|
|
Zkoušení pojiv tepelných izolací pro speciální aplikace na technických zařízeních
Maňák, Jan ; Kulísek, Karel (oponent) ; Petránek, Vít (vedoucí práce)
Práce se zaměřuje na zkoušení alkalicky aktivovaných pojiv tepelných izolací pro speciální průmyslová zařízení. Zpočátku je uveden konkrétní příklad, ve kterém se mohou vyskytovat tyto specifické tepelně izolační materiály. Jedná se zejména o aplikace pro tepelné zásobníky. Následně jsou připojeny dvě ukázky již vybudovaných staveb, využívající ke svému prospěchu právě tepelných zásobníků. Největší důraz je však věnován reologii pojiva v čerstvém stavu a jeho tuhnutí. Je rozvedeno několik metod, jejichž vhodnost použití je shrnuta v závěru práce. Později je v textu přidána praktická zkušenost z vlastního testování tohoto materiálu a na úplný konec je zařazeno praktické ověření funkčnosti zkoušeného materiálu.
|
|
|
Ekonomické aspekty environmentálního užití stavebních materiálů na bázi sekundárních surovin.
Ťažký, Tomáš ; Durica,, Tibor (oponent) ; Sedlmajer, Martin (oponent) ; Nosek,, Karel (oponent) ; Kulísek, Karel (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá problematikou využívání vedlejších energetických produktů, konkrétně popílkem ve výrobě stavebních hmot, zejména betonu, a to z hlediska působení současných environmentálních a ekonomických aspektů. Důvody, které vedly k tematickému záměru řešení, vycházely právě ze zmíněných aspektů, které se i týkají stále vyššího deficitu a kvality přírodních surovin, environmetálního tlaku na vyšší využívání vedlejší průmyslových produktů, snižování emisí a ekonomické nutnosti snižování výrobních, resp. materiálových, nákladů. Záměrem práce proto bylo ověření možnosti zvýšení využitelnosti popílků jako příměsi v technologii výroby betonu, získaných z dostupných energetických zdrojů, a to cestou mechanické aktivace popílků. Hlavním cílem experimentálních prací bylo prokázání zlepšení základních vlastností čerstvého a ztvrdlého betonu, jako podmínky a předpoklady pro dosažení celkové ekonomické efektivnosti použitím mechanicky aktivované popílkové příměsi. Z toho vyplývá, že metodika řešení zahrnovala dvě oblasti, experimentální a hodnotící. Těžiště v náročnosti odborné a časová obsáhlost spočívaly v části experimentální. Byly provedeny relativně rozsáhlé soubory zkoušek, s použitím širokého rozsahu testovaných vysokoteplotních i fluidních popílků granulometricky upravených, jejich mísením a mletím. Výsledky zkoušek potvrdily dosažení plánovaných cílových parametrů, jak z hlediska fyzikálně-mechanických vlastností zkušených malt a betonů, tak celkové ekonomické efektivnosti řešeného návrhu a tématu disertační práce. V rámci experimentálních prací byly získány hodnotné odborné poznatky a přínosy pro studovaný vědní obor, stejně jako pro praxi.
|
|
| |
|
|
Možnosti recyklace v oblasti technologie pískového pórobetonu
Kostura, Patrik ; Kulísek, Karel (oponent) ; Drochytka, Rostislav (vedoucí práce)
Odpadní pórobetonová drť vzniká buď přímo ve výrobně pórobetonu, nebo až na stavbě. Možnosti, jak nakládat s pórobetonovou drtí jsou dvě. Buďto ji budeme řešit jako lehké kamenivo, nebo jako surovinu pro výrobu pórobetonu. Na základě fyzikálně-mechanických vlastností bylo rozhodnuto, že pórobetonová drť je jako lehké kamenivo vhodná. Drť jako lehké kamenivo byla testována ve dvou variantách jemnosti (0-2 mm, 0,25-2 mm). Vyhodnocení drtě jako suroviny vhodné pro výrobu pórobetonu spočívalo ve vytvoření laboratorně autoklávovaných kompozitů. Drť byla testována v různých poměrech (10%, 20%, 30%, 40%), dvou variantách jemnosti (0-2 mm,0-0,25 mm) a ve dvou recepturách (vápenná báze, příměs fluidního popílku). Nahrazován byl křemičitý písek. Na základě fyzikálně-mechanických vlastností a mikrostrukturálního rozboru (XRD, SEM) bylo vyhodnoceno, že pórobetonová drť je jako surovina vhodná i při 40% náhradě písku.
|
|
| |
|
|
Stanovení možností zvyšování vazného potenciálu el. popílků pro výrobu cementových kompozitů
Jančaříková, Denisa ; Ďurica,, Tibor (oponent) ; Klečka,, Tomáš (oponent) ; Kulísek, Karel (oponent) ; Hela, Rudolf (vedoucí práce)
Záměrné používání elektrárenských popílků při výrobě betonu se uplatňuje již desítky let, ovšem v poslední době směřují trendy k maximalizaci jejich užitných vlastností. Jedná se o různé druhy aktivací od chemické, přes termickou po mechanickou. U chemické aktivace se přidává alkalické činidlo, které naleptáním skelné struktury zrna popílku podporují jeho reaktivitu. Mechanická aktivace je zaměřena hlavně na granulometrii a křivku zrnitosti částic. V této práci jsou porovnány tři způsoby mechanické aktivace: třídění popílku na frakce dle velikosti zrn, mísení těchto frakcí za účelem dosažení ideální křivky zrnitosti a mletí. Z elektrárny Tušimice byly odebrány 4 druhy popílků - popílky z jednotlivých elektrostatických odlučovačů (I, II a III) a popílek SESYP, který představuje souhrn celého objemu produkce. Popílky z jednotlivých odlučovačů, se liší nejen velikostí částic ale s tím i souvisejícím chemickým složením a reaktivností. Lepší vlastnosti totiž obecně vykazují menší částice popílku. Tohoto využívá mechanická aktivace tříděním. Při mísení jednotlivých frakcí popílku je cílem dosažení optimální křivky zrnitosti buď samotného popílku nebo celého souboru jemných částic v betonu. V této práci je uvažován pro výpočet mísícího poměru pouze popílek a jako optimální byla zvolena křivka zrnitosti dle Funka. Poslední porovnávanou variantou aktivace bylo mletí popílku. Mletí proběhlo v průmyslovém mlýně po dobu 15, 30, 45, 60 a 75 minut. Účinnost upravených popílků byla sledována na cementové pastě z hlediska reologie a na betonech z hlediska konzistence, pevnosti a trvanlivosti. Z dosažených výsledků lze říci, že mechanická aktivace tříděním je vhodná pro speciální účely, ale je nutné si uvědomit, že hrubší frakce popílku zůstávají bez využití. Při mísení frakcí, které mělo zajistit hutnost matrice se účinnost prokázala zejména na trvanlivostních charakteristikách. V případě mletí se jednoznačně prokázal pozitivní vliv aktivace na pevnosti i na trvanlivost betonu.
|
|
|
Studium mikrostruktury autoklávovaného pórobetonu s využitím druhotných surovin
Martanová, Jana ; Suchý, Peter (oponent) ; Kulísek, Karel (vedoucí práce)
Autoklávovaný pórobeton je využívaným stavebním materiálem, zejména pro jeho tepelně izolační vlastnosti. Během autoklávování dochází v mikrostruktuře pórobetonu ke vzniku krystalických CSH fází, především tobermoritu. Vstupními látkami jsou oxid vápenatý a oxid křemičitý. Mimo běžně používané suroviny, je možné pro výrobu použít suroviny druhotné, bohaté na oxid křemičitý. Využití druhotných surovin dává příležitost, aby stavební průmysl byl ekologičtější k životnímu prostředí. Dalším přínosem je snížení finančních nákladů. V práci je zkoumán vliv jednotlivých druhotných surovin na mikrostrukturu. Byl použit vysokoteplotní popílek, fluidní popílek, škvára, mleté obalové sklo a zeolit. Suroviny byly míchány s nehašeným vápnem v molárním poměru oxidu vápenatého k oxidu křemičitému 0,73 a 1,0. Pro syntézu tobermoritu v laboratorních podmínkách bylo využito autoklávovacích kapslí. Autoklávování probíhalo při teplotách 170 a 190 °C s hydrotermální výdrží 4, 8 a 16 hodin. Nejvýznamnější vliv na mikrostrukturu vykázal vysokoteplotní popílek, naopak největší vliv na mechanické vlastnosti, je připisováno mletému obalovému sklu.
|
|
|
Porovnání mikrostruktury standardního a modifikovaného popílkového pórobetonu
Fleischhacker, Ján ; Kulísek, Karel (oponent) ; Drochytka, Rostislav (vedoucí práce)
Množství produkovaných popílků z vysokoteplotního a fluidního spalování je v dnešní době stále velmi vysoké, proto je důležité hledat vhodný způsob pro jejich využití. Jednou z těchto možností je produkce pórobetonu na bázi popílků. Důležitým faktorem jeho výroby jsou vlastnosti vstupních surovin, zejména pak chemické a mineralogické složení. Jejich studiem je možné předpovídat chování surovin při hydrataci, vznik tobermoritických fází, a mineralogické složení výsledného produktu. Práce je zaměřena na studium vlastností vstupních surovin a jejich vliv na vznikající mikrostrukturu pórobetonu. Důraz je kladen na vliv popílků z fluidního spalování na kvalitu pórobetonu. Výstupem práce je vypracování návrhu metodiky pro pokračování výzkumu, v oblasti působení bakalářské práce.
|
|
| |
|
|
Vliv technologie výroby popílkového pórobetonu na vznik tobermoritických fází
Fleischhacker, Ján ; Kulísek, Karel (oponent) ; Drochytka, Rostislav (vedoucí práce)
Autoklávovaný pórobeton je ekologický stavební materiál s výhodnými vlastnostmi a dlouholetou tradicí. Pro zefektivnění jeho výroby je potřebný výzkum vzniku jeho mineralogického složení. Hlavním minerálem, který dodává pórobetonu mechanické vlastnosti je tobermorit. Proto je diplomová práce zaměřená na výzkum jeho vzniku při použití přírodních a druhotných surovin z průmyslné výroby. Také je zkoumán vliv příměsí hliníku a síranů, jakožto i fluidního popílku jako náhrady vápna a síranů. Výstupem práce je návrh optimálního surovinového složení a autoklávovacího režimu pórobetonu s ohledem na jeho výsledné mechanické vlastnosti, mineralogické složení a cenu.
|
host ::
RSS.