|
|
Reprodukční strategie gekonů: role makroevolučních novinek i fenotypové plasticity.
Kubička, Lukáš ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Rehák, Ivan (oponent) ; Boukal, David (oponent)
Předkládaná disertační práce se skládá z úvodu a čtyř kapitol, které spojuje téma reprodukčních strategií gekonů. Kapitoly se pak skládají ze čtyř publikací a jednoho rukopisu v recenzním řízení. Všichni gekoni mají společnou reprodukční vlastnost, tzv. invariantní snůšku, pro niž je charakteristický malý a hlavně stálý počet vajec v rámci jedné snůšky. První kapitola ukazuje, že invariantní snůška gekonů vznikla patrně selekcí na zvyšování investice do jednotlivých potomků, zatímco u anolisů (nepříbuzné skupiny ještěrů s invariantní snůškou) vznikla nejspíš selekcí na redukci zátěže gravidní samice. Závislosti zjištěné z mezidruhových alometrií velikosti vejce a celé snůšky anolisů a gekonů lze interpretovat i v širším kontextu šupinatých plazů (Squamata). Druhá kapitola se zabývá strategií investic do reprodukce, růstu a tukových zásob u gekona Paroedura picta, u nějž se mezi jednotlivými sledovanými parametry životních strategií překvapivě uplatňuje alokační hierarchie. Vliv teploty na rychlost reprodukce stejného druhu gekona je předmětem třetí kapitoly. Pozorovaná závislost rychlosti reprodukce na teplotě je pravděpodobně řízena jiným mechanizmem, než jaký předpokládá testovaný univerzální vztah navrhovaný v rámci tzv. Metabolické teorie ekologie. Poslední kapitola je věnována dvěma pracím,...
|
|
|
Role prenatálních hormonů ve vývoji lidské sexuální orientace
Freudenfeld, Petr ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Kubička, Lukáš (oponent)
Sexuální orientace u člověka je v dnešní době velmi studované téma i zejména proto, že její původ není do dnešní doby vyjasněn. Pro její vznik bylo navrženo několik teorií, které se ji pokouší vysvětlit. Jednou z nich je Neurohormonální teorie vzniku homosexuality, podle níž sexuální orientaci ovlivňují prenatální hladiny androgenních hormonů. Práce obsahuje vybrané studie popisující experimentální úpravy prenatálních hladin hormonů u modelových savčích druhů, ze kterých lze pochopit efekty jednotlivých hormonů. Hlavní část práce se zaměřuje na výzkum vlivu prenatálních androgenních hormonů pomocí somatických biomarkerů, mezi které patří například poměr ukazováčku a prsteníčku na rukou (2D:4D). Jsou zde podrobně popsány studie týkající se pohlavních, věkových a etnických rozdílů. Velká pozornost je věnována studiím sexuální orientace. U žen se zdá, že prenatální hormony mohou mít na sexuální orientaci vliv, ale u mužů není tato teorie podporována. Tato práce shrnuje a kriticky hodnotí dostupnou literaturu týkající se vlivu prenatálních hormonů na vznik sexuální orientace u člověka.
|
|
|
Rodičovské chování a rozpoznávání mláďat u gekonů rodu Teratoscincus
Suchomelová, Petra ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Kubička, Lukáš (oponent)
3 ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá rodičovským chováním a rozpoznáváním mláďat u dvou druhů pouštních gekonů rodu Teratoscincus, konkrétně T. scincus a T. keyserlingii. Tito gekoni obývají velmi extrémní prostředí, kde není jednoduché přežít, obzvláště pro juvenilní mládě. Je tedy pravděpodobné, že mláďata žijí nějaký čas uvnitř teritoria rodičů. Rodiče je zde tolerují, a tím jim poskytují nepřímou formu rodičovské péče. V první část práce byla testována hypotéza o toleranci dospělých gekonů rodu Teratoscincus vůči mláďatům vlastního a cizího druhu. Hlavním cílem bylo zjistit, zda gekoni tolerují mláďata obecně či rozpoznávají mláďata vlastního druhu. Pro podporu hypotézy o toleranci mláďat, se dospělým gekonům žijícím v páru nechávala vajíčka v teráriu až do vylíhnutí mláděte. Dále byla testována reakce dospělých jedinců na přítomnost juvenilního mláděte gekončíka nočního, který byl vypuštěn do jejich terária. Cílem bylo zjistit, zda druhy, které v přírodě loví i jiné gekony vykazují predační chování vůči gekončíkům. V druhé části práce se přistoupilo ke standardnímu experimentu, který měl ověřit obecnou míru reaktivity u těchto druhů (taktilní stimul simulující útok predátora). Vyšší míra reaktivity u jednoho z druhů by mohla souviset s rozdílným chování vůči mláděti. Zdá se, že jsou oba druhy T.scincus...
|
|
|
Schopnost self-assessmentu a mutual-assessmentu u šupinatých plazů
Čekal, Jakub ; Frýdlová, Petra (vedoucí práce) ; Kubička, Lukáš (oponent)
Agonistické interakce v říši zvířat s sebou mohou přinášet různé ztráty (snížení fitness, zvýšený risk predace atd.). Za účelem jejich omezení souboj zpravidla končí ústupem jednoho ze zvířat. Stane se tak po vyhodnocení potenciálních zisků a ztrát v procesu zvaném "assessment". Ten je umožněn různými morfologickými a behaviorálními adaptacemi, které se u mnoha druhů vyvinuli k demonstraci jejich efektivity v boji. Podle informací, které zvířata berou v potaz jej lze rozdělit na self-assessment a mutual-assessment. Při self-assessmentu zvíře jedná pouze na základě znalostí o své zdatnosti a ziscích plynoucích z vyhraného souboje. Během mutual-assessmentu zvířata navíc odhadují zdatnost svého oponenta a podle rozdílu mezi nimi souboj buď eskalují, anebo ustoupí. Má práce se zabývala touto problematikou v rámci řádu šupinatých plazů. U několika vybraných čeledí Squamat byl charakterizovaných typ jejich assessmentu. Zároveň byly vyhodnoceny nejrelevantnější znaky sloužící k určení vítěze a představeny behaviorální modely, jenž assessment popisují. Z použitých literárních zdrojů vyplývá, že nejspolehlivějším prediktorem vítězství těchto čeledí jsou tělesné proporce a převládá u nich mutual-assessment. Klíčová slova: assessment, RHP, agrese, agonistické interakce, Squamata, ritualizace, teorie her
|
|
|
Reprodukční strategie gekonů: role makroevolučních novinek i fenotypové plasticity.
Kubička, Lukáš
Předkládaná disertační práce se skládá z úvodu a čtyř kapitol, které spojuje téma reprodukčních strategií gekonů. Kapitoly se pak skládají ze čtyř publikací a jednoho rukopisu v recenzním řízení. Všichni gekoni mají společnou reprodukční vlastnost, tzv. invariantní snůšku, pro niž je charakteristický malý a hlavně stálý počet vajec v rámci jedné snůšky. První kapitola ukazuje, že invariantní snůška gekonů vznikla patrně selekcí na zvyšování investice do jednotlivých potomků, zatímco u anolisů (nepříbuzné skupiny ještěrů s invariantní snůškou) vznikla nejspíš selekcí na redukci zátěže gravidní samice. Závislosti zjištěné z mezidruhových alometrií velikosti vejce a celé snůšky anolisů a gekonů lze interpretovat i v širším kontextu šupinatých plazů (Squamata). Druhá kapitola se zabývá strategií investic do reprodukce, růstu a tukových zásob u gekona Paroedura picta, u nějž se mezi jednotlivými sledovanými parametry životních strategií překvapivě uplatňuje alokační hierarchie. Vliv teploty na rychlost reprodukce stejného druhu gekona je předmětem třetí kapitoly. Pozorovaná závislost rychlosti reprodukce na teplotě je pravděpodobně řízena jiným mechanizmem, než jaký předpokládá testovaný univerzální vztah navrhovaný v rámci tzv. Metabolické teorie ekologie. Poslední kapitola je věnována dvěma pracím,...
|
|
| |
|
|
Vliv steroidních hormonů na pohlavně dimorfní růst kostí gekonů
Tureček, Adam ; Kubička, Lukáš (vedoucí práce) ; Frýdlová, Petra (oponent)
Pohlavní dimorfismus ve velikosti těla (SSD) je u živočichů velice rozšířen, dosud ale nejsou dostatečně známy proximátní mechanismy zodpovědné za jeho ontogenezi ani u tak významné skupiny obratlovců, jako jsou plazi. Předchozí práce u gekonů ukazují, že je růst obou pohlaví v pozdějším věku výrazně zpomalen. SSD se u nich podstatněji rozvíjí až dlouho po dosažení pohlavní zralosti, souvisí s dřívějším ukončováním růstu menšího pohlaví a je regulován spíše ovariálními než testikulárními steroidními hormony. Cílem práce bylo rozvinout předchozí poznatky tím, že prostuduji ontogenezi pohlavně dimorfního růstu kostí u gekona Paroedura picta, jehož samci jsou větší než samice, a který má v rámci skupiny nejlépe prozkoumané proximátní mechanismy SSD. Konkrétně mě zajímalo, jak souvisí ontogeneze aktivity růstových plotének a epifyzální osifikace femuru obou pohlaví s jejich věkem, délkou těla, aktivitou gonád či s přirozenými hladinami významných pohlavně specifických steroidů (estradiolu a testosteronu). Z výsledků jednoznačně vyplývá, že P. picta má ukončený růst a osifikace epifýzy nemá na SSD vliv. Oběma pohlavím se obě femorální růstové ploténky uzavírají ve stejném věku, avšak samice mají v této době menší délku těla než samci. V kontextu výsledků předchozích studií mohou za zpomalení růstu samic vůči...
|
|
|
Reprodukční strategie gekonů: role makroevolučních novinek i fenotypové plasticity.
Kubička, Lukáš
Předkládaná disertační práce se skládá z úvodu a čtyř kapitol, které spojuje téma reprodukčních strategií gekonů. Kapitoly se pak skládají ze čtyř publikací a jednoho rukopisu v recenzním řízení. Všichni gekoni mají společnou reprodukční vlastnost, tzv. invariantní snůšku, pro niž je charakteristický malý a hlavně stálý počet vajec v rámci jedné snůšky. První kapitola ukazuje, že invariantní snůška gekonů vznikla patrně selekcí na zvyšování investice do jednotlivých potomků, zatímco u anolisů (nepříbuzné skupiny ještěrů s invariantní snůškou) vznikla nejspíš selekcí na redukci zátěže gravidní samice. Závislosti zjištěné z mezidruhových alometrií velikosti vejce a celé snůšky anolisů a gekonů lze interpretovat i v širším kontextu šupinatých plazů (Squamata). Druhá kapitola se zabývá strategií investic do reprodukce, růstu a tukových zásob u gekona Paroedura picta, u nějž se mezi jednotlivými sledovanými parametry životních strategií překvapivě uplatňuje alokační hierarchie. Vliv teploty na rychlost reprodukce stejného druhu gekona je předmětem třetí kapitoly. Pozorovaná závislost rychlosti reprodukce na teplotě je pravděpodobně řízena jiným mechanizmem, než jaký předpokládá testovaný univerzální vztah navrhovaný v rámci tzv. Metabolické teorie ekologie. Poslední kapitola je věnována dvěma pracím,...
|
|
|
Využití metody "dvojitě značené vody" v ekologickém kontextu u ptáků
Míčková, Kristýna ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubička, Lukáš (oponent)
Metoda dvojitě značené vody se používá pro odhad produkce CO2 a energetického výdeje. Metoda je založena na aplikaci vody obsahující vzácné izotopy vodíku a kyslíku a na jejich rozdílné eliminaci z těla. Rozdíl v koncentraci izotopů (odhad produkce CO2) je stanoven většinou ze dvou krevních vzorků odebraných v určitém časovém rozmezí ze stejného jedince, ve většině případů během 24 hodin. Tato rešerše shrnuje předpoklady a metodiku metody dvojitě značené vody a dále se zabývá jejím použitím ve studiích využívajících jako objekty ptáky. Studie provedené na ptácích typicky měří energetický výdej spojený s investicemi do reprodukce, létání, investicemi do ornamentace, výdej v souvislosti s přítomností parazitů a imunitní reakcí, změny související se stárnutím. V porovnání s ostatními metodami je využití dvojitě značené vody vhodné pro měření aktuálního energetického výdeje souvisejícího s různými aspekty biologie sledovaných objektů. Klíčová slova: Dvojitě značená voda, energetický výdej, metabolismus, ptáci, investice do reprodukce, letové náklady
|
|
|
Potravní preference a foraging mode u ještěrů (Squamata: Sauria)
Křivánek, Jan ; Gregorovičová, Martina (vedoucí práce) ; Kubička, Lukáš (oponent)
Ještěři zaujímají z hlediska opatřování potravy většinou jednu z dvou možných strategií ("foraging mode"). První je "sit and wait" definovaná vyčkáváním na místě po dlouhou dobu s minimem pohybů a útokem na základě vizuálního vjemu u kořisti, která se dostane do určité blízkosti. Druhou je pak "active foraging", při kterém se predátor pohybuje terénem a pomocí chemických stop odhalených nasálně olfaktorickým systémem nebo vomeronasálním systémem vyhledává kořist. Někdy se jako třetí uvádí určitý přechodový článek - "saltatory foraging" nebo kontinuum mezi dvěma extrémními strategiemi. K určení "foraging mode" se užívají proměnné MPM, PTM, PAM a AD, které odráží aktivitu predátora. V rámci těchto predátorů se objevuje celá řada smyslových (zvětšené čichové laloky, velká abundance chuťových pohárků, dvě jamky fovea centralis ve žluté skvrně), morfologických (zkrácení čelisti, štíhlá tělní morfologie, rozeklaný jazyk) a potravních (preference žluté barvy, ontogenetický posun k herbivorii) adaptací. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.