|
|
Estetické aspekty fotografie : Fotorafický styl jako problém pro teorii Rogera Scrutona
Chytilová, Anna ; Kulka, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubalík, Štěpán (oponent)
Předkládaná práce si určuje za téma otázku estetických aspektů fotografie, které budou probírány zvláště ve vztahu ke skeptické teorii fotografie Rogera Scrutona, jehož stanoviska v článku Photography and Representation zpochybňují umělecké možnosti tohoto média. Scruton zde tvrdí, že fotografie nereprezentuje tak, jako jiné umělecké druhy a je ze své podstaty jako médium esteticky deficitní. Scruton tento názor zakládá hlavně na kauzalitě a mechaničnosti fotografie a interpretace jeho stanovisek z daného článku tvoří základ předkládané studie. Cílem jejích hlavních částí je potom polemika se Scrutonovými závěry, zvláště obhajoba autorského fotografického stylu, který je v rámci jeho stanoviska zpochybněn. Práce se v kritické souvislosti se Scrutonovým závěrem pokusí jednak na základě vybraných teorií a obrazových příkladů vyzdvihnout základy fotografické estetiky jako svébytného média a v závěru potom obhájit i fotografický styl. Argumentace v této části bude založena jednak na obrazové příloze s fotografickými díly, které podle názoru autora obsahují rozpoznatelný autorský styl, tak na představení pomocných teorií, které přispívají ke kritice Scrutonova odmítnutí stylu, zvláště bude využita teorie stylu Nelsona Goodmana.
|
|
| |
|
|
Definice umění
Mikešová, Marcela ; Kulka, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubalík, Štěpán (oponent)
Předložená práce se věnuje institucionální definici umění amerického filozofa George Dickieho. Dickie vztahuje definici umění ke kulturním, sociálním a historickým podmínkám a staví ji na uvědomění si kontextuálního rámce tzv. světa umění. Práce mapuje kořeny myšlenkového pozadí Dickieho teorie, její vlastní podobu a kritickou reflexi jejích nedostatků. V první části práce představíme několik autorů, jež vytvořili teoretické podhoubí Dickieho teorie, a to i s přihlédnutím k anti-esencialistické teorii umění. Nastíníme základní principy samotné Dickieho institucionální teorie a nakonec poukážeme na zásadní problematická místa vztahového pojetí umění. Klíčová slova svět umění, institucionální analýza, udělení statusu, kandidát na hodnocení
|
|
|
Pojem kategorie umění v teorii estetického hodnocení uměleckých děl Kendalla Waltona
Kolář, Karel ; Kubalík, Štěpán (vedoucí práce) ; Kulka, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce nabízí kritickou interpretaci teorie estetického hodnocení uměleckých děl amerického filozofa umění Kendalla Waltona. Ten ve své studii Kategorie umění představuje teorii estetického souzení, dle které je vynášení estetických soudů podmíněno zařazením díla do správné uměleckohistorické kategorie na základě mimoestetických vlastností díla. V první části práce dochází ke shrnutí stěžejních myšlenek této teorie. V dalším kroku probíhá samotná kritika Waltonovy teorie. Věnuje se jeho pojetí Gestaltu a přezkoumává adekvátnost jeho zařazení mezi estetické vlastnosti. Práce dále podrobuje kritice tezi o nutnosti znalosti autorské intence a dobového kontextu vzniku díla pro jeho estetické hodnocení. Práce dochází k závěru, že Walton svou studií nenaplňuje cíle, které si sám vytyčil. Po přezkoumání jednotlivých kroků jeho argumentace docházíme ke zjištění, že jeho teorie oceňování uměleckých děl je strnulejší než formalistické teorie, vůči kterým se vymezuje, a že nevytváří alternativu, která odpovídá praxi. Klíčová slova: kategorie umění, Gestalt, estetické hodnocení, kontextualismus, Kendall Walton
|
|
|
Kritika populární hudby v úvahách Rogera Scrutona
Smutný, Robert ; Dykast, Roman (vedoucí práce) ; Kulka, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá kritikou populární hudby, již provádí britský konzervativní filosof Roger Scruton. Vychází z předpokladu, že tato kritika není ryze estetická, neboť je hluboce zakořeněna ve Scrutonově pojetí umění, kultury a člověka. První část práce se proto zaobírá těmito širšími souvislostmi, a jejím výtěžkem je vysvětlení, proč Scruton zavrhuje populární hudbu coby nedílnou součást populární kultury. Druhá část práce se zabývá Scrutonovou filosofií hudby, tedy otázkami hudební estetiky: jaký je ontologický status hudby, co může znamenat, v čem spočívá její hodnota a v čem její "etická moc". Třetí část je věnována samotné kritice populární hudby: nejprve je objasněn její pojem a následně jsou propojeny výtěžky obou předchozích kapitol, aby byl Scrutonův odsudek populární hudby pojat v plné šíři. Závěr práce je věnován poukázání na problematické aspekty Scrutonovy teorie, zejména otázce adekvátnosti aplikace modelu pro oceňování vážné hudby na případ hudby populární.
|
|
|
Pojem aspektového vidění a jeho uplatnění v teorii metafory
Waloschek, Jonáš ; Kubalík, Štěpán (vedoucí práce) ; Kulka, Tomáš (oponent)
Diplomová práce nabízí jistý vhled do vývoje uvažování o metafoře a sleduje roli, jakou jednotlivé teorie přisuzují konceptu podobnosti a představivosti. Běžné vymezení metafory jako obrazného pojmenování, které se zakládá na podobnosti, se totiž na půdě analytické filozofie nesetkává s úspěchem. V prvním kroku dospějeme ke zpochybnění všech tří předpokladů, které jsou v takovémto pojetí metafory obsaženy, tedy předpokladu, že jsou metafory nutně obraznými, že se jedná o typ pojmenování a že se metafory zakládají na principu podobnosti. Ve druhém kroku bude představena teorie, která se podíl obraznosti pokouší obhájit. Autorem této teorie je americký myslitel Marcus Hester, který originálním způsobem vytěžuje Wittgensteinův pojem aspektového vidění a jehož příspěvku si cení především francouzský filozof Paul Ricoeur. V práci bude sledován způsob, jakým Hester zachází s původně Wittgensteinovým pojmem a do jaké míry je tento způsob ve vztahu k interpretacím Wittgensteina adekvátní. Navzdory četným nedostatkům Hesterovy teorie bude závěr práce věnován jisté obhajobě explanačního potenciálu jeho nápadu.
|
|
|
Motiv antinomie vkusu v díle Franka Sibleyho
Švehla, Matěj ; Kubalík, Štěpán (vedoucí práce) ; Kulka, Tomáš (oponent)
Tématem bakalářské práce je interpretace úvah britského estetika a filozofa přirozeného jazyka Franka N. Sibleyho, jehož příspěvky k diskusi o estetickém souzení v rámci angloamerické, analytické filozofické tradice představují stěžejní momenty této debaty, jakožto novodobou formulaci antinomie vkusu. Pozornost je věnována nejen Sibleyho slavnému článku Estetické pojmy, ale také jeho třem kritickým komentářům (Hubert R. G. Schwyzer, David Novitz, Mary Mothersill), které také pocházejí z prostředí analytické estetiky a skrze jejichž polemiku je v Sibleyho díle odhalena problematika estetického souzení, respektive motiv antinomie vkusu. Toto odhalení je učiněno explicitním na srovnání vybraných Sibleyho momentů s původní Kantovou formulací antinomie vkusu a na srovnání s rozporem dvou axiomů zdravého rozumu formulovaných v úvahách Davida Humea. Práce prezentuje nejen potvrzení motivu antinomie vkusu v Sibleyho díle, ale také posuzuje, zda existují přesvědčivé důvody pro odmítnutí myšlenky antinomie vkusu a myšlenky autonomní estetické hodnoty, které jsou představeny právě v kritickém textu Davida Novitze. Klíčová slova estetické pojmy, estetický soud, antinomie vkusu, Sibley F., Kant I., analytická estetika
|
|
|
Problematické aspekty teorie nápodoby Kendalla L. Waltona
Bučan, Jindřich ; Kubalík, Štěpán (vedoucí práce) ; Kulka, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl kriticky přezkoumat teorii umělecké nápodoby amerického filozofa umění Kendalla Waltona, přičemž soustředit se bude zejména na vysvětlení povahy emocí při zkušenosti s uměleckými díly a rozdíly v aktivní a pasivní účasti ve hře na jakoby. Pozornost bude také věnována příbuznosti Waltonova popisu divácké zkušenosti s konceptem "psychické distance" britského estetika Edwarda Bullougha. Ve středu Waltonovy teorie se nachází pojetí zkušenosti s uměleckými díly jako "hry na jakoby". V navrhované práci bude tento koncept nejprve představen v širším kontextu jak vlastních Waltonových úvah o zobrazivých uměleckých dílech, tak v myšlenkových souvislostech doby svého vzniku. Následně bude prezentován Waltonův přístup k problému emocí, jež subjekt pociťuje při recepci fikčního díla. Bude poukázáno na problematická místa jeho řešení otázky diváckých emocí a jeho vysvětlení bude konfrontováno s do značné míry příbuzným řešením, a to s Bulloughovou teorií psychické distance. Tato konfrontace by měla pomoci lépe identifikovat sporná východiska Waltonovy teorie zodpovědná za neuspokojivost jeho řešení problému emocí zakoušených recipienty zobrazivých uměleckých děl. Klíčová slova kvazi-emoce * hra na jakoby * psychická distance
|
|
|
Problém estetických pojmů v analytické estetice 20. století.
Kubalík, Štěpán ; Kulka, Tomáš (vedoucí práce) ; Zátka, Vlastimil (oponent) ; Ciporanov, Denis (oponent)
Problém estetických pojmů v Autor: Štěpán Kubalík Vedoucí disertační práce: doc. Tomáš Kulka, Ph.D. Tématem disertační práce je debata o povaze estetických pojmů (výroků či soudů . Hlavní pozornost je věnována dvěma milníkům této debaty, článkům "Estetické pojmy" Franka N. Sibleyho a "Kategori umění" Kendalla L. Waltona. Sibleyho analýza estetického užívání jazyka interpretována jako původní formulace tradičního estetického problému antinomie vkusu (nárok estetických soudů na ospravedlnění jasných kritérií). Pozdější vývoj debaty ovšem vykazuje tendenci k ho vhledu, a to dvěma způsoby: buď jsou hledána pravidla, kterými se estetický soud říd anebo je redukován na pouhé sdělení osobních preferencí bez nároku na obecnou platnost. Kognitivismus Kendalla Waltona zahajující novou etapu debaty na začátku o první skupiny. Odklon od původních výsledků Sibleyho analýzy je interpretován jako přetrvávající vliv logického pozitivismu na analytickou estetiku. Práce zároveň přináší pozitivní příspěvek k podobě návrhu aplikace výsledků zkoumání metaforického užití jazyka v Klíčová slova: estetický soud, analytická estetika, metafora, Sibley F., Walton K.,
|
|
|
Frank Sibley a otázka supervenience estetických vlastností
Horáček, Jakub ; Kubalík, Štěpán (vedoucí práce) ; Kulka, Tomáš (oponent)
Práce se bude věnovat estetickým úvahám britského filosofa Franka Sibleyho a souvislostmi mezi nimi a teoriemi tzv. estetické supervenience (teze o vztahu závislosti vlastností estetických na mimo-estetických). Sibleyho práce bývá v analytické estetice obvykle interpretována jako inspirační zdroj právě teorií estetické supervenience. Nahlížen tímto způsobem se Sibley jeví jako autor, jenž si ve svých analýzách estetického užívání jazyka primárně kladl otázku po ontologické závislosti mezi estetickými a mimo-estetickými vlastnostmi. Cílem práce je nabídnout alternativní a adekvátnější interpretaci Sibleyho úvah. Ta bude tvrdit, že si Sibley primárně kladl otázku po poznávání estetických vlastností, nikoliv po jejich ontologické závislosti, a že jeho odpověď na tuto otázku je v rozporu s předpoklady supervenience. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.