hudby, její podstatu, historii, potenciál, terminologii a na vybraných příkladech ukazuje konkrétní využití různorodých technik interaktivní hudby v praxi.
|
|
|
Vliv synestezií na kompoziční myšlení
Bartošík, Zdeněk ; BARTOŇ, Hanuš (vedoucí práce) ; KURZ, Ivan (oponent)
Předmetěm této práce je vizuální uspořádání zvukové události v rámci synestetických projevů (především pak barevného slyšení) a poukázání na jejich k tématu se vztahující parametry (i když jsou mnohé z nich pokládány za subjektivní).
Úvodní kapitola přibližuje vybrané synestetické projevy. Následující část pojednává o barevném slyšení a jeho možném vztahu k teorii a praxi hudební kompozice. Závěr práce poukazuje na konkrétní využití tohoto fenoménu v kompozičním procesu.
|
|
|
Intertakce vážné a rockové hudby ve vlas tní tvorbě
Worek, Michal ; KURZ, Ivan (vedoucí práce) ; BARTOŇ, Hanuš (oponent)
V této práci se pokouším přiblížit své pojetí interakce vážné a rockové hudby. Na příkladech konkrétních skladeb je možno vidět, jak postupuji při kompozici a které prvky jsou inspirovány vážnou hudbou a které rockem. Uvádím také inspirační zdroje z obou žánrů, které využívám ve své tvorbě. Stěžejní částí této práce je rozbor mé bakalářské skladby Symphony of Progress, kterou zamýšlím jako příklad pro vyváženou interakci vážné a rockové hudby. Za jeden z důkazů mimo jiné považuji nejednoznačnost žánrového zařazení skladby. V tomto případě je možno podle mého názoru skladbu zařadit jak do žánru progresivního rocku, tak do vážné hudby s využitím rockové kapely. Ovšem zdali se mi taková vyvážená interakce opravdu zdařila, musí posoudit každý posluchač sám.
|
|
|
Pojem konsonance a disonance ve vlastní tvorbě i v tvorbě jiných skladatelů
Klusák, Martin ; LOUDOVÁ, Ivana (vedoucí práce) ; KURZ, Ivan (oponent)
První tři kapitoly této práce jsou shrnutím historických i současných teorií konsonance a disonance, které měly přímý vliv na mou tvorbu. Práce se zaměřuje na hudebně teoretické a akustické interpretace těchto dvou pojmů, ale obsahuje i dva netradiční pohledy na téma.
V poslední, čtvrté kapitole prostřednictvím úvah a rozboru svých skladeb seznamuji čtenáře s hlavními souvislostmi pojmů konsonance a disonance s mou tvorbou.
|
|
|
Doznívání jako kompoziční parametr
Hradil, Lukáš ; KURZ, Ivan (vedoucí práce) ; BARTOŇ, Hanuš (oponent)
Diplomová práce "Doznívání jako kompoziční parametr" pojednává o skladatelské práci s dozníváním. Představuje několik technik, jak s dozníváním skladatel může pracovat akusticky, dále se věnuje doznívání jako parametru s výrazným podílem na tektonice skladby. Práce obsahuje analýzy skladeb, ve kterých bylo doznívání použito jako kompoziční parametr.
|
host ::
RSS.