|
|
Hnutí Tea Party a jeho vliv na domácí politickou scénu v USA
Kucer, Maxim ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent) ; Calda, Miloš (oponent)
Hnutí Tea Party se na americké politické scéně objevilo koncem roku 2007 během prezidentské volební kampaně republikánského kongresmana Rona Paula. Z Tea Party se zanedlouho stala významná politická síla, která ve volbách do Kongresu Spojených států v roce 2010 dokázala prosadit své kandidáty a vytvořila tlak na etablované politické strany, aby více dbaly na vůli "obyčejných Američanů". Tato práce, jež je koncipována především jako analýza politického dění, zkoumá, jak toto grassroots hnutí vzniklo a jak se jeho činnost podepsala na vývoji domácí politické scény ve Spojených státech. Zasazením do širšího historického a socio-kulturního kontextu se práce zároveň pokouší nabídnout představu o jeho možné budoucnosti. Diplomová práce je rozdělena do tří hlavních kapitol. První část obsahuje pohled na historické kořeny současné Tea Party a zrod populismu v USA. Druhá kapitola se zabývá vznikem hnutí a významnými organizacemi, které se s ním začaly spojovat a měly vliv na jeho působení. Třetí část je zaměřena na nejvýznamnější protesty Tea Party a formou case study hodnotí její vliv ve volbách do Kongresu v roce 2010.
|
|
|
Proces americko-sovětského odzbrojování na konci 70. let
Kucer, Maxim ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá procesem americko-sovětského odzbrojování během 70. let s primárním zaměřením na pohled z americké strany, přičemž hlavní důraz je dán na období administrativy prezidenta Cartera. Práce zkoumá proces odzbrojování od jeho začátku, tj. za administrativy Richarda Nixona, kdy došlo k podepsání klíčové smlouvy SALT I (1972), pokračuje obdobím prezidenta Geralda Forda, za něhož vešla v platnost Vladivostocká dohoda (1974), až po Jimmyho Cartera, kdy došlo k podpisu SALT II (1979) a jeho neúspěšné ratifikaci v americkém Senátu. V kapitolách jsou kromě průběhu jednání rozebírány i hlavní oblasti, které byly pro vyjednávání zásadní, a také přístupy jednotlivých administrativ k vztahům se Sovětským svazem.
|
|
|
Prison Privatization in the United States: The Limits and Consequences of the Transfer of Public Power into Private Hands
Kršková, Martina ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Kucer, Maxim (oponent)
Diplomová práce Privatizace vězení v USA: důsledky a limity převodu kompetencí státu do soukromých rukou představuje vybrané důsledky privatizace vězeňství ve Spojených státech amerických. Přestože v USA se novodobý fenomén privatizace vězeňství objevuje poprvé až na začátku osmdesátých let dvacátého století, fungování soukromých "věznic" zde má dlouhou historii. Z tohoto důvodu je nejprve představena privatizace vězeňství v obecné rovině - historie a filosofie. Následují příčinné faktory, které vedly k rozhodnutí privatizovat věznice - přeplněnost věznic, tlak na veřejné rozpočty a tzv. PIE Program, který umožnil mezistátní obchodování s výrobky vězňů. Práce dále na základě detailních statistik ilustruje strmý růst ve vězeňské populaci, na což je následně navázáno důsledky z toho vyplývajícími - narůstající daňová zátěž, demografické změny v populaci nejvíce zatížené uvězňováním a krize trestního systému. Není zde opomenuta ani často zmiňovaná otázka ekonomické výhodnosti privatizační politiky ve vězeňském sektoru a její kritika. Důležitou roli hraje také představení tzv. vězeňsko-průmyslového komplexu, který označuje propojení byrokratických, politických a ekonomických zájmů, které vedou ke zvýšenému tlaku na udržování nebo růst vězeňské populace, a s tím související zvýšené výdaje na vězeňství.
|
|
|
Americký návrat do Asie: Myanmar jako případová studie podpory šíření demokracie v letech 2011 až 2016
Grmelová, Lucie ; Kucer, Maxim (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Šíření demokracie, tradiční prvek americké zahraniční politiky, byl využíván i v zahraniční politice prezidenta Baracka Obamy skrze otevřené dialogy a vzájemnou spolupráci i s nedemokratickými státy. Spojené státy během Obamova prezidentského úřadu obnovily a navázaly diplomatické vztahy s mnoha státy přehlíženými předchozími americkými administrativami. Tato práce se konkrétně zabývá zahraniční koncepcí druhého prezidentského úřadu Baracka Obamy, návratu do Asie a podpory demokracie, která patřila mezi hlavní pilíře této politiky. Hlavním cílem práce je argumentovat, zda koncentrovanější přítomnost a působení Spojených států v letech 2011 až 2016 v jihovýchodní Asii podpořila demokratický růst nebo naopak vedla k demokratickému úpadku v zemích tohoto regionu. Konkrétně Myanmar procházel od roku 2010 významnou politickou transformací. Dlouholetý vojenský režim zavedl uvolňující reformy, které pomalu utvářely širší pole působnosti pro demokratickou opozici a vedly ke zmírnění sankční a izolační politiky západního světa. Změny v myanmarské vládě v letech 2011 až 2016, americká politika vůči Myanmaru a normalizace americko-myanmarských vztahů budou součástí případové studie, která dodá konkrétní příklad postojů tehdejší americké administrativy v politice návratu do Asie.
|
|
|
Americký návrat do Asie: Myanmar jako případová studie podpory šíření demokracie v letech 2011 až 2016
Grmelová, Lucie ; Kucer, Maxim (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Šíření demokracie, tradiční prvek americké zahraniční politiky, byl využíván i v zahraniční politice prezidenta Baracka Obamy skrze otevřené dialogy a vzájemnou spolupráci i s nedemokratickými státy. Spojené státy během Obamova prezidentského úřadu obnovily a navázaly diplomatické vztahy s mnoha státy přehlíženými předchozími americkými administrativami. Tato práce se konkrétně zabývá zahraniční koncepcí druhého prezidentského úřadu Baracka Obamy, návratu do Asie a podpory demokracie, která patřila mezi hlavní pilíře této politiky. Hlavním cílem práce je argumentovat, zda koncentrovanější přítomnost a působení Spojených států v letech 2011 až 2016 v jihovýchodní Asii podpořila demokratický růst nebo naopak vedla k demokratickému úpadku v zemích tohoto regionu. Konkrétně Myanmar procházel od roku 2010 významnou politickou transformací. Dlouholetý vojenský režim zavedl uvolňující reformy, které pomalu utvářely širší pole působnosti pro demokratickou opozici a vedly ke zmírnění sankční a izolační politiky západního světa. Změny v myanmarské vládě v letech 2011 až 2016, americká politika vůči Myanmaru a normalizace americko-myanmarských vztahů budou součástí případové studie, která dodá konkrétní příklad postojů tehdejší americké administrativy v politice návratu do Asie.
|
|
|
Shell na Aljašce: cesta k udržitelnému rozvoji?
Křístek, Matěj ; Kucer, Maxim (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
S klimatickými změnami, které se vlivem globálního oteplování v arktických oblastech projevují, se otevírá ropným společnostem unikátní možnost rozšířit své zásoby ropy. Avšak i přes nejmodernější techniku přináší operace v oblasti Arktidy a Arktického oceánu obrovské technické překážky. Následky případné katastrofy by v první řadě nesli místní původní obavatelé, kteří jsou na svém okolním životním prostředí závislí. Bakalářská práce se zaměřuje na aktivitu ropné společnosti Royal Dutch Shell na Aljašce v letech 2005-2015, kterou analyzuje z pohledu teorie udržitelného rozvoje a z hlediska problematiky společenské odpovědnosti firem. Práce se snaží odpovědět na otázku, zda se dá aktivita Shellu ve sledovaném období a terioritoriu hodnotit jako společensky odpovědná a udržitelná. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Japonsko-čínské spory o souostroví Senkaku a potenciál vzniku ozbrojeného konfliktu
Martinek, David ; Kucer, Maxim (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje potenciál konfliktu okolo sporných ostrovů Senkaku/ Diaoyu, které se nachází ve Východočínském moři. Mezi aktéry v této oblasti jsou považovány Japonsko, Čína a Spojené státy americké. Práce zkoumá jejich bezpečnostní politiku, vojenské síly a aktivitu ve sporné oblasti ostrovů. Z práce je patrné, že mezi Japonskem a Čínou existuje konflikt okolo sporných ostrovů, avšak současný konflikt není v ozbrojené fázi a ani v následujících letech ozbrojený konflikt není pravděpodobný. Ovšem ozbrojený incident mezi vojenskými silami Japonska a Číny okolo sporných ostrovů je možný. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Prison Privatization in the United States: The Limits and Consequences of the Transfer of Public Power into Private Hands
Kršková, Martina ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Kucer, Maxim (oponent)
Diplomová práce Privatizace vězení v USA: důsledky a limity převodu kompetencí státu do soukromých rukou představuje vybrané důsledky privatizace vězeňství ve Spojených státech amerických. Přestože v USA se novodobý fenomén privatizace vězeňství objevuje poprvé až na začátku osmdesátých let dvacátého století, fungování soukromých "věznic" zde má dlouhou historii. Z tohoto důvodu je nejprve představena privatizace vězeňství v obecné rovině - historie a filosofie. Následují příčinné faktory, které vedly k rozhodnutí privatizovat věznice - přeplněnost věznic, tlak na veřejné rozpočty a tzv. PIE Program, který umožnil mezistátní obchodování s výrobky vězňů. Práce dále na základě detailních statistik ilustruje strmý růst ve vězeňské populaci, na což je následně navázáno důsledky z toho vyplývajícími - narůstající daňová zátěž, demografické změny v populaci nejvíce zatížené uvězňováním a krize trestního systému. Není zde opomenuta ani často zmiňovaná otázka ekonomické výhodnosti privatizační politiky ve vězeňském sektoru a její kritika. Důležitou roli hraje také představení tzv. vězeňsko-průmyslového komplexu, který označuje propojení byrokratických, politických a ekonomických zájmů, které vedou ke zvýšenému tlaku na udržování nebo růst vězeňské populace, a s tím související zvýšené výdaje na vězeňství.
|
|
|
Formace hnutí Tea Party
Bicková, Eliška ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Kucer, Maxim (oponent)
Tea Party působí na americkou politiku od roku 2009, kdy za účelem omezení státních zásahů do ekonomiky začala pod názvem někdejšího revolučního hnutí organizovat masové protesty. V prvních letech bylo její působení doprovázeno značným očekáváním a často mylnými odhady jejího potenciálu. Příznivce Tea Party lze velmi těžko charakterizovat, neboť se k ní hlásí velmi pestrá skupina Američanů, od tzv. křesťanské pravice (Religious Right) po ekonomické liberály a radikální populisty, což velmi usnadňuje kritiku z různých stran. Mezi nejčastější předměty kritiky Tea Party patří obvinění z rasistického smýšlení a poněkud rigidnímu přístupu k sociální problematice, o což se zasadili i někteří její kandidáti do Kongresu. Politickou radikalizaci v celonárodním měřítku, o kterou se Tea Party podle mnohých zdrojů zasadila, však nelze potvrdit, spíše se jedná o názorově silně diferenciovaný Kongres. Volby v roce 2010 a 2012 sice přivedly do Kongresu skupinu jejích zastánců, nejednalo se však o tak výrazný úspěch, jak její příznivci očekávali. Tea Party začala působit v kongresu prostřednictvím Tea Party Caucusu, jehož členové se řadili k nejvíce aktivním kongresmanům, jejich úspěšnost je však zpochybnitelná. Během roku 2013 se v rámci GOP začala formovat uskupení, která si stanovila za cíl tvořit protiváhu Tea Party a...
|
|
|
Hnutí Tea Party a jeho vliv na domácí politickou scénu v USA
Kucer, Maxim ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent) ; Calda, Miloš (oponent)
Hnutí Tea Party se na americké politické scéně objevilo koncem roku 2007 během prezidentské volební kampaně republikánského kongresmana Rona Paula. Z Tea Party se zanedlouho stala významná politická síla, která ve volbách do Kongresu Spojených států v roce 2010 dokázala prosadit své kandidáty a vytvořila tlak na etablované politické strany, aby více dbaly na vůli "obyčejných Američanů". Tato práce, jež je koncipována především jako analýza politického dění, zkoumá, jak toto grassroots hnutí vzniklo a jak se jeho činnost podepsala na vývoji domácí politické scény ve Spojených státech. Zasazením do širšího historického a socio-kulturního kontextu se práce zároveň pokouší nabídnout představu o jeho možné budoucnosti. Diplomová práce je rozdělena do tří hlavních kapitol. První část obsahuje pohled na historické kořeny současné Tea Party a zrod populismu v USA. Druhá kapitola se zabývá vznikem hnutí a významnými organizacemi, které se s ním začaly spojovat a měly vliv na jeho působení. Třetí část je zaměřena na nejvýznamnější protesty Tea Party a formou case study hodnotí její vliv ve volbách do Kongresu v roce 2010.
|
host ::
RSS.