Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Euroskepticismus a fragmentace v britské Konzervativní straně v letech 2015-2017
Svobodová, Markéta ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Kudrnová, Johana (oponent)
Bakalářská práce nazvaná Euroskepticismus a fragmentace v britské Konzervativní straně v letech 2015-2017 si dává za cíl zanalyzovat na čtyřech nejvýznamnějších událostech z těchto let fragmentaci ve straně způsobenou rozdílnými názory na řešení evropské otázky a zároveň odpovědět na otázku, zdali a jak se proměnila podoba euroskepticismu a míra fragmentace ve straně. Mezi analyzované události patří parlamentní volby z roku 2015, referendum ohledně britského členství v Evropské unii v roce 2016, vnitrostranické volby téhož roku a předčasné parlamentní volby v roce 2017. Práce obsahuje teoretickou část, která zahrnuje několik typologií týkajících se frakcí a euroskepticismu, na jejichž základě dochází k vytyčení tří výzkumných kritérií. První kritérium zkoumá vnější projevy euroskepticismu ve volebních programech na evropských otázkách, na nichž porovnává míru euroskeptičnosti. Kritériem další kapitoly jsou vnitřní projevy euroskepticismu a fragmentace ve straně, které jsou analyzovány na základě chování frakcí a politiků mezi lety 2015 a 2017. Kritériem poslední části jsou projevy euroskepticismu a fragmentace na volbě nového předsedy strany. Jednotlivým analýzám vždy předchází popis zkoumaných subjektů. Závěr poukazuje na zvýšenou míru euroskepticismu ve straně zapříčiněnou konaným referendem...
Konec víry ve světla hořící v Anglii: Proměna pozice Británie na české mentální mapě v roce 1938
Kudrnová, Johana ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Západní zahraničně politická orientace první československé republiky se odvíjela od dlouhodobé snahy vymanit se z německého mocenského orbitalu a od okolností jejího vzniku v roce 1918. Obecně přijímaný narativ o přátelství Francie a Británie vyústil po podepsání Mnichovské dohody 30. září 1938 v hluboký mentální otřes, v jehož důsledku došlo k novému přeorientování českých zemí na Východ. Cílem této diplomové práce je postihnout tento náhlý obrat prostřednictvím zachycení proměny obrazu Británie jako jednoho z nejdůležitějších meziválečných spojenců v inkriminovaném roce zlomu. Diskurzivní analytická metoda je aplikována na vybrané články tří periodik jako zástupců tří meziválečných ideologických proudů. Jedná se o Lidové noviny, konstruující obraz ovlivněný zahraničně-politickou orientací Hradu, Venkov jako tiskovou tribunu nejsilnější meziválečné politické strany a Rudé právo jako producenta obrazu nekonformního.
Role britského panovníka v ústavních krizích
Kudrnová, Johana ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Rovná, Lenka (oponent)
1 Abstrakt Britský panovník plní ve vztahu ke státoprávnímu uspořádání své země dvě role, roli reprezentativní a roli výkonnou. Role výkonná je často upozaďována, ačkoliv se z hlediska potencionálního dopadu na chod státu jedná o roli jednoznačně důležitější. Britský panovník zůstává i v 21. století hlavou exekutivy, součástí legislativy a zdrojem judikativy. Prostřednictvím tzv. královských prerogativů vykonává svou reziduální moc. Vývoj ústavních zvyklostí sice panovníkovy pravomoci delegoval na ministerského předsedu, potažmo ministry jednotlivých rezortů, reálná možnost kolize mezi vůlí panovníka a vlády ovšem zůstává odkazem na specifičnost britského právního systému. Práce na zakládě analýzy ústavních krizí z let 1910-1911, 1913-1914 a 1931 předkládá argumenty podporující hypotézu, jež tvrdí, že povinnost panovníka jednat na radu ministerského předsedy není výlučná. Pokud by se země dostala do bezprostředního ohrožení, panovník by byl oprávněn jednat dle svého vlastního uvážení i v případě, že by jeho postoj nekorespondoval s postojem ministerského předsedy.

Viz též: podobná jména autorů
1 Kudrnová, Jana
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.