|
|
Hodnocení kvality života pacientů s epilepsií pomocí dotazníku QOLIE-31
Zývalová, Aneta ; Vlček, Jiří (vedoucí práce) ; Kubová, Hana (oponent)
KVALITA ŽIVOTA U EPILEPSIE Student: Zývalová Aneta Vedoucí diplomové práce: Vlček J. Konzultant: Tlustá E. Katedra sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika Úvod: Cílem komplexní protizáchvatové léčby by mělo být zlepšení kvality života, nikoliv pouze potlačování záchvatů. Cíl: Zhodnotit úroveň kvality života u pacientů s epilepsií a faktory, které ji ovlivňují. Metodika: Pacientům s diagnózou epilepsie docházejícím do Centra pro epilepsii a epileptochirurgii Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze byl rozdáván dotazník QOLIE-31. V období 2005-2006 dotazník vyplnilo 58 pacientů. Klinické a demografické údaje jsme získali ze zdravotnické dokumentace (41 pacientů). Výsledky: Průměrný věk pacientů byl 37 let; 66,7 % bylo žen. Z hlediska pracovního zařazení byla nejpočetnější skupina pracujících a studujících (26 pacientů), dále s částečným či plným invalidním důchodem (11 pacientů. Více než 12 záchvatů za rok mělo 19 pacientů, 15 pacientů bylo 2 a více let bez záchvatů. 1. U oblastí QOL "Seizure Worry", "Social Function" a "Overall Score" měli úplně či částečně kompenzovaní pacienti významně kladnější hodnocení (p < 0,05). 2. Pohlaví pacientů nemělo statisticky významný vliv na kvalitu života. 3. S narůstajícím věkem měli pacienti...
|
|
|
Analýza léčby pacientů se záchvatovým onemocněním dispenzarizovaných ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze
Frýdlová, Dana ; Vlček, Jiří (vedoucí práce) ; Kubová, Hana (oponent)
Analýza léčby pacientů se záchvatovým onemocněním dispenzarizovaných ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze Student: Frýdlová D. Vedoucí diplomové práce: Vlček J. Konzultant: Tlustá E. Katedra sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Universita Karlova v Praze, Česká republika Úvod: Studie sledující výběr léčiv v terapii epilepsie jsou důležitou součástí hodnocení léčby epilepsie a rizik antiepileptické terapie. Cíl: Popsat skupinu pacientů s epilepsií, sledovat výběr antiepileptik a nežádoucí účinky léčby. Metodika: Data byla sbírána v období 2005 - 2006 z lékařských záznamů ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze. Do studie byli zahrnuti dospělí pacienti (n = 97) s diagnózou epilepsie. Výsledky: Průměrný věk pacientů byl 55 let, rozsah 17 - 72 let. Převažovaly ženy (62 %). Více než polovina pacientů trpěla parciálními záchvaty (62 %). V našem souboru bylo 31 % pacientů plně kompenzovaných, 39 % nekompenzovaných. Vysoký podíl pacientů (65 %) užíval polyterapii. Nejvíce předepisovaným lékem byl lamotrigin (20,4 % případů), dále valproát (18,3 %) a karbamazepin (16,7 %). Pacienti s monoterapií (34) užívali nejvíce valproát (29,4 %), lamotrigin (29,4 %), karbamazepin (17,6 %), levetiracetam (11,8 %). LTG byl více předepisován u žen, VAL u mužů. Během celé léčby se u...
|
|
|
Ovlivňuje status epilepticus v průběhu časného postnatálního období psychomotorický vývoj laboratorního potkana?
Boťchová, Lenka ; Kubová, Hana (vedoucí práce) ; Mareš, Pavel (oponent)
Bibliografická identifikace Jméno a příjmení autora: Bc. Lenka Boťchová Název diplomové práce: Ovlivňuje status epilepticus v průběhu časného postnatálního období psychomotorický vývoj laboratorního potkana? Pracoviště: Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství Vedoucí diplomové práce: Doc. PharmDr. H. Kubová, DrSc. Rok obhajoby diplomové práce: 2013 Abstrakt: Cílem studie bylo zhodnotit vliv epileptického statu (status epilepticus, SE) probíhajícího v časné fázi postnatálního vývoje na psychomotorický vývoj laboratorního potkana. Experimentálně vyvolaný SE je nejčastějším modelem epileptogeneze, tedy procesu vedoucího ke vzniku epilepsie a typických komorbidit. Vliv časného SE byl studován na lithium/pilokarpinovém modelu epileptického statu indukovaném u 12-ti denních mláďat potkana, u nichž byly sledovány výsledky "open field" testu do 32. dne života, tedy až do začátku puberty. Hodnoceny byly změny kognice, celkové lokomoce a projevy anxiety. Výsledky ukazují, že v krátkých intervalech po SE (do 1 měsíce) nedochází ke zhoršení kognitivních funkcí ve smyslu poruchy habituace, byla však zjištěna krátkodobá tendence k hyperaktivitě a zhoršená přizpůsobivost experimentálním podmínkám z důvodu zvýšení anxiety zvířat. Motoricky se SE zvířata nelišila od kontrolní skupiny.
|
|
|
Důsledky časného stresu pro další vývoj mozku
Hanišová, Lucie ; Kubová, Hana (vedoucí práce) ; Hejnová, Lucie (oponent)
Negativní zkušenost v průběhu tzv. kritických vývojových period může vést ke zvýšenému riziku výskytu mentálních problémů či k ovlivnění průběhu neuropsychiatrických onemocnění v pozdějším životě. Důsledky časného stresu jsou závislé na věku, kdy byl stres vyvolán, pohlaví jedince, jeho dispozicích a jsou významně ovlivněny i charakterem stresoru. Mezi nejvýznamnější kritické vývojové periody patří kromě období prenatálního i doba časně po narození a dále období adolescence. Studie s použitím laboratorních zvířat, které umožňují přesně charakterizovat stresor i ostatní vnější i vnitřní faktory, působící na daného jedince, jasně ukazují negativní dopad působení především sociálního stresu na další vývoj jedince. Animální studie zároveň umožňují postupně identifikovat molekulární, celulární i strukturální změny, ke kterým působením stresoru dochází, a jejich roli ve vzniku pozdějších mentálních problémů.
|
|
|
Consequences of early ischemic hippocampal lesion in rats
Mátéffyová, Adela ; Kubová, Hana (vedoucí práce) ; Mareš, Jan (oponent) ; Brázdil, Milan (oponent) ; Kozler, Petr (oponent)
Stroke is an important cause of neurological morbidity in infants and children, with an incidence of approximately 8 cases per 100000 per year (Giroud et af. 1995). In chi ldren, stroke is often under-recognized/unrecognized because of variation in the presentation, evaluation, and diagnosis. In many cases, asyrnmetry of reaching and grasping, failure to reach developmental milestones, or post-neonatal seizures that appear some months after the acute event are the only mark of previous stroke. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Hipokampální neurogeneze v dospělém mozku a jeji změny v neuropsychiatrických onemocneních
Brukhnová, Alena ; Kubová, Hana (vedoucí práce) ; Červená, Kateřina (oponent)
Cílem mé bakalářské práce je shrnutí základních poznatků o neurogenezi v oblasti gyrus dentatus v hipokampu dospělého mozku. Zabývám se průběhem maturace, migrace nezralých neuronů a také funkční významností neurogeneze právě v dané oblasti. V dospělém mozku je velmi důležitá pro správné prostorové vnímání a učení. V další kapitole se zaměřuji na některé významné neurodegenerativní i neuropsychiatrické onemocnění, jako je epilepsie, Alzheimerova choroba nebo deprese. V průběhu každé z nich dochází k různorodým změnám a abnormalitám v neurogenezi v hipokampální oblasti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Úloha neurogeneze ve vzniku epilepsie a epileptických komorbidit.
Černíková, Nela ; Kubová, Hana (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Produkce nových neuronů z proliferujících progenitorových buněk je v mozku savců zachována po celou dobu života a je významnou podmínkou normálního fungování mozku. Změny neurogeneze se podílejí na vzniku některých poruch nervového systému například epilepsie či psychiatrických onemocnění. Experimentální studie naznačují možné spojení mezi poruchami neurogeneze a změnami chování v epileptickém mozku. I když epilepsie začíná u 50% pacientů v dětství a výskyt některých psychiatrických problémů, zejména deprese, je vyšší u dětských pacientů s epilepsií, než u ostatní populace, je tato problematika studována především u dospělých jedinců.
|
host ::
RSS.