|
| |
|
|
Libeř. Proměny mikrosociální a hospodářsko-ekologické struktury raněnovověké vesnice ve středních Čechách
Kucrová, Veronika ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent)
Práce se zabývá populačním a přírodním vývojem středočeské vsi Libře v raném novověku. První část je zaměřena demograficky, sleduje sňatečnost, natalitu a mortalitu v časovém období 60. let 17. století až 40. let století devatenáctého. Vybrané vývojové trendy jsou komparovány s podobnými a zároveň také odlišnými lokalitami. Dílčí témata nabízí pohled do "každodennosti" vesnických obyvatel - strategie výběru partnerů, volba jména a kmotra dítěti, nejčastější příčiny úmrtí v jednotlivých věkových kategoriích apod. Nejdůležitějšími prameny pro historickou demografii jsou matriky a případně gruntovní knihy. Zpovědní seznamy a pamětní knihy doplňují dílčí detaily ke konkrétním lidem. Součástí této kapitoly je stručný vývoj farností, které se podílely na duchovní správě Libře. Druhá část práce studuje proměny přírodního prostoru a jeho využití, vytváření hranic obce a podoby extravilánu. Mezi sledované otázky patří také majetková příslušnost jednotlivých pozemků a její případná změna. Pramennou základnu tvoří jak písemné, tak i kartografické prameny, především katastry, gruntovní a pamětní knihy. Z historických mapových podkladů bylo využito především indikačních skic Stabilního katastru a tzv. 1. vojenského mapování. Ke kartografickým materiálům ze současnosti patří digitální mapové soubory geologického,...
|
|
|
Proměna kulturní krajiny v zázemí hlavního města: Dolnobřežansko v 16-19. století
Kucrová, Veronika ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Semotanová, Eva (oponent) ; Koumar, Jiří (oponent)
1 Veronika Kucrová: Proměna kulturní krajiny v zázemí hlavního města: Dolnobřežansko v 16. - 19. století Abstrakt Studie se věnuje problematice vývoje kulturní krajiny na panství Dolní Břežany v raném novověku, přesněji od konce 16. do poloviny 19. století. Těžištěm práce jsou tři důležité prvky: vývoj intravilánu vybraných vsí, sledování proměn krajiny mimo zastavěné a obydlené plochy (zejména lesa) a konečně zachycení hospodářských a dalších objektů v krajině - důvod jejich vzniku, užívání a případný zánik. Panství Dolní Břežany leží 16 km jižním směrem od Prahy, konstituovalo se postupně od 14. století, přičemž největšího nárůstu doznalo počátkem 17. století. Drobné šlechtické vlastníky vystřídali vlivní představitelé českého státu (rodina Ţelínských ze Sebuzína, Michna z Vacínova), až se roku 1713 stalo majitelem panství Pražské arcibiskupství. Díky tomu se většina historických písemných pramenů nachází v Archivu Pražského arcibiskupství, případně v archivu velkostatku. Nejdůležitější a časově nejnáročnější bylo užití metody usedlostní identifikace, která zahrnuje sledování právní kontinuity jednotlivých usedlostí. Výsledkem pak je zjištění doby vzniku konkrétních sídelních jednotek a následně i částí vesnic. Ke studiu byly využity převážně pozemkové knihy, pro dolnobřežanské panství dochovány již od...
|
|
| |
|
|
Libeř. Proměny mikrosociální a hospodářsko-ekologické struktury raněnovověké vesnice ve středních Čechách
Kucrová, Veronika ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent)
Práce se zabývá populačním a přírodním vývojem středočeské vsi Libře v raném novověku. První část je zaměřena demograficky, sleduje sňatečnost, natalitu a mortalitu v časovém období 60. let 17. století až 40. let století devatenáctého. Vybrané vývojové trendy jsou komparovány s podobnými a zároveň také odlišnými lokalitami. Dílčí témata nabízí pohled do "každodennosti" vesnických obyvatel - strategie výběru partnerů, volba jména a kmotra dítěti, nejčastější příčiny úmrtí v jednotlivých věkových kategoriích apod. Nejdůležitějšími prameny pro historickou demografii jsou matriky a případně gruntovní knihy. Zpovědní seznamy a pamětní knihy doplňují dílčí detaily ke konkrétním lidem. Součástí této kapitoly je stručný vývoj farností, které se podílely na duchovní správě Libře. Druhá část práce studuje proměny přírodního prostoru a jeho využití, vytváření hranic obce a podoby extravilánu. Mezi sledované otázky patří také majetková příslušnost jednotlivých pozemků a její případná změna. Pramennou základnu tvoří jak písemné, tak i kartografické prameny, především katastry, gruntovní a pamětní knihy. Z historických mapových podkladů bylo využito především indikačních skic Stabilního katastru a tzv. 1. vojenského mapování. Ke kartografickým materiálům ze současnosti patří digitální mapové soubory geologického,...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.