Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Zohlednění prostorové a experimentální variability v numerickém modelování geotechnických konstrukcí
Kupa, Ondřej ; Mašín, David (vedoucí práce) ; Janda, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na zhodnocení vlivu prostorové a experimentální variability vstupních dat při numerických simulacích chování geotechnických konstrukcí. Díky možnosti využít datové podklady k vyhodnocení prostorové a experimentální variability písku z jedné lokality bylo zhodnocení provedeno pomocí metody rozdílu totální prostorové a experimentální variability. Primárně byl sledován projev různé úrovně uvažované experimentální variability na celkovou odezvu materiálového prostředí. Variability parametrů geologického podloží byly modelovány prostřednictvím náhodného pole a jako materiálový model byl použit Mohr-Coulombův ideálně plastický konstituční model. K dosažení reprezentativního množství hodnot pro statistickou kvantifikaci výsledného vlivu uvažované úrovně variability byla použita metoda Monte Carlo. Uvedená metoda rozdílu variabilit byla ověřena na dvou geotechnických aplikacích. V první z nich bylo řešeno sedání plošného základu, kde byl prokázán efekt rostoucí přesnosti dosažené hodnoty sednutí v závislosti na míře uvažované experimentální variability. Druhá byla zaměřena na posouzení vlivu variability na výpočet stability svahu. V této úloze byl navíc zohledněn fakt nenulové soudržnosti zeminy, který komplikoval vyhodnocení účinku zvoleného rozsahu experimentální variability.
Zohlednění prostorové a experimentální variability v numerickém modelování geotechnických konstrukcí
Kupa, Ondřej ; Mašín, David (vedoucí práce) ; Janda, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na zhodnocení vlivu prostorové a experimentální variability vstupních dat při numerických simulacích chování geotechnických konstrukcí. Díky možnosti využít datové podklady k vyhodnocení prostorové a experimentální variability písku z jedné lokality bylo zhodnocení provedeno pomocí metody rozdílu totální prostorové a experimentální variability. Primárně byl sledován projev různé úrovně uvažované experimentální variability na celkovou odezvu materiálového prostředí. Variability parametrů geologického podloží byly modelovány prostřednictvím náhodného pole a jako materiálový model byl použit Mohr-Coulombův ideálně plastický konstituční model. K dosažení reprezentativního množství hodnot pro statistickou kvantifikaci výsledného vlivu uvažované úrovně variability byla použita metoda Monte Carlo. Uvedená metoda rozdílu variabilit byla ověřena na dvou geotechnických aplikacích. V první z nich bylo řešeno sedání plošného základu, kde byl prokázán efekt rostoucí přesnosti dosažené hodnoty sednutí v závislosti na míře uvažované experimentální variability. Druhá byla zaměřena na posouzení vlivu variability na výpočet stability svahu. V této úloze byl navíc zohledněn fakt nenulové soudržnosti zeminy, který komplikoval vyhodnocení účinku zvoleného rozsahu experimentální variability.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.