Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 111 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Střet zájmů veřejných funkcionářů
Kapras, Jiří ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent) ; Syllová, Jindřiška (oponent)
1 Abstrakt Disertační práce je zaměřena na téma střetu zájmů jako problému rozhodování při výkonu veřejných funkcí, kdy se do kolize dostává veřejný zájem, který má veřejný funkcionář z titulu své funkce prosazovat nebo hájit, a jeho zájem soukromý. Existující instituty českého právního řádu normující situace střetu zájmů práce člení do několika skupin, jimž jsou zasvěceny její kapitoly. Jde konkrétně o i) stěžejní a vše zastřešující povinnost prevence a upřednostňování veřejného zájmu před zájmem osobním; ii) pravou inkompatibilitu; iii) nepravou inkompatibilitu; iv) oznamovací povinnosti; a v) sběrnou kategorii dalších institutů v čele s cooling-off period a regulací lobbování. Pozornost je v práci upřena konkrétně na tyto okruhy problémů: i) v případě pravé inkompatibility (kapitola 4) na problematiku kumulace funkce člena parlamentu s funkcí člena zastupitelstva územních samosprávných celků a určité negativní projevy s ní spojené při přijímání zákonů zasahujících do prostředí územních samospráv; ii) v případě nepravé inkompatibility (kapitola 5) především na zákaz účasti na soutěži o veřejné prostředky a zákaz vlastnictví médií z hlediska jejich proporcionality (spravedlivosti) a deficity jejich normativního vyjádření; iii) v případě povinnosti podávat majetková přiznání (kapitola 6) na kritiku zásahu...
Mimořádné vládnutí v českém ústavněprávním kontextu
Dienstbier, Jakub ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent) ; Kosař, David (oponent)
Mimořádné vládnutí v českém ústavněprávním kontextu Abstrakt Tato disertační práce se věnuje mimořádnému vládnutí z hlediska teorie ústavního práva, a to za využití právně-pozitivistické teorie normativního institucionalismu, plánovací nauky právní a poznatků české (československé) právní vědy a praxe. První část práce se zaměřuje na řešení otázky: co činí mimořádné vládnutí mimořádným? Nejprve představuje vládnutí jako jednání, jímž se určuje jednání univerzální veřejnomocenské instituce - státu. Toto vládnutí, jako každé jednání, je řízeno popisnými a praktickými informacemi, které vytvářejí určitý obraz světa, určitou situaci. Pro charakteristiku mimořádného vládnutí práce dovozuje klíčovou roli specifického obrazu světa - mimořádné situace, jejíž potlačení je smyslem a účelem mimořádného vládnutí. Mimořádnou situací poté práce charakterizuje jako přítomnou, naléhavou a nevšedně intenzivní hrozbu způsobilou přivodit újmu referenčnímu objektu. Dále se práce věnuje rozboru otázek souvisejících s pojmem mimořádné situace, jako je otázka druhu referenčního objektu, domnělá krátkodobost a nepředvídatelnost mimořádných situací, jakož i poměr mimořádné situace k principu předběžné opatrnosti. Práce také, po rozboru dosavadních klasifikací mimořádných situací, přináší návrh klasifikace nové, a to s ohledem na...
Ústavněprávní otázky vlastnictví zbraní se zaměřením na Českou republiku
Havlíček, Václav ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Ústavněprávní otázky vlastnictví zbraní se zaměřením na Českou republiku Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá problematikou vlastnictví zbraní a nakládání s nimi civilními osobami v kontextu ústavního práva s cílem představit čtenáři komplexní podklad pro pochopení jednotlivých institutů s tímto tématem spojených. Primárním zaměřením této práce je oblast nakládání s palnými zbraněmi jakožto ústředního bodu společenské debaty o této problematice. Práce je rozdělena do sedmi kapitol, z nichž každá se věnuje jinému systematickému celku. Kapitola první se věnuje vymezení pojmu "zbraň" prostřednictvím komparace pojetí tohoto pojmu napříč jednotlivými odvětvími práva a provedení rozdělení jednotlivých druhů zbraní na základě jejich dílčích charakteristik. Druhá kapitola provede čtenáře napříč historií právní úpravy nakládání se zbraněmi na našem území, jež se promítla do současného právního pojetí zbraní v České republice. V návaznosti na ni popisuje třetí kapitola současnou právní úpravu nakládání se zbraněmi civilními osobami v České republice, zvláště ve světle událostí posledních dvou dekád. V samostatné podkapitole je věnována pozornost nedávnému zakotvení zbraní do ústavního pořádku České republiky. Ve čtvrté kapitole je provedeno srovnání zahraničních právních úprav v oblasti nakládání se zbraněmi,...
Svoboda projevu v ČR
Havlíček, Radek ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Reschová, Jana (oponent)
Diplomová práce ČR má za cíl přinést aktuální řístup k jednomu nejdůležitějších lidských práv. Práce se zaměřuje spíše na aplikační stránku, proto v ní nenajdeme historickou genezi práva nebo třeba jeho myšlenkové zdroje. Najdeme v ní naopak teoretická východiska promítnutá do normotvorby, ale i aplikační praxe soudů a správních orgánů. Aplikací se rozumí zejména soudní vyvažování práva na svobodu projevu nejčastěji osobnostními právy jakož i různých omezujících opatření napříč právním řádem určitých dílčích tématech by měla představit připravovanou legislativu a upozornit na některé problémy, s jejichž řešením legislativci otálí. Práce je strukturována do deseti kapitol. Prvních pět kapitol rozebírá obecná východiska svobody projevu a dává je do kontextu soudní praxe tuzemské i evropské. První kapitola vymezuje projev, shrnuje jeho dílčí aspekty a poukazuje na rozdíl mezi jednáním a projevem. Druhá kapitola definuje, co se rozumí svobodou. Třetí kapitola přináší shrnutí nejvýznamnějších mezinárodních smluv, které garantují svobodu projevu a popisuje jejich vliv na aplikační praxi. Čtvrtá kapitola se zabývá limity svobody limitační klauzule čl. 17 Listiny základních práv a svobod, přičemž je srovnává s limitační klauzulí obsaženou v Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Pátá kapitola osvětluje...
Lidská práva za časů koronaviru
Bubeník, Jan ; Antoš, Marek (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
Tématem práce "Lidská práva za časů koronaviru" je rozbor mimořádné situace v podobě koronavirové pandemie, která na území České republiky probíhala v období let 2020 a 2022 a představovala svým rozsahem a dopadem zcela bezprecedentní mimořádnou situaci. V souvislosti s tím také došlo v dosud nevídaném rozsahu k využití krizové legislativy a v souvislosti s tím se také projevily její nedostatky, v určitých případech umocněné i postupem orgánů krizového řízení a orgánů ochrany veřejného zdraví. Cílem této práce je komplexní rozbor krizové legislativy, konkrétního postupu orgánů krizového řízení a orgánů ochrany veřejného zdraví při zvládání koronavirové pandemie ve vybraných situacích. Pro poskytnutí uceleného obrazu je do práce v první části zařazen nástin průběhu pandemie onemocnění covid-19 na území České republiky, na nějž byl postup výše zmíněných orgánů navázán. Na tuto část navazuje rozbor nouzového stavu, jeho povahy, vyhlášení a problémů s ním spojených, zejména s jeho opakovaným prodlužování. V této části je také věnována pozornost procesu vydávání krizových opatření, jejich povaze i vybraným jednotlivým omezením. V časti zabývající se vybranými omezeními jsou rozebrána vybraná problematická omezení volného pohybu, shromažďování a podnikání, navíc spolu se zásahy do soukromí. Dále se práce...
Poslanecké kluby v Poslanecké sněmovně a obdobná uskupení dolních komor zahraničních parlamentů
Adamov, Jan ; Syllová, Jindřiška (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
Poslanecké kluby v Poslanecké sněmovně a obdobná uskupení dolních komor zahraničních parlamentů Abstrakt Cílem této práce bylo představit historický vývoj poslaneckých klubů v rámci československého a českého parlamentarismu, kdy akcent byl kladen na právní úpravu poslaneckých klubů v rámci jednotlivých jednacích řádů, a to s přihlédnutím k jejich skutečné aplikaci v praxi. Ačkoliv právní úprava poslaneckých klubů byla v rámci první republiky velmi strohá a kusá, ukázalo se, že právě v tomto období byly poslanecké kluby klíčovým aktérem Národního shromáždění. Dnešní poslanecké kluby sice mají nezastupitelnou úlohu v ústavním systému České republiky, přesto nedosahují takové dominance v dolní komoře parlamentu, jako tomu bylo v začátcích československé státnosti. Hegemonie poslaneckých klubů za první republiky však byla zapříčena odklonem od některých volebních a ústavních principů, obzvláště co se volného mandátu týče. Prvorepublikový parlamentní systém byl založen na úzké spolupráci představitelů politických stran zastoupených na půdě Národního shromáždění, kdy tato spolupráce probíhala jak na jednacím řádem předpokládané úrovni, tak i na neformální bázi. Takové jednání lze dnešní optikou označit za vysoce netransparentní a a priori vylučující některé politické subjekty z podílu na rozhodovacích procesech...
Úprava imunit v ústavním systému ČR
Malcová, Barbora ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Úprava imunit v ústavním systému ČR Diplomová práce Úprava imunit v ústavním systému ČR se zabývá zakotvením imunity některých veřejných činitelů v tuzemském právním řádu. Popisuje objektivní právní stavy, ale i vývoj přijetí tohoto institutu akademiky i samotnými osobami, jimž výhody imunity svědčí. Po krátkém úvodu, jehož účelem je nastínit některé možné pohledy na institut a obecně rozšířené polopravdy o něm, pak práce vykládá termíny, jež se s tímto ústavním institutem pojí - pojmy jako indemnita, imunita hmotněprávní/procesněprávní, exempce. Hlavní část práce se pak podrobně věnuje jednotlivým typům imunit. První kapitola rozebírá imunitu poslanců a senátorů. Nastiňuje vývoj jejích ústavních základů, prezentuje aktuální úpravu s řadou konkrétních případů, kdy došlo ke zbavení imunity poslance či senátora, a zaobírá se vztahem ústavní úpravy s jednacími řády obou komor. Práce popisuje i vybrané problematické aspekty institutu, a k některým z nich dodává historickou i aktuální judikaturu. Druhá kapitola je věnována imunitě prezidenta republiky. Rozděluje odpovědnost nejvyššího představitele výkonné moci ve státě do několika kategorií, sumarizuje historii právní úpravy v rámci nejvýznamnějších ústavních změn, dopodrobna rozebírá proces podávání ústavní žaloby a ke sporným aspektům dokládá řádu...
Právo na život a trest smrti
Peleška, František ; Suchánek, Radovan (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
95 VII. ZÁVĚR Snad žádné jiné téma nevyvolalo a stále nevyvolává tolik bouřlivých diskusí jako téma mé diplomové práce, ve kterém se dostává do konfliktu na jedné straně základní lidské právo každého jedince, a to právo na život, a na straně druhé právo státu zbavit některé jedince života v případě spáchání zločinu a jejich následného odsouzení za některé zločiny. Jak zastánci trestu smrti tak jeho odpůrci uvádějí celou řadu argumentů pro absolutní trest nebo proti němu. Jak vyplývá ze závěrů, ke kterým jsem v průběhu mé práce dospěl, některé argumenty retencionistů dostávají vážné trhliny. Odstrašující účinek trestu smrti a s tím spojenou generálně preventivní funkci trestu smrti ve vztahu k nejzávažnějším trestným činům se mi nepodařilo prokázat. Naopak v mnoha případech platí, že státy, které trest smrti ve svých právních řádech nezakotvují, mají menší úroveň nejzávažnější kriminality, než státy s trestem smrti. Na úroveň kriminality má větší účinek spíše objasněnost trestných činů a neodvratnost trestu než jeho přísnost. Rovněž argument o tom, že v některých státech je veřejnost trestu smrti výrazně nakloněna, a proto by jeho zrušení bez ohledu na názor veřejnosti mohlo vést k oslabení důvěry v právo, je nepřesvědčivý. Vysoká podpora trestu smrti v některých státech, jako např. v Japonsku, může vyplývat...
Shromažďovací právo v ČR
Červenka, Filip ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Shrnutí Tato diplomová práce se zabývá současnou právní úpravou a praktickými otázkami shromažďovacího práva v České republice. V úvodu je sledován vývoj shromažďovacího práva od roku 1848 až do přijetí současného zákona o právu shromažďovacím. Současná právní úprava je založena na principu ohlašovacím. Shromáždění tedy nesmí být podmíněno povolením orgánu veřejné správy. Právní rámec shromažďovacího práva je na vnitrostátní úrovni tvořen především článkem 19 Listiny základních práv a svobod a zákonem č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím. V oblasti mezinárodního práva obsahují příslušnou úpravu hlavně článek 21 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a článek 11 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Práce popisuje nejdůležitější instituty shromažďovacího práva, jako jsou svolání shromáždění a osoba svolavatele, práva a povinnosti svolavatele, účastníků a úřadu, spontánní shromáždění, zákaz a rozpuštění shromáždění. Větší pozornost je věnována situacím, kdy dochází ke střetům mezi svolavateli a veřejnou správou, která má snahu zabránit některým shromážděním. Tak tomu bylo u otázky tzv. "oznámeného účelu" shromáždění, zkoumání osoby svolavatele nebo v případě vazby času a místa shromáždění k určitým historickým událostem. Tyto rozpory jsou postupně řešeny a vyjasňovány...
Právní úprava postavení politických stran
Šálek, Stanislav ; Jirásková, Věra (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
Shrnutí Předkládaná diplomová práce pojednává o politických stranách, přičemž se ve velké většině zabývá jejich právní úpravou. Nevyužívá však pouze právních předpisů a jejich ustanovení, ale snaží se rovněž zasadit existenci a činnost politických stran do širšího kontextu, který poskytuje politická věda. Předmět zájmu práce se omezuje na Českou republiku (resp. na její současné státní území a na politické strany, které na něm působily a působí), neboť zákonná úprava postavení politických stran je zasazena rovněž do kontextu českého ústavního pořádku. Současně jsou důkladně analyzovány pouze vybrané aspekty existence a činnosti politických stran, i když základní přehled o obecné právní úpravě politických stran v ČR práce rovněž poskytuje. Tato diplomová práce sestává celkem ze čtyř kapitol. První kapitola se věnuje historickému vývoji politického stranictví na území současné České republiky, a to jak z hlediska charakteristiky politických stran samotných (včetně výčtu nejvýznamnějších z nich), tak také s ohledem na jejich právní úpravu v jednotlivých historických obdobích, které předcházely přijetí současné platné právní úpravy politických stran. Druhá kapitola potom popisuje a analyzuje současnou platnou právní úpravu politických stran v České republice. Vychází z legislativního procesu, jenž předcházel...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 111 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Kudrna, J.
1 Kudrna, Jakub
3 Kudrna, Jaroslav
4 Kudrna, Jiří
1 Kudrna, Josef
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.