|
|
Mocenské kompetence krále v představách českých stavů. Okolnosti a tvůrci Vladislavského zřízení zemského a register archivu České koruny
Kulhánková, Veronika ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Po nástupu Jagellonců na trůn a především v době trvalé nepřítomnosti krále v zemi sílily politické ambice českých stavů, zvláště panského a rytířského. Mimo jiné příslušníci stavů usilovali o vydání zemského zákoníku, což se jim na počátku 16. století podařilo, když král kodifikoval tzv. Vladislavské zřízení zemské. Současně si pořídili také inventář korunního archivu uloženého na Karlštejně, pro nějž se vžil název Registrum desíti truhlic Matouše z Chlumčan. Oba tyto dokumenty dokazují mocenské tendence české šlechty, která se snažila zakotvit své postavení v soudním a správním systému země a současně se stavěla spoluzodpovědná vedle krále za dobro království i celé České koruny. Práce sleduje postupný růst moci šlechtických stavů, které se snažily ukotvit své postavení nejen na úkor královských měst, ale také královské moci. Akcent je dán především na osoby či šlechtická uskupení, která měla v zemi nejvyšší vliv a největší měrou se podílela na tvorbě zmíněných dokumentů. Klíčová slova: 16. století, České království, české stavy, český král, česká šlechta, zemští úředníci, Vladislavské zřízení zemské, Registrum desíti truhlic Matouše z Chlumčan
|
|
|
Proces terapie s dětským klientem v organizacích poskytujících sociální služby
Kulhánková, Veronika ; Žáčková, Hana (vedoucí práce) ; Cimrmannová, Tereza (oponent)
Anotace: Bakalářská práce se zabývá problematikou dětí, které se dostaly do tíživé životní situace. Konkrétně se zaměřuje se na proces podpory a terapeutické práce s dětmi v rámci organizací poskytujících sociální služby. V první části popisuji na základě dostupné odborné literatury proces a specifika terapie s dítětem. Dále se věnuji technikám a metodám, které odborníci používají. V druhé části analyzuji polostrukturovné rozhovory s respondentkami z organizací poskytujících sociální služby. Hlavním cílem je zjistit, co je v terapii s dítětem efektivní.
|
|
|
Vláda Ludvíka Jagellonského v Čechách (1516-1526)
Kulhánková, Veronika ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Ludvík Jagellonský, přezdíván také jako král Dítě, se narodil roku 1506 francouzské šlechtičně Anně z Foix a českému a uherskému králi Vladislavovi Jagellonskému. Po smrti svého otce v roce 1516 se musel Ludvík, teprve desetiletý, ujmout vlády jak v Českém, tak i v Uherském království. V obou zemích ale byla velice silná stavovská opozice, která utlačovala moc královskou a stavěla krále do područí stavů, které byly zvyklé na své svrchované postavení. České stavy měly navíc prostor k rozvinutí své politiky i díky tomu, že královský dvůr sídlil v hlavním městě Uherského království v Budíně a nikoli v Praze. Za doby vlády Vladislava Jagellonského se české země potýkaly s řadou problémů, z nichž několik vyvrcholilo za vlády mladého krále Ludvíka. Nejzávažnější se týkal dlouholetého sporu šlechty s královskými městy o hlas měst na zemském sněmu a o hospodářské výsady. Šlechta začala podporovat svá města a městečka a začala tak narušovat městské výsady, zvláště mílové právo. Dalším problémem byla konfesionální otázka, kterou ještě zkomplikovalo pronikáním učení Martina Luthera do Čech. Král Ludvík se také musel potýkat s tureckým nebezpečím, které se za jeho vlády stalo velice aktuální a kvůli kterému nakonec ztratil svůj mladý život v bitvě u Moháče v roce 1526.
|
host ::
RSS.