Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Emotional transition and nonstructural changes in mouse models of autism
Nováková, Rozálie ; Kubik-Zahorodna, Agnieszka (vedoucí práce) ; Bendová, Zdeňka (oponent)
Poruchy autistického spektra jsou skupinou neurovývojových poruch, které se projevují stereotypním chováním a poruchou v sociálním chování a komunikaci. Celková etologická heterogenita zatím stále nebyla plně objasněna. Je proto žádoucí se zaměřit na experimentální výzkum, zejména s využitím animálních modelů, s jejichž pomocí lze vyvíjet léčiva či hledat cesty k plnému uzdravení. V této práci proto navrhuji novou modifikaci testu pro evaluaci přenosu emoční informace mezi myšmi, která by znatelně rozšířila množství informace o sociálním chování myší získaném behaviorálními testy. Protokol podobného testu byl již nedávno publikován, nicméně se zatím stále ještě nezařadil do baterie běžných behaviorálních testů pro myši. Výsledky potvrzují možnost měření přenosu strachu mezi myšmi, ovšem pouze během jejich přímé komunikace s pomocí etologické evaluace a nikoli následovně skrze standardizovaný test měřící úroveň úzkosti. Self-grooming, tedy péče o srst, se ukázala být jediným etologickým parametrem natolik citlivým, aby ukázal signifikantní rozdíl mezi stresovanou a kontrolní skupinou, může být proto považován za nejvhodnější parametr pro danou evaluaci. Nicméně, statistické výsledky byly značně ovlivněné vysokou variabilitou individuálního chování jednotlivých myší. Behaviorální test přenosu emoční...
Automatizované monitorování chování jako nové paradigma ve výzkumu depresivní choroby
Revayová, Anna ; Valeš, Karel (vedoucí práce) ; Kubik-Zahorodna, Agnieszka (oponent)
Rychle nastupující antidepresivní účinek ketaminu udává nový směr ve výzkumu depresivní poruchy, jeho efekt byl hodnocen v této práci. Hlavním zaměřením práce však jsou nové metodologické přístupy ve výzkumu depresivní poruchy. Hlavní důraz je kladen na možnost využití automatizovaného monitorování chování. Prvním cílem této práce bylo stanovit antidepresivní účinek ketaminu v testu nuceného plavání s použitím software umožňujícího automatizované sledování chování. Druhým cílem bylo stanovit fosforylovaný Mammalian target of rapamycin (mTOR) ve vzorcích z prvního experimentu pomocí metody Enzyme-Linked ImmunoSorbent Assay (ELISA). Posledním cílem této práce bylo zavést a zhodnotit využití fenotypizačních boxů ve fenotypizaci modelu olfaktorické bulbektomie a zhodnotit efekt ketaminu v pozorovaném fenotypu. K fenotypizaci byl použit software umožňující automatizované monitorování chování. Ketamin neprokázal antidepresivní účinek v testu nuceného plavání, toto pozorování mohlo být ovlivněno kmenem myši a zvolenou dávkou. Citlivost tohoto testu k experimentálnímu protokolu ukazuje na jeho nedostatečnou validitu. Naměřená změna hladiny fosforylovaného mTOR byla v souladu s behaviorálními výsledky. Data získaná z fenotypizační boxů neukázaly signifikantní rozdíl mezi bulbektomizovanými a kontrolními...
Application of new methods and technologies in mice models of autism research
Nováková, Rozálie ; Kubik-Zahorodna, Agnieszka (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Porucha autistického spektra (PAS), pervazivní neurovývojové onemocnění, se vyskytuje u 2 % světové populace. Jedinci s PAS nevykazují pouze repetitivní chování, narušené sociální chování a poruchu komunikace, ale také mnoho komorbidních onemocnění. Přesná patologie je stále neznámá, ale z dosavadních studií vyplývá, že by tato porucha mohla být způsobena komplexní kombinací faktorů genetických, epigenetických a faktorů prostředí. Myší modely s PAS umožňují získání širších informací o této nemoci a mohou přispět k vývoji léčiv či dokonce mohou vést k nalezení cesty vyléčení autismu. Jelikož je známo přes tisíc genů spojených s PAS, existuje i obrovské množství myších modelů. Toto množství vytváří tlak na zvýšení efektivity a automatizaci behaviorálních testů. Dva nové přístupy se snaží vyhovět těmto požadavkům: Intellicage - nová plně automatizovaná klec vytvořená pro vysoce detailní dlouhodobé sledování spontánního chování a kognitivních schopností myší v jejich domácím prostředí - a Digitally Ventilated Cage (DVC) - standardní domácí klec kontinuálně sledující aktivitu myší. Tyto a další vlastnosti dělají z obou užitečný nástroj ke studiu behaviorálního chování myší a hlavně myších modelů s PAS.
Application of new methods and technologies in mice models of autism research
Nováková, Rozálie ; Kubik-Zahorodna, Agnieszka (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Porucha autistického spektra (PAS), pervazivní neurovývojové onemocnění, se vyskytuje u 2 % světové populace. Jedinci s PAS nevykazují pouze repetitivní chování, narušené sociální chování a poruchu komunikace, ale také mnoho komorbidních onemocnění. Přesná patologie je stále neznámá, ale z dosavadních studií vyplývá, že by tato porucha mohla být způsobena komplexní kombinací faktorů genetických, epigenetických a faktorů prostředí. Myší modely s PAS umožňují získání širších informací o této nemoci a mohou přispět k vývoji léčiv či dokonce mohou vést k nalezení cesty vyléčení autismu. Jelikož je známo přes tisíc genů spojených s PAS, existuje i obrovské množství myších modelů. Toto množství vytváří tlak na zvýšení efektivity a automatizaci behaviorálních testů. Dva nové přístupy se snaží vyhovět těmto požadavkům: Intellicage - nová plně automatizovaná klec vytvořená pro vysoce detailní dlouhodobé sledování spontánního chování a kognitivních schopností myší v jejich domácím prostředí - a Digitally Ventilated Cage (DVC) - standardní domácí klec kontinuálně sledující aktivitu myší. Tyto a další vlastnosti dělají z obou užitečný nástroj ke studiu behaviorálního chování myší a hlavně myších modelů s PAS.
Změny motorických funkcí u myšího modelu cerebelární degenerace v průběhu ontogeneze
Šalomová, Martina ; Jelínková, Dana (vedoucí práce) ; Kubik-Zahorodna, Agnieszka (oponent)
Mozeček zasahuje do řady důležitých a komplexních procesů v organismu. Zajišťuje koordinaci pohybů, motorické učení a hraje významnou roli v kognitivních a afektivních funkcích. Při cerebelárních degeneracích se tak setkáváme nejen s motorickými poruchami, ale i s behaviorálními abnormalitami, které se souhrnně označují jako kognitivně-afektivní syndrom. Cílem práce bylo, pomocí přístrojů pro kvantitativní analýzu chůze a rotarodu, zkoumat motorické funkce v průběhu ontogeneze u myších modelů hereditární cerebelární degenerace - mutantních myší Lurcher a Purkinje cell degeneration. Dalším cílem bylo sledovat vliv fyzické aktivity na míru ataxie a projevy myší v klasických behaviorálních testech. Výsledky potvrdily významné rozdíly motorických schopností mezi mutanty a zdravými myšmi. Odlišnosti byly pozorované i u některých parametrů chůze, především v rychlosti chůze a parametrech s ní korelujících. Během ontogeneze se motorické funkce u většiny skupin myší nezměnily, s výjimkou myší pcd, které zhoršily svůj výkon na rotarodu. Vliv fyzické aktivity nebyl, vyjma testu nuceného plavání, zjištěn. Fyzická aktivita o námi nastavené intenzitě neměla žádný příznivý účinek na motorické projevy myší.
Automatizované monitorování chování jako nové paradigma ve výzkumu depresivní choroby
Revayová, Anna ; Valeš, Karel (vedoucí práce) ; Kubik-Zahorodna, Agnieszka (oponent)
Rychle nastupující antidepresivní účinek ketaminu udává nový směr ve výzkumu depresivní poruchy, jeho efekt byl hodnocen v této práci. Hlavním zaměřením práce však jsou nové metodologické přístupy ve výzkumu depresivní poruchy. Hlavní důraz je kladen na možnost využití automatizovaného monitorování chování. Prvním cílem této práce bylo stanovit antidepresivní účinek ketaminu v testu nuceného plavání s použitím software umožňujícího automatizované sledování chování. Druhým cílem bylo stanovit fosforylovaný Mammalian target of rapamycin (mTOR) ve vzorcích z prvního experimentu pomocí metody Enzyme-Linked ImmunoSorbent Assay (ELISA). Posledním cílem této práce bylo zavést a zhodnotit využití fenotypizačních boxů ve fenotypizaci modelu olfaktorické bulbektomie a zhodnotit efekt ketaminu v pozorovaném fenotypu. K fenotypizaci byl použit software umožňující automatizované monitorování chování. Ketamin neprokázal antidepresivní účinek v testu nuceného plavání, toto pozorování mohlo být ovlivněno kmenem myši a zvolenou dávkou. Citlivost tohoto testu k experimentálnímu protokolu ukazuje na jeho nedostatečnou validitu. Naměřená změna hladiny fosforylovaného mTOR byla v souladu s behaviorálními výsledky. Data získaná z fenotypizační boxů neukázaly signifikantní rozdíl mezi bulbektomizovanými a kontrolními...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.