Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 25 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Protection of competition in selected liberalized network industries: the case of rail and air transport in the EU
Mohylová, Aneta ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Kunertová, Tereza (oponent)
Název práce: Ochrana hospodářské soutěže ve vybraných síťových odvětvích: Případ liberalizované železniční a letecké dopravy v Evropské unii Abstrakt (ČJ) Tato práce se zabývá prosazováním soutěžněprávních norem EU vůči podnikům v sektoru dopravy. Konkrétně je pozornost práce věnována letecké a železniční dopravě, neboť tyto dva sektory představují vhodné příklady, na nichž může být ukázáno, jak Evropská unie zvládá prosazovat normy soutěžního práva v kontextu probíhající liberalizace těchto sektorů. Hlavní výzkumnou otázkou této práce je, jaká specifika je možné pozorovat v prosazování hospodářské soutěže EU vůči podnikům v letecké a železniční dopravě. Po obsahové stránce je práce rozdělena do 6 kapitol, úvodu, 4 hlavních kapitol a závěru. První kapitola je zaměřena na společnou dopravní politiku Evropské unie. Tato kapitola popisuje hlavní cíle, formování a charakteristické znaky této dopravní politiky. Dále se zejména zaměřuje na významné milníky, které byly při vytváření jednotné dopravní politiky dosaženy a překážky, kterým tyto trhy v průběhu liberalizace čelily. Kapitola dale pojednává o vztahu soutěžněprávních norem a předpisů regulace. Druhá kapitola provádí analýzu prosazování soutěžního práva v letecké dopravě. Konkrétně se zaměřuje na specifika, které Komise a Soudní dvůr Evropské unie berou v...
Comparative analysis of client's protection in banking and insurance services within the EU
Vacková, Markéta ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Kunertová, Tereza (oponent)
Cílem práce je srovnat prostředky ochrany spotřebitele a její úroveň napříč Evropskou unií při poskytovaní pojistných a bankovních služeb. Výchozí tezí práce je předpoklad, že prostředky ochrany jsou v obou sektorech velmi podobné, neboť patří mezi finanční služby, které jsou regulovány podobným způsobem. První část práce se věnuje analýze Směrnice o distribuci pojištění, zkoumá její přínos pro ochranu spotřebitele a také ji z tohoto hlediska porovnává se Směrnicí o zprostředkování pojištění, která je platnou a účinnou v době uzavření manuskriptu práce. Druhá část práce se zabývá analýzou a srovnáním evropského práva týkajícího se spotřebitelských úvěrů, konkrétně Směrnice o smlouvách o spotřebitelském úvěru a Směrnice o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení. Obě směrnice jsou porovnány z hlediska aplikovaných prostředků ochrany spotřebitele a toho, jak ochranu spotřebitele zajišťují celkově. Třetí část práce se věnuje srovnání právní úpravy, která byla zkoumána v předchozích dvou částech, dále také zdůvodňuje rozdíly v přístupech k ochraně spotřebitele zvolených v jednotlivých směrnicích a jejich zaměření na jednotlivé oblasti. Výsledkem provedené analýzy je to, že prostředky ochrany spotřebitele jsou v bankovnictví a pojišťovnictví velmi podobné, vyskytují se ovšem i...
Market access approach in relation to the internal market
Machovičová, Tereza ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Kritérium "přístupu na trh" je využíváno Soudním dvorem EU k výkladu pojmu omezení volného pohybu v rámci vnitřního trhu, resp. základních tržních svobod. Jak vyplývá z rozsudku ve věci Komise v. Itálie (přípojné vozíky), základní myšlenkou kritéria je tvrzení, že jakékoliv opatření, které brání v přístupu na trh členského státu, spadá pod pojem omezení, a je tedy prima facie zakázanou překážkou základních tržních svobod neslučitelnou s právem EU, ledaže by takové omezení bylo ospravedlnitelné a přiměřené. Zdá se, že uplatňováním kritéria "přístupu na trh" se SDEU odchýlil od své původní judikatury zejména v tom smyslu, že pro závěr o neslučitelnosti s právem EU již nevyžaduje, aby posuzované opatření bylo jakkoliv diskriminační. Naproti tomu je pro takový závěr SDEU dostačující, že dané opatření odrazuje ekonomické subjekty od přístupu na trh členského státu nebo činí přístup na trh méně atraktivní či obtížnější. Interpretace pojmu omezení ve světle kritéria "přístupu na trh" na jedné straně umožňuje SDEU prohloubit evropskou integraci a přispět tak k vytvoření a zajištění fungování vnitřního trhu, v rámci kterého budou veškerá omezení odstraněna. Na druhé straně však tato interpretace výrazně rozšiřuje rozsah pojmu omezení, a tedy obecně rozsah aplikace práva EU. Zejména pak umožňuje SDEU...
Evropská občanská iniciativa
Janošová, Kristýna ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Evropská občanská iniciativa Tato diplomová práce se zabývá problematikou evropské občanské iniciativy, tedy nástrojem relativně mladým, zavedeným Lisabonskou smlouvou, skrz který může 1 milion občanů EU od 1. dubna 2012 vyzvat Evropskou komisi k navržení právního předpisu v některé z oblastí spadajících do její kompetence a podílet se tak na utváření politiky EU. K iniciativě se musí připojit alespoň jeden milion občanů EU pocházejících z alespoň sedmi různých členských států. Práce přináší podrobný popis tohoto nástroje participativní demokracie, jeho historické základy, vývoj a také velmi aktuální navržené změny právní úpravy, které by měly přispět k zaplnění mezer, které se za dobu existence tohoto nástroje objevily. Práce představuje formální a procesní náležitosti vyžadované pro úspěšné předložení iniciativy Evropské komisi, tedy zejména pro registrování, a tím oficiální vznik iniciativy. Zaměřuje se na způsoby sběru prohlášení o podpoře, které nařízení upravuje. Dále představuje některé z iniciativ, které od roku 2012 vznikly, a to jak ty úspěšné, tak ty neúspěšné, včetně takových, které Komise odmítla zaregistrovat. Nechybí také hodnocení proběhnuvších iniciativ, zkušenosti a výzvy, které potkaly organizátory a zejména dopady, které iniciativy měly. Práce mapuje jednotlivé problematické...
Úřad evropského veřejného žalobce
Brabcová, Anna ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
- Úřad evropského veřejného žalobce Ve své rigorózní práci se zabývám tématem Úřad evropského veřejného žalobce. Jedná se o projekt, který je v oblasti evropského trestního práva ojedinělý, velmi problematický, ale do určité míry se stávajícím směřováním Evropské unie nezbytný. Snahy o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce lze pozorovat již od první poloviny 90. let. Celému projektu bylo však nezbytné podřídit a přizpůsobit nejenom politickou vůli, ale zejména široké legislativní prostředí a příslušný právní základ. Následně, ani cesta k přijetí legislativního návrhu nebyla jednoduchá. Přestože se Evropské komisi podařilo v roce 2013 předložit obsáhlý legislativní balíček k posílení ochrany finančních zájmů, složitost zřízení evropské prokuratury potvrzují náročná jednání trvající čtyři roky, která byla završena v říjnu 2017, kdy bylo přijato dvaceti členskými státy formou posílené spolupráce nařízení č. 2017/1939, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce. Hlavním cílem této rigorózní práce je komplexní analýza projektu evropského veřejného žalobce z historické perspektivy a zejména analýza vývoje tohoto projektu optikou posledních čtyř let s poukázáním na vedlejší otázky a aspekty, které s sebou projekt evropského žalobce nese - zejména...
Pravidla upravující příslušnost sportovců k národním týmům v kontextu práva Evropské unie
Exner, Jan ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Šmejkal, Václav (oponent)
Pravidla upravující příslušnost sportovců k národním týmům v kontextu práva Evropské unie Shrnutí rigorózní práce - Abstrakt: Hlavní výzkumná otázka této rigorózní práce zní, kde leží rovnováha mezi zájmy mezinárodních sportovních organizací v podobě pravidel upravujících příslušnost sportovců k národním týmům na straně jedné a právy, které těmto sportovcům garantuje právo EU, na straně druhé. Závěry této rigorózní práce vycházejí z hypotézy, že některá pravidla upravující příslušnost sportovců k národním týmům představují nepřiměřená omezení práv sportovců jako občanů EU, pracovníků, poskytovatelů služeb, osob samostatně výdělečně činných a/nebo podniků. Mezinárodní sportovní organizace a právo EU mohou spolužít v harmonickém vztahu, který je velmi důležitý vzhledem k tomu, že rozhodnutí unijních orgánů a institucí jednoznačně ovlivňují globální sportovní scénu. Unijní orgány a instituce berou v potaz specifický charakter sportu, respektují právní autonomii sportovních organizací a zasahují do sportovních pravidel jen do té míry, do které tato pravidla porušují práva sportovců. Rozhodnutí unijních orgánů a institucí navíc obsahují užitečná pravidla, principy a instrukce pro mezinárodní sportovní organizace, jak lépe přizpůsobit jejich pravidla právu EU a vyvážit jejich zájmy s právy a zájmy sportovců....
Benefit tourism as a problematic aspect in the EU
Pozorová, Danica ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
Resumé Sociálny turizmus je v súčasnosti pomerne medializovanou témou, ktorá má praktické dopady na život občanov Únie, využívajúcich právo voľného pohybu a pobytu v inom členskom štáte a ktorá ovplyvnila celú Európsku úniu v súvislosti s brexitom. Cieľom tejto práce je poskytnúť čitateľovi ucelený obraz o tejto problematike a zistiť ako sa fenomén sociálneho turizmu prejavil v judikatúre Súdneho dvora EÚ. Táto práca sa okrem vysvetlenia politického kontextu a pojmu sociálnej turistiky venuje i problematike voľného pohybu osôb a to ako na ekonomickom tak aj neekonomickom základe. Ťažisko práce predstavuje súčasná judikatúra Súdneho dvora Európskej únie týkajúca sa prístupu ekonomicky neaktívnych občanov EÚ k systémom sociálnej pomoci hostiteľských členských štátov, konkrétne rozsudky vo veci Brey, Dano, Alimanovic a García-Nieto. Súdny dvor v týchto rozsudkoch reflektoval aj nevôľu členských štátov a ich argument ochranou verejných financií, ktorý v minulosti spravidla nezohľadňoval. SDEÚ sa vzdal svojej predchádzajúcej rétoriky finančnej solidarity, rovnosti zaobchádzania a rozširovania práv ekonomicky neaktívnych občanov EÚ v sociálnej oblasti a namiesto toho sa vydal na cestu hľadania kompromisu medzi záujmami členských štátov a zachovaním práva voľného pohybu spolu so sociálnymi právami spojenými s...
Nástroje bankovního dohledu v Evropské unii
Hanychová, Marie ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Vondráčková, Aneta (oponent)
Shrnutí Evropský bankovní dohled prosel v posledních letech velkými zmenami postupujícími od pouhe koordinace nastroju dohledu az po jejich integraci v jedne centralizovane instituci; Evropske centralní bance (ECB). Predlozena prace se zabýva nastroji bankovního dohledu v Evropske unii, s durazem na nastroje sverene ECB v ramci druheho pilíre bankovní unie; jednotneho mechanismu dohledu (SSM) a klade si za cíl jejich analýzu a výhodnocení jejich role v predchazení potencialních financních krizí. Vznik a vývoj bankovní unie uzce souvisí s menovou unií. Proto je první kapitola venovana vývoji menove integrace. Druha kapitola pojednava o institucionalním usporadaní dohledu na urovni Evropske unie, s durazem na deskripci organizace a fungovaní Evropske centralní banký, stojící v cele dohledu nad bankovním sektorem v ramci SSM. Dalsími institucemi, resp. agenturami, evropskeho bankovního dohledu jsou Evropský organ pro bankovní dohled (EBA) na mikroobezretnostní urovni a Evropska rada pro sýstemova rizika (ESRB) na makroobezretnostní urovni. Zaver druhe kapitolý je tedý venovan nejen popisu jejich slození a funkcí, ale take výjasnení nesrovnalostí ohledne kompetencí EBA, ESRB a ECB po vzniku SSM. Tretí kapitola obsahuje charakteristiku bankovního dohledu a jeho cílu z obecneho hlediska, tedý ne pouze z...
Collective actions in private enforcement of competition law
Jahn, Martin ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Kunertová, Tereza (oponent)
in Czech Tato diplomová práce se zabývá problematikou kolektivní právní ochrany v soutěžním právu Evropské Unie. V rámci probíhající modernizace soukromoprávního vymáhání soutěžního práva se Evropská Komise rozhodla pro vytvoření komplementárního systému hromadných a reprezentativních žalob, jejichž zakotvení v právních řádech členských států Evropské Unie navrhla v Doporučení Komise ze dne 11. června 2013 o společných zásadách pro prostředky kolektivní právní ochrany týkající se zdržení se jednání a náhrady škody v členských státech v souvislosti s porušením práv přiznaných právem Unie. Hlavní výzkumnou otázkou této diplomové práce je, zda Evropská Komise učinila správně, když se rozhodla pro vytvoření komplementárního systému kolektivní právní ochrany využívajícího tzv. opt-in metody. Po obsahové stránce je tato diplomová práce rozdělena do 5 hlavních kapitol. V první kapitole je čtenář krátce uvozen do problematiky vymáhání soutěžního práva v Evropské Unii, a zároveň je vytyčena výzkumná otázka, zdroje a metodologie. Druhá kapitola stručně popisuje jednotlivé formy vymáhání soutěžního práva v Evropské Unii. Zaměřuje se zejména na soukromoprávní formu vymáhání soutěžního práva, která tvoří esenciální právní základ pro kolektivní právní ochranu. Pro tuto diplomovou práci je ovšem nejdůležitější...
Posting of workers in the European Union
Jankovcová, Kristýna ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Cílem této práce je představit problematiku vysílání pracovníků v rámci EU v kontextu svobody poskytování služeb. Autorka se komplexně a chronologicky zabývá stávajícím právním rámcem, přičemž zohledňuje i motivy a politické tlaky v pozadí stěžejních změn. Pozornost je věnována především příslušným ustanovením Smluv, judikatuře a jejímu vývoji, stěžejním předpisům sekundárního práva a jejich vztahu k jiným aktům, které s tématem souvisejí. Autorka posuzuje klíčová ustanovení, jejich praktický dopad a nedostatky. Tématem se však zabývá i z pohledu de lege ferenda, a to představením probíhající revize a zvážením jiných případných změn. Práce poukazuje na komplexnost a politickou citlivost problematiky, což je zapříčiněno střetem protichůdných zájmů jednotlivých členských států a jiných zůčastněných aktérů, a sice konfliktem mezi svobodou poskytování služeb a ochranou vysílaných pracovníků. Z tohoto důvodu nelze problematiku vysílání pracovníků zcela oddělit od politického dění a protichůdné zájmy je potřeba neustále vyvažovat. Vysílání pracovníků je jedním z aspektů vnitřního trhu, které poukazují na přetrvávající rozdíly mezi členskými státy a neochotu nalézt všestranně přijatelné řešení. Současně svědčí o tom, že přes snahu odstranit překážky na vnitřním trhu jisté bariéry nadále přetrvávají....

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 25 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.