|
|
Grey Literature and National Archives
Šimůnková, Karolína ; Kunt, Miroslav
Národní archiv provádí výběr archiválií u pestré palety původců – od ústředních úřadů státní správy, přes výzkumné instituce až po fyzické osoby. V archiváliích se tak nacházejí všechny typy šedé literatury – výzkumné zprávy, cestovní zprávy, dříve utajované tisky, digitální věstníky, mapy, studie aj. Specifickým příkladem jsou internetové a intranetové stránky. Příspěvek na příkladech ukazuje nakládání s šedou literaturou, která v archivnictví není odlišována od jiné (úřední) produkce. Seznámí posluchače také s možnostmi Národního archivního portálu při popisu a ukládání jednotlivých datových souborů určených k trvalému uchování.
Prezentace: Simunkova_Kunt_presentation_EN -  PDF; Simunkova_Kunt_prezentace_CZ - PDF
Videozáznam: Simunkova_Kunt_video -  MP4
|
|
|
Reinventarizace dřevin v Libosadu v areálu ČZU v Praze a vytvoření digitalizované mapy tohoto areálu
Rezková, Kristýna ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce) ; Prokeš, Radek (oponent)
Tato bakalářská práce má dvě části. V literární rešerži se zabývá rozborem různých nenahraditelných úloh zeleně v městském prostředí, specifiky její výsadby a péče, typizací vegetačních ploch v sídlech a v neposlední řadě důležitostí její právní ochrany. Druhá část rešerže je věnována Libosadu v kampusu České zemědělské univerzity. Jsou zde popsány geologické, geomorfologické, pedologické a klimatické podmínky lokality a historie vzniku Libosadu. Také je zde popsána metodika profesora Machovce z roku 1982, která byla použita ke sběru inventarizačních dat v Libosadu ČZU.
Praktická část se zabývá samotnou reinventarizací dřevin a trvalkových záhonů v Libosadu ČZU. Práce byla založena na již proběhlých inventarizacích v předchozích letech. Metodikou prof. Machovce z roku 1982 bylo provedeno měření všech listnatých stromů, keřů, jehličnatých dřevin a trvalek. Veškeré údaje byly zaznamenány do inventarizačních tabulek a všechny jednotky byly zakresleny do souboru v programu Auto CAD. Výstupem byly tři výkresy: mapa Libosadu se zákresem rostlin s přiřazeným speciálním kódem každé jednotce, inventarizační mapa s grafickým znázorněním sadovnické hodnoty a průmětu koruny a orientační mapa Libosadu. Dále byla provedena fotodokumentace, která byla následně vložena do interaktivní tabulky na veřejně přístupném webu mapserver.
V Libosadu bylo zaměřeno celkem 2045 jednotek rostlin ze 78 čeledí. Nalezneme zde 137 kusů listnatých stromů v 23 rodech, 643 jednotek listnatých keřů v 83 rodech, 867 kusů jehličnatých dřevin v 23 rodech a 398 jednotek trvalek a travin ve 109 rodech. Mezi listnatými stromy je nejpočetnějším rodem Acer s 34 kusy, z listnatých keřů je to rod Rosa s 54 jednotkami a jehličnanům jednoznačně vévodí rod Pinus se 164 jednotkami.
Vzhledem k juvenilnímu stadiu v převážné části sbírky je libosad ve velmi dobrém stavu s převládající sadovnickou hodnotou III. třídy (1188 jednotek), následováno II. třídou 319 jednotek), IV. třídou (82 kusů) a I. třídou (52 kusů).
|
|
|
Digitální databáze vybraných druhů dřevin
Kvasnicová, Denisa ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce) ; Čechová, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce je věnovaná cca 50 druhům dřevin z vybraných rodů: Metasequoia, Picea, Taxodium, Hamamelis, Magnolia, Syringa a Tilia, které jsem celoročně fotila v různých vegetačních dobách a ročních obdobích, abych docílila co nejlepší fotodokumentace. Nejčastěji jsem fotila habitus dřeviny, rub a líc listu, pupeny, květy, kůru, plstnatost nebo další zajímavé či důležité detaily a znaky každého druhu. Fotografie a makrofotografie jsem upravovala v programu Microsoft Office Picture Manager tak, abych zaměřila podstatný znak, celkový vzhled nebo detail, který jsem chtěla zdokumentovat, a zároveň abych fotografii nezkreslila a tím neznehodnotila.
Nejvíce navštěvovaným místem je Dendrologická zahrada v Průhonicích, kde jsem našla mnoho vybraných druhů, dále jsem byla v Botanické zahradě v Troji, v Botanické zahradě Univerzity Karlovy Na Slupi, v areálu ČZU a v Libosadu. Jednotlivé fotografie jsem dle pokynů Ing. Miroslava Kunta, Ph.D. vložila na internetovou databázi mapserver (http://www.hsrs.cz/mapserv/czu_dhtml/) se stručným popisem.
V literární rešerši se nejdříve zabývám historií zahradního umění, kde proberu různé regionální oblasti a zahradní slohy, jsou zde jmenované významné osobnosti, jako například André Le Nôtre nebo William Kent. Dalším tématem je sadovnická dendrologie a její význam, zde se popisují funkce dřevin, jejich sadovnické hodnoty a význam dřevin v kompozici. Poté je zde kapitola věnující se rozšíření dřevin z hlediska oblastí klimatických a následuje rozdělení dřevin ve městě. V poslední části rešerše píši o léčivých vlastnostech jednotlivých druhů, které se hodí do domácí lékárny. Uvádím, jaké části dřeviny a kdy se mají sbírat, které látky mají léčivé účinky, jak s touto dřevinou zacházet nebo jsou popsány recepty na čaje, medy, koupele nebo inhalace. Následuje kapitola o taxonomickém zařazení a charakteristice jednotlivých druhů. Tady se kromě znaků, míst výskytu, domovin a nároků na pěstování dozvíme i původ jména, zajímavé kultivary a některé fotografie.
Na konci práce je v příloze seznam některých pořízených fotografií jako doplnění bakalářské práce.
|
|
|
Přírodní domy v zahradách
Poláčková, Kristýna ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Diplomová práce řeší všeobecně přírodní domy v zahradách a účel a princip zahrady, její funkci a kompozici.
Po rešeršní části následuje projekt. Tento projekt je koncipován na základě analýz pozemku, širších vztahů území, nároků na potřeby klientů (celé rodiny) a vlastního uvážení. Projekt je založen na základě návrhu objektu (dřevostavby), která je převzata od stavební firmy a dále je projektován návrh kompozice zahrady. Při projekci zahrady jsou využívány především přírodní materiály, při tvorbě záhonů se využívá trvalkových a extensivních výsadeb, součástí zahrady je také hospodářská část a kompost.
|
|
|
Komunitní zahrady – revolta v městském veřejném prostoru
Šestáková, Eliška ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce) ; Miroslav, Miroslav (oponent)
Souhrn
Diplomová práce pojednává o tématu městských komunitních zahrad, které se v posledních letech i v České republice začínají prosazovat. Nejprve práce pojednává o potřebě kontaktu městského člověka s přírodním živlem. Načrtává stručnou historii a vývoj městského zahradničení v České republice. Předkládá konkrétní příklady současných komunitních zahrad v zahraničí i u nás, porovnává situaci komunitního zahradničení v Praze a ve Vídni a snaží se roztřídit různorodé spektrum městského zahradničení a komunitních zahrad. Ukazuje možné příčiny vzniku tohoto fenoménu, jeho cíle, funkce a přínosy. Význam diplomové práce spočívá v představení rozmanitého množství témat, která se v komunitních zahradách objevují. Mezi hlavními to jsou: regionální zásobování, rozmanitost pěstovaných odrůd, soběstačnost a udržitelnost, společné vlastnictví, sociální interakce, neformální vzdělávání, ochrana a podpora životního prostředí. Neméně důležitým důsledkem komunitních zahrad je schopnost přemýšlet nad souvislostmi a změna přístupu ke konzumnímu způsobu života. Potenciál komunitních zahrad v městském veřejném prostoru může obsahovat i možná řešení širokého okruhu lokálních i globálních problémů a výzev současné společnosti. K tomu všemu se zde rozvíjejí vztahy na všech možných úrovních. V neposlední řadě se diplomová práce zabývá tématem veřejného prostoru a jeho komunity.
V rámci praktické části diplomové práce byl řešen projekt Komunitní zahrady Vidimova v Praze. Zahrada se nachází ve dvoře bývalé školky. Budova je v současnosti využívaná Úřadem městské části Prahy 11. Řešený prostor zahrady má necelých 3 800 m2. Zástavba zde má sídlištní charakter s hustou výstavbou převážně obytných panelových vícepodlažních budov. Návrh vycházel z rozborů územních vztahů, přírodních podmínek a ze zhodnocení současného stavu daného území a jeho komunity. Jedná se o stále rostoucí komunitu, v současnosti čítající přes 40 pravidelných členů. Tato zahrada má velký potenciál začlenit široký okruh uživatelů, ale především je nutné zapojit všechny dotčené subjekty do procesu rozhodování a utváření této zahrady.
|
|
|
Inventarizace dřevin v části areálu sídliště Červený vrch v Praze a vytvoření digitalizované mapy této vybrané části
Synek, Petr ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce) ; Prokeš, Radek (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá praktickou inventarizací části sídliště Červený vrch v Praze 6. Využívá metody inventarizace zeleně dle profesora Machovce (1982). U každé dřeviny bylo provedeno přesné druhové určení, byly změřeny dendrometrické údaje, byla posouzena sadovnická hodnota dřeviny a její přesná poloha byla zanesena do digitalizované mapy v programu AutoCAD.
Literární rešerše se nejprve zabývá historií zahrad a zahradních slohů. Podrobněji se věnuje nejstarší historii zahradnických slohů, středověkým zahradám a současné podobě zahrad. Další kapitola pojednává o dřevinách v sadovnické tvorbě z hlediska jejich členění a sortimentu. Následuje rozbor významu městské zeleně a jednotlivých typů městské zeleně.
Bakalářská práce obsahuje stručný rozbor přírodních charakteristik cílového území.
V druhé polovině této práce se nachází kompletní inventarizační tabulky a jejich podrobný grafický rozbor.
V diskusi jsou uvedeny silné a slabé stránky použité metody inventarizace ve srovnání s alternativní Pejchalovou (2008) metodou klasifikace dřevinných vegetačních prvků.
Získaná digitální mapa společně s inventarizačními tabulkami a fotodokumentací jsou umístěny na mapserveru.
|
|
|
Přírodní domy v zahradách
Formánková, Kristýna ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá přírodními domy, které by měly být v budoucnu součástí našeho života. Tyto domy jsou pro někoho zpátečnické a raději při výběru nového bydlení vybírají z inteligentních budov stavěných z nerecyklovatelných materiálů. Je potřeba se ale zamyslet nad naší budoucností a udržitelným rozvojem a říct si, co je opravdu prioritou pro naši Zemi. Jednou nastane doba, kdy se budou preferovat stavební materiály, které lze po době jejich trvanlivosti upotřebit jinak nebo zcela recyklovat. S tím souvisí i návrh zahrady. Ten je vytvořen tak, aby plnila funkci okrasnou, hospodářsky užitnou i sociální. Zahrada je nedílnou součástí každého domu, proto je kladen důraz na to, aby každý použitý prvek vytvořil zahradu jako propojený harmonický celek. Práce se tedy zabývá konceptem přírodních domů v souladu s maximálním využitím zahrady.
|
|
| |
|
| |
|
|
Taxonomické zhodnocení Pinus contorta subsp. Latifolia (Engelm.) na výsypkových stanovištích a možnosti jejího využití
Vanc, Ondřej ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce) ; Konstantin, Konstantin (oponent)
Borovice pokroucená je cizokrajný druh borovice pocházející z oblasti severní Ameriky (Kanada, Spojené státy americké, Spojené státy mexické), kde se vyskytuje podél pobřeží Tichého oceánu. Jedná se o velmi kompatibilní druh, protože přes celou plejádu geomorfologických stanovišť si vytvořila celkem pět poddruhů, přičemž se na území České republiky vyskytují tři z nich. Jsou to: borovice pokroucená pravá (Pinus contorta subsp. contorta), borovice pokroucená širokolistá (Pinus contorta subsp. latifolia) a borovice pokroucená murrayova (Pinus contorta subsp. murrayana). Výskyt Pinus contorta byl, zaznamenám v devíti krajích, dvaceti okresech a dvaceti třech obcí s rozšířenou působností. Celková porostní plocha byla zjištěna na 128,66 hektarech. Při shledání, že Pinus contorta je v našich podmínkách označována za exotickou rostlinu. Jakožto je za nepůvodní krajinu brána krajina, která se nachází post-těžební oblasti. Použití borovice pokroucené bylo tím pádem považováno za vhodné. Nekulturní krajina společně s nepůvodníma dřevina se postarala o to, že se z nekulturní krajiny stává krajina bohatá na rozmanitosti. Samozřejmě borovice pokroucená, není jediným druhem, který se o to celé postaral. Její vhodnost byla vybrána z důvodu její nenáročnosti na půdní, hydrické a klimatické podmínky a to včetně mrazových kotlin ve výškách 2 500 m nad mořem. Což se v České republice ani nedá využít, protože je naším nejvyšším místem 1 602 m nad mořem. Snaha byla zmapovat borovici pokroucenou na celém území České republiky, kde by bylo jasně vidět, ve kterém lesním porostu na kterém správním území se borovice pokroucená vyskytuje. Tady bylo spoléháno na vstřícnosti správců datových informací, kterými pro naše účely byly považovány Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, kde nám bylo poskytnuto prakticky všechno, co nám tato instituce byla schopna poskytnout. Další institucí, kde nám bylo poskytnuto také vše, byla Správa vojenských lesů a statků. Bohužel státní podnik Lesy České republiky, jakožto primárním majoritním vlastníkem lesů na území České republiky, nebyla ochota poskytnutí požadovaných informací pro danou problematiku týkající se borovice pokroucené, pouze Lesní správa Děčín poskytla potřebné informace. Vzhledem k tomu, že tato práce byla původně koncipována na Pinus contorta subsp. latifolia, během práce došlo k závěru, že Pinus contorta subsp. latifolia je segmentačně se vyskytující geografický poddruh, že nebylo možné jednoznačné identifikace z dat, které jsme měli k dispozici tak se tato práce zabývá
5
borovicí pokroucenou na druhové úrovni a výsledné mapové výstupy ve výsledkách práce byly zpracovávány v prostředí geografických informačních systémů, kde se podařilo dostat až na úroveň porostní plochy (ha) na jednotlivých územích obcí s rozšířenou působností.
|
host ::
RSS.