Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 14 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Klinické aspekty chronické toxicity radioterapie karcinomu prostaty
Vlková, Jana ; Odrážka, Karel (vedoucí práce) ; Kubecová, Martina (oponent) ; Šlampa, Pavel (oponent)
Souhrn Hormonální blokáda patří vedle eskalace dávky záření k faktorům prokazatelně prodlužujícím přežití mužů s lokalizovaným karcinomem prostaty. Cílem naší práce bylo zjistit, zda totální androgenní ablace ovlivňuje incidenci chronické gastrointestinální (GI), potažmo i genitourinární (GU) toxicity u pacientů léčených radioterapií. Materiál a metody: Retrospektivně jsme vyhodnotili údaje o chronické toxicitě u 320 pacientů ozářených technikou 3D-CRT v dávce 70 nebo 74 Gy a 233 pacientů ozářených technikou IMRT v dávce 78 nebo 82 Gy. Toxicita byla hodnocena dle RTOG a FC-LENT kritérií. Výsledky: Při celkovém hodnocení souboru nebyly prokázány signifikantní rozdíly v chronické GI ani GU toxicitě. Ve skupině ozářených technikou 3D-CRT taktéž nebyly signifikantní rozdíly, nicméně byla patrná tendence ke zvýšení GI a snížení GU toxicity u nemocných s hormonální terapií. Mezi pacienty ozářenými IMRT nebyly rozdíly v GI toxicitě, GU toxicita byla u nemocných s hormonální terapií četnější, toxicita G3-4 signifikantně (p = 0,045). Při rozdělení pacientů s neoadjuvantní a adjuvantní léčbou bylo prokázáno snížení GU toxicity při neoadjuvanci a zvýšení při adjuvantní terapii ve skupině 3D-CRT (p = 0,015 resp. 0,018 pro GU toxicitu G2-4 resp. G3-4). Celkově ani ve skupině IMRT nebyly nalezeny signifikantní rozdíly....
Výsledky kombinované léčby u nemocných s karcinomem rekta
Kořínek, Petr ; Kubecová, Martina (vedoucí práce)
Kolorektální karcinom je problém všech civilizovaných zemí. Česká republika je bohužel ve výskytu těchto nádorů už více než deset let na prvních místech statistik, ze všech onkologických onemocnění představuje v naší zemi 13 - 14 %.(1) Ročně je zjištěno více než 7000 nových onemocnění a více než 6000 pacientů na tento nádor zemře. Je to nejčastěji se vyskytující zhoubný nádor gastrointestinálního traktu. Je druhým nejčastějším nádorem u mužů hned po nádoru prostaty a u žen po nádoru prsu.(2) Úmrtnost na kolorektální karcinom stoupá pomaleji než jeho incidence. Tento pozitivní trend je pravděpodobně způsoben zahájením screeningových programů. Mezinárodní klasifikace dělí tyto nádory podle anatomické lokalizace na karcinomy tračníku (C18), společně pak uvádí nádory rektosigmoideálního spojení (C19) a zvlášť nádory vlastního konečníku (C20).
Kvalita života pacientů s nádory hlavy a krku
Doležalová, Helena ; Šimůnek, Antonín (vedoucí práce) ; Kubecová, Martina (oponent) ; Pála, Miloslav (oponent)
1. Souhrn Prevalence karcinomů hlavy a krku v posledních desetiletích stoupá, což znamená vážný sociální i medicínský problém. Práce je retrospektivním hodnocení kvality života po léčbě brachyterapií s vysokým dávkovým příkonem (HDR BRT) u pacientů s časnými nádory dutiny ústní. Kvalita života byla hodnocena u 14 pacientů léčených pooperační HDR brachyterapií pro časné nádory dutiny ústní (jazyk, spodina dutiny ústní) léčených na Klinice onkologie a radioterapie LF a FN Hradec Králové. Pro hodnocení byly použity dotazníky EORTC QLQ-C30 a EORTC QLQ-H&N35. Hodnocení bylo provedeno 12 měsíců po léčbě. Všichni pacienti podepsali před zařazením do studie informovaný souhlas. Dotazníky pacienti vyplňovali samostatně, bez asistence zdravotnického personálu. Celkový zdravotní stav podle EORTC QLQ-C30 byl hodnocen 70 body. Nejzávažnější symptomy byly únava, nespavost, ztráta chuti k jídlu, dušnost a finanční problémy. EORTC QLQ-H&N35 identifikoval jako hlavní problémy přibírání na váze, kašel, bolest, lepkavé sliny a problémy s jídlem ve společnosti. Naopak ztráta na váze, porucha řeči, otvírání úst, polykání a senzorické obtíže hrály nevýznamnou roli. HDR brachyterapie představuje efektivní metodu léčby časných nádorů dutiny ústní s uspokojivou kvalitou života. Bylo by prospěšné iniciovat prospektivní...
Klinické aspekty chronické toxicity radioterapie karcinomu prostaty
Vlková, Jana ; Odrážka, Karel (vedoucí práce) ; Kubecová, Martina (oponent) ; Šlampa, Pavel (oponent)
Souhrn Hormonální blokáda patří vedle eskalace dávky záření k faktorům prokazatelně prodlužujícím přežití mužů s lokalizovaným karcinomem prostaty. Cílem naší práce bylo zjistit, zda totální androgenní ablace ovlivňuje incidenci chronické gastrointestinální (GI), potažmo i genitourinární (GU) toxicity u pacientů léčených radioterapií. Materiál a metody: Retrospektivně jsme vyhodnotili údaje o chronické toxicitě u 320 pacientů ozářených technikou 3D-CRT v dávce 70 nebo 74 Gy a 233 pacientů ozářených technikou IMRT v dávce 78 nebo 82 Gy. Toxicita byla hodnocena dle RTOG a FC-LENT kritérií. Výsledky: Při celkovém hodnocení souboru nebyly prokázány signifikantní rozdíly v chronické GI ani GU toxicitě. Ve skupině ozářených technikou 3D-CRT taktéž nebyly signifikantní rozdíly, nicméně byla patrná tendence ke zvýšení GI a snížení GU toxicity u nemocných s hormonální terapií. Mezi pacienty ozářenými IMRT nebyly rozdíly v GI toxicitě, GU toxicita byla u nemocných s hormonální terapií četnější, toxicita G3-4 signifikantně (p = 0,045). Při rozdělení pacientů s neoadjuvantní a adjuvantní léčbou bylo prokázáno snížení GU toxicity při neoadjuvanci a zvýšení při adjuvantní terapii ve skupině 3D-CRT (p = 0,015 resp. 0,018 pro GU toxicitu G2-4 resp. G3-4). Celkově ani ve skupině IMRT nebyly nalezeny signifikantní rozdíly....
Prognostický vliv změny exprese receptoru pro epidermální růstový faktor u pacientů léčených předoperační radiochemoterapií pro adenokarcinom rekta
Richter, Igor ; Dvořák, Josef (vedoucí práce) ; Kubecová, Martina (oponent) ; Matula, Pavol (oponent)
Cíl: Cílem předkládané práce je zhodnocení vlivu neoadjuvantní chemoradioterapie na expresi receptoru pro epidermální růstový faktor (EGFR) u pacientů s lokálně pokročilým adenokarcinomem rekta. Pacienti a metody: Celkem bylo hodnoceno 50 pacientů s adenokarcinomem rekta II. a III. klinického stádia. Byla aplikovaná dávka 44 Gy/22 frakcích zevní radioterapií, potenciace byla kapecitabinem 825 mg/m2 ve dvou denních dávkách po celou dobu radioterapie. Chirurgický výkon byl indikován s odstupem 4-8 týdnů od ukončení chemoradioterapie. Exprese EGFR byla stanovena imunohistochemicky v endobiopsii a v chirurgickém resekátu. Výsledky: Všech 50 pacientů podstoupilo po neadjuvantní chemoradioterapii operační výkon. Downstaging byl popsán u 30 pacientů, z toho u 4 byla popsaná kompletní patologická remise. U 25 pacientů byla popsaná recidiva onemocnění. U 8 pacientů se objevila lokální recidiva, u 17 generalizace. Celkem zemřelo 21 pacientů. Zvýšení exprese EGFR během neoadjuvantní chemoradioterapie bylo pozorováno u 12 pacientů. Bylo zjištěno statisticky významně kratší celkové přežití (p < 0,0001) a statisticky významně kratší přežití bez známek recidivy (p < 0,0001) u pacientů se zvýšenou expresí EGFR během neoadjuvantní chemoradioterapie ve srovnání s pacienty bez zvýšení exprese EGFR. Závěr: Zvýšená exprese EGFR...
Význam polymorfismů genů ATM a TGFB1 v předpovědi pozdních komplikací u chemoradioterapií léčených pacientek s pokročilým karcinomem děložního čípku
Paulíková, Simona ; Petera, Jiří (vedoucí práce) ; Kubecová, Martina (oponent) ; Fínek, Jindřich (oponent)
Karcinom děložního čípku je, vzhledem ke své incidenci, třetí nejčastější gynekologickou malignitou v České republice. Více jak 50% zjištěných tumorů je diagnostikováno v pokročilém stádiu (tedy stádium IIB a vyšší) a jejich léčba je mnohem náročnější, než u těch ve stádiu nižším. Metodou volby v léčbě pokročilých karcinomů děložního čípku je kombinovaná onkologická léčba, která se skládá z radioterapie (kombinace teleterapie a brachyterapie) a chemoterapie. Tento terapeutický postup nám umožňuje získat dobrou kontrolu nad tumorem, nicméně s sebou přináší riziko vzniku pozdních nežádoucích reakcí, které se vyskytují u 10-15% takto léčených žen. Tyto komplikace bohužel zatím neumíme předpovídat, proto nalezení vhodných prediktivních faktorů vyšší tkáňové radiosenzitivity by nám napomohlo předem určit rizikové pacientky, u kterých by bylo možné upravit léčbu tak, abychom těmto komplikacím předešli. Rozvoj molekulárně biologických metod v posledních letech přinesl nové poznatky ohledně kancerogeneze, buněčného cyklu a v neposlední řadě i ohledně procesů probíhajících v buňce po ozáření. Výsledky dostupné z literatury naznačují, že za vyšší tkáňovou radiosenzitivitou stojí mutace genů, které se podílejí na reparaci DNA a které ovlivňují buněčnou proliferaci. Cílem našeho projektu bylo prokázat asociaci mezi...
Rizikové faktory aterosklerózy u nemocných s karcinomem prsu
Kalábová, Hana ; Melichar, Bohuslav (vedoucí práce) ; Kubecová, Martina (oponent) ; Tesařová, Petra (oponent)
1. Souhrn Onemocnění srdce a cév a nádorová onemocnění patří mezi dvě nejčastější příčiny úmrtí ve vyspělých zemích světa ( Ng et al. 2006). Obě skupiny onemocnění mají celou řadu společných rizikových faktorů (věk, kouření cigaret, vysoký příjem tuků, minimální fyzická aktivita a s tím spojená obezita a další), aktivují imunitní systém (Wachter et al. 1989) a při zkoumání ischemického syndromu (jedna z příčin tohoto syndromu je právě ateroskleróza) byly objeveny i některé společné molekulární dráhy (Pehrsson et al. 2005). Vzhledem k pokroku v terapii nádorových onemocnění se nemocní stále častěji dožívají komplikací aterosklerózy, ale je rovněž velmi pravděpodobné, že komplexní onkologická léčba přispívá k rychlejšímu rozvoji aterosklerózy. Cílem této práce bylo ozřejmit vliv karcinomu prsu a onkologické terapie tohoto onemocnění na aterosklerózu a s ní spojené komplikace.
Využití experimentálních zvířecích modelů v problematice polékové periferní neuropatie, možnosti terapie a prevence
Hrzán, Lukáš ; Kubecová, Martina (vedoucí práce)
Souhrn Tato práce se zabývá problematikou periferní neuropatie způsobené protinádorovou chemoterapií. V úvodu jsou rozpracovány příčiny, symptomy a diagnostika periferní neuropatie. V druhé části jsou podrobněji uvedeny nejdůležitější chemoterapeutika, které nejčastěji postihují periferní nervový systém. Dále jsou popsány běžné in vivo a in vitro metody sloužící k experimentálnímu modelování tohoto typu neuropatie. V praktické části je popsán experiment, jehož smyslem bylo ověřit, zdali kmen laboratorních myší CD1 může sloužit jako užitečný zvířecí model polékové neuropatie. Výsledky prokázaly, že po šestitýdenní aplikaci cisplatiny, paklitaxelu a bortezomibu došlo k postižení periferního nervového systému, což se podařilo zachytit pomocí neurofyziologických a neurobehaviorálních testů. Práci zakončuje shrnující pojednání o současně probíhajícím výzkumu v oblasti terapie polékové periferní neuropatie, spolu se shrnutím současných doporučení pro lege artis léčbu a prevenci tohoto problému u onkologických pacientů.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 14 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
7 KUBECOVÁ, Markéta
2 KUBECOVÁ, Monika
7 Kubecová, Markéta
1 Kubecová, Milena
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.