|
|
Souvislosti časného rodičovství v České republice: Životní strategie těhotných žen a matek do dvaceti let
Kyzlinková, Renáta ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Kocourková, Jiřina (oponent) ; Kuchařová, Věra (oponent)
SOUVISLOSTI ČASNÉHO RODIČOVSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE: ŽIVOTNÍ STRATEGIE TĚHOTNÝCH ŽEN A MATEK DO DVACETI LET Abstrakt Data získaná kvalitativním výzkumem prostřednictvím 58 polo-standardizovaných rozhovorů byla použita k analýze relativně širokého spektra životních situací spojených s těhotenstvím v raném věku. Autorka zjišťovala, jaké důvody stály za otěhotněním mladé dívky, jak respondentky na těhotenství reagovaly a jak se s ním vyrovnávaly, případně jak se změnily jejich životní strategie pod tlakem této nepředvídané události. Při studiu sexuálního chování adolescentních matek kladla autorka důraz na partnerskou komunikaci spojenou s prvním pohlavním stykem a na zvýšené riziko sexuálního zneužívání u zkoumané populace. Dále byla diskutována role původní rodiny v procesu tzv. "sexuální socializace". Pokud jde o rozhodovací proces týkající se otázky, zda si dítě ponechat či ne, autorka se soustředila zejména na vliv sociální opory. V této části studie byl také analyzován velmi důležitý fenomén spojený s časným rodičovstvím, a to fenomén "přání mít dítě". Práce se věnovala i tématům, jakými jsou budování rodiny jako samostatné jednotky či strategie bydlení poté, co se dívky rozhodly pro mateřství. Ve spojitosti s tím byla diskutována důležitost manželství a přítomnosti partnera pro těhotnou -náctiletou dívku....
|
|
|
Časování plodnosti napříč generacemi českých žen narozených v letech 1966-1990
Slabá, Jitka ; Kocourková, Jiřina (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent) ; Kuchařová, Věra (oponent)
Časování plodnosti napříč generacemi českých žen narozených v letech 1966-1990 Abstrakt: S ohledem na narůstající průměrný věk žen při narození prvního a druhého dítěte se tato práce zaměřuje na intenzitu a příčiny neplánovaného odkladu plodnosti optikou žen samotných. Práce převážně využívá data z kvantitativního šetření Ženy 2016 a z kvalitativního výzkumu Ženy 2019, které dotazovaly ženy narozené v letech 1966 až 1990. Použitými analytickými metodami byly nejen přístupy kvalitativního, ale taktéž kvantitativního charakteru. Hlavním přínosem práce je rozfázování procesu odkladu plodnosti. V prvním řadě je třeba rozlišit odklad plánovaný a neplánovaný, přičemž oba se podílejí na nárůstu průměrného věku žen při narození prvního dítěte. Druhým přínosem je pak zjištění o sekvenčním charakteru časování plodnosti, kdy v první fázi je realizace plodnosti odkládána v případě, že nejsou naplněny předpoklady pro založení rodiny (jmenovitě ukončení studia, stabilizace pozice na pracovním trhu či materiální zabezpečení rodiny). Ve druhé fázi je plodnost odkládána s ohledem na partnerskou situaci ženy a ve třetí fázi pak v důsledku zdravotních obtíží. S neplánovaným odkladem prvního dítěte se identifikovala až třetina dotázaných žen, které plánovaly přinejmenším jedno dítě. S neplánovaným odkladem druhého dítěte pak...
|
|
|
Praxe orgánů sociálně právní ochrany dětí při řešení rodičovských sporů
Hejnová, Kateřina ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Navrátil, Pavel (oponent) ; Kuchařová, Věra (oponent)
Oblast sociálně právní ochrany dětí je jednou z nejnáročnějších oblastí sektoru sociální ochrany a vyžaduje složitá a komplexní řešení, která mají zásadní vliv na život a fungování ohrožených dětí a jejich rodin. Jednou z praktických oblastí, na kterou se zaměřuje, je také agenda rodičovských sporů a související úprava poměrů k nezletilým dětem a styku. Disertační práce se věnuje praxi sociálních pracovníků a pracovnic oddělení sociálně právní ochrany dětí při obecních úřadech obcí s rozšířenou působností v České republice při řešení rodičovských sporů. Teoretická část práce nabízí právní, vzdělávací a kompetenční rámec tématu a zasazuje jej do roviny specifických aspektů a úskalí spojených s výkonem profese a praxí sociálních pracovníků a pracovnic. Obsahuje také doporučený postup práce s rodinou a případovou studii řešení rodičovských sporů na oddělení sociálně právní ochrany dětí Úřadu městské části Praha 8. Na jejich základě identifikuje znaky dobré praxe, které přispívají k naplňování nejlepšího zájmu dítěte. Jsou jimi participace rodiny do řešení případu, multidisciplinární spolupráce, transparentnost procesů a nestrannost, profesionalita a reflexivita pracovníka. Výzkumná část se zaměřuje na pochopení pracovních podmínek a postojů sociálních pracovníků a pracovnic oddělení sociálně právní...
|
|
|
Trvalá nebo dočasná změna? Uspořádání genderových rolí v rodinách s pečujícími otci
Maříková, Hana ; Buriánek, Jiří (vedoucí práce) ; Kozlová, Lucie (oponent) ; Kuchařová, Věra (oponent)
1 Abstrakt: Autorka se ve své disertační práci zaměřila na fenomén "pečujících otců", avšak nikoli primárně s cílem osvětlit proměnu podoby otcovství, nýbrž s cílem prozkoumat, zda přímá a celodenní péče o dítě ze strany otce vede k eliminaci genderových nerovností v rodině jak během období, kdy se otec zapojuje do péče o dítě jako primární pečovatel anebo jako spolupečovatel, tak i bezprostředně v období následujícím, kdy se navrací zpět na trh práce. Toto téma je tématem méně prozkoumaným v naší sociologii a vědách příbuzných než téma první. Participace otců na péči a výchově dítěte je přitom považována za jeden ze způsobů, jak narušit kulturní a sociální nerovnost mezi gendery. Autorka si v předkládané práci klade za cíl zodpovědět, zda v rodinách, kde se otcové zapojují do péče o děti v rané fázi jejich života, dochází k narušení genderových nerovností v rodině nebo zda se spíše jedná jen o modifikaci daného statusu quo. Klade si také otázku, kdy k nastolení genderové rovnosti v rodinách dochází (či může dojít) a jaký je vztah mezi genderovou rovností v rodině a genderovou nerovností v širší společnosti. Studie vychází ze speciálně realizovaného kvalitativního výzkumu uskutečněného v roce 2006 a v roce 2009 prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů. Cílem tohoto výzkumu bylo postihnout konstrukci...
|
|
|
Praxe orgánů sociálně právní ochrany dětí při řešení rodičovských sporů
Hejnová, Kateřina ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Navrátil, Pavel (oponent) ; Kuchařová, Věra (oponent)
Oblast sociálně právní ochrany dětí je jednou z nejnáročnějších oblastí sektoru sociální ochrany a vyžaduje složitá a komplexní řešení, která mají zásadní vliv na život a fungování ohrožených dětí a jejich rodin. Jednou z praktických oblastí, na kterou se zaměřuje, je také agenda rodičovských sporů a související úprava poměrů k nezletilým dětem a styku. Disertační práce se věnuje praxi sociálních pracovníků a pracovnic oddělení sociálně právní ochrany dětí při obecních úřadech obcí s rozšířenou působností v České republice při řešení rodičovských sporů. Teoretická část práce se opírá o konceptualizaci praxe perspektivou dynamického modelu praxe Karen Healy, který staví na působení vzájemně interagujících kontextů, tj. kontextu institucionálního, kontextu profese, kontextu zakázky a kontextu osobní výbavy pracovníka, a jednotlivé tyto kontexty s ohledem na specifickou agendu řešení rodičovských sporů podrobně mapuje. Empirická část má za cíl určit variabilitu v praxi sociálních pracovníků a pracovnic oddělení sociálně právní ochrany dětí při obecních úřadech obcí s rozšířenou působností v České republice při řešení rodičovských sporů. V rámci smíšené studie, která kombinovala kvalitativní a kvantitativní metodologii, byla identifikována typologie defenzivní praxe, reflexivní praxe a intuitivní...
|
|
|
Praxe orgánů sociálně právní ochrany dětí při řešení rodičovských sporů
Hejnová, Kateřina ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Navrátil, Pavel (oponent) ; Kuchařová, Věra (oponent)
Oblast sociálně právní ochrany dětí je jednou z nejnáročnějších oblastí sektoru sociální ochrany a vyžaduje složitá a komplexní řešení, která mají zásadní vliv na život a fungování ohrožených dětí a jejich rodin. Jednou z praktických oblastí, na kterou se zaměřuje, je také agenda rodičovských sporů a související úprava poměrů k nezletilým dětem a styku. Disertační práce se věnuje praxi sociálních pracovníků a pracovnic oddělení sociálně právní ochrany dětí při obecních úřadech obcí s rozšířenou působností v České republice při řešení rodičovských sporů. Teoretická část práce nabízí právní, vzdělávací a kompetenční rámec tématu a zasazuje jej do roviny specifických aspektů a úskalí spojených s výkonem profese a praxí sociálních pracovníků a pracovnic. Obsahuje také doporučený postup práce s rodinou a případovou studii řešení rodičovských sporů na oddělení sociálně právní ochrany dětí Úřadu městské části Praha 8. Na jejich základě identifikuje znaky dobré praxe, které přispívají k naplňování nejlepšího zájmu dítěte. Jsou jimi participace rodiny do řešení případu, multidisciplinární spolupráce, transparentnost procesů a nestrannost, profesionalita a reflexivita pracovníka. Výzkumná část se zaměřuje na pochopení pracovních podmínek a postojů sociálních pracovníků a pracovnic oddělení sociálně právní...
|
|
|
A second child in the family - The consequences of changing family and fertility patterns in the Czech Republic
Šťastná, Anna ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Kocourková, Jiřina (oponent) ; Kuchařová, Věra (oponent)
Druhé dítě v rodině - souvislosti měnících se rodinných a reprodukčních vzorců v České republice Anna Šťastná Abstrakt Disertační práce je věnovaná plodnosti druhého pořadí a modelu dvoudětné rodiny v kontextu měnících se společenských a strukturálních podmínek v České republice. Studie zkoumá podmínky a kontext narození druhého dítěte i obecné hodnoty spojované s dětmi a rodičovstvím a obsahuje diskusi vybraný faktorů souvisejících s rozhodovacím procesem ohledně narození druhého dítěte. Autorka analyzuje také determinanty narození druhého dítěte v české společnosti a pravděpodobnost narození druhého dítěte s ohledem na vybrané proměnné na mikro-sociální úrovni a pokouší se postihnout procesy, které působí na zvyšování či snižování intenzity narození druhého dítěte mezi různými skupinami žen. Specifickou pozornost v tomto ohledu věnuje vlivu vzdělání a partnerské historie potenciálních matek. Studie je rozdělena do tří tematických částí. Po úvodních kapitolách je první část věnována vývoji porodnosti a proměnám reprodukčních vzorců v České republice v průběhu několika posledních desetiletí, proměně (společenského) kontextu, ve kterém je reprodukce realizována, ale také teoretickým koncepcím, které se zabývají vysvětlením výrazných proměn reprodukčního chování v posledních 20 letech. Druhá část studie je...
|
|
|
Rodinná a pracovní uspořádání v kontextu společenských změn v České republice po roce 1989. Proměny rodinných a pracovních startů
Chaloupková, Jana ; Hamplová, Dana (vedoucí práce) ; Buriánek, Jiří (oponent) ; Kuchařová, Věra (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra sociologie Studijní program: sociologie Rodinná a pracovní uspořádání v kontextu společenských změn v České republice po roce 1989. Proměny rodinných a pracovních startů Mgr. Jana Chaloupková Vedoucí práce: PhDr. Dana Hamplová, Ph.D. 2011 Abstrakt dizertační práce Tato dizertační práce se věnuje analýze změn pracovních a rodinných startů mladých mužů a žen v České republice. Srovnává počátky rodinných a pracovních drah lidí, kteří vstupovali do dospělosti v 90. letech 20. století, a těch, kteří prožívali své rodinné a profesní starty před rokem 1989. Teoretická a metodologická východiska předkládané práce čerpají z holistického přístupu ke studiu životní dráhy a analýzy sekvencí. Empirické analýzy se soustředí na tři oblasti: 1) normativní kontext rodinných a pracovních startů, 2) vývoj variability rodinných a pracovních startů, 3) analýzu podobnosti (typů) raných rodinných a pracovních drah. S použitím dat ISSP 2002 jsem sledovala sekvenci rodinných a pracovních statusů v období mezi 18. a 35. rokem věku. Analýzy normativního kontextu ukazují, že ve většině evropských zemí je sociální definice dospělosti spojována silněji s dosažením ekonomické nezávislosti než se založením rodiny. V české společnosti převládá norma modifikované tradiční rodinné dráhy...
|
|
|
Trvalá nebo dočasná změna? Uspořádání genderových rolí v rodinách s pečujícími otci
Maříková, Hana ; Buriánek, Jiří (vedoucí práce) ; Kozlová, Lucie (oponent) ; Kuchařová, Věra (oponent)
1 Abstrakt: Autorka se ve své disertační práci zaměřila na fenomén "pečujících otců", avšak nikoli primárně s cílem osvětlit proměnu podoby otcovství, nýbrž s cílem prozkoumat, zda přímá a celodenní péče o dítě ze strany otce vede k eliminaci genderových nerovností v rodině jak během období, kdy se otec zapojuje do péče o dítě jako primární pečovatel anebo jako spolupečovatel, tak i bezprostředně v období následujícím, kdy se navrací zpět na trh práce. Toto téma je tématem méně prozkoumaným v naší sociologii a vědách příbuzných než téma první. Participace otců na péči a výchově dítěte je přitom považována za jeden ze způsobů, jak narušit kulturní a sociální nerovnost mezi gendery. Autorka si v předkládané práci klade za cíl zodpovědět, zda v rodinách, kde se otcové zapojují do péče o děti v rané fázi jejich života, dochází k narušení genderových nerovností v rodině nebo zda se spíše jedná jen o modifikaci daného statusu quo. Klade si také otázku, kdy k nastolení genderové rovnosti v rodinách dochází (či může dojít) a jaký je vztah mezi genderovou rovností v rodině a genderovou nerovností v širší společnosti. Studie vychází ze speciálně realizovaného kvalitativního výzkumu uskutečněného v roce 2006 a v roce 2009 prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů. Cílem tohoto výzkumu bylo postihnout konstrukci...
|
|
| |
host ::
RSS.