Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 21 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Úřad evropského veřejného žalobce
Brabcová, Anna ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
- Úřad evropského veřejného žalobce Ve své rigorózní práci se zabývám tématem Úřad evropského veřejného žalobce. Jedná se o projekt, který je v oblasti evropského trestního práva ojedinělý, velmi problematický, ale do určité míry se stávajícím směřováním Evropské unie nezbytný. Snahy o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce lze pozorovat již od první poloviny 90. let. Celému projektu bylo však nezbytné podřídit a přizpůsobit nejenom politickou vůli, ale zejména široké legislativní prostředí a příslušný právní základ. Následně, ani cesta k přijetí legislativního návrhu nebyla jednoduchá. Přestože se Evropské komisi podařilo v roce 2013 předložit obsáhlý legislativní balíček k posílení ochrany finančních zájmů, složitost zřízení evropské prokuratury potvrzují náročná jednání trvající čtyři roky, která byla završena v říjnu 2017, kdy bylo přijato dvaceti členskými státy formou posílené spolupráce nařízení č. 2017/1939, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce. Hlavním cílem této rigorózní práce je komplexní analýza projektu evropského veřejného žalobce z historické perspektivy a zejména analýza vývoje tohoto projektu optikou posledních čtyř let s poukázáním na vedlejší otázky a aspekty, které s sebou projekt evropského žalobce nese - zejména...
Pravidla upravující příslušnost sportovců k národním týmům v kontextu práva Evropské unie
Exner, Jan ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Šmejkal, Václav (oponent)
Pravidla upravující příslušnost sportovců k národním týmům v kontextu práva Evropské unie Shrnutí rigorózní práce - Abstrakt: Hlavní výzkumná otázka této rigorózní práce zní, kde leží rovnováha mezi zájmy mezinárodních sportovních organizací v podobě pravidel upravujících příslušnost sportovců k národním týmům na straně jedné a právy, které těmto sportovcům garantuje právo EU, na straně druhé. Závěry této rigorózní práce vycházejí z hypotézy, že některá pravidla upravující příslušnost sportovců k národním týmům představují nepřiměřená omezení práv sportovců jako občanů EU, pracovníků, poskytovatelů služeb, osob samostatně výdělečně činných a/nebo podniků. Mezinárodní sportovní organizace a právo EU mohou spolužít v harmonickém vztahu, který je velmi důležitý vzhledem k tomu, že rozhodnutí unijních orgánů a institucí jednoznačně ovlivňují globální sportovní scénu. Unijní orgány a instituce berou v potaz specifický charakter sportu, respektují právní autonomii sportovních organizací a zasahují do sportovních pravidel jen do té míry, do které tato pravidla porušují práva sportovců. Rozhodnutí unijních orgánů a institucí navíc obsahují užitečná pravidla, principy a instrukce pro mezinárodní sportovní organizace, jak lépe přizpůsobit jejich pravidla právu EU a vyvážit jejich zájmy s právy a zájmy sportovců....
Benefit tourism as a problematic aspect in the EU
Pozorová, Danica ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
Resumé Sociálny turizmus je v súčasnosti pomerne medializovanou témou, ktorá má praktické dopady na život občanov Únie, využívajúcich právo voľného pohybu a pobytu v inom členskom štáte a ktorá ovplyvnila celú Európsku úniu v súvislosti s brexitom. Cieľom tejto práce je poskytnúť čitateľovi ucelený obraz o tejto problematike a zistiť ako sa fenomén sociálneho turizmu prejavil v judikatúre Súdneho dvora EÚ. Táto práca sa okrem vysvetlenia politického kontextu a pojmu sociálnej turistiky venuje i problematike voľného pohybu osôb a to ako na ekonomickom tak aj neekonomickom základe. Ťažisko práce predstavuje súčasná judikatúra Súdneho dvora Európskej únie týkajúca sa prístupu ekonomicky neaktívnych občanov EÚ k systémom sociálnej pomoci hostiteľských členských štátov, konkrétne rozsudky vo veci Brey, Dano, Alimanovic a García-Nieto. Súdny dvor v týchto rozsudkoch reflektoval aj nevôľu členských štátov a ich argument ochranou verejných financií, ktorý v minulosti spravidla nezohľadňoval. SDEÚ sa vzdal svojej predchádzajúcej rétoriky finančnej solidarity, rovnosti zaobchádzania a rozširovania práv ekonomicky neaktívnych občanov EÚ v sociálnej oblasti a namiesto toho sa vydal na cestu hľadania kompromisu medzi záujmami členských štátov a zachovaním práva voľného pohybu spolu so sociálnymi právami spojenými s...
Nástroje bankovního dohledu v Evropské unii
Hanychová, Marie ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Vondráčková, Aneta (oponent)
Shrnutí Evropský bankovní dohled prosel v posledních letech velkými zmenami postupujícími od pouhe koordinace nastroju dohledu az po jejich integraci v jedne centralizovane instituci; Evropske centralní bance (ECB). Predlozena prace se zabýva nastroji bankovního dohledu v Evropske unii, s durazem na nastroje sverene ECB v ramci druheho pilíre bankovní unie; jednotneho mechanismu dohledu (SSM) a klade si za cíl jejich analýzu a výhodnocení jejich role v predchazení potencialních financních krizí. Vznik a vývoj bankovní unie uzce souvisí s menovou unií. Proto je první kapitola venovana vývoji menove integrace. Druha kapitola pojednava o institucionalním usporadaní dohledu na urovni Evropske unie, s durazem na deskripci organizace a fungovaní Evropske centralní banký, stojící v cele dohledu nad bankovním sektorem v ramci SSM. Dalsími institucemi, resp. agenturami, evropskeho bankovního dohledu jsou Evropský organ pro bankovní dohled (EBA) na mikroobezretnostní urovni a Evropska rada pro sýstemova rizika (ESRB) na makroobezretnostní urovni. Zaver druhe kapitolý je tedý venovan nejen popisu jejich slození a funkcí, ale take výjasnení nesrovnalostí ohledne kompetencí EBA, ESRB a ECB po vzniku SSM. Tretí kapitola obsahuje charakteristiku bankovního dohledu a jeho cílu z obecneho hlediska, tedý ne pouze z...
Collective actions in private enforcement of competition law
Jahn, Martin ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Kunertová, Tereza (oponent)
in Czech Tato diplomová práce se zabývá problematikou kolektivní právní ochrany v soutěžním právu Evropské Unie. V rámci probíhající modernizace soukromoprávního vymáhání soutěžního práva se Evropská Komise rozhodla pro vytvoření komplementárního systému hromadných a reprezentativních žalob, jejichž zakotvení v právních řádech členských států Evropské Unie navrhla v Doporučení Komise ze dne 11. června 2013 o společných zásadách pro prostředky kolektivní právní ochrany týkající se zdržení se jednání a náhrady škody v členských státech v souvislosti s porušením práv přiznaných právem Unie. Hlavní výzkumnou otázkou této diplomové práce je, zda Evropská Komise učinila správně, když se rozhodla pro vytvoření komplementárního systému kolektivní právní ochrany využívajícího tzv. opt-in metody. Po obsahové stránce je tato diplomová práce rozdělena do 5 hlavních kapitol. V první kapitole je čtenář krátce uvozen do problematiky vymáhání soutěžního práva v Evropské Unii, a zároveň je vytyčena výzkumná otázka, zdroje a metodologie. Druhá kapitola stručně popisuje jednotlivé formy vymáhání soutěžního práva v Evropské Unii. Zaměřuje se zejména na soukromoprávní formu vymáhání soutěžního práva, která tvoří esenciální právní základ pro kolektivní právní ochranu. Pro tuto diplomovou práci je ovšem nejdůležitější...
Posting of workers in the European Union
Jankovcová, Kristýna ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Cílem této práce je představit problematiku vysílání pracovníků v rámci EU v kontextu svobody poskytování služeb. Autorka se komplexně a chronologicky zabývá stávajícím právním rámcem, přičemž zohledňuje i motivy a politické tlaky v pozadí stěžejních změn. Pozornost je věnována především příslušným ustanovením Smluv, judikatuře a jejímu vývoji, stěžejním předpisům sekundárního práva a jejich vztahu k jiným aktům, které s tématem souvisejí. Autorka posuzuje klíčová ustanovení, jejich praktický dopad a nedostatky. Tématem se však zabývá i z pohledu de lege ferenda, a to představením probíhající revize a zvážením jiných případných změn. Práce poukazuje na komplexnost a politickou citlivost problematiky, což je zapříčiněno střetem protichůdných zájmů jednotlivých členských států a jiných zůčastněných aktérů, a sice konfliktem mezi svobodou poskytování služeb a ochranou vysílaných pracovníků. Z tohoto důvodu nelze problematiku vysílání pracovníků zcela oddělit od politického dění a protichůdné zájmy je potřeba neustále vyvažovat. Vysílání pracovníků je jedním z aspektů vnitřního trhu, které poukazují na přetrvávající rozdíly mezi členskými státy a neochotu nalézt všestranně přijatelné řešení. Současně svědčí o tom, že přes snahu odstranit překážky na vnitřním trhu jisté bariéry nadále přetrvávají....
Separatistické tendence v jednotlivých členských státech EU a případný dopad na volný pohyb občanů EU
Hřivna, Vít ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
1 Abstrakt: Separatistické tendence v jednotlivých členských státech EU a případný dopad na volný pohyb občanů EU Tato diplomová práce se zabývá separatistickými tendencemi v rámci členských států Evropské Unie. Jedná se tedy o případ, kdy se určitý region v rámci členského státu rozhodne od něj odtrhnout. Toto je potřeba odlišit od situace, kdy se celý členský stát rozhodne z Unie vystoupit. Cílem práce je pak analyzovat jednotlivé možné scénáře v případě, kdy dojde k separaci takového regionu od členského státu, v kontextu jeho případné kontinuity v rámci Unie; dále bude práce zkoumat rozdíly mezi dvěma nejožehavějšími ohnisky secese v současné Evropě: Katalánskem a Skotskem, nejpravděpodobnější scénáře v obou případech a následný subjektivní dopad takové secese na občany dotčeného území a na jejich práva v kontextu Unie, zejména na právo volného pohybu. První kapitola práce se věnuje definici pojmu separatismus a obecným charakteristikám praktického chování dotčených regionů a mateřských států v jednotlivých případech a následně v návaznosti a v kontextu EU, zejména pak pohledu na vztah mateřského státu a regionu a EU a dotčeného regionu, zde na příkladu Kosova. Druhá kapitola pak v návaznosti analyzuje otázku vnitřního rozšíření Unie a následků, které tento krok přináší v kontextu primárního práva....
Horizontal direct effect of the Treaty freedoms
Merjavá, Veronika ; Král, Richard (oponent) ; Kunertová, Tereza (oponent)
v slovenskom jazyku: Vyjadrenie Angely Merkelovej z novembra 2014, že by radšej videla EU bez Veľkej Británie ako kompromitovala voľný pohyb v EU (ktoré sa nakoniec do dňa uzavretia rukopisu tejto práce zhmotnilo v potenciálne vystúpenie Veľkej Británie z EU) bolo jedným z motívov, ktoré primäli autorku k tomu, aby vo svojej práci analyzovala dosah pravidiel upravujúcich voľný pohyb, konkrétne horizontálny priamy účinok slobôd voľného pohybu. Autorka sa v práci zameriava na otázky vyplývajúce zo širšej problematiky legitimity integrácie európskeho trhu, ktoré premietla do konceptu rozdelenia legislatívnych (a širšie povedané regulačných) právomocí medzi EU a členskými štátmi a z toho vyplývajúceho rozdelenia medzi adresátmi jednotlivých ustanovení Zmluvy, teda členskými štátmi a súkromnými subjektmi. Táto práca sa teda zaoberá nasledujúcou otázkou: Do akej miery sa podarilo SDEU rozšíriť európsku integráciu prostredníctvom rozvinutia princípu horizontálneho priameho účinku slobôd voľného pohybu? Podľa tradičného vnímania prevládajúceho po založení Európskeho hospodárskeho spoločenstva boli jedinými adresátmi ustanovení upravujúcich voľný pohyb v rámci EU členské štáty a súkromným osobám mohli vznikať povinnosti len na podklade európskeho súťažného práva. Avšak ako vyplýva z analýzy obsiahnutej v...
The Enforcement of EU Competition Law and Its Compliance with The Right to Fair Trial
Bartoš, Vojtěch ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Kunertová, Tereza (oponent)
Vymáhání soutěžního práva EU Evropskou Komisí a jeho soulad s právem na spravedlivý proces - Abstrakt: Evropská Unie je společenství založené na společných hodnotách a úctě k základním právům. Jedním z nejdůležitějších základních práv, které je zároveň nástrojem pro ochranu všech dalších práv, je právo na spravedlivý proces. To platí také v poměrně technické oblasti soutěžního práva EU. V soutěžněprávních řízeních ukládá Evropská Komise sankce, které jsou svou povahou trestního charakteru. Z toho plyne povinnost, že takováto sankce musí být uložena nebo aspoň přezkoumána soudem disponujícím plnou jurisdikcí. To je doktrína vyvinutá Evropským soudem pro lidská práva v rámci čl. 6 Úmluvy, která je hluboce zakořeněná v judikatuře tohoto soudu již po desetiletí. V minulosti byl SDEU kritizován za to, že plnou jurisdikcí nedisponoval nebo ji odmítal vykonávat a tím pádem byly narušovány standardy ochrany spravedlivého procesu. Ačkoliv ESD vzal zmiňovanou judikaturu ESLP za svou a akceptoval, že rozhodování Komise může mít trestněprávní charakter, často spíše odmítal provádět plný přezkum těch částí rozhodnutí Komise, ve kterých posuzovala faktické a odborné otázky a rozhodovala o tom, jestli samotná soutěžněprávní pravidla byla či nebyla porušena. Tato práce ukazuje vývoj judikatury od velmi formálního přezkumu...
Přemístění sídla obchodní společnosti v rámci Evropské unie
Jirková, Pavla ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Myšlenka vnitřního trhu je jedním ze základních pojmů evropské integrace. Vnitřní trh Evropské unie je jednotným trhem, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Tato práce se zabývá volným pohybem právnických osob v Evropské unii, konkrétně svobodou usazování a z ní plynoucí možnosti přeshraničního přemístění sídla společnosti. Tato podnikatelsky zaměřená svoboda je upravena především primárním právem v článcích 49 a 54 SFEU a jejím hlavním účelem je umožnit výkon hospodářské činnosti i na území jiných členských států. Cílem této práce je zkoumání právní úpravy a vývoje judikatury v oblasti svobody usazování obchodních společností a podaní jejich ucelenější analýzy. Dále práce poukazuje na skutečnost, že volba sídla společnosti a jeho změna často souvisí s výhodností podmínek stanovených vnitrostátní právní úpravou. Společnosti si nezřídka vybírají ke svému usazení zemi, ve které jsou kladeny minimální požadavky na jejich zřízení a existenci. Státy jsou si tohoto chování vědomy. Některé z nich proto své právní standardy snižují a snaží se společnosti na své území přilákat. Může tak docházet k tzv. souboji právních řádů. Práce obsahuje kromě úvodní a závěrečné části čtyři hlavní kapitoly. První kapitola práce se zabývá vymezením pojmu svobody usazování. Druhá představuje různé...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 21 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.